Studenti a absolventi vysokých škol v Ústeckém kraji v roce 2025

Koncem roku 2025 studovalo na veřejných a soukromých vysokých školách v Česku téměř 330,6 tisíc osob, z toho 5,3 % studentů mělo trvalé bydliště v Ústeckém kraji. Meziročně se počet studentů pocházejících z našeho regionu zvýšil o 6,7 procenta.

V posledních šesti letech počet vysokoškoláků s trvalým bydlištěm v Ústeckém kraji postupně narůstal – mezi prosincem 2019 a 2025 činil tento nárůst 16,7 % (+2 483 osob). Na veřejných a soukromých vysokých školách v rámci Česka tak v roce 2025 studovalo 17 356 obyvatel Ústeckého regionu (meziroční nárůst o 6,7 %), z 98,8 % (17 142 studentů) se jednalo o osoby s českým občanstvím. Z hlediska věkové struktury spadala většina studentů do kategorie 20 až 24 let (62,3 % všech studentů s bydlištěm v kraji), tedy věku obvyklého pro vysokoškolské studium. Veřejnou vysokou školu studovalo 15 275 (88,0 %) studentů, posluchačem soukromé vysoké školy bylo 2 100 studentů majících trvalé bydliště v našem regionu. V prezenční formě studovalo 13 059 (75,2 %) studentů, distanční nebo kombinované studium využívalo 4 400 studentů. V bakalářských programech studovalo 11 485 (66,2 %) studentů, v magisterských 5 368 (30,9 %) a v doktorských 592 studentů.

Na veřejných a soukromých školách mají již od roku 2004 převahu ženy a jejich podíl rostl. V Ústeckém kraji tvořily v roce 2004 ženy 51,2 % a v roce 2025 to bylo již 58,0 %. Celorepublikově představoval podíl studujících žen 55,4 %. Z pohledu mezikrajského srovnání byl v roce 2025 nejvyšší podíl žen mezi vysokoškoláky evidován v Kraji Vysočina (58,6 %), Ústecký kraj se umístil na druhém místě. Na opačném konci žebříčku byl podíl studentek na celkovém počtu studentů na veřejných a soukromých vysokých školách s trvalým bydlištěm v hlavním městě Praze (53,9 %).

V přepočtu na tisíc obyvatel středního stavu tvořili vysokoškoláci na veřejných a soukromých vysokých školách v roce 2025 celorepublikově 30,4 osob, v Ústeckém kraji to bylo 21,5 osob a jednalo se o druhý nejnižší počet mezi kraji po Karlovarském kraji (18,5 vysokoškoláků), nejvyšší počet evidovali v hlavním městě Praze (28,9 vysokoškoláků na tisíc obyvatel).

Z hlediska oborů se ke konci roku 2025 nejvíce studentů trvale bydlících v Ústeckém kraji věnovalo skupině oborů Vzdělávání a výchova (3 285 studentů, 18,9 % z celkového počtu vysokoškoláků), následovaly skupiny oborů Obchod, administrativa a právo (2 719, 15,7 %), Zdravotní a sociální péče (2 650, 15,3 %), Technika, výroba a stavebnictví (2 026, 11,7 %). Nejmenší počet studentů se naopak věnoval studiu ve skupině oborů Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství (471, 2,7 %). Ostatní skupiny oborů zaujímaly méně než 10 % z celkového počtu vysokoškoláků s bydlištěm v Ústeckém kraji. Za posledních 5 let (2020–2025) vzrostl v Ústeckém kraji počet studentů 6 skupin oborů – Vzdělávání a výchova, Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy, Přírodní vědy, matematika a statistika, Informační a komunikační technologie, Zdravotní a sociální péče a Služby, v ostatních skupinách oborů došlo k úbytku počtu studentů.

