Plochy osevů v Kraji Vysočina k 31. 5. 2026

Oseto či osázeno bylo letos 270 600 ha, plocha jen nepatrně menší než loni. Téměř na polovině osevní plochy byly vysety obiloviny na zrno (46,5 %), zejména pšenice. Z 31 % slouží osevní plocha pěstování pícnin a přibližně na 17 % jsou pěstovány technické plodiny. Tři procenta osevní plochy jsou osázena bramborami.

Výměra obhospodařované zemědělské půdy zjištěná soupisem osevních ploch k 31. 5. 2026 zaujímá v Kraji Vysočina rozlohu 358 371 ha. Orná půda má na Vysočině plochu 275 417 ha a na celkové obhospodařované zemědělské půdě se podílí necelými 77 %. Trvalé travní porosty se nachází na 82 457 ha. Meziroční změny, resp. poklesy těchto uvedených výměr jsou nepatrné (do -0,2 %).

V roce 2026 byla v Kraji Vysočina oseta či osázena celková osevní plocha 270 600 ha, což je proti předchozímu roku plocha o 538 ha menší (-0,2 %). V rámci krajů Česka jsou nejrozsáhlejší osevní plochy evidovány ve Středočeském kraji, za něj se řadí Jihomoravský kraj a jako třetí následuje Kraj Vysočina.

Z celkové osevní plochy připadá největší podíl na obiloviny, které jsou osety na 46,5 %. Výměra obilovin je na Vysočině tvořena z více jak poloviny pšenicí (57,3 %), téměř z třetiny ječmenem (28,8 %), 5,1 % osevních ploch obilovin zaujímá tritikale, 4,5 % oves a 3,1 % žito. Zbytek připadá na kukuřici sklízenou na zrno a ostatní obiloviny. Meziročně je osevní plocha obilovin na zrno nepatrně menší (-0,4 %). Významně se zmenšila osevní plocha ovsa (-2 502 ha, -30,8 %), více prostoru dostala obilovina triticale (+ 1 180 ha, +22,5 %).

Z okopanin mají pro Vysočinu stále největší význam brambory, které byly nasázeny na 8 057 ha, tj. na ploše meziročně o 2 % menší. Kraj Vysočina si tak s podílem 34,3 % na celkové výměře brambor ČR nadále drží primát v rámci krajů.

Podle výměry oseté technickými plodinami zaujímá Vysočina třetí místo mezi kraji. V této skupině má stále největší zastoupení (76,9 %) řepka s osevní plochou 36 259 ha. Osevní plocha řepky se proti roku 2025 na Vysočině zmenšila o 2 671 ha (-6,9 %). Další důležitou technickou plodinou je mák, který je na Vysočině v letošním roce pěstován na 8 091 ha (meziročně -0,3 %). Osevní plocha máku na Vysočině zaujímá mezi kraji největší podíl na celkové výměře máku v rámci Česka (přesně 20 %). V mnohem menší míře pěstovaná hořčice na semeno byla letos vyseta na více než dvojnásobné ploše (+117,8 %), zemědělci z Vysočiny jí věnovali 796 ha, což představuje 4. největší území v mezikrajském srovnání.

Plocha plodin sklízených na zeleno v roce 2026 se meziročně zvětšila o 2,7 % na 83 500 ha. Převážná část jejich ploch připadá na kukuřici na zeleno a siláž (46,1 %), přes 17 % jejich ploch zabírá jetel a něco přes 6 % vojtěška.

Tab. 1 Osevní plochy v Kraji Vysočina k 31. 5.¹⁾

Graf 1 Osevní plochy v Kraji Vysočina k 31. 5. (rok 2005 = 100 %)¹⁾

Kontakt:
Ing. Štěpánka Vampolová
Oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ v Jihlavě
E-mail: stepanka.vampolova@csu.gov.cz
Tel.: 567 109 080