Pohyb obyvatelstva za 1. čtvrtletí 2025 v Ústeckém kraji

Počet obyvatel Ústeckého kraje se za první čtvrtletí letošního roku snížil, a to jak vlivem úbytku obyvatel přirozenou měnou, tak zápornou migrací¹. Proti prvnímu čtvrtletí 2024 se v Ústeckém kraji narodilo méně dětí, zároveň poklesl i podíl dětí narozených mimo manželství. Nižší byly počty sňatků a rozvodů, ale zvýšil se počet zemřelých.

Podle předběžných výsledků žilo k 31. březnu 2025 v Ústeckém kraji celkem 805 791 obyvatel. Celkový počet obyvatel tvořilo 397 101 mužů a 408 690 žen. Za uplynulé tři měsíce se počet obyvatel v kraji snížil celkem o 2 565 osob, počet mužů během čtvrtletí poklesl o 1 211 a počet žen o 1 354. K poklesu počtu obyvatel celkem i u obou pohlaví došlo ve všech krajích.

Ústecký kraj se na celkovém počtu obyvatel České republiky v současnosti podílel 7,4 % a je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR.

Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn jak zápornou bilancí přirozené měny obyvatel, kdy počet zemřelých převýšil počet narozených o 1 304 osob, tak zápornou migrací[1]. Celkový počet vystěhovalých z Ústeckého kraje o 1 261 osob převážil nad počtem přistěhovalých do kraje. Od ledna do konce března se do kraje přistěhovalo 2 740 obyvatel a vystěhovalo 4 001 obyvatel. Vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla záporná (- 158 osob) – do kraje se z jiných oblastí ČR přistěhovalo 1 718 osob a vystěhovalo 1 876 osob. Saldo zahraniční migrace kraje bylo rovněž záporné a dosáhlo 1 103 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 1 022 osob a do zahraničí se vystěhovalo 2 125 osob). Stejně jako v 1. čtvrtletí roku 2024 byl úbytek obyvatel zahraničním stěhováním způsoben vysokým počtem osob, kterým skončila platnost pobytu v Česku. Většinově šlo o osoby, kterým ke konci března vypršela udělená mezinárodní ochrana. V důsledku toho během měsíce března ubylo stěhováním v Ústeckém kraji celkem 1 396 obyvatel, zatímco v lednu i v únoru skončilo saldo migrace s kladnými hodnotami. U přistěhovalých i vystěhovalých, jak v rámci České republiky, tak z ciziny převažovali muži.

Objem vnitřního stěhování, kdy je hodnocen vývoj stěhování z pohledu jednotlivých územních celků (kraje, okresy apod.), představuje změnu bydliště mimo hranice daného území. Z tohoto pohledu převažoval ve všech krajích podíl stěhujících se žen a pohyboval se od 50,4 % v Kraji Vysočina, po 53,8 % v Plzeňském a Olomouckém kraji. V Ústeckém kraji dosáhl podíl žen hodnoty 51,7 % a byl pátý nejnižší.

Ke konci prvního čtvrtletí letošního roku byl ve všech okresech Ústeckého kraje vykázán nižší počet obyvatel než na počátku čtvrtletí a ve většině okresů kraje byl evidován jak přirozený úbytek obyvatel, tak záporná migrace. Výjimkou byl okres Louny, kde evidovali přirozený úbytek obyvatel, ale mírnou kladnou migraci.

 V letošním prvním čtvrtletí pokračoval meziroční pokles porodnosti. Od ledna do března se v Ústeckém kraji živě narodilo 1 352 dětí, což bylo o 204 novorozenců (o 13,1 %) méně než ve stejném období roku 2024. Za posledních 24 let (od roku 2002) se jednalo o nejnižší počet narozených dětí i nejnižší porodnost v kraji. Zároveň poklesl i podíl živě narozených dětí mimo manželství, a to o 1,4 procentního bodu (p. b.) a dosáhl 62,6 %. Tento podíl byl nejvyšší mezi kraji. Republikový průměr představoval 48,1 % a byl o 14,5 p. b. nižší než v Ústeckém kraji. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství zaznamenali v Praze (38,5 %). Meziročně podíl mimomanželských dětí poklesl kromě našeho kraje ještě v dalších 5 krajích – v Karlovarském, v hlavním městě Praze, v Olomouckém, v Moravskoslezském a ve Středočeském. Pokles v Ústeckém kraji byl z krajů s poklesem druhý nejvyšší po Karlovarském kraji.

