Ceny nemovitostí v Kraji Vysočina opět rostou
Ceny rodinných domů a bytů v Kraji Vysočina kopírují trendy vývoje cen nemovitostí v Česku. V období 2022–2024 činila průměrná cena rodinných domů v kraji 43 216 Kč/m2, převody bytů byly realizovány v průměrné ceně 48 951 Kč/m2. Z meziokresního srovnání plyne, že se nemovitosti s nejvyššími cenami nachází v okresech Jihlava a Žďár nad Sázavou.
Podrobné informace přináší publikace Ceny nemovitostí v letech 2022–20241) zveřejněná na webu Českého statistického úřadu. Zdrojem údajů jsou data převzatá z Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (ČÚZK).
Informaci o vývoji cen nemovitostí v Česku a jednotlivých krajích poskytuje časová řada cenových indexů v jednotlivých čtvrtletích s bazickým rokem 2015. Celostátně zaznamenáváme plynulý nárůst u cen rodinných domů i bytů, přičemž ceny bytů ve sledovaném období rostly strměji než ceny rodinných domů. Od konce roku 2022 sledujeme u cen nemovitostí výraznou změnu trendu. U rodinných domů dochází ke zpomalení růstu jejich kupních cen, v několika čtvrtletích dochází dokonce k propadům, meziročně však až dosud stále rostou. Ceny bytů se v tomto období vyvíjely poměrně dramatičtěji. V posledním čtvrtletí roku 2022 zažily výrazný pokles. Tuto úroveň vykazovaly i po celý rok 2023, což se projevilo v meziročním poklesu kupních cen bytů v Česku. Tento propad vymazaly až v průběhu roku 2024.
Graf 1 Indexy cen nemovitostí v Kraji Vysočina a v Česku v letech 2015 až 2024 (2015 = 100 %)
Hodnoty cen nemovitostí v Kraji Vysočina většinou kopírovaly republikové trendy. Od roku 2020 sledujeme vyšší tempo růstu cen bytů na krajské úrovni než celostátní, ceny rodinných domů v kraji rostly od roku 2020 také rychleji než celostátní, ale od roku 2022 je to naopak. Cenový propad v roce 2023 na krajské úrovni vykázaly jak ceny rodinných domů, tak i bytů. V roce 2024 opět vzrostly.
Nejvyšší nárůst cen od roku 2015 zažily rodinné domy ve Středočeském kraji a byty v kraji Ústeckém. Nejnižší růst cen rodinných domů i bytů nastal za stejné období v Karlovarském kraji.
KTG 1 Index cen rodinných domů – průměr roku 2024 (rok 2015 = 100 %)
KTG 2 Index cen bytů – průměr roku 2024 (rok 2015 = 100 %)
Graf 2 Průměrné kupní ceny nemovitostí v letech 2022−2024 podle krajů
V období 2022–2024 byla průměrná cena rodinných domů v republice 50 185 Kč/m2. Nejvyšší průměrná cena byla zaznamenána v Praze (107 339 Kč/m2). Za cenu nad průměrnou republikovou se rodinné domy prodávají v kraji Středočeském (66 493 Kč/m2) a Jihomoravském (50 219 Kč/m2). V průměru nejlevněji kupující pořídí rodinné domy v kraji Karlovarském (38 642 Kč/m2). Kupní cena rodinných domů v Kraji Vysočina se v průměru let 2022–2024 nacházela na úrovni 86 % kupní ceny v Česku, v mezikrajském srovnání byla sedmá nejnižší.
Graf 3 Rozdíly průměrných kupních cen RD a bytů v letech 2022−2024 v jednotlivých krajích od průměrných cen v Česku
Průměrná cena bytů v Česku v období 2022–2024 činila 61 483 Kč/m2. Nejvyšší průměrnou jednotkovou cenu bytu v roce 2024 vykazovala Praha (111 088 Kč/m2), s velkým odstupem následovaná krajem Jihomoravským (68 583 Kč/m2). Ceny bytů v ostatních krajích nepřesáhly průměrnou cenu bytů v Česku. Za nejnižší průměrnou cenu se byty kupovaly v kraji Karlovarském (35 543 Kč/m2) a Ústeckém (35 567 Kč/m2). Kupní cena bytů v Kraji Vysočina se v průměru let 2022–2024 nacházela na úrovni 80 % kupní ceny v Česku, mezi kraji byla osmá nejnižší.
