Sklizeň zemědělských plodin v roce 2012
Celková sklizeň obilovin na Vysočině v roce 2012 ve výši více jak 646 tisíc tun byla čtvrtá nejvyšší v rámci České republiky za Středočeským, Jihomoravským a Jihočeským krajem. Podíl kraje na celkové sklizni obilovin v republice činil 9,8 %. Oproti předchozímu roku se snížila sklizeň obilovin v kraji o 13,6 %, v celé ČR činil pokles 20,4 %. Nižší produkce obilovin na Vysočině byla v roce 2012 způsobena jednak nižším hektarovým výnosem, který se proti předchozímu roku snížil o 0,6 tun z hektaru a zmenšením výměry obilovin o 2 500 hektarů.
V roce 2012 sklidili zemědělci na Vysočině 4,45 tuny obilovin z jednoho hektaru, což je mírně podprůměrný výnos v rámci České republiky. Tento hektarový výnos řadí Kraj Vysočina na 9. místo mezi regiony. Na prvním místě pomyslného žebříčku se umístil Olomoucký kraj s výnosem 4,95 t/ha. Vysočina vzhledem k přírodním podmínkám nemůže konkurovat produkčním oblastem, jako je střední a jižní Morava, střední Čechy nebo Polabí.
V Kraji Vysočina je nejrozšířenější obilovinou ozimá pšenice, která zaujímá téměř 46,8 % výměry obilovin. V roce 2012 se z této plochy sklidilo 311 tisíc tun zrna, což je proti předchozímu roku o jednu pětinu méně. Druhou nejrozšířenější obilovinou je ječmen jarní, kterého bylo v roce 2012 sklizeno bezmála 162 tisíc tun, to je jedna čtvrtina z celkové sklizně obilovin
Zcela konkurenceschopnými obilovinami pro Vysočinu jsou žito, oves a triticale, což vyplývá i ze srovnání výnosů s průměrem ČR v posledních pěti letech. Mezi kraji zaujímá Vysočina první místo ve sklizni žita (přes 26 tis. tun v roce 2012, tj. téměř pětina republikové sklizně) a druhé místo ve sklizni ovsa (téměř 25 tis. tun v roce 2012). Tyto druhy obilovin se však pěstují v podstatně menší míře. Triticale a oves slouží spíše ke krmným účelům. Naopak žitná mouka a ovesné vločky jsou typickou potravinářskou surovinou. Plochy žita se proti roku 2011 zmenšily jen nepatrně, ale výměra ovsa se proti předchozímu roku zvětšila o 476 hektarů.
Kukuřice na zrno se na Vysočině pěstuje pouze okrajově, protože její rozloha představovala pouze 2,5 % celkové výměry obilovin. Bylo však u ní dosaženo ze všech druhů obilovin nejvyššího hektarového výnosu (8,03 t/ha).
Ve sklizni luskovin se Vysočina umístila s produkcí 5 418 tun na druhém místě za Jihomoravským krajem, sklizeň řepky byla třetí nejvyšší za Středočeským a Jihočeským krajem. Plochy řepky byly proti předchozímu roku rozšířeny o 2 867 ha, tj. o 7,3 %, sklizeň přesáhla 122 tisíc tun při výnosu 2,90 tuny z hektaru.
Vysočina je tradičně dominantním krajem v pěstování brambor. Také v roce 2012 se kraj podílel více než jednou třetinou na celkové produkci brambor v ČR. Ostatních brambor (konzumní + průmyslové) bylo na Vysočině sklizeno téměř 200 tisíc tun a výměra těchto brambor se v roce 2012 zmenšila o 11,4 %. Hektarový výnos představoval 32,22 tuny a převýšil o necelé dvě tuny republikový průměr.
Z ostatních zemědělských plodin zaujímá Vysočina první místo ve sklizni pícnin na orné půdě (v seně) i ve sklizni kukuřice na zeleno a siláž (oboje kolem 17 % produkce ČR), což koresponduje s vysokými stavy skotu a také s vyšším stupněm zornění v méně příznivých oblastech. Na třetím místě za Jihočeským a Plzeňským krajem je sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů (9,1 % produkce ČR).
V hospodářském roce 2011/2012 spotřebovali zemědělci na Vysočině téměř 34 tisíc tun minerálních hnojiv v čistých živinách, z toho 78 % tvořila hnojiva dusíkatá. Spotřeba statkových hnojiv představovala celkem 2 146 tisíc tun, přičemž 56 % připadá na hnůj, 25,2 % na kejdu a 15,7 % na močůvku. Vápenných hnojiv bylo spotřebováno více jak 37 tisíc tun.
Více informací naleznete v publikaci Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin 2012