Výběrové šetření příjmů a životních podmínek domácností (SILC)
Výběrové šetření Životní podmínky zajišťuje Český statistický úřad již od roku 2005. Jedná se o národní verzi celoevropského zjišťování EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions), které probíhá ve všech 27 členských státech EU a dále ve Velké Británii, Norsku, Švýcarsku, Turecku, Srbsku, Severní Makedonii a na Islandu.
Základním smyslem šetření je zmapovat aktuální životní situaci domácností v Česku, jejich sociálně demografickou strukturu, způsob, kvalitu a finanční náročnost bydlení, a rovněž pracovní, hmotné a zdravotní podmínky osob žijících v domácnostech. Zjišťuje také výši a skladbu jejich příjmů a informuje o podílu populace žijící v určitém materiálním nedostatku, resp. podílu osob ohrožených příjmovou chudobou a sociálním vyloučením. Takto komplexní informace zatím nelze získat z žádných administrativních zdrojů dat. Jediná možnost, jak je zjistit, je tedy přímým dotazem u domácností.
Životní podmínky domácností a jejich členů odrážejí celkovou sociálně ekonomickou situaci země. Vedle dalších makroekonomických ukazatelů, především hrubého domácího produktu, tvoří zázemí pro hodnocení hospodářského vývoje Česka. Na národní úrovni výsledky slouží jako podklad při nastavování sociální politiky státu a analýzu vlivu této politiky na životní podmínky českých domácností, a to především v souvislosti s úrovní ohrožení příjmovou chudobou. Neméně důležitým cílem je získávání dat, která poskytují jednak užitečné informace pro směrování politiky státu v oblasti důchodového, dávkového a daňového systému apod., a také pro hodnocení dopadů přijatých opatření. Díky jednotné metodice zjišťování je možné porovnávat výsledky za Česko s výsledky ostatních evropských států, případně s průměrem za Evropskou unii.
Zjišťování údajů v terénu probíhá každoročně, obvykle od února do června, a provádějí ho speciálně vyškolení tazatelé. Šetření se v roce 2021 uskutečnilo na území celého Česka ve zhruba 11,3 tis. domácnostech, z toho 4 750 domácností bylo osloveno poprvé. Všechny domácnosti byly do šetření zahrnuty na základě náhodného výběru. Do šetření byly zahrnuty všechny osoby, které měly ve vybraném bytě své obvyklé bydliště.
Výběr respondentů probíhá v českých podmínkách ve dvou stupních. Na prvním stupni se z tzv. Registru sčítacích obvodů a budov náhodně vybírají sčítací obvody, což jsou nejmenší existující územní jednotky ČR (identifikace podle sčítacích obvodů se využívá například při volbách).
Z každého takto vybraného sčítacího obvodu je pak ve druhém stupni náhodně vybráno 10 bytů jednoznačně identifikovaných přesnou adresou, tj. názvem ulice a číslem popisným. V případě domů s více byty pak ještě navíc číslem bytu, popřípadě pořadím bytu v domě. Do výběru jsou zahrnuty všechny kraje tak, aby šetření pokrylo celé území ČR, přičemž rozsah výběru za kraj se odvíjí od počtu obyvatel daného kraje.
Šetření provádějí speciálně proškolení tazatelé, kteří navštěvují vybrané byty a zjišťují údaje za všechny osoby, které v době šetření na dané adrese obvykle bydlí, bez ohledu na jejich trvalé bydliště. Tyto osoby tvoří tzv. hospodařící domácnosti, kterých může být v jedné bytové jednotce i více.
Tazatelé se při oslovení vybrané domácnosti prokazují průkazem tazatele statistického zjišťování, který je ve spojení se služebním průkazem ČSÚ nebo s občanským průkazem opravňuje k provedení šetření Životní podmínky.
Kromě informací za byt a za hospodařící domácnosti se zjišťují také údaje za všechny jednotlivé členy domácnosti, kteří ke konci minulého kalendářního roku dosáhli věku 16 a více let.
Šetření je koncipováno jako čtyřletý rotační panel, což znamená, že se domácnosti účastní šetření celkem čtyři roky po sobě. Každý rok dochází k obměně zhruba čtvrtiny souboru tak, že domácnosti, u nichž skončil čtyřletý cyklus sledování, jsou nahrazeny domácnostmi z nově vybraných bytů. Dlouhodobější sledování vybraných domácností umožňuje sledovat změny a vývoj jejich životní situace.
Účast domácností ve výběrových šetřeních je dobrovolná a respondenti tedy mají možnost účast v šetření odmítnout. Jako hlavní důvody odmítnutí šetření domácnosti uvádějí výhrady k zasahování do soukromí, obavy z případného zneužití sdělených informací, obavy vpustit cizí osobu do bytu či nedostatek času. Některé domácnosti také ze zásady odmítají sdělit o sobě jakékoliv informace.
Mezi příčiny neuskutečnění šetření rovněž patří opakované nezastižení členů domácnosti nebo neschopnost jejích členů se šetření zúčastnit (např. zdravotní důvody, vysoký věk, jazyková bariéra). Nejvyšší podíl nevyšetřených domácností bývá v první vlně šetření. Celková vyšetřenost se pohybuje okolo 80 %.
Zpracované podrobné údaje ze šetření Životní podmínky jsou dostupné na webových stránkách ČSÚ v publikacích v sekci Statistiky a v podskupině Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností. Každoročně vycházející publikace nazvaná Příjmy a životní podmínky domácností obsahuje metodické vysvětlivky a tabulky k domácnostem i osobám, členěné podle sociálních skupin, výše příjmů, počtu dětí a pracujících členů, pracovní aktivity, území a dalších ukazatelů.
https://csu.gov.cz/zivotni_uroven_spotreba_domacnosti_prace
https://www.czso.cz/csu/czso/prijmy-vydaje-a-zivotni-podminky-domacnosti
Důvěrnost a ochrana dat
Informace, které tazateli sdělíte, jsou přísně anonymní. ČSÚ plně respektuje evropský právní rámec ochrany osobních údajů (GDPR) a jedná v souladu s ním. Všichni pracovníci ČSÚ jsou navíc dle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, vázáni mlčenlivostí o veškerých šetřených skutečnostech. Do samotného zpracování nevstupují žádné informace, které by identifikovaly dotazované respondenty. Informace ze šetření jsou zveřejňovány pouze formou statistických souhrnů.
Podrobnosti ke zpracovávání osobních údajů najdete na:
https://csu.gov.cz/ochrana-osobnich-udaju-gdpr