Přejít k menu Přejít k obsahu

Demografický vývoj ve městech Zlínského kraje v roce 2023

K 31. 12. 2023 žilo ve 30 městech Zlínského kraje 338,4 tisíc obyvatel. Meziročně došlo k nárůstu městské populace o 74 obyvatel. Celkový přírůstek byl zapříčiněn kladným migračním saldem, kdy přistěhovalí předčili vystěhovalé o 1 139 osob. Proti tomu přirozenou měnou ubylo 1 065 osob. Specifikem se staly Bojkovice, kde na počet živě narozených připadl stejný počet úmrtí. Podíl městského obyvatelstva činil 58,3 %. Nejlidnatějším městem kraje se stal Zlín se 74 255 obyvateli a nejmenším městským sídlem Karolinka s 2 409 obyvateli.

Ke konci roku 2023 obývalo města Zlínského kraje 338 350 osob a proti roku 2022 došlo k mírnému navýšení (74 osob). Celkový přírůstek osob žijících ve městech byl evidován v celkem 12 krajích České republiky, pouze v Ústeckém a Moravskoslezském počet obyvatel ve městech klesl. Podíl městského obyvatelstva ve Zlínském kraji činil 58,3 % a meziročně zůstala jeho hodnota neměnná. Vůči republikovému průměru 68,6 % zaostával a v mezikrajském porovnání obsadil 4. nejnižší pozici při rozptylu hodnot od 51,3 % ve Středočeském kraji po 100 % v Hl. m. Praze.

Ve 14 městech Zlínského kraje evidovali celkový přírůstek obyvatelstva. Nejvíce osob (203) přibylo ve Valašském Meziříčí a přírůstek o více jak 100 osob registrovali rovněž v Uherském Hradišti (121 osob). Při přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu evidoval nejvyšší přírůstek Fryšták (11,2 ‰), následován Morkovicemi-Slížany (9,5 ‰) a na třetím místě skončilo Valašské Meziříčí (8,9 ‰). Proti tomu ve zbylých 16 městech Zlínského kraje se celkový počet obyvatel snížil. Nejvíce, v absolutních hodnotách, ve Vsetíně (-138 osob), dále v Kroměříži (-96 osob) a v Rožnově pod Radhoštěm (-54 osob). V relativním vyjádření přišlo o nejvíce obyvatel město Chropyně (-11,1 ‰), na druhém místě skončil Brumov-Bylnice (-8,6 ‰) a třetí nejvýraznější snížení registrovala Kelč (-7,4 ‰).

Přirozený přírůstek obyvatelstva nastal ve 3 městech Zlínského kraje. Nejvyšší, v absolutním i relativním vyjádření, evidovalo město Morkovice-Slížany (14 osob, 4,8 ‰), dále Slušovice (8 osob, 2,7 ‰) a Kelč (7 osob, 2,6 ‰). Naopak ve 26 městech kraje registrovali přirozený úbytek obyvatel. Nejvýraznější úbytek v absolutních hodnotách připadl na město Zlín (-285 osob) a o více jak 100 obyvatel přišla přirozenou měnou Kroměříž (-121 osob). V relativním vyjádření registrovalo největší přirozený úbytek město Koryčany (-7,3 ‰), druhou nejnižší hodnotu vykazovaly Luhačovice (-6,1 ‰) a třetí Bystřice pod Hostýnem (-5,6 ‰). Ve městě Bojkovice, jako jediném v celém kraji, se živě narodil i zemřel stejný počet osob, proto byl výsledek nulový.

Během loňského roku se ve městech Zlínského kraje živě narodilo 2 740 dětí, z nichž nejvíce (550) ve Zlíně a nejméně (16) v Koryčanech. Míra porodnosti byla nejvyšší (10,9 ‰) v Morkovicích-Slížanech, následovaly Bojkovice (10,3 ‰) a Brumov-Bylnice (7,2 ‰). Nejmenší porodnost vykazovala města Hluk (6,7 ‰), Koryčany (7,4 ‰) a Napajedla (8,2 ‰). Za rok 2023 bylo registrováno ve městech Zlínského kraje 3 805 úmrtí, z nichž nejvíce (835) v krajském sídle Zlíně, nejméně (17) v Kelči. Nejvyšší míru úmrtnosti evidovala města Karolinka (14,9 ‰), Brumov-Bylnice (14,5 ‰) a Luhačovice (13,3 ‰). Nejnižší úmrtnost nastala ve městech Slušovice (6,1 ‰), Kelč (6,3 ‰) a Staré Město (8,1 ‰).

