Průmysl v Ústeckém kraji v letech 2008 až 2024
Počet průmyslových podniků v Ústeckém kraji ve sledovaném období poklesl, a i přes převážně rostoucí tržby z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy se jejich podíl na celkových příjmech průmyslu v Česku za toto období snížil. Mzdy v průmyslu v Ústeckém kraji patří k vyšším, v posledních osmi letech zde byly zaměstnancům vypláceny v průměru třetí nejvyšší mzdy v Česku.
Údaje jsou publikovány za podnikatelské subjekty s převažující průmyslovou činností se 100 a více zaměstnanci a se sídlem na příslušném území, včetně jejich závodů a provozoven v jiných krajích. Tržby z prodeje výrobků a služeb se uvádí v běžných cenách bez DPH. Srovnání dat v meziročním vývoji může být ovlivněno skutečností, že se jedná o soubory subjektů, které splňují stanovená kritéria (převažující činnost, sídlo v kraji, hranice počtu zaměstnanců) vždy v příslušném roce. Nejsou prováděny přepočty na srovnatelnou organizační strukturu.
V Ústeckém kraji se v roce 2024 nacházel šestý nejvyšší počet průmyslových podniků v Česku, celkem jich zde sídlilo 165. Na celkovém počtu podniků sídlících v Česku se podniky se sídlem v Ústeckém kraji v roce 2024 podílely 7,4 %. Z dlouhodobého pohledu jejich počet, jako ve všech ostatních krajích, poklesl, v porovnání s rokem 2008 jich zde bylo o 17 (o 9,3 %) méně. Nejvýznamnější meziroční pokles počtu podniků v období 2009 až 2024 byl zaznamenán v roce 2010, kdy se jejich počet snížil o 7,9 % (o 15 podniků). K druhému nejvyššímu poklesu došlo v roce 2021, kdy se počet průmyslových podniků v kraji snížil o 4,6 % (o 8 podniků).
Tržby z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy (v mld. Kč)1)
Tržby z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy dosáhly v roce 2024 v Ústeckém kraji hodnoty 463,0 mld. Kč (v běžných cenách) a na celkovém objemu tržeb v Česku se podílely 9,4 %. Jejich objem byl čtvrtý nejvyšší mezi kraji. Ústecký kraj je významnou průmyslovou oblastí. V období 2008–2024 se Ústecký kraj v mezikrajovém porovnání výše tržeb z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy umisťoval pravidelně na třetí nebo čtvrté pomyslné příčce.
V průběhu období 2008–2024 vzrostly tržby průmyslu v Ústeckém kraji o 51,0 %, tj. o 156,3 mld. Kč. Jednalo se o třetí nejnižší relativní nárůst mezi kraji, méně se tržby zvýšily jen v Karlovarském a Plzeňském kraji (o 26,4 resp. 50,5 %). V absolutním vyjádření se však jednalo o pátý nejvyšší nárůst po Středočeském a Moravskoslezském kraji, hl. m. Praze a Pardubickém kraji. I přes tento nárůst se podíl tržeb průmyslu Ústeckého kraje na celkových tržbách průmyslu v Česku mírně snížil o 1,7 procentního bodu (p. b.).
Podíl přímého vývozu na celkovém objemu tržeb z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy se v kraji pohyboval v intervalu od 35,1 % (rok 2012) až po 50,0 % (rok 2020). Podíl přímého vývozu na celkových tržbách průmyslu vykazoval v období 2008–2024 tendenci k nárůstu, za celé toto období se zvýšil o 8,3 p. b. Meziroční změny tohoto podílu většinou nepřekročily hranici 3 p. b. s výjimkou let 2015 a 2016, kdy se podíl zvýšil o 6,2 resp. 4,2 p. b. a v roce 2020, kdy došlo k nárůstu o 5,5 p. b. V letech 2021 a 2022 naopak došlo k poklesu tohoto podílu o 4,1 resp. 3,8 p. b. V roce 2024 se přímý vývoz na celkových tržbách průmyslu v Ústeckém kraji podílel z 43,5 %.
