Bytová výstavba v 1. až 2. čtvrtletí 2014

V 1. až 2. čtvrtletí 2014 byla v Kraji Vysočina zahájena výstavba 406 bytů, což představuje oproti prvním šesti měsícům roku 2013 pokles o 12,7 % (v mezikrajském srovnání 3. největší propad). Počet nově zahájených bytů byl na Vysočině v absolutním vyjádření mezi kraji České republiky třetí nejnižší, menší počet zahájených bytů byl zaznamenán pouze v Karlovarském a Libereckém kraji. Na celkovém počtu zahájených bytů v České republice se Vysočina podílela 3,3 %. Nárůst počtu zahájených bytů byl proti stejnému období roku 2013 zaznamenán v osmi regionech (největší v Hlavním městě Praze), v rámci celé České republiky stoupl tento ukazatel o 10,7 %. Meziroční úbytek počtu zahájených bytů byl kromě Vysočiny evidován v pěti dalších regionech, největší, téměř čtvrtinový byl pokles v Pardubickém kraji.

Z nově zahájených bytů na Vysočině převládaly tradičně byty v rodinných domech (74,4 % z celkového počtu). V rámci kraje byla výstavba největšího počtu bytů zahájena na Jihlavsku, a to 25,1 % z celkového počtu bytů, nejméně v okrese Pelhřimov (11,6 %).

Počet dokončených bytů se v Kraji Vysočina v 1. až 2. čtvrtletí roku 2014 oproti předchozímu roku snížil, tento pokles je navíc výrazně nižší než na celorepublikové úrovni. V kraji byla dokončena výstavba 454 bytů, což znamená meziroční pokles o 15,6 %. Zvýšení počtu dokončených bytů oproti stejnému období předchozího roku bylo zaznamenáno pouze ve čtyřech regionech, nejvýrazněji ve Zlínském kraji (o 16,6 %) a v Olomouckém kraji (o 14,0 %). Naopak nejvíce se počet dokončených bytů snížil v Ústeckém kraji (o 30,4 %), v celé České republice poklesl tento ukazatel bytové výstavby o 9,8 %.

Ze struktury dokončených bytů vyplývá, že i nadále v Kraji Vysočina jednoznačně převládá výstavba bytů v rodinných domech (76,0 %). Největší podíl dokončených bytů v kraji v tomto období připadl na okres Žďár nad Sázavou, a to 24,0 % z celkového počtu dokončených bytů, naopak okres Jihlava se na jejich celkovém počtu podílel pouze 17,4 % a okres Pelhřimov 18,1 %.









V Kraji Vysočina bylo v lednu až červnu roku 2014 vydáno 2 007 stavebních povolení. V mezikrajském srovnání to byl pátý nejnižší počet. Představuje to 5,3 % všech povolení vydaných v celé České republice, oproti stejnému období roku 2013 byl zaznamenán propad o 828 povolení (o 29,2 %). Na budovy s byty bylo v kraji vystaveno 32,5 % povolení, na nebytové stavby připadlo 28,7 %, na stavby týkající se ochrany životního prostředí 11,7 % a na ostatní stavby 27,1 %.

V rámci Vysočiny připadalo nejvíce vydaných stavebních povolení na okres Jihlava (22,0 %), naopak nejméně na Pelhřimovsko (16,9 %), meziokresní rozdíly jsou však s výjimkou pelhřimovského okresu nevelké. Počet vydaných povolení se meziročně snížil ve všech okresech, nejvíce v okrese Žďár nad Sázavou (téměř o 60 %), nejméně na Pelhřimovsku a Třebíčsku (o necelých 15 %). Z celkového počtu vydaných povolení na stavby na ochranu životního prostředí byl nejvyšší podíl zaznamenán v okrese Jihlava (33,3 %), naopak nejméně na Havlíčkobrodsku (5,6 %).

Orientační hodnota staveb, na které bylo v Kraji Vysočina v 1. až 2. čtvrtletí 2014 vydáno povolení, dosáhla výše 4 486 mil. Kč, kraj se tak zařadil na dvanácté místo v mezikrajském srovnání. Oproti stejnému období roku 2013 se na Vysočině snížila orientační hodnota staveb o 1 100 mil. Kč (o 19,7 %). Oproti prvním šesti měsícům roku 2013 se orientační hodnota staveb zvýšila v pěti regionech, nejvýrazněji v Královéhradeckém kraji.

Průměrná hodnota na jedno stavební povolení činila v lednu až červnu 2014 na Vysočině 2 235 tis. Kč, což je výrazně pod republikovou úrovní (3 382 tis. Kč) a mezi kraji se jedná o třetí nejnižší hodnotu za Jihočeským a Libereckým krajem. V rámci kraje byla nejvyšší orientační hodnota na jedno stavební povolení evidována v okrese Jihlava (3 061 tis. Kč) a nejnižší v okrese Pelhřimov (1 631 tis. Kč).







Více informací o bytové výstavbě najdete v časových řadách