Soupis ploch osevů k 31. 5. 2026 a odhad sklizně k 10. 6. 2026

Na základě prvních odhadů, provedených k 10. červnu, se v Ústeckém kraji očekává nižší úroda základních obilovin, a to vlivem pšenice ozimé, ječmene ozimého i jarního a ovsa, u ostatních obilovin se ve srovnání s loňskou sklizní předpokládá vyšší sklizeň. Podle předpokladu by měla být nižší i produkce řepky.

Výměra zemědělské obhospodařované půdy v Ústeckém kraji, zjištěná soupisem osevních ploch k 31. květnu letošního roku, dosahuje 221 044 hektarů a oproti předchozímu roku její plocha poklesla o 1 392 ha, tzn. o 0,6 %. K meziročnímu poklesu obhospodařované zemědělské půdy došlo ve většině krajů s výjimkou Karlovarského kraje, kde plocha mírně vzrostla.

Ve struktuře zemědělské půdy zaujímá nejvyšší podíl orná půda, v letošním roce dosahuje v Ústeckém kraji 151 427 ha, její podíl na obhospodařované zemědělské půdě je 68,5 % (v roce 2025 to bylo 68,6 %). Na celorepublikové úrovni dosahuje procento zornění obhospodařované zemědělské půdy 70,6 % a je stejné jako v předchozím roce.

Druhé místo ve struktuře zemědělské půdy zaujímají trvalé travní porosty, v kraji na ně připadá 64 836 ha, na obhospodařované zemědělské půdě zaujímají 29,3 %. V porovnání s předchozím rokem jejich plocha mírně poklesla (o 67 ha, o 0,1 %).

Z celorepublikového pohledu je v Ústeckém kraji významné pěstování chmele. Podíl celkových ploch chmelnic dosahuje 57,3 % z pěstební výměry Česka a byl o 0,1 procentního bodu (p. b.) nižší než v roce 2025. V letošním roce je v Ústeckém kraji chmel pěstován na 3 141 ha, v celém Česku je to 5 480 ha.

Úhor (Orná půda ležící ladem, která není využitá k produkci zemědělských plodin v průběhu sledovaného roku. Zahrnuje ornou půdu bez porostu, přírodně osemeněnou, s porostem vyseté plodiny nebo s porostem trav a jiných bylinných pícnin.) dosahuje v kraji 8 251 ha a reprezentuje 5,4 % ze sledované výměry orné půdy. V porovnání s celostátní úrovní (88 848 ha, 3,6 % orné půdy) je její podíl o 1,8 p. b. vyšší. Meziročně plocha orné půdy v klidu v Ústeckém kraji vzrostla o 662 ha (o 8,7 %), v Česku naopak o 2,5 % (o 2 316 ha) poklesla.

Ve struktuře osevních ploch, které v Ústeckém kraji zaujímají 143 176 hektarů, mají ve všech krajích jednoznačně prioritu obiloviny. V Ústeckém kraji jsou v letošním roce pěstovány na 85 521 hektarech, jejich výměra meziročně poklesla o 2 339 ha (o 2,7 %). Podíl na osevní ploše dosáhl 59,7 % proti 60,0 % v roce 2025 a byl o 6,3 p. b. vyšší než v celé republice. Nejrozšířenější obilovinou je pšenice setá ozimá, která v kraji zaujímá 66,7 % ploch obilovin (proti Česku je její podíl vyšší o 8,8 p. b.).  Mezi kraji je podíl pšenice ozimé na plochách obilovin nejvyšší. Na celorepublikové i krajské úrovni podíl ploch pšenice seté ozimé na obilovinách meziročně poklesl (v Česku o 0,5 p. b., v Ústeckém kraji o 2,1 p. b.).

Druhou nejrozšířenější skupinou ve struktuře osevních ploch jsou technické plodiny, pěstované v kraji na 31 367 ha (21,9 % osevních ploch, celorepublikově zaujímaly 18,3 %), které jsou z 97,1 % reprezentované olejninami, zejména pak řepkou pěstovanou na 73,3 % ploch olejnin. V porovnání s rokem 2025 plocha technických plodin v kraji vzrostla o 0,1 %, v Česku však plochy meziročně o 2,3 % poklesly. V Ústeckém kraji došlo k nárůstu ploch i u olejnin, a to o 0,6 %, v Česku se snížily o 2,4 %. Zvýšení ploch v našem kraji bylo ovlivněno hlavně navýšením výměry slunečnice na semeno (o 57,1 %, v Česku se její plochy zvýšily o 59,7 %), hořčice na semeno (o 29,6 % v kraji, o 25,9 % v Česku), lnu olejného (o 29,4 % v kraji, o 112,8 % v Česku), sóji (o 14,4 % v kraji, o 0,1 % v Česku). Naproti tomu v Ústeckém kraji i v Česku poklesla plocha řepky celkem (o 6,3 resp. o 8,6 %).