Tržby z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy v Ústeckém kraji (v mld. Kč)1)
Největší podíl na celkových tržbách průmyslu v Ústeckém kraji měly ve sledovaném období tržby zpracovatelského průmyslu. Nejnižší byl zjištěn v roce 2016 (80,9 %) a naopak nejvyšší v roce 2008 (87,6 %). V průběhu období 2008 až 2024 vykazoval podíl zpracovatelského průmyslu tendenci k poklesu, za celé období se snížil 4,6 p. b. V roce 2024 dosahoval 43,5 %.
Z pohledu struktury tržeb zpracovatelského průmyslu podle klasifikace CZ-NACE rostl v průběhu sledovaného období význam především tržeb z výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů. Zatímco v roce 2008 se tržby podniků s převažující výrobou motorových vozidel na celkovém objemu tržeb ze zpracovatelského průmyslu podílely z 8,3 %, v roce 2024 to již bylo 13,6 %. Nejvyšší podíl byl dosažen v roce 2016, a to 17,6 % všech tržeb zpracovatelského průmyslu. Vzrostl rovněž význam výroby elektrických zařízení, jejichž podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu se od roku 2008 do roku 2024 zvýšil o 4,6 p. b. Nárůst byl zaznamenán i u podílu tržeb z výroby pryžových a plastových výrobků (o 3,6 p. b.) nebo tržeb z výroby potravinářských výrobků (o 3,0 p. b.). Tendenci k poklesu naopak vykázal chemický průmysl, který má v Ústeckém kraji dlouhodobou tradici a významné postavení. Podíl tržeb z výroby chemických látek a přípravků na celkovém objemu tržeb zpracovatelského průmyslu dosáhl v roce 2024 14,7 % a v porovnání s rokem 2008 byl nižší o 3,6 p. b. V jednotlivých letech období 2008 až 2015 přitom neklesl pod hranici 16 %. Nejvíce se na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu podílel v roce 2010 (z 19,0 %), nejméně naopak v roce 2016 (z 12,4 %).
Tržby zpracovatelského průmyslu podle vybrané převažující činnosti v Ústeckém kraji
Počet zaměstnanců v průmyslu v Ústeckém kraji byl v období 2008–2010 a 2018–2024 pátý nejvyšší a v období 2011–2017 šestý nejvyšší v Česku. Jejich počet za sledované období převážně meziročně klesal. V roce 2024 bylo v průmyslových podnicích se sídlem v Ústeckém kraji zaměstnáno 59 594 osob, při porovnání s rokem 2008 to bylo o 6,9 % (o 4 402 osob) méně. Pokles počtu zaměstnanců za toto období zaznamenala většina krajů s výjimkou Středočeského kraje a hl. m. Prahy. Největší relativní pokles byl zaznamenán v Karlovarském a Moravskoslezském kraji, kde se počty zaměstnanců v průmyslu od roku 2008 snížily o 39,7 resp. 26,4 %.
Zaměstnanci v průmyslu1)
Z celkového počtu zaměstnanců v průmyslu v Ústeckém kraji jich většina pracuje v podnicích zpracovatelského průmyslu. Od roku 2008 do roku 2024 poklesl počet zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu o 9,0 % (o 4 866 osob) na 48 950 osob.
Podíl zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu na celkovém počtu zaměstnanců v průmyslu se v období 2008–2024 v kraji pohyboval v intervalu od 82,1 % (roky 2023 a 2024) po 85,8 % (rok 2015) a od roku 2016 převážně klesal. Příčinou byl rychlejší úbytek zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu při porovnání s úbytkem počtu zaměstnanců v průmyslu celkem.
Zaměstnanci v průmyslu v Ústeckém kraji1)
V rámci zpracovatelského průmyslu zaznamenaly v období 2008 až 2024 největší úbytek zaměstnanců podniky zabývající se převážně výrobou textilií (úbytek o 49,0 %, tj. o 1 006 osob) a potravinářských výrobků (úbytek o 36,4 %, tj. o 921 osob). Naproti tomu se za stejné období více jak zdvojnásobil počet zaměstnanců v podnicích s převažující činností výroba pryžových a plastových výrobků, počet zaměstnanců v nich vzrostl o 121,9 % (o 1 792 osob). O 67,3 % (o 2 117 osob) vzrostl rovněž počet zaměstnanců v podnicích vyrábějících elektrická zařízení.
Zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu podle vybrané převažující činnosti v Ústeckém kraji
Významnými zaměstnavateli v kraji jsou podniky s převažující činností výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, výroba ostatních nekovových minerálních výrobků. U obou jmenovaných typů podniků jsme zaznamenali pokles počtu zaměstnanců, a to v podnicích zaměřených na výrobu motorových vozidel o 11,0 % (o 957 osob) a v podnicích produkujících ostatní nekovové minerální výrobky o 7,9 % (o 466 osob). Nejvíce zaměstnanců bylo v podnicích zaměřených na výrobu motorových vozidel, přívěsů a návěsů zaměstnáno v letech 2018 a 2019 (9 193 resp. 9 322 osob), jejich podíl na celkovém počtu zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu dosahoval v té době podílu 17,4 resp. 17,6 % - nejvíce za období 2008–2024). Nejméně jich naopak bylo ve výrobě motorových vozidel zaměstnáno v roce 2010 (5 484 osob), kdy se na celkovém počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu tyto podniky podílely zaměstnaností jen z 12,5 %. Podniky s převažující činností zaměřenou na výrobu ostatních nekovových minerálních výrobků zaměstnávaly ve sledovaném období nejvíce zaměstnanců v letech 2016–2017 (6 571 resp. 6 586 osob), nejvíce se na celkovém počtu zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu v kraji podílely v letech 2015 a 2016, a to shodně 13,7 %.
Produktivita vyjádřená objemem tržeb z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy na zaměstnance v Ústeckém kraji patří dlouhodobě k nejvyšším v Česku a pohybuje se tak nad republikovým průměrem. V letech 2008 a 2010 až 2019 byla druhá nejvyšší, v letech 2009 a 2021 třetí nejvyšší a v letech 2020 a 2022 až 2024 bylo v kraji dosaženo nejvyšší produktivity mezi kraji. Zatímco v roce 2008 dosahovala produktivita v Ústeckém kraji 149,9 % průměru Česka, v roce 2024 to již bylo 169,3 %.
Tržby z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy na zaměstnance (tis. Kč)1)
Zaměstnanci v průmyslu pobírali v Ústeckém kraji ve sledovaném období třetí nejvyšší mzdy v Česku s výjimkou let 2008, 2014 a 2016, kdy byly čtvrté nejvyšší a let 2011–2012 a 2015, kdy byly páté nejvyšší. Na prvním a druhém pomyslném místě se dlouhodobě umísťují střídavě hl. m. Praha a Středočeský kraj. Za průměrnou mzdou v průmyslu zaostával kraj pouze v letech 2008–2009 a 2011–2012, kdy byla průměrná mzda v průmyslu v kraji mírně nižší (o 0,1 až 1,8 % v závislosti na konkrétním roce). V ostatních letech sledovaného období, tj. v roce 2010 a v roce 2013 a později již průměrná mzda v průmyslu v kraji převyšovala republikový průměr a v porovnání s průměrnou mzdou Česka rostly mzdy v Ústeckém kraji rychleji. Nejvíce krajské mzdy převýšily republikový průměr v letech 2020 a 2023, a to o 4,8 %.
V mezikrajovém porovnání průměrných měsíčních mezd v průmyslu jsou stále mzdy v Ústeckém kraji výrazně nižší, než je tomu v hl. m. Praze a Středočeském kraji, a to i přes to, že se tento rozdíl snižoval. Zatímco v roce 2008 zaostávala průměrná hrubá mzda v průmyslu v Ústeckém kraji za nejvyšší hrubou mzdou, která byla dosažena v hl. m. Praze, o 25,3 %, v roce 2024 to bylo již jen o 15,9 % (rovněž vůči hl. m. Praze). Nejmenší rozdíl mezi průměrnou mzdou v Ústeckém kraji a nejvyšší dosaženou krajskou průměrnou mzdou byl zjištěn v roce 2021 (13,2 %), kdy bylo nejvyšší průměrné mzdy dosaženo ve Středočeském kraji.
Průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu (Kč)1)
Nárůst průměrné hrubé měsíční mzdy v průmyslu celkem a ve zpracovatelském průmyslu vykazoval obdobný vývoj. Mzda v průmyslu celkem vzrostla v Ústeckém kraji za sledované období o 119,3 %, ve zpracovatelském průmyslu to bylo o 118,3 %. I ve zpracovatelském průmyslu rostly průměrné mzdy rychleji v porovnání s republikovým průměrem. Za stejné období se průměrná hrubá mzda ve zpracovatelském průmyslu v Česku zvýšila o 111,6 %, v průmyslu celkem o 109,5 %.
Průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu (v tis. Kč)1)
Stejně jako v průmyslu celkem i průměrná hrubá měsíční mzda ve zpracovatelském průmyslu v Ústeckém kraji na počátku sledovaného období zaostávala za republikovým průměrem a k dosažení tohoto průměru došlo v Ústeckém kraji o něco později, než tomu bylo v případě mezd v průmyslu celkem. Průměrná hrubá mzda ve zpracovatelském průmyslu převýšila republikový průměr ve sledovaném období poprvé až v roce 2016, a to o 0,8 %. V následujících letech se tento rozdíl zvyšoval až do roku 2020, kdy průměrné mzdy ve zpracovatelském průmyslu v Ústeckém kraji převýšily republikový průměr o 3,2 %. Od roku 2021 zaznamenáváme meziroční pokles tohoto rozdílu, kdy se krajské mzdy začaly přibližovat průměru Česka. V roce 2024 převyšovaly mzdy ve zpracovatelském průmyslu republikový průměr jen o 1,7 %.
Při pohledu na mzdy vyplácené v podnicích podle jejich převažující činnosti CZ-NACE byly nejvyšší průměrné hrubé měsíční mzdy pobírány zaměstnanci v podnicích zabývajících se výrobou chemických látek a přípravků, výrobou papíru a výrobků z papíru, výrobou ostatních nekovových minerálních výrobků a výrobou základních kovů, hutním zpracování kovů a slévárenstvím. Zatímco nárůst mezd ve výrobě chemických látek a přípravků a papíru a výrobků z papíru se zvýšil za období 2008–2024 o 127,5 resp. 124,2 %, v případě podniků zabývajících se výrobou ostatních nekovových minerálních výrobků a výrobou základních kovů, hutním zpracováním a slévárenstvím byl nárůst o něco nižší (o 102,6 resp. 102,8 %).
Průměrná hrubá měsíční mzda ve zpracovatelském průmyslu podle vybrané převažující činnosti v Ústeckém kraji (v tis. Kč)
Nejvyšší nárůst průměrných hrubých měsíčních mezd jsme za období 2008–2024 zaznamenali v podnicích s převažující činností výroba elektrických zařízení, a to o 165,3 %. I přes tento nárůst byly v roce 2024 průměrné mzdy v podnicích vyrábějících elektrická zařízení o 9,8 % nižší v porovnání s průměrnou hrubou měsíční mzdou ve zpracovatelském průmyslu v kraji (49 279 Kč) a o 29,6 % nižší, než nejvyšší dosažené průměrné mzdy v kraji (chemický průmysl – 63 175 Kč).
Nejnižší mzdy ve zpracovatelském průmyslu v Ústeckém kraji jsou dlouhodobě v podnicích zabývajících se výrobou potravinářských výrobků a textilií. Za období 2008 a 2024 se zvýšily o 115,0 % ve výrobě potravinářských výrobků a o 116,1 % ve výrobě textilií, což bylo méně, než činil průměrný nárůst mezd ve zpracovatelském průmyslu v kraji celkem (nárůst o 118,3 %). V roce 2024 tak mzdy v podnicích s převažující činností výroba potravinářských výrobků a výroba textilií zaostávaly za průměrnou mzdou ve zpracovatelském průmyslu o 31,6 resp. 29,5 %.
Nejméně se od roku 2008 zvýšila průměrná hrubá měsíční mzda v podnicích s převažující činností výroba strojů a zařízení jinde neuvedených, a to o 94,7 %. Zatímco v roce 2008 pobírali zaměstnanci v těchto podnicích měsíčně v průměru 101,3 % průměrné mzdy ve zpracovatelském průmyslu v kraji (22 870 Kč), v roce 2024 to bylo v porovnání s průměrnou mzdou ve zpracovatelském průmyslu jen 90,4 % (44 530 Kč).
Kontakt:
Ing. Iva Princová
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
Tel.: 472 706 106
Mob.: 797 874 132
E-mail: iva.princova@czso.cz