Pohyb obyvatelstva za 1. pololetí 2025 v Ústeckém kraji

Počet obyvatel Ústeckého kraje od ledna do června letošního roku poklesl jak vlivem přirozeného úbytku obyvatel, tak zápornou migrací¹. Meziročně byl nižší, jak počet živě narozených dětí, včetně počtu narozených mimo manželství, tak i počet sňatků. Naproti tomu počet rozvodů a počet zemřelých byl vyšší než v prvním pololetí roku 2024.

V Ústeckém kraji žilo podle předběžných výsledků bilance obyvatel k 30. červnu 2025 celkem 805 342 obyvatel, z toho 396 842 mužů a 408 500 žen. Od počátku roku do konce června se počet obyvatel v kraji snížil celkem o 3 014 osob, počet mužů během pololetí poklesl o 1 470 a počet žen o 1 544. K poklesu počtu obyvatel celkem i u obou pohlaví došlo ve většině krajů kromě Středočeského kraje, v Praze poklesl celkový počet obyvatel a žen, počet mužů naopak meziročně vzrostl. Za 26 let existence kraje došlo k celkovému úbytku obyvatel v 1. pololetí celkem 17krát, v letošním roce se jednalo o nejvyšší pokles.

Na celkovém počtu obyvatel České republiky se Ústecký kraj podílel 7,4 %, zůstává tak dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR.

Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn jak zápornou bilancí přirozené měny obyvatel, kdy počet zemřelých převýšil počet narozených o 2 199 osob, tak zápornou migrací[1]. Počet vystěhovalých osob z kraje převýšil počet přistěhovalých do kraje o 815 osob. Do kraje se od ledna do konce června přistěhovalo 5 342 obyvatel a vystěhovalo 6 157 obyvatel. Vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla záporná (- 139 osob) – do kraje se z jiných oblastí Česka přistěhovalo 3 368 osob a vystěhovalo 3 507 osob. Saldo zahraniční migrace kraje bylo rovněž záporné a dosáhlo 676 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 1 974 osob a do zahraničí se vystěhovalo 2 650 osob). U přistěhovalých, jak v rámci republiky, tak z ciziny převažovali muži. U vystěhovalých do ciziny měli převahu muži, u vystěhovalých v rámci republiky byl počet u obou pohlaví téměř shodný.

V objemu vnitřního stěhování, převažoval ve všech krajích podíl stěhujících se žen a pohyboval se od 50,5 % v Ústeckém kraji, po 53,7 % v Plzeňském a Olomouckém kraji.

V období prvního pololetí letošního roku poklesl počet obyvatel ve všech okresech kraje. Ve většině okresů jak vlivem přirozeného úbytku obyvatel, tak zápornou migrací. Výjimkou byly okresy Litoměřice a Louny, kde byl pokles počtu obyvatel ovlivněn výhradně přirozeným úbytkem obyvatel, zatímco migrace byla kladná. Nejvyšší přirozený úbytek obyvatel zaznamenali v okrese Děčín, nejnižší v okrese Louny. Nejvyšší zápornou migraci evidovali v Ústeckém okrese. Nejmenší záporný rozdíl mezi vystěhovalými a přistěhovalými zaznamenali v okrese Most.

Během šesti měsíců letošního roku se v Ústeckém kraji živě narodilo 2 646 dětí, což bylo o 420 novorozenců (o 13,7 %) méně než ve stejném období roku 2024. Od vzniku kraje, tj. od roku 2000 se jednalo o nejnižší počet narozených dětí. Podíl živě narozených dětí mimo manželství v kraji meziročně vzrostl o 0,3 p. b. (procentního bodu) a dosáhl 63,1 %. Jednalo se o nejvyšší hodnotu mezi kraji. Republikový průměr představoval 47,3 %. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství evidovali v Praze (38,0 %). Podíl dětí narozených mimo manželství meziročně vzrostl celkem v 8 krajích republiky. Naproti tomu v 6 krajích poklesl – ve Středočeském, Zlínském, hl. městě Praze, Olomouckém, Pardubickém a Karlovarském (pokles nejvyšší).