Tab. 1 Průměrné kupní ceny nemovitostí v Kraji Vysočina v letech 2022−2024 podle okresů
Rodinné domy
Kupní cena rodinného domu v Kraji Vysočina činila v období 2022–2024 v průměru 43 216 Kč za m2. Meziročně vyšší ceny byly vykázány ve všech okresech kraje. Nad krajským průměrem se pohybovaly kupní ceny rodinných domů v okresech Jihlava (48 698 Kč/m2) a Žďár nad Sázavou (43 484 Kč/m2). Následuje okres Havlíčkův Brod, kde činila průměrná cena rodinných domů 42 174 Kč/m2, a Třebíč s průměrnou cenou 40 497 Kč/m2. Za nejnižší cenu se kupují rodinné domy v okrese Pelhřimov (39 703 Kč/m2). V okrese Třebíč byl zaznamenán nejvyšší přírůstek průměrné kupní ceny roku 2024 oproti roku 2023 (+8 611 Kč/m2), čímž Třebíčsko cenou rodinných domů (44 548 Kč/m2) sesadilo z třetí příčky okres Havlíčkův Brod.
Obecně můžeme říct, že se průměrná kupní cena zvyšuje s rostoucí velikostí obce, v níž se rodinný dům nachází. Dle průměrných kupních cen rodinných domů za tříleté období 2022 až 2024 toto zcela platilo o cenách za kraj a v okresech Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou. V okrese Jihlava mírně převyšovala průměrná kupní cena rodinných domů stojících v obcích do 1 999 obyvatel průměrnou cenu rodinných domů v obcích od 2 000–9 999 obyvatel. Na Třebíčsku s velikostí obce naopak průměrné ceny RD klesají.
V období let 2022–2024 se v Kraji Vysočina uskutečnilo 876 převodů rodinných domů, největší aktivita byla v okrese Žďár nad Sázavu (232 převodů). Více než polovina převodů proběhla v nejmenších obcích do 1 999 obyvatel, domy měly průměrně 77 m2. Čtvrtina koupí rodinných domů se realizovala v obcích od 2 000–9 999 obyvatel. V Jihlavě se realizovalo 53 převodů domů o průměrné velikosti 90 m2. Průměrná velikost prodávaných rodinných domů v Kraji Vysočina dosáhla hodnoty 81 m2, na celostátní úrovni činila 85 m2.
Graf 4 Průměrné kupní ceny rodinných domů podle velikosti obcí v okresech Kraje Vysočina v letech 2022−2024
Byty
Průměrná kupní cena metru čtverečního bytové jednotky dosáhla v Kraji Vysočina v období 2022–2024 částky 48 951 Kč. Vzrostly ceny ve všech okresech. Stejně jako v případě rodinných domů také u bytů jsou nejvyšší průměrné ceny v okrese Jihlava (54 599 Kč/m2). Další dvě příčky v pořadí obsadily okresy Žďár nad Sázavou (49 638 Kč/m2) a Třebíč (47 620 Kč/m2). Za nimi následuje okres Pelhřimov (43 828 Kč/m2). Nejnižší ceny jsou v okrese Havlíčkův Brod (43 608 Kč/m2). Krajskou průměrnou cenu převyšovaly ceny v okresech Jihlava a Žďár nad Sázavou.
