Sklizeň zemědělských plodin na Vysočině v roce 2025 – meziročně více obilovin i brambor

V roce 2025 se v Kraji Vysočina sklidilo 762 tisíc tun obilovin, bezmála desetina sklizně v Česku (9 %). Meziročně sklizeň obilovin v kraji vzrostla o 85 tisíc tun (+12,5 %). Více než polovinu (58 %) ze sklizně obilovin tvořila pšenice ozimá (444 tisíc tun), 2. nejrozšířenější obilovinou byl ječmen jarní (129 tisíc tun). Brambor (mimo raných a sadbových) se sklidilo více o 22 tisíc tun (+12,3 %) než v předchozím roce, skoro 202 tisíc tun.

Český statistický úřad již tradičně v tomto období zveřejňuje údaje o definitivní sklizni zemědělských plodin v předchozím roce. Kraj Vysočina jako typický venkovský region s vysokým podílem zemědělské půdy zaujímá v těchto přehledech významné místo.

Celková sklizeň obilovin na Vysočině v roce 2025 ve výši 762 tisíc tun byla čtvrtá nejvyšší v rámci Česka za Středočeským, Jihomoravským a Jihočeským krajem. Podíl kraje na celkové sklizni obilovin činil 9 %. Oproti předchozímu roku se sklizeň obilovin v kraji zvýšila o 84,5 tisíc tun (+12,5 %) a vzrostla u všech druhů základních obilovin. Meziroční navýšení celkové sklizně obilovin na Vysočině bylo přes menší osevní plochu způsobeno o 730 kg (+13,8 %) vyšším hektarovým výnosem. Sklizených 6,02 tuny obilovin z jednoho hektaru znamená čtvrtý nejmenší výnos ze všech krajů. Republikový průměr činil 6,51 t/ha.

V Kraji Vysočina je nejrozšířenější obilovinou pšenice ozimá, která zaujímá více než polovinu výměry osevní plochy obilovin. Sklizeň této obiloviny v roce 2025 ve výši 444 tisíc tun zrna znamená meziroční růst o 9,7 %. Druhou nejrozšířenější obilovinou se 17procentním podílem na sklizni obilovin v kraji je ječmen jarní. Toho bylo v roce 2025 sklizeno o 12,5 tis. tun (+10,7 %) více než předloni, tzn. 129 tisíc tun.

Zcela konkurenceschopnými jsou na podstatně menší výměře Vysočiny pěstované obiloviny žito, oves a triticale. Sklizeň žita na Vysočině ve výši téměř 22 tisíc tun je mezi kraji nejvyšší a představuje 19,3 % republikové sklizně žita. Čtvrté místo po kraji Jihočeském, Středočeském a Plzeňském obsadila Vysočina ve sklizni ovsa a hybridní obiloviny triticale. Sklizených 33 tisíc tun ovsa a skoro 27 tisíc tun triticale znamenalo u obou plodin 12% podíl ze sklizně v Česku.

Luskoviny byly na Vysočině vysazeny na ploše meziročně o čtvrtinu menší. Toto zmenšení plochy bylo ale vykompenzováno vyšším hektarovým výnosem (+31,5 %). Proto sklizeň luskovin na zrno oproti roku 2024 klesla jen mírně (o 145 tun, -1,9 %), v součtu činila necelých 7,5 tis. tun. Z 95 % je tvořena hrachem polním, zbylých 5 % zahrnuje lupinu a bob polní.

Vysočina je tradičně dominantním krajem v pěstování brambor. Také v roce 2024 se kraj podílel na celkové produkci brambor Česka téměř jednou třetinou. Ostatních brambor (konzumní, krmné a průmyslové) bylo na Vysočině sklizeno téměř 202 tisíc tun, meziročně o 22 tisíc tun více (+12,3 %). Růst sklizně podpořila o 5,5 % větší osevní plocha a o 6,5 % vyšší hektarový výnos, ten převýšil republikový průměrný výnos o 1,95 t. Brambor celkem (včetně raných a sadbových) bylo sklizeno 254 tis. tun.

Sklizeň řepky byla oproti roku 2024 o 2,7 % nižší. Meziročně byly osevní plochy řepky sice nepatrně větší, a to o 556 hektarů, tj. o 1,4 %, ale výrazně nižší byl hektarový výnos (o 120 kg/ha; -4,1 %). Sklidilo se téměř 113 tisíc tun. Větší objem řepky, a to výrazně, byl sklizen pouze ve Středočeském kraji (téměř 230 tisíc tun). Sklizeň máku, druhé nejčastější olejniny na Vysočině, byla v meziročním srovnání v podstatě totožná. Sklizených 6 tis. tun máku znamená nejvyšší sklizeň mezi kraji a více než pětinu sklizně máku v republice.

Z ostatních zemědělských plodin zaujímá Vysočina první místo ve sklizni pícnin na orné půdě (v seně) a kukuřice na zeleno a siláž (v obou případech okolo 17,5 % z produkce Česka), což koresponduje s vysokými stavy skotu a také s vyšším stupněm zornění v méně příznivých oblastech. Na čtvrtém místě za Jihočeským, Plzeňským a Moravskoslezským krajem je sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů (8,8 % produkce Česka).

V hospodářském roce 2024/2025 spotřebovali zemědělci na Vysočině 106 kg minerálních hnojiv v čistých živinách na 1 ha obhospodařované zemědělské půdy (o 4,5 kg méně než v celém Česku), z toho více než tři čtvrtiny tvořila hnojiva dusíkatá. Spotřeba statkových hnojiv představovala celkem 6,8 tis. kg/ha, z čehož více než polovina (61 %) připadá na hnůj. Vápenných hnojiv bylo spotřebováno asi 182 kg/ha, tj. výrazně více než činí průměr Česka.

Tab. 1 Sklizeň zemědělských plodin v Kraji Vysočina v roce 2025

Tab. 2 Sklizeň zemědělských plodin v Česku a Kraji Vysočina v roce 2025

Tab. 3 Spotřeba hnojiv za hospodářský rok 2024/2025¹⁾

Graf 1 Vývoj sklizně vybraných plodin v Kraji Vysočina (rok 2000 = 100 %)

Graf 2 Obiloviny na zrno

Graf 3 Brambory celkem

Graf 4 Řepka

Graf 5 Průměrný výnos obilovin na zrno celkem podle krajů v roce 2024 a 2025 (t/ha)

Kontakt:
Ing. Štěpánka Vampolová
Oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ v Jihlavě
Tel.: 567 109 080
E-mail: stepanka.vampolova@csu.gov.cz