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se živě narodilo 6,8 dětí (v ČR 6,7) proti 7,7 dětí v prvním čtvrtletí 2024. Mezi kraji zaujímala porodnost Ústeckého kraje šestou nejvyšší pozici. Nejvíce dětí na tisíc obyvatel se narodilo v Kraji Vysočina a v hlavním městě Praze. Nejméně dětí na 1 tisíc obyvatel evidovali v Karlovarském kraji.

 V prvním čtvrtletí letošního roku zemřelo na tisíc obyvatel Ústeckého kraje 13,3 osob (ČR 11,4). Mezi kraji obsadila úmrtnost v Ústeckém kraji nejvyšší pozici. Od roku 2002 se jednalo o druhou nejvyšší úmrtnost po roce 2021. Počet zemřelých v Ústeckém kraji meziročně vzrostl o 129 osob (o 5,1 %) a představoval celkem 2 656 osob. Za posledních 24 let (od roku 2002) se v Ústeckém kraji jednalo o druhý nejvyšší počet úmrtí.

Nejvyšší zastoupení na celkovém počtu zemřelých v Ústeckém kraji měly v prvním čtvrtletí 2025 osoby ve věku 70–79 let a 80–89 let. Meziroční nárůst podílu zemřelých osob v jednotlivých věkových skupinách zaznamenali v Ústeckém kraji osoby do 1 roku, dále ve věku 1–14, 15–39 a 80–89 let, u ostatních věkových kategorií byl pokles. Porovnáním podílu jednotlivých věkových skupin s republikovým průměrem registrujeme v kraji nižší zastoupení zemřelých osob 1–14 let, 80–99letých a 90letých a starších, zastoupení ostatních věkových skupin bylo na celkovém počtu zemřelých v Ústeckém kraji vyšší než v ČR.

Z meziokresního srovnání jednotlivých ukazatelů vyplývá, že v prvním čtvrtletí roku 2025 byla nejvyšší porodnost v okrese Chomutov. Nejnižší porodnost vykázali v okrese Děčín. Nejvyšší počet zemřelých osob na 1 000 obyvatel evidovali v okrese Most. Nejnižší úmrtnost byla v okrese Litoměřice. Nejnižší podíl dětí narozených svobodným matkám zaznamenali k 31. 3. letošního roku v okrese Louny (55,3 %). Nejvyšší podíl byl tradičně v okrese Most (72,7 %).

Během prvního čtvrtletí letošního roku vstoupilo v Ústeckém kraji do manželství 247 párů snoubenců, tj. o 12 sňatků (o 4,6 %) méně než za 1. čtvrtletí 2024. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 1,2 ‰ proti 1,3 ‰ v loňském 1. čtvrtletí. V mezikrajovém srovnání obsadila sňatečnost Ústeckého kraje třetí nejvyšší příčku po hlavním městě Praze a po Karlovarském kraji. Nejméně párů na tisíc obyvatel vstoupilo během uplynulého čtvrtletí do manželství v Jihočeském, Královéhradeckém a Zlínském kraji a v Kraji Vysočina. Za posledních 24 let (od roku 2002) se v Ústeckém kraji jednalo o čtvrtý nejnižší počet.

Od ledna do konce března 2025 poklesl v Ústeckém kraji meziročně počet rozvodů. Za první tři měsíce letošního roku bylo právně rozvedeno 377 manželství, což je o 8 (o 2,1 %) méně než za stejné období roku 2024. Počet rozvodů na tisíc obyvatel dosáhl v kraji 1,9 ‰ a byl stejný jako v 1. čtvrtletí 2024. Rozvodovost v mezikrajovém srovnání za první čtvrtletí letošní roku byla v Ústeckém kraji šestá nejvyšší. Od roku 2002 se v Ústeckém kraji jednalo o třetí nejnižší údaj.

Za první čtvrtletí letošního roku bylo z regionálního pohledu uzavřeno nejvíce sňatků na tisíc obyvatel v okrese Teplice. Naopak nejnižší sňatečnost byla evidována v okrese Děčín. Nejvyšší rozvodovost vykázali v prvních třech měsících roku v okresech Most a Ústí nad Labem, nejnižší v okrese Děčín.

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.

Kontakt:

Růžena Funková
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027