I v případě bytů se průměrná kupní cena bytu zvyšuje s rostoucí velikostní skupinou obce, v níž se byt nachází. V období 2022–2024 to v Kraji Vysočina platilo bez výjimky ve všech okresech. V průměru za více jak 57 000 Kč/m2 se prodával byt v krajském městě Jihlava. Ve velikostní skupině obcí 10 000–49 999 obyvatel se projevil jako nejdražší okres Žďár nad Sázavou (52 499 Kč/m2), kam spadají města Žďár nad Sázavou a Velké Meziříčí. Přes 50 tis. Kč/m2 vyšplhala průměrná cena ještě v obcích stejné velikostní skupiny na Třebíčsku. Následují okresy Pelhřimov (48 927 Kč/m2) a Havlíčkův Brod (46 936 Kč/m2). Ve velikostní skupině obcí od 2 000–9 999 obyvatel jsou nejdražší byty ve žďárském okrese (50 575 Kč/m2), nejlevnější v okrese Pelhřimov (38 940 Kč/m2). Mezi nejmenšími obcemi mají nejvyšší cenu byty na Třebíčsku (39 369 Kč/m2) a nejnižší též na Pelhřimovsku (30 693 Kč/m2).
V letech 2022–2024 proběhlo v kraji 1 602 převodů bytů, nejvíce (necelá třetina) v jihlavském okrese. V závislosti na velikosti obcí se nejvíce bytů prodalo v obcích od 10 000–49 999 obyvatel (612 převodů), 421 převodů proběhlo v Jihlavě. Byty prodávané v kraji v tomto období měly v průměru 63 m2, byly o 2 m2 větší než průměrný byt v republice. V okresech Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou činila průměrná velikost kupovaných bytů 65 m2. V třebíčském a jihlavském okresech měly v průměru 62 resp. 61 m2. V závislosti na velikosti obce byly největší byty v kraji prodávány v obcích do 1 999 obyvatel (69 m2).
Graf 5 Průměrné kupní ceny bytů podle velikosti obcí v okresech Kraje Vysočina v letech 2022−2024
1) ČSÚ v letech 2000 až 2020 vydával Ceny sledovaných druhů nemovitostí. Data byla založena výlučně na údajích pořizovaných finančními úřady a obsažených v daňových přiznáních o cenách zjištěných při oceňování nemovitostí a o cenách sjednaných za tyto nemovitosti v případě prodeje. Pořizování se opíralo o zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Ke dni 26. září 2020 však došlo ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětnou účinností pro případy, kdy byl vklad práva do katastru nemovitostí proveden v prosinci 2019 a později. V důsledku toho zcela zaniknul stávající datový zdroj. Publikace proto skončila posledním referenčním rokem 2019.
Pro zajištění alespoň částečné návaznosti původních statistik se ČSÚ pokusil využít jakožto alternativní zdroj údaje z katastru nemovitostí, kterými disponuje Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Primární nezpracovaná data jsou sice prakticky vyčerpávající, avšak chybí mnohé cenotvorné informace, které do dosavadních dat vkládali odhadci při individuálním posouzení charakteristik dané nemovitosti. Pro účely dalšího zpracování je dále potřeba data doplnit o související údaje z Registru sčítacích obvodů a budov spravovaného ČSÚ (RSO) a z Registru územní identifikace, adres a nemovitostí spravovaného ČÚZK (RÚIAN). Vzhledem k jisté nekonzistenci RSO a původního zdroje (katastr nemovitostí) není možno propojit všechna data a původní zdroj tak ztrácí do jisté míry charakteristiku vyčerpávajícího souboru.
Účelem vytvářeného systému v nové publikaci Ceny nemovitostí je poskytování informací o rozložení cenové hladiny bytů a rodinných domů, jakož i vývoj tohoto rozložení v čase. Avšak podobně jako tomu bylo u předchozí publikace, účelem nové publikace není vytvářet detailní cenové mapy. Na rozdíl od předchozího zdroje nemá nyní ČSÚ spolehlivé zdroje k vytváření cenových statistik stavebních pozemků a bytových domů.
Kontakt:
Ing. Štěpánka Vampolová
Oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ v Jihlavě
Tel.: 567 109 080
E-mail: stepanka.vampolova@csu.gov.cz