Tab. 1:  Bilance počtu obyvatel ve městech Zlínského kraje v roce 2023
           
 (seznam měst podle stavu k 1. 1. 2023)
Tabulka 1: Bilance počtu obyvatel ve městech Zlínského kraje v roce 2023

Kladné migrační saldo zaznamenalo 22 měst Zlínského kraje, z nichž nejvyšší hodnotu evidoval Zlín (349 osob), následován Valašským Meziříčím (241 osob) a Uherským Hradištěm (169 osob). V relativním vyjádření převažovali nejvíce přistěhovalí nad vystěhovalými ve Fryštáku (12,3 ‰), Valašském Meziříčí (10,6 ‰) a Bojkovicích (8,7 ‰). Z ostatních 8 měst, kde evidovali zápornou migraci, vykazoval nejvýraznější pokles Vsetín (-43 osob), dále Chropyně (-34 osob) a Kelč (-27 osob). Při přepočtu na relativní hodnotu došlo k největšímu snížení ve městech Kelč (-10,0 ‰), Chropyně (-7,2 ‰) a Brumov-Bylnice (-4,4 ‰).

Graf 1 Pohyb obyvatel ve městech Zlínského kraje v roce 2023
            (relativní údaje na 1 000 obyvatel)
Graf 1: Pohyb obyvatelstva ve městech Zlínského kraje v roce 2023

V minulém roce se do měst Zlínského kraje přistěhovalo 9 987 osob, z nichž nejvíce (2 220) připadlo na krajské město Zlín a nejméně na Kelč (44 osob). V relativním vyjádření zaznamenaly největší přísun obyvatel Luhačovice (41,6 ‰), Valašské Meziříčí (40,5 ‰) a Otrokovice (39,1 ‰). Nejmenší hodnoty vykazovala města Brumov-Bylnice (15,8 ‰), Kelč (16,3 ‰) a Slavičín (16,7 ‰). Počet vystěhovalých ve městech Zlínského kraje činil za minulý rok 8 848 osob, nejvíce (1 871) jich odešlo ze Zlína a nejméně (54) z Karolinky. Při přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu se odstěhovalo nejvíce osob z Luhačovic (39,5 ‰), dále z Otrokovic (36,6 ‰) a Slušovic (36,5 ‰). Nejméně osob opustilo města Vizovice (18,4 ‰), Slavičín (18,5 ‰) a Zubří (18,7 ‰).

Shoda přirozeného přírůstku a kladné migrace nastala v roce 2023 ve dvou městech Zlínského kraje, a to v Morkovicích-Slížanech a Slušovicích. V 19 městech kraje evidovali přírůstek stěhováním, ale přirozený úbytek obyvatel. Kelč, jako jediné město v kraji, registrovalo přirozený přírůstek společně se záporným migračním saldem. V případě 7 měst v kraji došlo k souběhu záporného migračního salda i přirozené měny. Specifickým případem se staly Bojkovice, kde měli kladnou migraci a nulový přirozený přírůstek obyvatelstva.

Nejlidnatějším městem Zlínského kraje k 31. 12. 2023 bylo krajské sídlo Zlín se 74 255 obyvateli. Za ním se seřadila zbylá okresní města v pořadí Kroměříž (28 089 obyvatel), Vsetín (25 255 obyvatel) a Uherské Hradiště (24 933 obyvatel). Nad hranici 20 000 obyvatel se dostalo rovněž Valašské Meziříčí (22 833 obyvatel). Populace dalších čtyř měst čítala 10 00019 999 osob. Ve zbylých 21 městech žilo méně než 10 000 obyvatel. Nejmenším městský sídlem v kraji se stala Karolinka (2 409 osob), následována Kelčí (2 686 osob) a Koryčany (2 730 osob). Nejstarší obyvatelstvo dle ukazatele průměrného věku měly Luhačovice (45,8 let), Otrokovice (45,4 let), Slavičín a Karolinka (shodně 45,2 let). Proti tomu nejnižší průměrný věk byl zaznamenán v Kelči (41,9 let), Morkovicích-Slížanech (42,2 let) a Vizovicích (42,3 let).

 

Poznámky:                                                                                                                                                                        

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

 

Kontakt:
Mgr. Hana Klenotič Lýčková
Oddělení informačních služeb - KS ČSÚ ve Zlíně
Tel.: 577 004 932
E-mail: hana.klenotic@csu.gov.cz