V roce 2025 se na některou z veřejných nebo soukromých vysokých škol v Česku poprvé zapsalo[1] celkem 74 373 osob, z toho 4 044 studentů s trvalým pobytem v Ústeckém kraji. Na celorepublikovém počtu se studenti s bydlištěm v Ústeckém kraji podíleli 5,4 %, šestý nejvyšší podíl mezi kraji. Z celkového počtu poprvé zapsaných s trvalým pobytem v našem kraji bylo 57,4 % žen. Celkový počet poprvé zapsaných vzrostl proti roku 2024 o 420 osob (o 11,6 %). Meziročně méně studentů z Ústeckého kraje se za poslední dekádu na vysoké školy zapsalo pouze v letech 2016 a 2022. Většina studentů byla české státní příslušnosti, v roce 2025 představovali ti z Ústeckého kraje 3 955 osob (97,8 %). Převážná většina se zapsala ke studiu na veřejnou vysokou školu (3 607 osob, 89,2 %).

Studenti poprvé zapsaní ke studiu s trvalým pobytem v Ústeckém kraji se v roce 2025 nejčastěji hlásili ke studiu skupin oborů Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky (721 osob, 17,8 % z celkového počtu poprvé zapsaných s bydlištěm v Ústeckém kraji), Obchod, administrativa a právo (662 osob, 16,4 %), Vzdělávání a výchova (622 osob, 15,4 %), Technika, výroba a stavebnictví (464 osob, 11,5 %). Nejmenší zájem měli nově zapsaní studenti s trvalým bydlištěm v Ústeckém kraji o obory Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství (104 osob, 2,6 %), Umění a humanitní vědy (226 osob, 5,6 %) a Informační a komunikační technologie (242 osob, 6,0 %).

V roce 2025 úspěšně absolvovalo vysokou školu 3 338 studentů s trvalým pobytem v Ústeckém kraji. Z dlouhodobého srovnání vyplývá, že nejvíce absolventů s pobytem v našem kraji bylo v letech 2011 a 2012 (5 274 resp. 5 253 osob). Méně než 2 tisíce absolventů evidujeme v letech 2002, 2003 a 2001, a to 1 600 resp. 1 738 resp. 1 806 osob. Za celé čtvrtstoletí převažoval podíl žen absolventek nad muži. V roce 2001 představoval 50,4 %, postupně zvyšoval a vrcholu dosáhl v letech 2013 a 2014 (63,7 resp. 63,0 %). V následujících letech podíl žen absolventek střídavě rostl a klesal, v roce 2025 představoval 59,2 % (meziročně se snížil o 1,7 procentního bodu).

V Česku úspěšně absolvovalo některou z veřejných nebo soukromých vysokých škol v roce 2025 celkem 69 076 studentů. Nejvyšší počet absolventů podle kraje trvalého bydliště pocházel z hlavního města Prahy a Středočeského kraje (8 155 resp. 7 770), naproti tomu nejméně absolventů bydlelo v Karlovarském kraji (1 188). Ústecký kraj se počtem 3 338 absolventů umístil na osmém nejvyšším místě.

Celorepublikově představoval podíl žen absolventek 58,3 %. Nejvyšší podíl žen z celkového počtu absolventů podle kraje trvalého bydliště bylo v roce 2025 v Pardubickém a Jihočeském kraji (60,3 resp. 60,2 %). Naproti tomu nejnižší podíl tvořily ženy s trvalým pobytem v hlavním městě Praze – 56,9 % z celkového počtu absolventů vysokých škol. Podíl absolventek s bydlištěm v Ústeckém kraji (59,2 %) byl mezi kraji sedmý nejnižší.

Z celkového počtu studentů veřejných a soukromých vysokých škol s trvalým bydlištěm v Ústeckém kraji v roce 2025 úspěšně absolvovalo nejčastěji ve skupině oborů Vzdělávání a výchova (594 osob, 17,8 % z celkového počtu absolventů), Obchod, administrativa a právo (580, 17,4 %), Zdravotní a sociální péče (408, 12,2 %), Technika, výroba a stavebnictví (389, 11,7 %) a Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy (361, 10,8 %). Absolventi ostatních skupin oborů se na celkovém počtu absolvujících s trvalým bydlištěm v Ústeckém kraji podíleli méně než 10 %. Nejnižší byl počet absolventů ve skupině oborů Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství (75, 2,2 %).

