Soupis ploch osevů k 31. 5. 2025 a odhad sklizně k 10. 6. 2025

Na základě prvních odhadů, provedených k 10. červnu, se v Ústeckém kraji očekává vyšší úroda základních obilovin, a to zásluhou pšenice ozimé, ovsa a triticale, u ostatních obilovin se ve srovnání s loňskou sklizní předpokládá nižší sklizeň. Podle předpokladu by měla být vyšší i produkce řepky.

Výměra zemědělské obhospodařované půdy v Ústeckém kraji, zjištěná soupisem osevních ploch k 31. květnu letošního roku, dosahuje 222 436 hektarů a oproti předchozímu roku se její plocha zvýšila o 1 735 ha, tzn. o 0,8 %. K meziročnímu nárůstu obhospodařované zemědělské půdy došlo ve většině krajů s výjimkou čtyř krajů – Jihočeského, Královéhradeckého, Olomouckého a Kraje Vysočina.

Ve struktuře zemědělské půdy zaujímá nejvyšší podíl orná půda, v letošním roce dosahuje v Ústeckém kraji 152 631 ha, její podíl na obhospodařované zemědělské půdě je 68,6 % (v roce 2024 to bylo 68,9 %). Na celorepublikové úrovni dosahuje procento zornění obhospodařované zemědělské půdy 70,6 % a je o 0,8 procentních bodů (p. b.) nižší než v předchozím roce.

Druhé místo ve struktuře zemědělské půdy zaujímají trvalé travní porosty, v kraji na ně připadá 64 902 ha, na obhospodařované zemědělské půdě zaujímají 29,2 %. V porovnání s předchozím rokem jejich plocha vzrostla o 1 184 ha (o 1,9 %).

Z celorepublikového pohledu je v Ústeckém kraji významné pěstování chmele. Podíl celkových ploch chmelnic dosahuje 57,4 % z pěstební výměry Česka a byl o 0,1 p. b. vyšší než v roce 2024. V letošním roce je v Ústeckém kraji chmel pěstován na 3 167 ha, v celém Česku je to 5 518 ha.

Úhor (Orná půda ležící ladem, která není využitá k produkci zemědělských plodin v průběhu sledovaného roku. Zahrnuje ornou půdu bez porostu, přírodně osemeněnou, s porostem vyseté plodiny nebo s porostem trav a jiných bylinných pícnin.) dosahuje v kraji 7 589 ha a reprezentuje 5,0 % ze sledované výměry orné půdy. V porovnání s celostátní úrovní je její podíl o 1,3 p. b. vyšší. Meziročně plocha orné půdy v klidu v Ústeckém kraji poklesla o 687 ha (o 8,3 %) a v Česku to bylo o 18 131 ha (o 16,6 %).

Ve struktuře osevních ploch, které v Ústeckém kraji zaujímají 145 042 hektarů, mají ve všech krajích jednoznačně prioritu obiloviny. V Ústeckém kraji jsou v letošním roce v kraji pěstovány na 87 860 hektarech, jejich výměra meziročně vzrostla o 1 648 ha (o 1,9 %). Podíl na osevní ploše dosáhl 60,6 % proti 60,0 % v roce 2024 a byl o 6,8 p. b. vyšší než v celé republice. Nejrozšířenější obilovinou je pšenice setá ozimá, která v kraji zaujímá 68,8 % ploch obilovin (proti Česku je její podíl vyšší o 10,4 p. b.).  Na celorepublikové i krajské úrovni podíl ploch pšenice seté ozimé na obilovinách meziročně vzrostl (v Česku o 0,7 p. b., v Ústeckém kraji o 1,9 p. b.).

Druhou nejrozšířenější skupinou ve struktuře osevních ploch jsou technické plodiny, pěstované v kraji na 31 344 ha (21,6 % osevních ploch, celorepublikově zaujímaly 18,6 %), které jsou z 96,6 % reprezentované olejninami, zejména pak řepkou pěstovanou na 78,7 % ploch olejnin. V porovnání s rokem 2024 plocha technických plodin v kraji vzrostla o 3,9 %, v ČR o 0,6 %. K nárůstu ploch došlo i u olejnin – v Ústeckém kraji o 3,0 %, v Česku o 0,3 %. Zvýšení ploch v našem kraji bylo ovlivněno hlavně navýšením výměry řepky (o 2,4 %, v Česku její plochy o 2,2 % poklesly), slunečnice na semeno (o 40,8 % v kraji a o 25,9 % v Česku), sóji (o 30,7 % v kraji, o 20,5 % v Česku). Naproti tomu v Ústeckém kraji poklesla plocha máku (o 8,8 %), zatímco celorepublikově se jeho plocha o 3,7 % zvýšila. K meziročnímu poklesu osevních ploch došlo u hořčice na semeno (o 5,9 % v kraji a o 23,6 % v Česku).

