Pohyb obyvatelstva za 1. až 3. čtvrtletí 2025 v Ústeckém kraji

Počet obyvatel Ústeckého kraje během prvních třech čtvrtletí roku 2025 poklesl vlivem přirozeného úbytku obyvatel a záporné migrace téměř o 3,4 tisíce osob. Počet uzavřených sňatků byl v porovnání se stejným obdobím předchozího roku nižší, stejně jako počet narozených dětí a zemřelých osob. Naproti tomu podíl narozených mimo manželství meziročně vzrostl. Vyšší než ve stejném období roku 2024 byl i počet rozvodů. Pokles jsme zaznamenali u počtu přistěhovalých, naproti tomu počet vystěhovalých osob byl vyšší. Saldo zahraniční i vnitrostátní migrace bylo za tři čtvrtletí roku 2025 záporné.

Ke konci září 2025 žilo podle předběžné bilance v Ústeckém kraji celkem 805 002 obyvatel, v tom 396 601 mužů a 408 401 žen. Od počátku roku do konce září se počet obyvatel v kraji snížil celkem o 3 354 osob, a to jak vlivem poklesu počtu mužů (o 1 711), tak i žen (o 1 643). Meziroční úbytek obyvatel byl nejvyšší od vzniku kraje v roce 2000. Za 9 měsíců roku 2025 se kromě Ústeckého kraje snížil počet obyvatel ve většině krajů s výjimkou Prahy a Středočeského kraje.

Ústecký kraj je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem Česka, na celkovém počtu obyvatel republiky se k 30. září roku 2025 podílel 7,4 %.

Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn jak přirozeným úbytkem obyvatel, tak zápornou migrací obyvatel. Za tři čtvrtletí roku převýšil počet zemřelých počet narozených o 2 843 osob. Saldo migrace dosáhlo do konce září 2025 záporné hodnoty -511 osob, když počet vystěhovalých z kraje (8 932) převážil nad počtem přistěhovalých do kraje (8 421). Vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla záporná (-184 osob) – do kraje se z jiných oblastí Česka přistěhovalo 5 074 osob a vystěhovalo se z nich 5 258 osob, záporné bylo i saldo zahraniční migrace kraje -327 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 3 347 osob a do zahraničí se vystěhovalo 3 674 osob). U zahraničního stěhování převládali muži v obou směrech – u přistěhovalých z 57,8 %, u vystěhovalých z 56,4 %. Převahu mužů evidujeme i ve vnitrostátní migraci – u přistěhovalých i vystěhovalých se jednalo shodně o 50,6 %.

V objemu vnitřního stěhování převažoval ve všech krajích podíl stěhujících se žen a pohyboval se od 53,8 v Olomouckém kraji po 50,7 v Pardubickém a Ústeckém kraji.

Za devět měsíců roku 2025 poklesl počet obyvatel ve všech okresech kraje. V pěti okresech (Děčín, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem) byl pokles obyvatel způsoben jak zápornou migrací, tak přirozeným úbytkem obyvatel. V okresech Litoměřice a Louny byla migrace kladná, ale výše přirozeného úbytku obyvatel způsobila celkový meziroční pokles počtu obyvatel.

Během devíti měsíců roku 2025 se v Ústeckém kraji živě narodilo 4 153 dětí, což je o 507 novorozenců (o 10,9 %) méně než ve stejném období roku 2024. Počet narozených dětí byl nejnižší od vzniku kraje roku 2000 a o 46,1 % nižší než v roce 2008, kdy se v kraji narodilo dětí nejvíce (7 706). Podíl živě narozených dětí mimo manželství se proti stejnému období roku 2024 zvýšil o 1,1 p. b. na 63,8 % a byl nejvyšší v republice. Republikový průměr představoval 46,9 % a byl o 16,9 p. b. nižší než v Ústeckém kraji. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství vykázali v Praze, kde se mimo manželství živě narodilo 37,5 % dětí. Ve většině krajů podíl dětí narozených mimo manželství meziročně vzrostl, pouze v Praze, ve Středočeském, Karlovarském, Pardubickém a Olomouckém kraji hodnoty meziročně poklesly.

