Cestovní ruch na Vysočině v 1. pololetí 2026 – výrazně rychlejší nárůst počtu hostů ze zahraničí
V průběhu 1. pololetí roku 2026 uvítala hromadná ubytovací zařízení (hotely, penziony, chaty atd.) v Česku více než 10,7 milionu hostů, což bylo ve srovnání se stejným obdobím roku 2025 o 2,3 % více. V Kraji Vysočina se během prvních šesti měsíců roku 2026 v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo více než 313 tisíc hostů, což představuje meziroční nárůst o 1,7 %. Šlo o osmý nejvyšší nárůst ze všech regionů Česka, nejvíce počty návštěvníků narostly v Moravskoslezském kraji.
Více než 45,6 tisíce hostů, kteří na Vysočinu přicestovali ze zahraničí (nerezidenti), představovalo 14,6 % z celkového počtu hostů. Celkový počet návštěvníků ze zahraničí se oproti prvním šesti měsícům roku 2025 zvýšil v kraji o 14,1 %. Vysočina patří v mezikrajském srovnání k regionům, které nejsou pro zahraniční návštěvníky příliš atraktivní, počet zahraničních hostů bývá ze všech krajů dlouhodobě druhý nejnižší a ani v prvním pololetí roku 2026 nebyla situace jiná. Naproti tomu meziroční nárůst zahraničních návštěvníků na Vysočině v regionálním srovnání patřil k těm vyšším, konkrétně byl druhý nejvyšší. Výrazněji se počet zahraničních hostů zvýšil pouze v Moravskoslezském kraji.
Stejně jako ve většině ostatních krajů (s výjimkou Prahy a Karlovarského kraje) i na Vysočině dlouhodobě převládají hosté z Česka (rezidenti). Jejich počet v prvních šesti měsících roku 2026 dosáhl téměř 268 tisíc osob (85,4 % celkového počtu hostů) a ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku nepatrně poklesl (o 0,2 %), zatímco v celém Česku vzrostl o 2,4 procenta.
Struktura zahraničních hostů, kteří v lednu až červnu roku 2026 navštívili Kraj Vysočina, se oproti minulosti příliš nezměnila. I nadále v ní převažovali návštěvníci z Německa, jejichž podíl dosáhl 21,9 %, na další místo se zařadili hosté ze Slovenska (21,2 %), s odstupem třetí nejvyšší podíl měli návštěvníci z Polska. Jako zajímavost můžeme dodat, že se mezi nejčastějšími zahraničními návštěvníky Vysočiny na devátém místě opět objevili i občané neevropského státu, Korejské republiky (2,9 %).
Celkový počet přenocování v lednu až červnu 2026 oproti prvnímu pololetí předchozího roku na Vysočině vzrostl o 1,2 %. V mezikrajském srovnání šlo o čtvrtý nejnižší nárůst. V celém Česku se počet přenocování zvýšil o 2,5 %), z regionů byl nejvyšší nárůst zaznamenán v Jihočeském kraji.
U počtu přenocování nerezidentů byl na republikové úrovni i ve většině regionů zaznamenán výraznější nárůst, což platí zejména pro Vysočinu, Zlínský a Moravskoslezský kraj. Právě na Vysočině došlo k nejvyššímu nárůstu počtu přenocování nerezidentů (o 15,7 %). Naproti tomu v Plzeňském a Jihomoravském kraji byl zaznamenán mírný pokles, na celorepublikové úrovni se počet přenocování nerezidentů zvýšil o 3,5 %.
Počet přenocování rezidentů ve většině krajů rostl pomaleji, výraznější zvýšení bylo zaznamenáno pouze v Praze. Vysočina patří ke třem krajům, kde dokonce došlo ke snížení počtu přenocování rezidentů (konkrétně o 1,1 %).
Průměrný počet přenocování na jednoho hosta činil v Kraji Vysočina 2,1, jde o druhou nejnižší hodnotu (spolu se Středočeským krajem). Dlouhodobě nejvyšší je tento ukazatel v Karlovarském kraji (3,8), v prvním pololetí 2026 zde převyšoval republikovou hodnotu o 1,4 přenocování. Nejnižší počet přenocování byl ve prvních šesti měsících roku 2026 zaznamenán v Jihomoravském kraji (1,8) – stejně jako ve většině předchozích let.
Tab. 1 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v 1. až 2. čtvrtletí 2026
Tab. 2 Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v 1. až 2. čtvrtletí 2026
Graf 1 Počet hostů v HUZ v Kraji Vysočina v letech 2019 až 2026
Graf 2 Průměrný počet přenocování hostů podle krajů v 1. až 2. čtvrtletí 2026
Graf 3 Nerezidenti v HUZ Kraje Vysočina podle zemí v 1. až 2. čtvrtletí 2026
Poznámka:
Do celkových výsledků návštěvnosti jsou započítány údaje týkající se ukrajinských státních příslušníků, kteří si ubytování hradili sami. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině však nebylo ve všech případech možné na straně provozovatelů ubytovacích zařízení rozlišit, zda jde o turistu či uprchlíka. Do počtu návštěvníků tak mohly být započítány i osoby, které nelze objektivně považovat za účastníka cestovního ruchu dle mezinárodních doporučení.
Kontakt:
Ing. Vlastislav Valda
Krajská správa ČSÚ v Jihlavě
T: 567 109 062
E: vlastislav.valda@csu.gov.cz