Z porovnání struktury osevních ploch na mezikrajové úrovni vyplývá, že Ústecký kraj má:
-       druhý nejvyšší podíl ploch obilovin (60,6 %) po Jihomoravském kraji (62,6 %)
-       nejvyšší podíl ploch pšenice celkem (43,3 %) i pšenice seté ozimé (41,7 %)
-       druhý nejvyšší podíl ploch technických plodin (21,6 %) po Moravskoslezském kraji (21,8 %)
-       nejnižší podíl ploch sklízených na zeleno (10,7 %)

Následující graf ukazuje vývoj celkových osevních ploch a základních druhů plodin v jednotlivých krajích mezi roky 2025 a 2024. V Ústeckém kraji jsme zaznamenali:
-       čtvrtý nejvyšší nárůst osevních ploch z 5 krajů s růstem
-       třetí nejvyšší nárůst ploch obilovin z 5 krajů s růstem
-       čtvrtý nejvyšší nárůst ploch technických plodin z 8 krajů se zvýšením ploch
-       druhý nejvyšší pokles ploch sklízených na zeleno z 6 krajů s meziročním snížením ploch

Zelenina je v letošním roce v Ústeckém kraji pěstovaná na 1 544 hektarech, což představuje 1,1 % celkové osevní plochy v kraji. V rámci celé republiky se zelenina pěstuje na 12 214 ha, tj. 0,5 % osevních ploch.

Na základě výše uvedených výsledků soupisu ploch osevů byl k 10. 6. 2025 proveden první odhad výnosů a produkce základních obilovin (obiloviny bez kukuřice na zrno a ostatních obilovin) a řepky.

Podle uvedeného odhadu by v Ústeckém kraji mělo být sklizeno celkem 505 559 tun základních obilovin (bez kukuřice na zrno) při výnosu 5,95 t/ha. V případě produkce to je o 12 506 tun (o 2,5 %) více, než bylo sklizeno v roce 2024, u hektarového výnosu představuje nárůst 0,06 t/ha (1,1 %), plocha sklizně meziročně vzrostla o 1 206 ha (o 1,4 %).

Vyšší produkce se očekává u pšenice, která je stěžejní obilovinou – při výnosu 6,21 t/ha a při vyšší ploše o 5,6 % by měla úroda dosáhnout 389 397 tun (+5,7 % v porovnání s loňskou sklizní). Úroda ječmene by měla představovat 95 745 tun, tzn. pokles produkce o 10,0 %. Nárůst očekávaného výnosu zrna z jednoho hektaru o 5,0 % (5,49 t/ha) nevyrovná meziroční pokles ploch ječmene o 11,9 %. Sklizeň tritikale ve výši 8 231 tun by měla být vyšší o 26,8 %, a to jak vlivem nárůstu osevních ploch o 11,9 %, tak výší očekávaného hektarového výnosu 4,96 t/ha (nárůst o 13,4 %). Vzhledem k poklesu osevních ploch o 31,7 % a nižšímu odhadovanému výnosu o 12,8 % se očekává meziroční propad produkce žita o 20,6 %, očekávaná sklizeň by tak měla dosáhnout 5 382 tun při hektarovém výnosu 4,68 tun. Naproti tomu zhruba o třetinu vyšší sklizeň očekáváme u ovsa (o 32,7 %), a to 6 804 tun, na očekávané vyšší produkci má zásluhu výhradně rozšíření osevních ploch o 43,0 %, zatímco předpokládaný výnos (3,47 t/ha) je o 20,7 % nižší než dosažená skutečnost loňského roku.

Vyšší úroda se v Ústeckém kraji očekává i u řepky, měla by dosáhnout 71 905 tun (nárůst o 22,7 %). Na vyšší sklizni se podílí jak meziroční navýšení ploch o 2,4 %, tak i vyšší hektarový výnos o 19,8 % (3,02 t/ha, loňská skutečnost představovala 2,52 t/ha).

Kontakt:

Růžena Funková
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027