Přírůstek/úbytek obyvatel v obcích Ústeckého kraje v roce 2025
V roce 2025 došlo v Ústeckém kraji ke snížení počtu obyvatel ve 163 obcích, ve 14 obcích došlo k meziroční stagnaci a 177 obcí zaznamenalo nárůst počtu obyvatel. Na poklesu obyvatel se častěji podílel úbytek obyvatel přirozenou měnou, ke kterému došlo ve 265 obcích, úbytek stěhováním zaznamenalo 116 obcí.
Počet obyvatel Ústeckého kraje se v průběhu roku 2025 snížil o 2 413 obyvatel (o 0,3 %). Příčinou tohoto poklesu byl úbytek obyvatel přirozenou měnou, kdy se v kraji narodilo o 3 964 obyvatel méně, než zemřelo. Přirozený úbytek obyvatel v Ústeckém kraji byl vloni částečně kompenzován přírůstkem obyvatel stěhováním. Do kraje se přistěhovalo o 1 551 osob více, než se z něj vystěhovalo.
V přepočtu na 1 tis. obyvatel středního stavu se počet obyvatel Ústeckého kraje přirozenou měnou snížil o 4,9 ‰, což byl druhý nejvyšší pokles po Karlovarském kraji, kde zaznamenali přirozený úbytek o 5,5 obyvatele na 1 tis. obyvatel. Celkový úbytek obyvatel v Ústeckém kraji činil 3,0 ‰ a byl čtvrtý nejvyšší po Moravskoslezském (-5,3 ‰) a Karlovarském kraji (-4,0 ‰) a Kraji Vysočina (-3,3 ‰).
Přírůstek/úbytek obyvatel podle okresů Ústeckého kraje
Z jednotlivých okresů Ústeckého kraje byl relativní celkový úbytek obyvatel nejvyšší v okrese Ústí nad Labem (UL) a Děčín (DC), a to -6,5 ‰, resp. -6,4 ‰. V obou okresech se na tomto úbytku podílela jak přirozená měna, tak i migrace. Okres Ústí nad Labem zaznamenal úbytek přirozenou měnou ve výši -4,6 ‰ a migrací -1,9 ‰. Okres Děčín ztratil migrací -0,6 ‰ obyvatel a přirozenou měnou -5,8 ‰, což byla zároveň nejvyšší ztráta přirozenou měnou zaznamenaná v roce 2025 mezi okresy Ústeckého kraje. Nejnižší byla v okrese Chomutov (CV; -3,7 ‰). Druhou nejvyšší ztrátu obyvatel přirozenou měnou vykázali v okrese Most (MO; -5,6 ‰).
I v ostatních okresech Ústeckého kraje došlo k úbytku obyvatel přirozenou měnou, migrační saldo však bylo kladné. Pouze v jednom okrese však dokázalo kladné migrační saldo kompenzovat ztrátu obyvatel přirozenou měnou, a to v okrese Louny (LN), kde v průběhu roku 2025 přibylo 1,4 obyvatel v přepočtu na 1 tisíc obyvatel kraje.
Vyjma zmíněných okresů Děčín a Ústí nad Labem došlo v ostatních okresech Ústeckého kraje k nárůstu obyvatel migrací. Nejvíce se počet obyvatel stěhováním zvýšil v okrese Louny, a to o 6,2 ‰. Migrací také v porovnání s ostatními okresy kraje výrazně získaly i okresy Litoměřice (LN; 4,8 ‰) a Teplice (TP; 4,4 ‰).
V obcích Ústeckého kraje se situace vyvíjela různě, většina obcí v kraji ale zaznamenala pokles obyvatel přirozenou měnou. Z 354 obcí, které tvoří území Ústeckého kraje, jich pouze 48 zaznamenalo vyšší počet narozených než zemřelých. Ve 41 obcích se počet narozených vyrovnal počtu zemřelých a nedošlo tedy ke změně počtu obyvatel v důsledku přirozené měny. Ve 265 obcích počet zemřelých převýšil počet narozených.
Obce s nejvyšším přirozeným přírůstkem obyvatel v Ústeckém kraji v roce 2025
Více jak 10 obyvatel na 1 tisíc obyvatel přibylo přirozenou měnou v roce 2025 ve třech obcích Ústeckého kraje, a to v obcích Blažim (LN; 17,1 ‰), Michalovice (LT; 11,5 ‰) a Bílence (CV; 11,5 ‰). Jak již bylo zmíněno, přirozená měna obyvatel byla nejčastěji spojena s úbytkem obyvatel. Více jak dvouciferný úbytek obyvatel v přepočtu na 1 tisíc obyvatel středního stavu zaznamenalo 62 obcí v kraji, z toho u dvou obcí se jednalo o přirozený úbytek 30,0 ‰ a vyšší.
