Doprava na Vysočině

Délka komunikací v Kraji Vysočina se z dlouhodobého pohledu výrazně nemění. Počet registrovaných osobních vozů se však za poslední čtvrtstoletí téměř zdvojnásobil.  Podíl bodovaných řidičů na počtu registrovaných řidičů k 31. 12. 2025 v kraji (6,42 %) je nad průměrem v Česku. Ve statistice dopravních nehod pozitivně hodnotíme klesající podíl osobních nehod (tzn. nehod se zraněním nebo usmrcením osob). Z průměrné mzdy jsme si v roce 2025 mohli koupit 3krát tolik litrů pohonných hmot než na začátku tisíciletí.

Infrastruktura silniční dopravy

Infrastruktura silniční dopravy v Kraji Vysočina zahrnuje dálnici I. třídy a silnice třech tříd. Z hlediska dlouhodobého vývoje délky komunikací nenastaly žádné významné změny, od roku 2001 sledujeme pozvolný pokles (-2,7 %). K 1. 1. 2026 měřily dálnice a silnice celkem 5 038,6 km. V mezikrajském srovnání je jejich délka čtvrtá nejdelší.

Vysočinský úsek dálnice D1, která kraj protíná a v podstatě dělí na dvě poloviny, má délku 92,5 km. Kromě okresu Třebíč prochází všemi okresy kraje, nejdelší úsek okresem Žďár nad Sázavou (39 km). Silniční síť v Kraji Vysočina zahrnuje 4 946 km silnic, rozdělených podle významu a dopravního určení do třech tříd. Silnice I. třídy, určené pro dálkovou a mezinárodní dopravu, měří 423,7 km. O tisíc kilometrů více měřily silnice II. třídy, sloužící meziokresní dopravě. Skoro dvě třetiny silnic jsou tvořeny silnicemi III. třídy (3 099,2 km), určenými k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní komunikace. K 1. 1. 2026 je zřejmý meziroční propad silnic druhých tříd (-205,7 km; -12,6 %), přičemž jejich propad za předchozích 25 let činil jen 6,3 %. Zároveň sledujeme meziroční přírůstek silnic III. tříd (+199,1 km; +6,9 %).

Graf 1 Komunikace v Kraji Vysočina k 1. 1. (km)

Registrovaná vozidla

Vozový park v Kraji Vysočina doznal během posledních 25 let značných změn. Zatímco v roce 2000 zde bylo podle údajů Ministerstva dopravy registrováno 241 tisíc sledovaných druhů vozidel, v roce 2024 jejich počet dosáhl téměř 429 tisíc. Data za rok 2025 budou k dispozici až v červenci 2026. Nejvyšší zastoupení mezi vozidly mají osobní automobily (68 % v r. 2000; 72 % v r. 2024), motocykly (23 % v r. 2000; 19 % v r. 2024) a nákladní vozy (5 % v r. 2000; 8 % v r. 2024). V absolutních číslech bylo v roce 2024 na Vysočině registrováno 308 230 osobních aut (oproti roku 2000 +143 501 aut), 81 134 motocyklů (oproti roku 2000 +24 621 motocyklů) a 35 539 nákladních aut (oproti roku 2000 +23 034 vozů).

Graf 2 Vozidla dle typu v Kraji Vysočina (k 31. 12.)

Pokud jde o osobní auta, tak na 1 dospělého obyvatele Kraje Vysočina připadá 0,73 osobního auta, což je mírně pod průměrem v Česku (0,75 auta). Změna oproti roku 2000, kdy na jednu dospělou osobu z Vysočiny vycházelo 0,4 osobního auta, je stejná jako v Česku (+0,33 auta). Podobně roste i podíl osobních aut na domácnost. Na domácnost v roce 2024 vychází 1,44 osobního auta, ale ještě v roce 2013 to bylo jen 1,12 auta.

Podle Sčítání 2021 využívalo automobil jako hlavní dopravní prostředek pro cestu do práce jako řidič či spolujezdec více než 2 mil. osob v Česku, tedy 60,2 % osob se zjištěným dopravním prostředkem. V Kraji Vysočina do práce dojíždělo více než 110 tisíc osob. Podíl řidičů a spolucestujících vyjíždějících do zaměstnání mimo adresu obvyklého pobytu automobilem jako hlavním dopravním prostředkem připadajících na 100 vyjíždějících osob do zaměstnání se zjištěným dopravním prostředkem činil na Vysočině 69,2 %.  Mezi kraji byl druhý nejvyšší po Karlovarském kraji.

