Výsledky chovu hospodářských zvířat v Kraji Vysočina v roce 2025

Dle výsledků chovu hospodářských zvířat k 31. prosinci 2025 se na Vysočině meziročně snížily stavy skotu (219 742 kusů, meziročně -1,1 %) i prasat (306 660 kusů, meziročně -0,5 %). V obou případech se v mezikrajském srovnání jedná o druhé největší stádo. Prvenství si kraj udržel v produkci mléka (679,4 milionů litrů). Ve srovnání s předchozím rokem se množství vyrobeného mléka zvýšilo o 22 mil. litrů (+3,3 %) a představuje jednu pětinu republikové produkce.

Pomocí výběrových šetření o chovu skotu, prasat a drůbeže byly k 31. 12. 2025 zpracovány důležité charakteristiky živočišné výroby. Data za chov skotu jsou předběžná. Pro Kraj Vysočina byly zjištěny tyto hodnoty:

Chov skotu

Počet chovaného skotu se meziročně snížil jak v rámci celé republiky (-0,6 %), tak i v Kraji Vysočina (-1,1 %). K 31. prosinci bylo na Vysočině chováno 219 742 kusů skotu, tj. druhé největší množství skotu v mezikrajském srovnání za stádem jihočeským. Vysočinské stádo tvoří 15,8 % celorepublikového počtu skotu. Krávy činí na Vysočině 37,8 % z celkového stáda skotu a meziročně se jejich počet snížil o 7 722 kusů (-8,5 %) na 83 042 kusů, z toho je více než 68 tisíc krav dojených.

Graf 1 Početní stavy skotu k 31. 12. podle krajů¹⁾

Tab. 1 Stavy skotu k 31. 12. v Kraji Vysočina¹⁾

V průběhu roku 2025 bylo v kraji vyrobeno 679,4 mil. litrů mléka, což představuje jednu pětinu produkce mléka v Česku. Ve srovnání s předchozím rokem se množství vyrobeného mléka zvýšilo téměř o 22 mil. litrů (+3,3 %). Kromě většího počtu dojených krav měla na větší výrobu mléka vliv také vyšší užitkovost dojených krav. Průměrná roční dojivost 1 dojnice se zvýšila o 114 litrů a překročila o 12 litrů 10tisícovou hranici. Průměrná denní dojivost meziročně vzrostla o 1,4 % na 27,43 litrů a je z pohledu celého Česka nadprůměrná (průměr v ČR je 27,38 litrů).

Graf 2 Výroba mléka a dojivost podle krajů v roce 2025¹⁾

Chov prasat

K 31. prosinci 2025 bylo na Vysočině chováno 306 660 kusů prasat. V mezikrajském srovnání se jedná po Praze a Středočeském kraji o druhé nejvyšší stavy prasat (21,1 % z celé ČR). V meziročním srovnání sledujeme nepatrný pokles o 1 585 kusů (-0,5 %). Klesly zejména stavy selat (-7,6 %), mladých prasat (-6,8 %) a chovných prasat (-5,8 %). K nárůstu stavů naopak dochází u kategorie prasat na výkrm, v absolutním vyjádření o 10 557 ks (+7,8 %). Chovná prasata představovala 8,2 % z celkového stáda prasat, prasnice 5,2 %. V průběhu roku bylo narozeno 708 584 selat, o více než 20 tis. ks více než v předchozím roce. Na jednu prasnici se v roce 2025 narodilo 38,2 selat, přičemž jejich úhyn vztažený k počtu narozených vzrostl o 0,1 procentního bodu na úroveň 11,8 %, což je o 1,3 procentního bodu nad průměrem ČR.

Graf 3 Početní stavy prasat k 31. 12. podle krajů

Tab. 2 Stavy prasat podle kategorií a účelu chovu k 31. 12. v Kraji Vysočina (ks)

Chov drůbeže

Stavy drůbeže k 31. prosinci 2025 v rámci Česka zaznamenaly ve srovnání s předchozím rokem pokles o více než 2,3 milionů kusů (-9 %). V Kraji Vysočina došlo ke snížení počtu drůbeže o více než 150 tisíc kusů (-16,5 %). Vysočinské hejno drůbeže patří v mezikrajském srovnání však spíše k těm menším a představuje necelý 3,3% podíl na celorepublikovém množství drůbeže. K 31. 12. 2025 bylo v kraji chováno necelých 775 tis. kusů drůbeže. Nosnice představují v tomto množství 0,7 %, tj. 5 259 ks. Produkce konzumních vajec dosáhla od počátku roku jen 936 tis. kusů a proti roku 2024 se snížila o 17 %. Za poklesem produkce konzumních vajec stojí zejména meziroční snížení průměrné snášky na nosnici (177 kusů vajec za rok; meziročně -31 vajec, -14,8 %).

Graf 4 Stavy drůbeže k 31. 12. podle krajů

Kontakt:
Ing. Štěpánka Vampolová
Oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ v Jihlavě
E-mail: stepanka.vampolova@csu.gov.cz
Tel.: 567 109 080