Obce s nejvyšším přirozeným úbytkem obyvatel v Ústeckém kraji v roce 2025
Obce s nejvyšším přírůstkem obyvatel stěhováním v Ústeckém kraji v roce 2025
S ohledem na negativní vývoj porodnosti v posledních letech je velmi často celkový přírůstek obyvatel v obci ovlivněn především migrací, kdy se do obce přistěhuje více obyvatel, než se z ní vystěhuje. Obcí s kladným migračním saldem bylo v roce 2025 v Ústeckém kraji 226, v 12 obcích nedošlo ke změně počtu obyvatel stěhováním a 116 obcí zaznamenalo úbytek obyvatel v důsledku převážení počtu vystěhovalých nad počtem přistěhovalých do obce.
Nejvyšší přírůstek obyvatel migrací byl vloni zaznamenán v obci Černiv (LT; 432,6 ‰). Migrační přírůstek vyšší než 70 ‰ byl zjištěn v obci Horní Řepčice (LT; 95,2 ‰), Lišnice (MO; 84,4 ‰) a Mlékojedy (LT; 79,8 ‰). Obcí s nejvyšším migračním úbytkem byla vloni obec Kozly (LN; 70,3 ‰). Hranici 70 ‰ se přiblížila obec Všehrdy (CV; 69,0 ‰).
Obce s nejvyšším úbytkem obyvatel stěhováním v Ústeckém kraji v roce 2025
Celkového přírůstku obyvatel bylo v Ústeckém kraji v roce 2025 dosaženo ve 177 obcích, přičemž ve 142 obcích se na celkovém přírůstku obyvatel podílel výhradně migrační přírůstek, protože v nich došlo přirozenou měnou buď k úbytku obyvatel (118 obcí) nebo bylo dosaženo vyrovnané bilance (24 obcí). Ve 34 obcích byl celkový přírůstek obyvatel kladně ovlivněn jak stěhováním, tak přirozenou měnou a v jedné obci byl celkový přírůstek obyvatel ovlivněn pouze přirozený přírůstkem.
Počet obyvatel meziročně stagnoval ve 14 obcích kraje. Ve třech obcích byl důvodem vyrovnaný počet narozených a zemřelých a zároveň i přistěhovalých a vystěhovalých. V jedné obci se přirozený přírůstek vyrovnal úbytku obyvatel migrací a v 10 obcích se kladné migrační saldo vyrovnalo přirozenému úbytku obyvatel v obci.
Obce s nejvyšším celkovým přírůstkem obyvatel v Ústeckém kraji v roce 2025
Obce s nejvyšším celkovým úbytkem obyvatel v Ústeckém kraji v roce 2025
Celkový počet obyvatel se v průběhu roku 2025 snížil ve 163 obcích Ústeckého kraje, z toho v 89 obcích došlo k celkovému úbytku obyvatel jak z důvodu přirozeného úbytku, tak i úbytku stěhováním. Ve 48 obcích byl celkový úbytek obyvatel způsoben výhradně přirozeným úbytkem, přičemž saldo stěhování bylo buď kladné (40 obcí) nebo vyrovnané (8 obcí). Naproti tomu ve 26 obcích došlo k celkovému úbytku výhradně vlivem záporného migračního salda, tj. obce zaznamenaly současně přirozený přírůstek obyvatel (12 obcí) nebo jeho vyrovnanou bilanci (14 obcí).
Největší celkový úbytek obyvatel byl zaznamenán v obci Kozly (LN -93,8 ‰), který byl zapříčiněn jak zápornou migrací, tak i poklesem obyvatelstva přirozenou měnou. Naopak největší celkový přírůstek obyvatel měla obec Černiv (LT; 438,2 ‰). Celkový přírůstek zaznamenaný v obci Černiv byl výrazně vyšší než druhý nejvyšší celkový přírůstek mezi obcemi, který měla obec Horní Řepčice (LT; 104,8 ‰).
Kontakt:
Ing. Iva Princová
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
Tel.: 472 706 106
Mob.: 797 874 132
E-mail: iva.princova@csu.gov.cz