Pohyb obyvatel v roce 2025 v Ústeckém kraji

Vlivem přirozeného úbytku obyvatel se počet obyvatel Ústeckého kraje během roku 2025 snížil. Meziročně poklesl počet sňatků, ale vzrostl počet rozvodů. Nižší byl počet živě narozených dětí i počet zemřelých. Zvýšil se podíl dětí narozených mimo manželství. Pokles jsme zaznamenali u počtu přistěhovalých i vystěhovalých osob. Saldo vnitrostátní migrace bylo záporné, zatímco zahraniční kladné.

Podle předběžných výsledků žilo ke konci roku 2025 v Ústeckém kraji 805 943 obyvatel, v tom 397 385 mužů a 408 558 žen. Za uplynulých 12 měsíců loňského roku tak počet obyvatel kraje poklesl celkem o 2 413 osob, a to vlivem poklesu počtu mužů o 927 a žen o 1 486. V uplynulém roce poklesl počet obyvatel ve většině krajů s výjimkou hlavního města Prahy, Středočeského, Plzeňského, Pardubického a Jihomoravského kraje.

Na celkovém počtu obyvatel České republiky se Ústecký kraj podílel 7,4 % a je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR.

Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn výhradně přirozeným úbytkem obyvatel. V uplynulém roce počet zemřelých převýšil počet narozených o 3 964 osob. Přirozený úbytek vykázaly všechny kraje. V přepočtu na tisíc obyvatel středního stavu dosáhl přirozený úbytek v Ústeckém kraji 4,9 osob a byl mezi kraji druhý nejvyšší po Karlovarském kraji (5,5 ‰). Nejnižší úbytek evidovali v hlavním městě Praze, a to 0,8 ‰.

Od ledna do konce prosince 2025 se do kraje přistěhovalo 10 634 obyvatel a vystěhovalo 9 083 obyvatel, migrace obyvatel tak byla kladná (+1 551 osob). Zatímco vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla záporná (-41 osob) – do kraje se z jiných oblastí ČR přistěhovalo 6 308 osob a vystěhovalo 6 349 osob, saldo zahraniční migrace kraje bylo kladné +1 592 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 4 326 osob a do zahraničí se vystěhovalo 2 734 osob). Kladnou zahraniční migraci zaznamenali ve všech krajích republiky. Vnitrostátní přírůstek stěhováním byl kladný pouze ve čtyřech krajích – ve Středočeském, Jihočeském, Pardubickém a Olomouckém.

V objemu vnitřního stěhování převažoval ve všech krajích podíl stěhujících se žen a pohyboval se od 50,4 % v Pardubickém kraji, po 53,4 % v Olomouckém kraji. Podíl žen ve výši 50,8 % v Ústeckém kraji byl třetí nejnižší.

Během roku 2025 se počet obyvatel ve většině okresů Ústeckého kraje snížil, kromě okresu Louny. Ve všech okresech se jednalo o přirozený úbytek obyvatel. Ve většině okresů, s výjimkou okresů Děčín a Ústí nad Labem, byla kladná migrace.

Od ledna do prosince loňského roku se v Ústeckém kraji živě narodilo 5 443 dětí, což bylo o 689 novorozenců (o 11,2 %) méně než ve stejném období roku 2024 a nejméně od vzniku kraje roku 2000. Meziročně vzrostl podíl živě narozených dětí mimo manželství na 63,7 % proti 62,9 % v roce 2024. Podíl mimomanželských dětí byl nejvyšší mezi kraji, celorepublikově představoval 46,8 %. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství zaznamenali v Praze (37,3 %), jako druhý se umístil Jihomoravský kraj se 41,8 %, méně než 45 % narozených nemanželských dětí vykazoval ještě Zlínský kraj (42,0 %) a Kraj Vysočina (44,6 %). Podíl dětí narozených mimo manželství meziročně vzrostl kromě Ústeckého kraje i v dalších sedmi krajích, z nich nejvyšší růst vykazoval Liberecký kraj (+1,9 p. b.), navýšení v Ústeckém kraji (+0,9 p. b.) bylo třetí nejvyšší. V šesti krajích došlo k poklesu, z toho nejvyšší byl v Karlovarském kraji (-4,2 p. b.).

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se v loňském roce živě narodilo 6,8 dětí proti 7,6 dětí v roce 2024. V mezikrajovém srovnání zaujímala porodnost kraje druhou nejnižší pozici, celorepublikově představovala 7,1 ‰. Nejvíce dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo v Praze (7,8 ‰), následoval Kraj Vysočina se 7,6 ‰). Počet živě narozených dětí i porodnost v roce 2025 byla od vzniku kraje roku 2000 v Ústeckém kraji nejnižší.

