Anketa pro uživatele webových stránek ČSÚ - záleží nám na vašem názoru!

Přejít k menu Přejít k obsahu

Cestovní ruch na Vysočině v 1. až 3. čtvrtletí 2025 – rychlejší nárůst hostů ze zahraničí

V průběhu 1. až 3. čtvrtletí roku 2025 uvítala hromadná ubytovací zařízení (hotely, penziony, chaty atd.) v České republice přes 18,3 milionu hostů, což bylo ve srovnání se skutečností stejného období roku 2024 bezmála o 3 % více. V Kraji Vysočina se během prvních devíti měsíců roku 2025 v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo přibližně 565 tisíc hostů, což představuje meziroční nárůst o 1,2 %. Šlo o třetí nejnižší nárůst ze všech regionů České republiky, nejvíce počty návštěvníků narostly v Olomouckém kraji.

Více než 74 tisíc hostů, kteří na Vysočinu přicestovali ze zahraničí (nerezidenti), představovalo 13,2 % z celkového počtu hostů. Celkový počet návštěvníků ze zahraničí se oproti prvním devíti měsícům roku 2024 zvýšil v kraji o 3,7 %. Vysočina patří v mezikrajském srovnání k regionům, které nejsou pro zahraniční návštěvníky příliš atraktivní, počet zahraničních hostů bývá ze všech krajů dlouhodobě druhý nejnižší a ani v prvních třech čtvrtletích roku 2025 nebyla situace jiná. Rovněž meziroční nárůst zahraničních návštěvníků na Vysočině v regionálním srovnání patřil k těm nižším, konkrétně byl třetí nejnižší. Nejvíce se počet zahraničních hostů zvýšil v Pardubickém kraji.

Stejně jako ve většině ostatních krajů (s výjimkou Prahy a Karlovarského kraje) i na Vysočině dlouhodobě převládají hosté z České republiky (rezidenti). Jejich počet v prvních devíti měsících roku 2025 dosáhl více než 490 tisíc osob (86,8 % celkového počtu hostů) a ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se zvýšil o 0,8 %, zatímco v celé ČR vzrostl o 1,9 procenta.

Struktura zahraničních hostů, kteří v prvních devíti měsících roku 2025 navštívili Kraj Vysočina, se oproti minulosti příliš nezměnila. I nadále v ní převažovali návštěvníci ze Slovenska, jejichž podíl dosáhl 25,1 %, na další místo se zařadili hosté z Německa (20,7 %), více než desetiprocentní podíl měli ještě návštěvníci z Polska.

Celkový počet přenocování se v lednu až září 2025 oproti stejnému období předchozího roku na Vysočině poklesl o 0,1 %. V mezikrajském srovnání šlo o druhý nejhlubší pokles (spolu se Středočeským krajem). V celé České republice se počet přenocování zvýšil o 2,7 %), z regionů byl nejvyšší nárůst zaznamenán v Pardubickém a Ústeckém kraji.

U počtu přenocování nerezidentů byl na republikové úrovni i v regionech zaznamenán výraznější nárůst, což platí zejména pro Pardubický kraj. Na Vysočině však jako v jediném z krajů došlo k poklesu o 1,9 %. Naopak počet přenocování rezidentů na republikové úrovni vzrostl méně, největší nárůst byl zaznamenán v Ústeckém a Pardubickém kraji. Na Vysočině se počet přenocování rezidentů nepatrně zvýšil o 0,1 %.

Průměrný počet přenocování na jednoho hosta činil v Kraji Vysočina 2,4, jde o čtvrtou nejnižší hodnotu. Dlouhodobě nejvyšší je tento ukazatel v Karlovarském kraji (3,7), v prvních třech čtvrtletích 2025 zde převyšoval republikovou hodnotu o 1,1 přenocování. Nejnižší počet přenocování byl v prvních devíti měsících roku 2025 zaznamenán v Jihomoravském kraji (2,0) – stejně jako ve většině předchozích let.

Tab. 1 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Tab. 2 Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Graf 1 Počet hostů v HUZ v Kraji Vysočina v letech 2017 až 2025

Graf 1 Počet hostů v HUZ v Kraji Vysočina v letech 2017 až 2025

Graf 2 Průměrný počet přenocování hostů podle krajů v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Graf 2 Průměrný počet přenocování hostů podle krajů v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Graf 3 Nerezidenti v HUZ Kraje Vysočina podle zemí v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Nerezidenti v hromadných ubytovacích zařízeních Kraje Vysočina podle zemí v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Poznámka:

Do celkových výsledků návštěvnosti jsou započítány údaje týkající se ukrajinských státních příslušníků, kteří si ubytování hradili sami. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině však nebylo ve všech případech možné na straně provozovatelů ubytovacích zařízení rozlišit, zda jde o turistu či uprchlíka. Do počtu návštěvníků tak mohly být započítány i osoby, které nelze objektivně považovat za účastníka cestovního ruchu dle mezinárodních doporučení.

 

Kontakt:
Ing. Jiří Teplý
Krajská správa ČSÚ v Jihlavě
T: 567 109 073
E: jiri.teply@csu.gov.cz