Z porovnání struktury osevních ploch na mezikrajové úrovni vyplývá, že Ústecký kraj má:

-      druhý nejvyšší podíl ploch obilovin (59,7 %) po Jihomoravském kraji (62,8 %)
-      nejvyšší podíl ploch pšenice celkem (42,2 %) i pšenice seté ozimé (39,8 %)
-      druhý nejvyšší podíl ploch technických plodin (21,9 %) po Moravskoslezském kraji (22,3 %)
-      nejnižší podíl ploch sklízených na zeleno (11,3 %)

Následující graf ukazuje vývoj celkových osevních ploch a základních druhů plodin v jednotlivých krajích mezi roky 2026 a 2025. V Ústeckém kraji jsme zaznamenali:

-      nejvyšší pokles osevních ploch ze všech krajů
-      druhé nejvyšší snížení ploch obilovin z 11 krajů s poklesem
-      nejnižší nárůst ploch technických plodin ze 6 krajů se zvýšením ploch
-      pátý nejvyšší nárůst ploch sklízených na zeleno z 12 krajů s meziročním růstem ploch

Zelenina je v letošním roce v Ústeckém kraji pěstovaná na 1 489 hektarech, což představuje 1,0 % celkové osevní plochy v kraji. V rámci celé republiky se zelenina pěstuje na 11 824 ha, tj. 0,5 % osevních ploch.

Na základě výše uvedených výsledků soupisu ploch osevů byl k 10. 6. 2026 proveden první odhad výnosů a produkce základních obilovin (obiloviny bez kukuřice na zrno a ostatních obilovin) a řepky.

Podle uvedeného odhadu by v Ústeckém kraji mělo být sklizeno celkem 470 972 tun základních obilovin (bez kukuřice na zrno) při výnosu 5,71 t/ha. V případě produkce to je o 121 867 tun (o 20,6 %) méně, než bylo sklizeno v roce 2025, u hektarového výnosu představuje pokles 1,06 t/ha (15,6 %), plocha sklizně se meziročně snížila o 5 122 ha (o 5,8 %).

Nižší produkce se očekává u pšenice, která je stěžejní obilovinou – při výnosu 5,92 t/ha (-15,0 % proti skutečnosti roku 2025) a při nižší ploše o 2,1 % by měla úroda dosáhnout 357 348 tun (-16,7 % v porovnání s loňskou sklizní). Úroda ječmene by měla představovat 93 348 tun, tzn. pokles produkce rovněž o 16,7 %, a to vlivem nižšího očekávaného výnosu zrna z jednoho hektaru o 16,8 % (5,34 t/ha proti 6,42 t/ha v roce 2025), nárůst ploch ječmene o 0,1 % byl minimální, takže téměř neovlivní výši úrody. Sklizeň tritikale ve výši 9 631 tun by měla být vyšší o 6,8 %, a to výhradně vlivem nárůstu osevních ploch o 17,4 %, zatímco očekávaný hektarový výnos 4,94 t/ha by měl být o 9,0 % nižší. Vzhledem k nárůstu osevních ploch o 16,0 % i přes nižší odhadovaný výnos o 9,3 % se očekává meziroční nárůst produkce žita o 5,3 %. Očekávaná sklizeň by tak měla dosáhnout 6 053 tun při hektarovém výnosu 4,54 tun. Naproti tomu zhruba o dvě pětiny nižší sklizeň předpokládáme u ovsa (o 40,8 %), a to 4 593 tun, na avizované nižší produkci se podílí jak nižší osevní plochy o 30,8 %, tak odhadovaný výnos (3,38 t/ha), který je o 14,5 % nižší než dosažená skutečnost loňského roku.

Nižší úroda se v Ústeckém kraji očekává i u řepky, měla by dosáhnout 61 240 tun (pokles o 18,3 %). Na nižší sklizni se podílí jak meziroční snížení ploch o 6,3 % (o 1 495 ha), tak i nižší hektarový výnos o 12,8 % (2,74 t/ha, loňská skutečnost představovala 3,15 t/ha).

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027