V minulém roce zemřelo v Ústeckém kraji celkem 9 407 osob, meziročně se jejich počet snížil o 86 osob. Počet zemřelých poklesl proti roku 2024 celkem v pěti krajích republiky – Zlínském (o 1,1 %), Ústeckém (o 0,9 %), Olomouckém (o 0,6 %), Středočeském (o 0,3 %) a Karlovarském (o 0,1 %). Nejvyšší nárůst z devíti krajů s růstem zaznamenali v Plzeňském kraji (o 5,4 %). V přepočtu na tisíc obyvatel Ústeckého kraje zemřelo 11,7 osob (stejně jako v roce 2024). Úmrtnost v kraji představovala nejvyšší hodnotu mezi kraji. Průměr Česka (10,4 ‰) byl v kraji překročen o 1,3 bodů promile. Počet zemřelých v roce 2025 byl šestý nejvyšší od vzniku Ústeckého kraje v roce 2000, v přepočtu na 1 000 obyvatel byla úmrtnost v kraji rovněž šestá nejvyšší za posledních 26 let.

Nejvyšší zastoupení na celkovém počtu zemřelých v Ústeckém kraji měly v roce 2025 osoby ve věku 70–79 let,
80–89 a 60–69 let. Podíl ostatních věkových skupin na počtu zemřelých v kraji představoval jednotlivě 10,3 % a méně. Meziroční nárůst podílu zemřelých osob v jednotlivých věkových skupinách za 12 měsíců loňského roku zaznamenali v Ústeckém kraji osoby ve věku 1–14, 50–59 a 70–79, u ostatních věkových kategorií podíly zemřelých poklesly. Porovnáním jednotlivých věkových skupin s republikovým průměrem registrujeme v kraji nižší zastoupení zemřelých osob od 15 do 49 let včetně, dále 80letých a starších, zastoupení ostatních věkových skupin bylo na celkovém počtu zemřelých v Ústeckém kraji vyšší než v Česku.

Mezi okresy Ústeckého kraje byla v loňském roce dosažena nejvyšší porodnost v okrese Chomutov, kde byl zároveň nejnižší počet zemřelých na tisíc obyvatel. Nejnižší porodnost zaznamenali v okrese Litoměřice. Nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství evidují od roku 1998 v okrese Most, v loňském roce představoval 69,7 %. Nejnižší podíl dětí narozených svobodným matkám se trvale nachází v okrese Litoměřice, v roce 2025 dosáhl hodnoty 55,4 %.

Od počátku roku 2025 uzavřelo v Ústeckém kraji manželství 3 232 párů snoubenců, tj. o 167 (o 4,9 %) méně než za rok 2024. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 4,0 ‰. Meziročně sňatečnost v kraji poklesla o 0,2 bodů promile. V mezikrajovém srovnání evidovali nejvyšší sňatečnost v hlavním městě Praze, následovaly Jihomoravský a Ústecký kraj. Za posledních 26 let, tj. od vzniku kraje v roce 2000, byla sňatečnost i počet uzavřených sňatků v kraji druhá nejnižší.

Od ledna do konce prosince loňského roku bylo v Ústeckém kraji rozvedeno 1 702 manželství, tj. o 47 rozvodů (o 2,8 %) více než v přechozím roce. V přepočtu na tisíc obyvatel dosáhla rozvodovost v kraji hodnoty 2,1 ‰, v roce 2024 to bylo 2,0 ‰. Nejvyšší rozvodovost zaznamenali ve Středočeském, Karlovarském a Libereckém kraji, za nimi následoval Ústecký kraj. Nejnižší rozvodovost evidovali v hlavním městě Praze a v Kraji Vysočina. Celorepublikový průměr dosáhl 1,9 ‰. Absolutní počet rozvodů i v přepočtu na tisíc obyvatel byl v roce 2025 v Ústeckém kraji čtvrtý nejnižší od vzniku kraje roku 2000.

V meziokresním srovnání vykázal za loňský rok nejvyšší sňatečnost i rozvodovost okres Ústí nad Labem. Nejnižší počet uzavřených sňatků na tisíc obyvatel okresu byl evidován v okrese Děčín. Nejméně manželství na tisíc obyvatel okresu bylo rozvedeno v okrese Most.

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027