Sklizeň zemědělských plodin v Ústeckém kraji v roce 2025

Průběh počasí loňského hospodářského roku příznivě ovlivnil nejen v Ústeckém kraji výnosy většiny hlavních plodin a znamenal vyšší úrodu než v předchozím roce.

Celková produkce jednotlivých plodin je ovlivňována jednak vývojem vegetačních podmínek, které se promítají do výše dosaženého průměrného hektarového výnosu a jednak je závislá na oseté, respektive sklizňové ploše.

Plochy u vybraných zemědělských plodin v Ústeckém kraji vzrostly proti roku 2024 u obilovin, luskovin a bílkovinných plodin na zrno, řepky a chmelnic, naopak poklesly u brambor, cukrové řepy, pícnin na orné půdě, kukuřice na zeleno, trvalých travních porostů a plodných vinic. Celorepublikově poklesla oproti našemu kraji i plocha obilovin, luskovin, řepky a chmelnic, ale vzrostly plochy brambor mimo raných a sadbových, pícnin na orné půdě, kukuřice na zeleno a trvalých travních porostů.

Stěžejní plodinou ve struktuře pěstovaných plodin jak v České republice, tak ve všech krajích, jsou obiloviny. V mezikrajovém srovnání zaujímala v roce 2025 plocha obilovin v Ústeckém kraji druhý nejvyšší podíl na celkové osevní ploše kraje (60,4 %) po Jihomoravském kraji (63,4 %). Naproti tomu na méně než 50 % osevních ploch se obiloviny rozkládaly v Kraji Vysočina (46,7 %) a v Pardubickém kraji (49,1 %). Proti průměru republiky (54,2 %) byl podíl v Ústeckém kraji v loňském roce vyšší o 6,2procentního bodu (p. b.). Podíl obilovin meziročně vzrostl ve většině krajů, z toho nejvíce v hlavním městě Praze (o 1,5 p. b.). Na celkové osevní ploše Ústeckého kraje byl podíl obilovin o 0,1 p. b. vyšší než v roce 2024. Meziroční navýšení v našem kraji bylo z 8 krajů s růstem nejnižší. V 6 krajích – v Jihočeském, Plzeňském, Olomouckém, Pardubickém, Středočeském a v Kraji Vysočina – se podíl obilovin na celkové osevní ploše kraje meziročně snížil, z toho nejvyšší pokles zaznamenali v Jihočeském kraji (o 0,9 p. b.).

V roce 2025 bylo v Ústeckém kraji sklizeno celkem 592 839 tun obilovin (včetně kukuřice na zrno a ostatních obilovin). V porovnání s předchozím rokem to znamenalo nárůst o 14,7 % (o 76 171 tun zrna). Na meziročním nárůstu se podílely jak vyšší hektarové výnosy, tak vyšší sklizňové plochy (o 1,0 %). Z jednoho hektaru bylo v kraji sklizeno 6,77 tun zrna, tj. o 0,81 tun více než v roce 2024. Vyšší výnosy, než v předchozím roce byly zaznamenány ve všech krajích, nárůst se pohyboval od 11,4 % v Jihomoravském kraji po 17,3 % v hlavním městě Praze. V Ústeckém kraji byl výnos z jednoho hektaru vyšší o 13,6 % a řadil se na sedmou nejvyšší příčku mezi kraji. Hodnotíme-li vývoj produkce obilovin za posledních 26 let, tj. od vzniku kraje, bylo průměrně ročně sklízeno 517 897 tun zrna, produkce loňského roku tak byla vyšší o 14,5 % a byla pátá nejvyšší za toto období.

Nejrozšířenější obilovinou všeobecně je pšenice, v Ústeckém kraji představoval její podíl 70,4 % na celkové sklizňové ploše obilovin a jednalo se nejvyšší hodnotu mezi kraji. Ve struktuře ploch pšenice převládaly ozimé odrůdy, v Ústeckém kraji zaujímaly 98,0 % ploch pšenice. Celkový objem sklizené pšenice (429 001 tun) v roce 2025 představoval 72,4% podíl na celkové sklizni obilovin v kraji a byl v mezikrajovém srovnání nejvyšší. Proti předchozímu roku byla úroda pšenice vyšší o 60 750 tun, tj. o 16,5 %, podílela se na něm jak vyšší pěstební plocha (o 3,8 %, o 2 252 ha), tak vyšší hektarový výnos o 12,2 %, o 0,76 t/ha.

