Pohyb obyvatelstva za 1. pololetí 2026 v Ústeckém kraji

Počet obyvatel Ústeckého kraje od ledna do června letošního roku poklesl vlivem přirozeného úbytku obyvatel. Saldo migrace bylo zásluhou plusového vnitrostátního stěhování kladné, zatímco zahraniční migrace byla mírně záporná. Meziročně vyšší byl, jak počet živě narozených dětí, včetně počtu narozených mimo manželství, tak i počet sňatků. Naproti tomu počet zemřelých byl nižší než v prvním pololetí roku 2025.

V Ústeckém kraji žilo podle předběžných výsledků bilance obyvatel k 30. červnu 2026 celkem 803 983 obyvatel, z toho 396 495 mužů a 407 488 žen. Od počátku roku do konce června se počet obyvatel v kraji snížil celkem o 1 960 osob, počet mužů během pololetí poklesl o 890 a počet žen o 1 070. K poklesu počtu obyvatel celkem i u obou pohlaví došlo ve většině krajů kromě Prahy a Středočeského kraje, kde celkový počet obyvatel i počet mužů a žen meziročně vzrostl. K nárůstu počtu mužů došlo v Pardubickém kraji. Za 27 let existence kraje došlo k celkovému úbytku obyvatel v 1. pololetí celkem 18krát, v letošním roce se jednalo o čtvrtý nejvyšší pokles.

Na celkovém počtu obyvatel České republiky se Ústecký kraj podílel 7,4 %, zůstává tak dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR.

Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn zápornou bilancí přirozené měny obyvatel, kdy počet zemřelých převýšil počet narozených o 2 015 osob. Celková migrace byla kladná. Počet přistěhovalých osob do kraje převýšil počet vystěhovalých z kraje o 55 osob. Do kraje se od ledna do konce června přistěhovalo 5 395 obyvatel a vystěhovalo 5 340 obyvatel. Vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla kladná (+ 73 osob) – do kraje se z jiných oblastí Česka přistěhovalo 3 403 osob a vystěhovalo 3 330 osob. Saldo zahraniční migrace kraje bylo mírně záporné a představovalo 18 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 1 992 osob a do zahraničí se vystěhovalo 2 010 osob). U přistěhovalých i vystěhovalých, jak v rámci republiky, tak z ciziny převažovali muži.

V objemu vnitřního stěhování převažoval ve všech krajích kromě Pardubického kraje (49,7 %) podíl stěhujících se žen a pohyboval se od 50,5 % v Královéhradeckém kraji po 54,7 resp. 54,3 % v Karlovarském a Libereckém kraji. V Ústeckém kraji dosáhl podíl žen hodnoty 52,5 % a byl třetí nejvyšší.

V období prvního pololetí letošního roku poklesl počet obyvatel ve všech okresech kraje. Ve většině okresů jak vlivem přirozeného úbytku obyvatel, tak zápornou migrací. Výjimkou byly okresy Litoměřice, Louny a Teplice, kde byl pokles počtu obyvatel ovlivněn výhradně přirozeným úbytkem obyvatel, zatímco migrace byla kladná. Nejvyšší přirozený úbytek obyvatel zaznamenali v okrese Děčín, nejnižší v okrese Louny. Nejvyšší zápornou migraci evidovali v Ústeckém okrese. Nejmenší záporný rozdíl mezi vystěhovalými a přistěhovalými zaznamenali v okrese Děčín.

Během šesti měsíců letošního roku se v Ústeckém kraji živě narodilo 2 721 dětí, což bylo o 38 novorozenců (o 1,4 %) více než ve stejném období roku 2025. Od vzniku kraje, tj. od roku 2000 se jednalo o druhý nejnižší počet narozených dětí po roce 2025. Podíl živě narozených dětí mimo manželství v kraji meziročně vzrostl o 0,8 p. b. (procentního bodu) a dosáhl 64,0 %. Jednalo se o nejvyšší hodnotu mezi kraji. Republikový průměr představoval 46,9 %. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství evidovali v Praze (36,0 %). Podíl dětí narozených mimo manželství v polovině krajů meziročně vzrostl (Karlovarském, Olomouckém, Jihočeském, Ústeckém, Plzeňském, Zlínském a Pardubickém), v druhé polovině krajů poklesl – ve Středočeském, v Kraji Vysočina, v Jihomoravském, Královéhradeckém, Moravskoslezském, v Praze a v Libereckém kraji, kde byl pokles nejvyšší.

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se živě narodilo 6,8 dětí (v Česku 6,7 ‰), zatímco v prvním pololetí roku 2025 to bylo 6,7 ‰. V mezikrajovém srovnání zaujímala porodnost kraje v pomyslném žebříčku hodnot šestou nejvyšší pozici. Nejvíce dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo v hlavním městě Praze, naproti tomu nejméně v Karlovarském kraji.

V prvních šesti měsících letošního roku zemřelo v kraji 4 736 osob, meziročně jejich počet poklesl o 123 osob. Za posledních 27 let byl letošní počet zemřelých v kraji jedenáctý nejvyšší. V přepočtu na tisíc obyvatel kraje zemřelo 11,9 osob proti 12,1 osob v 1. pololetí 2025. Republikový letošní průměr byl 10,6 ‰. Úmrtnost v kraji představovala v mezikrajovém srovnání třetí nejvyšší hodnotu po Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Nejnižší počet zemřelých na tisíc obyvatel vykázali v hlavním městě Praze.

Nejvyšší zastoupení na celkovém počtu zemřelých v Ústeckém kraji měly v prvním pololetí 2026 osoby ve věku 70–79 let a 80–89 let. Podíl ostatních věkových skupin na počtu zemřelých v kraji představoval jednotlivě 15,0 % a méně. Meziroční nárůst podílu zemřelých osob v jednotlivých věkových skupinách zaznamenali v Ústeckém kraji osoby od 1 roku věku do 49 let, dále ve věkových skupinách 70–79 let a 80-89 let, u ostatních věkových kategorií byl pokles.

Porovnáním podílu jednotlivých věkových skupin s republikovým průměrem registrujeme za první pololetí letošního roku v kraji nižší zastoupení zemřelých osob ve věku 80letých a starších, zastoupení ostatních věkových skupin bylo na celkovém počtu zemřelých v Ústeckém kraji vyšší než v Česku.

Z meziokresního srovnání demografického vývoje byl v prvním pololetí 2026 nejvyšší počet narozených dětí na tisíc obyvatel v okresech Ústí nad Labem a Teplice, nejméně v okresech Litoměřice a Chomutov. Nejvíce osob na tisíc obyvatel zemřelo v okresech Most, Děčín a Litoměřice, naproti tomu nejmenší úmrtnost byla v okrese Louny. Dlouhodobě nejnižší podíl mimomanželských dětí evidují v okrese Litoměřice, naproti tomu nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství je trvale v okrese Most.

V prvním pololetí letošního roku uzavřelo v Ústeckém kraji manželství 1 399 párů snoubenců, což bylo o 52 (o 3,9 %) více než od ledna do června minulého roku. Na tisíc obyvatel dosáhl počet sňatků hodnoty 3,5 ‰, proti 3,4 ‰ v prvním pololetí loňského roku. Nejnižší počet sňatků na tisíc obyvatel evidovali ve Zlínském kraji.

Za prvních šest měsíců letošního roku bylo nejvíce uzavřených sňatků na tisíc obyvatel v okrese Chomutov. Nejnižší sňatečnost za uplynulé první pololetí byla v okrese Děčín.

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2026 jsou předběžné.

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027