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se živě narodilo 6,6 dětí (v ČR 6,9 ‰), zatímco v prvním pololetí roku 2024 to bylo 7,6 ‰. V mezikrajovém srovnání zaujímala porodnost kraje v pomyslném žebříčku hodnot třetí nejnižší pozici. Nejvíce dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo v hlavním městě Praze a v Kraji Vysočina, naproti tomu nejméně v Karlovarském kraji.

V prvních šesti měsících letošního roku zemřelo v kraji 4 845 osob, meziročně jejich počet vzrostl o 60 osob. Za posledních 26 let byl letošní počet zemřelých v kraji třetí nejvyšší. V přepočtu na tisíc obyvatel kraje zemřelo 12,1 osob proti 11,9 osob v 1. pololetí 2024. Republikový průměr byl 10,7 ‰. Úmrtnost v kraji představovala spolu s Karlovarským krajem nejvyšší hodnotu v mezikrajovém srovnání. Nejnižší počet zemřelých na tisíc obyvatel vykázali v hlavním městě Praze.

Nejvyšší zastoupení na celkovém počtu zemřelých v Ústeckém kraji měly v prvním pololetí 2025 osoby ve věku 70–79 let a 80–89 let. Podíl ostatních věkových skupin na počtu zemřelých v kraji představoval jednotlivě 15,6 % a méně. Meziroční nárůst podílu zemřelých osob v jednotlivých věkových skupinách zaznamenali v Ústeckém kraji osoby do 1 roku věku, dále ve věkových skupinách 60–69 let a 80-89 let, u ostatních věkových kategorií byl zaznamenán pokles. Porovnáním podílu jednotlivých věkových skupin s republikovým průměrem registrujeme za první pololetí letošního roku v kraji nižší zastoupení zemřelých osob ve věku 1–14 let, 15–39letých, 40–49letých a 80letých a starších, zastoupení ostatních věkových skupin bylo na celkovém počtu zemřelých v Ústeckém kraji vyšší než v Česku.

Z meziokresního srovnání demografického vývoje byl v prvním pololetí 2025 nejvyšší počet narozených dětí na tisíc obyvatel v okresech Louny a Chomutov, nejméně v okresech Litoměřice a Ústí nad Labem. Nejvíce osob na tisíc obyvatel zemřelo v okresech Louny a Děčín, naproti tomu nejmenší úmrtnost byla v okrese Chomutov. Dlouhodobě nejnižší podíl mimomanželských dětí evidují v okrese Litoměřice, naproti tomu nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství je trvale v okrese Most.

V prvním pololetí letošního roku uzavřelo v Ústeckém kraji manželství 1 303 párů snoubenců, což bylo o 128 (o 8,9 %) méně než od ledna do června minulého roku. Na tisíc obyvatel dosáhl počet sňatků hodnoty 3,3 ‰, proti 3,6 ‰ v prvním pololetí loňského roku. V porovnání s ostatními kraji byla sňatečnost v Ústeckém kraji čtvrtá nejvyšší po Praze, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Nejnižší počet sňatků na tisíc obyvatel evidovali ve Zlínském kraji.

V prvním pololetí 2025 bylo v Ústeckém kraji více rozvodů, které nabyly právní moci, než tomu bylo ve stejném období loňského roku. Od ledna do konce června letošního roku bylo rozvedeno 854 manželství, což bylo meziročně o 10 (o 1,2 %) více. Počet rozvodů od počátku letošního roku byl pátý nejnižší od roku 2000. Na tisíc obyvatel kraje dosáhl počet rozvodů 2,1 ‰, tj. stejně jako v loňském prvním pololetí. Proti průměru republiky byl o 0,2 bodů promile vyšší. V mezikrajovém srovnání byla rozvodovost Ústeckého kraje v relativním vyjádření třetí nejvyšší.

Za prvních šest měsíců letošního roku bylo nejvíce uzavřených sňatků na tisíc obyvatel v okrese Ústí nad Labem. Nejnižší sňatečnost za uplynulé první pololetí byla v okresech Děčín a Chomutov. Nejvyšší rozvodovost registrovali v okrese Ústí nad Labem. Nejméně manželství na tisíc obyvatel bylo rozvedeno v okresech Litoměřice a Most.

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027