Druhou nejrozšířenější obilovinou v kraji byl ječmen, kde 60,5 % ploch představovaly jarní odrůdy. Na sklizni obilovin v kraji se úroda ječmene (112 066 tun) podílela 18,9 %, sklizeň jarních odrůd dosáhla 66 025 tun, tj. 58,9 % z celkového objemu sklizně ječmene. V porovnání s rokem 2024 byla sklizeň jarních odrůd ječmene vyšší o 8,2 % (o 5 011 tun), což bylo výhradně zásluhou vyšších výnosů z hektaru o 14,0 %, pěstební plochy naopak o 5,1 % poklesly. Úroda ozimého ječmene ve výši 46 041 tun vzrostla oproti předchozímu roku o 1,4 % (o 644 tun), hektarový výnos se zvýšil o 27,9 % (o 1,46 t/ha), zatímco sklizňové plochy, stejně jako u jarních odrůd, o 20,7 % (o 1 797 ha) poklesly.

Meziročně nižší sklizeň v kraji (o 15,1 %) jsme zaznamenali u žita a byla ovlivněna výhradně poklesem ploch o 31,7 % (o 533 ha), zatímco výnosy z jednoho hektaru se zvýšily o 24,3 %. O více než polovinu (o 51,3 %) vyšší úrodu oproti roku 2024 jsme zaznamenali u ovsa, a to jak zásluhou rozšíření pěstebních ploch o 43,0 %, tak vyššími výnosy z hektaru (o 5,9 %). Vyšší úrodu měli zemědělci v Ústeckém kraji i u tritikale a kukuřice na zrno.

Celkový objem sklizně luskovin a bílkovinných plodin na zrno byl v Ústeckém kraji v roce 2025 o 39,9 % vyšší než v předchozím roce, což bylo ovlivněno jak vyšším výnosem z hektaru, tak rozšířením sklizňových ploch. V loňském roce bylo v kraji na výměře 4 985 hektarů (nárůst o 292 ha, o 6,2 %) vypěstováno celkem 12 170 tun luskovin (o 3 474 tun více než v roce 2024). Z jednoho hektaru bylo sklizeno 2,44 tun zrna (meziroční nárůst představoval 0,59 t/ha, tj. 31,8 %).

Produkce brambor mimo raných a sadbových, reprezentovaná v kraji převážně drobnými pěstiteli, byla v roce 2025 proti předchozímu roku mírně vyšší, a to vlivem vyššího výnosu. Brambory se v loňském roce v kraji pěstovaly na 455 hektarech (pokles plochy o 0,2 %). Výnos hlíz byl proti roku 2024 vyšší o 0,22 t/ha (o 0,8 %), z jednoho hektaru tak bylo sklizeno 27,02 tuny. Celková úroda dosáhla 12 297 tun a byla meziročně vyšší o 79 tun (o 0,6 %).

Řepa cukrová se v roce 2025 v kraji pěstovala na 2 503 hektarech (pokles o 994 ha, tj. o 28,4 % proti roku 2024). Z jednoho hektaru bylo sklizeno 72,79 tun bulev, tj. o 4,7 % (o 3,26 t/ha) více než v předešlém roce. Celková sklizeň ve výši 182 217 tun byla, vlivem výrazného poklesu pěstebních ploch, o 60 960 tun (o 25,1 %) nižší než v roce 2024.

Na rozloze 23 825 hektarech byla v roce 2025 v Ústeckém kraji pěstovaná řepka, meziročně její plochy vzrostly o 552 hektarů, tj. o 2,4 %. Celková sklizeň ve výši 74 954 tun byla proti roku 2024 vyšší o 16 334 tun (o 27,9 %). Na vyšší úrodě se kromě zmíněné sklizňové plochy podílel vyšší výnos řepkového semene. Z jednoho hektaru bylo sklizeno v průměru 3,15 tun, což představovalo meziroční nárůst 0,63 tun na hektaru, tj. 24,9 %.

Sklizňová plocha pícnin na orné půdě v Ústeckém kraji v roce 2025 poklesla o 1,3 % (o 209 ha) a dosáhla 15 751 hektarů. Celkem bylo sklizeno 125 321 tun sena. Úroda loňského roku byla o 237 tun (o 0,2 %) vyšší než v předchozím roce, což bylo ovlivněno výhradně vyššími výnosy o 0,12 tuny (o 1,5 %), z jednoho hektaru tak bylo sklizeno 7,96 tun.

Plocha trvalých travních porostů vč. pastvin, uváděná ve skutečném rozsahu provedené sklizně a zahrnující sklízené i spásané plochy, ve výši 63 293 hektarů zaznamenala meziroční pokles o 426 ha, tj. o 0,7 %. Méně příznivé klimatické podmínky se projevily v nižším dosaženém výnosu (3,20 t/ha), který oproti předchozímu roku zaznamenal pokles o 1,7 %, tj. o 0,06 t/ha. Celkem bylo ve všech sečích sklizeno 202 267 tun sena, což bylo o 2,4 %, o 4 883 tun hmoty (přepočtené na suchou píci) méně než v roce 2024.