Řidiči

Obecními úřady obcí s rozšířenou působností (ORP) v Kraji Vysočina bylo k 31. 12. 2025 dle statistik Ministerstva dopravy v Centrálním registru řidičů evidováno 346 tisíc řidičů. Od roku 2007 jejich počet vzrost přibližně o 8,5 %. Bodovaných řidičů, tedy řidičů, kteří se dopustili přestupku (trestného činu) započítávaného do bodového hodnocení řidiče a měli na svém kontě alespoň jeden bod, bylo ke stejnému datu v kraji 22 203. Toto množství řidičů odpovídá 6,42 % registrovaných řidičů. V Česku podíl bodovaných řidičů na počtu registrovaných řidičů činí 6,23 %. To znamená, že přibližně každý 16. řidič je bodovaný. Pro srovnání k 31. 12. 2007 (první celý rok po zavedení bodového systému) bylo na Vysočině 21 466 řidičů s alespoň jedním bodem a jejich podíl na řidičích v kraji činil 6,74 %. Tento podíl byl mezikrajsky nejmenší a průměr v Česku vyšel 8,65 %. Dvanáctibodových řidičů bylo v kraji k 31. 12. 2025 přesně 1 141 (mezi kraji nejméně).

Dopravní nehody

Dlouhodobá časová řada dopravních nehod nám neposkytuje zcela srovnatelné údaje, protože roce 2009 došlo ke změně pravidel pro hlášení dopravní nehody Policii ČR. Nicméně od tohoto roku lze z časové řady rozpoznat rostoucí trend v počtu dopravních nehod, který byl přerušen výrazným poklesem až v roce 2023. V letech 2023 až 2025 se počet dopravních nehod v Kraji Vysočina ustálil na úrovni kolem 3,5 tisíce. Pozitivním jevem je klesající podíl osobních nehod (tzn. dopravních nehod, při nichž došlo ke zranění nebo usmrcení osob) na dopravních nehodách. Ten v časové řadě sledujeme v letech 2009 až 2022, kdy klesl ze 60 na 21 %. V letech 2023−2025 vzhledem k nízkému počtu nehod vzrostl k 35 %.

Graf 3 Dopravní nehody v Kraji Vysočina¹⁾

V roce 2025 bylo způsobeno na území Kraje Vysočina 3 607 dopravních nehod, z toho 1 266 nehod s úmrtím či zraněním osob. Nehody si vyžádaly 24 obětí, 65 těžce a 1 529 lehce zraněných. Pod vlivem alkoholu se na Vysočině stalo 143 nehod, drogy byly u viníka dopravní nehody prokázány 4krát. Podle druhu komunikace se 319 dopravních nehod odehrálo na dálnici, usmrcena při nich byla 1 osoba a 82 osob bylo zraněno, z toho 4 těžce. Na silnicích I. třídy se odehrálo 467 dopravních nehod s 5 usmrcenými a 321 zraněnými osobami. Sedm úmrtí a 607 zranění si vyžádalo 881 dopravních nehod na silnicích II. třídy. Bez jedné 500 dopravních nehod se přihodilo na silnicích III. třídy, usmrceno při nich bylo 7 a zraněno 301 osob.

Cenový vývoj pohonných hmot

V dlouhodobém horizontu je trend vývoje cen pohonných hmot vztažený k průměrné hrubé mzdě pozitivní. V roce 2025 jsme si za průměrnou mzdu mohli koupit skoro 3krát více litrů nafty a zcela 3krát více benzinu Natural 95 než na počátku tisíciletí. Zatímco v roce 2000 si řidič za průměrnou mzdu načerpal 534 litrů nafty nebo 459 litrů benzinu Natural 95, v roce 2025 mohl svou průměrnou mzdu investovat do 1 450 litrů nafty nebo 1 416 litrů benzinu.

Graf 4 Kolik jsme si v Česku mohli koupit litrů PHM za průměrnou mzdu?

Kontakt:
Ing. Štěpánka Vampolová
Oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ v Jihlavě
Tel.: 567 109 080
E-mail: stepanka.vampolova@csu.gov.cz