Z celorepublikového pohledu bylo v roce 2025 pořadí skupin oborů na prvních dvou místech co do počtu absolventů rozdílné od studentů pocházejících v Ústeckého kraje. Nejvíce studentů v Česku úspěšně absolvovalo ve skupině oborů Obchod, administrativa a právo (13 994 osob, 20,3 % z celkového počtu absolventů), jako druzí se umístili absolventi skupiny oborů Vzdělávání a výchova (8 968, 13,0 %), následovaly skupiny oborů Zdravotní a sociální péče (8 394, 12,2 %), Technika, výroba a stavebnictví (8 098, 11,7 %) a Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy (7 068, 10,2 %). Ostatní skupiny oborů vzdělání dosahovaly stejně jako v Ústeckém kraji méně než 10 %.

Z pohledu jednotlivých skupin oborů byl v roce 2025 nejvyšší podíl absolventů studujících obory z oblasti Vzdělávání a výchovy zaznamenán mezi těmi s trvalým pobytem ve Zlínském kraji (20,4 %) a dále v Olomouckém a Ústeckém kraji (19,4 resp. 17,8 %), nejmenší naopak mezi těmi s trvalým pobytem v hlavním městě Praze (8,0 %). Mezi studenty bydlícími v Praze byl však ze všech krajů nejvyšší podíl těch studentů, kteří studovali Umění a humanitní vědy (10,7 % ze všech studentů), Společenské vědy, žurnalistiku či informační vědy (15,1 %) a druhý nejvyšší podíl ve skupině oborů Obchod, administrativu a právo (23,1 %). Prvenství s 23,7 % patřilo kraji Středočeskému. Umění a humanitní vědy nejméně nalákaly studenty z Ústeckého kraje (6,3 %) a z Vysočiny (6,8 %). Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy a Obchod, administrativa a právo si pak získaly nejnižší zastoupení u absolventů ze Zlínského kraje (6,4 resp. 16,3 %).

Nejvyšší podíl úspěšných absolventů oborů z oblasti Přírodní vědy, matematika a statistika byl mezi těmi bydlícími v Ústeckém kraji a v hlavním městě Praze (8,5 resp. 8,4 %), nejnižší podíl byl v Plzeňském kraji (6,1 %). Nejvyšší podíl absolvujících ve skupině oborů Informační a komunikační technologie evidovali mezi studenty pocházejícími z Královéhradeckého a Pardubického kraje (shodně 7,4 %), následovala Praha se 7,0 %, naopak nejnižší podíl byl mezi studenty bydlícími v Ústeckém kraji (3,5 %). Technika, výroba a stavebnictví byla nejoblíbenější mezi studenty z kraje Zlínského (absolvovalo v ní 14,9 % studentů zde bydlících) a naopak nejméně oblíbená byla mezi studenty s trvalým pobytem v Karlovarském kraji (7,6 %). Zemědělství, lesnictví a rybářství si získalo nejvyšší zastoupení u studentů bydlících v kraji Jihočeském (5,6 %), na Vysočině (5,5 %) a v kraji Jihomoravském (5,1 %), naopak mezi studenty bydlícími v Moravskoslezském kraji tyto obory dokončilo jen 1,7 %. Studium oborů Zdravotní a sociální péče bylo nejoblíbenější mezi absolventy z Jihočeského a Královéhradeckého kraje (16,9 resp. 15,9 %), následované těmi bydlícími v Kraji Vysočina (15,0 %), naopak nejméně oblíbené bylo u absolventů bydlících ve Středočeském a Jihomoravském kraji (9,5 resp. 9,6 %). Absolventi vysokých škol za oblast Služeb jednoznačně nejvíce preferovali ti bydlící v Karlovarském kraji (studium ukončilo 12,0 % z nich) a nejméně oblíbenou byla oblast služeb mezi studenty bydlícími v Královéhradeckém kraji (4,9 % z celkového počtu absolventů s bydlištěm v tomto kraji).

[1] Do celkového počtu poprvé zapsaných studentů nezahrnujeme např. takové studenty, kteří se v daném roce zapsali do navazujícího magisterského studia, pokud již v České republice dříve studovali v bakalářském programu.

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027