Na území Ústeckého kraje se nachází více než polovina ploch (2 771 ha, tj. 57,6 %) plodících chmelnic celého Česka (4 812 ha). Od roku 2000 do roku 2013 (včetně) se v kraji i v celé republice plocha plodících chmelnic meziročně snižovala, v dalších pěti letech došlo jak v kraji, tak republikově k jejímu rozšiřování. V letech 2019 a 2020 plocha opět mírně klesala, k meziročnímu mírnému nárůstu došlo znovu v roce 2021, ale v následujících dvou letech došlo opět k mírnému snížení. V letech 2024 a 2025 se plochy plodících chmelnic v Ústeckém kraji mírně meziročně zvýšily (+0,5 resp. +0,3 %), zatímco celorepublikově v obou posledních letech opět mírně poklesly (-0,3 resp. -0,7 %). Příznivější klimatické podmínky loňského roku ovlivnily pozitivně hektarové výnosy chmele. Z jednoho hektaru se v Ústeckém kraji sklidilo 1,47 tun, což bylo o 0,08 t/ha (o 5,8 %) více než v předchozím roce. Produkce „zeleného zlata“ v roce 2025 ve srovnání s rokem 2024 vzrostla o 232 tun (o 6,0 %). Proti rekordnímu roku 2021 byla úroda chmele nižší o 1 043 tuny, tj. o 20,4 %. Celkem bylo v loňském roce v kraji sklizeno 4 077 tun chmele, což znamenalo sedmou nejvyšší produkci za posledních 26 let, tj. od vzniku kraje v roce 2000.

Pro poslední uváděnou kulturu – vinice, jejíž plodná plocha v kraji zaujímala z republikového pohledu pouze 2,0 %, byl rok 2025 rovněž příznivější než rok předchozí. Vlivem výrazně vyššího výnosu – 4,76 t/ha proti 1,87 t/ha v roce 2024 – bylo z plochy o výměře 320 hektarů sklizeno 1 525 tun hroznů, tj. o 925 tun (o 154,3 %) více než v roce předchozím.

Spotřeba hnojiv přepočtená na čisté živiny (N, P₂O₅, K₂O) je uváděna za hospodářský rok 2024/2025 (tzn. od 1. 7. 2024 do 30. 6. 2025). V celkovém objemu není zahrnuta spotřeba hnojiv za malá hospodářství samostatně hospodařících rolníků, kteří nepředkládají výkazy. Pro porovnání meziročního vývoje spotřeby jednotlivých druhů hnojiv jsme pro lepší srovnatelnost použili přepočet na hektar obhospodařované plochy.

Spotřeba jednotlivých druhů hnojiv v Ústeckém kraji patří v mezikrajovém srovnání mezi nejnižší v republice. V porovnání s předchozím rokem se v polovině krajů včetně Ústeckého zvýšila spotřeba minerálních hnojiv na 1 hektar obhospodařované plochy, nárůst v Ústeckém kraji o 2,9 % byl čtvrtý nejvyšší. Navýšení spotřeby minerálních hnojiv v kraji bylo důsledkem vyšší spotřeby u dusíkatých hnojiv o 6,5 %, u fosforečných a draselných hnojiv se naopak spotřeba na 1 hektar obhospodařované zemědělské půdy meziročně snížila, a to o 5,8 resp. o 20,2 %.

Spotřeba vápenatých hnojiv v polovině krajů vč. Ústeckého vzrostla. Meziroční navýšení v Ústeckém kraji představovalo 3,0 % a bylo mezi 7 kraji s růstem druhé nejnižší.

Spotřeba organických hnojiv, kam patří např. i kompost, meziročně vzrostla ve většině krajích kromě pěti včetně Ústeckého. Pokles o 15,2 % v Ústeckém kraji byl z nich druhý nejvyšší.

V porovnání s hospodářským rokem 2023/2024 se v 11 ze čtrnácti krajů snížil objem spotřeby statkových hnojiv na 1 ha obhospodařované plochy. V Ústeckém kraji představoval pokles 2,8 % a byl třetí nejnižší mezi kraji s poklesem. Snížení jsme v kraji zaznamenali u většiny druhů – u hnoje o 5,6 %, u ostatních složek statkových hnojiv (zahrnující vedlejší produkty vzniklé chovem hospodářských zvířat, jako např. sláma i jiné zbytky rostlinného původu a další jako např. výkaly zvířat na pastvě apod.), došlo k meziročnímu poklesu o 3,2 %. Nejvyšší výpadek jsme zaznamenali u močůvky, a to o 37,2 %. Jediným druhem statkových hnojiv, kde došlo k meziročnímu navýšení, byla kejda, proti roku 2024 se její spotřeba zvýšila o 14,0 %.

Kontakt:

Růžena Funková
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027