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se živě narodilo 6,9 dětí, proti stejnému období předchozího roku se tento ukazatel snížil o 0,8 p. b. V mezikrajovém srovnání zaujímala porodnost kraje v pomyslném žebříčku hodnot druhou nejnižší pozici.  Průměr Česka představoval 7,2 ‰. Ve většině krajů se na 1 tisíc obyvatel narodilo 7 a více dětí, pouze v Karlovarském a Ústeckém kraji byla hodnota nižší.

Za prvních devět měsíců roku 2025 zemřelo v Ústeckém kraji celkem 6 996 osob, tento počet byl šestý nejvyšší od vzniku kraje v roce 2000, nejvíce zemřelých v kraji evidujeme v roce 2021 (8 770 osob). Proti stejnému období roku 2024 počet zemřelých v kraji poklesl o 3 osoby. V přepočtu na tisíc obyvatel kraje zemřelo od ledna do září letošního roku 11,6 osob, což je o 0,1 bodů promile více než ve třech čtvrtletích roku 2024. Úmrtnost v kraji představovala v mezikrajovém srovnání nejvyšší hodnotu. Průměr Česka (10,3 ‰) byl v kraji překročen o 1,3 promilových bodů.

Nejvyšší zastoupení na celkovém počtu zemřelých v Ústeckém kraji měly za tři čtvrtletí roku 2025 osoby ve věku 70–79 let a 80–89 let. Meziroční nárůst podílu zemřelých osob v jednotlivých věkových skupinách za prvních devět měsíců roku 2025 byl v Ústeckém kraji u osob do 1 roku, ve věku 60–69 let a u osob 80letých a starších, u ostatních věkových skupin byl pokles. Porovnáním jednotlivých věkových skupin s republikovým průměrem registrujeme v kraji nižší zastoupení zemřelých osob ve věkových skupinách 1 až 39 let a 80letých a starších, zastoupení ostatních věkových skupin na celkovém počtu zemřelých bylo v 1. až 3. čtvrtletí letošního roku v Ústeckém kraji vyšší než v Česku.

Mezi okresy Ústeckého kraje byla ke konci třetího čtvrtletí roku 2025 dosažena nejvyšší porodnost v okrese Chomutov. Nejnižší počet živě narozených dětí na tisíc obyvatel evidovali v okrese Litoměřice. Prvenství v počtu dětí narozených svobodným matkám patří dlouhodobě okresu Most. Naproti tomu nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství se, rovněž dlouhodobě, nachází v Litoměřickém okrese. Nejvyšší úmrtnost byla v okrese Děčín, nejméně zemřelých na tisíc obyvatel vykázali v okrese Chomutov.

Od počátku roku 2025 uzavřelo v Ústeckém kraji manželství 2 793 párů, tj. o 159 (o 5,4 %) méně než za prvních devět měsíců roku 2024. Za posledních 26 let se jednalo o druhou nejnižší hodnotu po roce 2013, kdy uzavřelo manželství 2 699 párů. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl 4,6 ‰. Meziročně se sňatečnost Ústeckého kraje snížila o 0,2 bodů promile. V mezikrajovém srovnání byla druhá nejvyšší po hlavním městě Praze.

V Ústeckém kraji bylo od ledna do konce září roku 2025 rozvedeno 1 290 manželství, což je o 46 (o 3,7 %) více než za stejné období roku 2024. Počet rozvodů od počátku roku 2025 byl v kraji šestý nejnižší od vzniku kraje roku 2000. Na tisíc obyvatel kraje připadly 2,1 rozvody, to je zhruba stejně jako ve srovnatelném období předchozího roku. Rozvodovost v Ústeckém kraji byla za první až třetí čtvrtletí roku 2025 třetí nejvyšší mezi kraji. Celorepublikový průměr představoval 1,9 ‰.

Za prvních devět měsíců roku 2025 bylo na tisíc obyvatel uzavřeno nejvíce sňatků a nejvíce rozvedených párů v okrese Ústí nad Labem. Nejnižší sňatečnost v kraji zaznamenali v okrese Děčín, kde byla po okrese Most zároveň druhá nejnižší rozvodovost.

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027