Pohyb obyvatel v roce 2024 v Ústeckém kraji

Vlivem přirozeného úbytku obyvatel se počet obyvatel Ústeckého kraje během roku 2024 snížil. Meziročně poklesl počet sňatků, ale vzrostl počet rozvodů. Nižší byl počet živě narozených dětí i počet zemřelých. Nepatrně se zvýšil podíl dětí narozených mimo manželství. Pokles jsme zaznamenali u počtu přistěhovalých, počet vystěhovalých osob vzrostl. Saldo vnitrostátní migrace bylo záporné, zatímco zahraniční kladné.

Podle předběžných výsledků žilo ke konci roku 2024 v Ústeckém kraji 808 356 obyvatel, v tom 398 312 mužů a 410 044 žen. Za uplynulých 12 měsíců loňského roku tak počet obyvatel kraje poklesl celkem o 2 813 osob, a to vlivem poklesu počtu mužů o 1 118 a žen o 1 695. V uplynulém roce poklesl počet obyvatel ve většině krajů s výjimkou hlavního města Prahy, Středočeského, Plzeňského a Jihomoravského kraje.

Na celkovém počtu obyvatel České republiky se Ústecký kraj podílel 7,4 % a je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR.

Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn výhradně přirozeným úbytkem obyvatel. V uplynulém roce počet zemřelých převýšil počet narozených o 3 361 osob. Přirozený úbytek vykázala většina krajů s výjimkou Prahy. Od ledna do konce prosince 2024 se do kraje přistěhovalo 11 109 obyvatel a vystěhovalo 10 561 obyvatel, to znamená, že migrace obyvatel byla kladná (+548 osob). Zatímco vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla záporná (-316 osob) - do kraje se z jiných oblastí ČR přistěhovalo 6 461 osob a vystěhovalo 6 777 osob, saldo zahraniční migrace kraje bylo kladné +864 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 4 648 osob a do zahraničí se vystěhovalo 3 784 osob). Kladnou zahraniční migraci zaznamenali ve všech krajích republiky. Vnitrostátní přírůstek stěhováním byl kladný pouze ve dvou krajích – ve Středočeském a Jihočeském.

Objem vnitřního stěhování, kdy je hodnocen vývoj stěhování z pohledu jednotlivých územních celků (kraje, okresy apod.), představuje změnu bydliště mimo hranice daného území. Z tohoto pohledu převažoval ve všech krajích podíl stěhujících se žen a pohyboval se od 52,4 % v Ústeckém a Královéhradeckém kraji, po 53,7 % v Jihomoravském kraji.

Během roku 2024 se počet obyvatel ve všech okresech Ústeckého kraje snížil. V okresech Děčín a Chomutov se jednalo jak o úbytek obyvatel stěhováním, tak i o přirozený úbytek obyvatel. V ostatních okresech byl příčinou výhradně přirozený úbytek obyvatel (zemřelo více osob, než se narodilo), výsledek migrace u nich byl kladný.

Od ledna do prosince loňského roku se v Ústeckém kraji živě narodilo 6 132 dětí, což bylo o 200 novorozenců (o 3,2 %) méně než ve stejném období roku 2023 a nejméně od vzniku kraje roku 2000. Meziročně mírně vzrostl podíl živě narozených dětí mimo manželství na 62,9 % proti 62,8 % v roce 2023. Podíl mimomanželských dětí byl nejvyšší mezi kraji, v ČR představoval 47,0 %. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství zaznamenali v Praze (38,0 %), jako druhý se umístil Zlínský kraj se 41,0 %, méně než 45 % narozených nemanželských dětí vykazoval ještě Jihomoravský kraj (41,7 %) a Kraj Vysočina (44,6 %). Podíl dětí narozených mimo manželství meziročně vzrostl kromě Ústeckého kraje i v dalších čtyřech krajích, z nich nejvyšší růst vykazoval Karlovarský kraj (+3,6 p. b.), následoval Středočeský kraj (+1,1 p. b.), dále Pardubický kraj a Kraj Vysočina (shodně +0,6 p. b.). V ostatních krajích došlo k poklesu, z toho nejvyšší byl v Jihočeském kraji (-1,3 p. b.).

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se v loňském roce živě narodilo 7,6 dětí proti 7,8 dětí v roce 2023. V mezikrajovém srovnání zaujímala porodnost kraje v pomyslném žebříčku hodnot osmou nejvyšší pozici, v ČR činila 7,7 ‰. Nejvíce dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo v Praze (8,7 ‰), následoval Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj (8,1 resp. 8,0 ‰). Počet živě narozených dětí i porodnost v roce 2024 byla od vzniku kraje roku 2000 v Ústeckém kraji nejnižší.

V minulém roce zemřelo v Ústeckém kraji celkem 9 493 osob, meziročně se jejich počet snížil o 24 (o 0,3 %). Počet zemřelých poklesl proti roku 2023 ve většině krajů republiky s výjimkou čtyř krajů – Plzeňského (o 2,4 %), Karlovarského (o 1,6 %), Zlínského (o 0,5 %) a Pardubického (o 0,3 %). Nejvyšší pokles zaznamenali v hlavním městě Praze (o 3,4 %). Pokles v Ústeckém kraji (o 0,3 %) byl pátý nejnižší. V přepočtu na tisíc obyvatel Ústeckého kraje zemřelo 11,7 osob (stejně jako v roce 2023). Úmrtnost v kraji představovala nejvyšší hodnotu mezi kraji. Průměr ČR (10,3 ‰) byl v kraji překročen o 1,4 bodů promile. Počet zemřelých v roce 2024 byl pátý nejvyšší od vzniku Ústeckého kraje v roce 2000, v přepočtu na 1 000 obyvatel byla úmrtnost v kraji čtvrtá nejvyšší za posledních 25 let.

Nejvyšší zastoupení na celkovém počtu zemřelých v Ústeckém kraji měly v roce 2024 osoby ve věku 70–79 let, 80–89 a 60–69 let. Podíl ostatních věkových skupin na počtu zemřelých v kraji představoval jednotlivě 10,3 % a méně. Meziroční nárůst podílu zemřelých osob v jednotlivých věkových skupinách za 12 měsíců loňského roku zaznamenali v Ústeckém kraji osoby ve věku 40–59, 70–79, 80–89 let a 90+, u ostatních věkových kategorií podíly zemřelých poklesly. Porovnáním jednotlivých věkových skupin s republikovým průměrem registrujeme v kraji nižší zastoupení zemřelých osob od narození až do 39 let včetně, dále 80letých a starších, zastoupení ostatních věkových skupin bylo na celkovém počtu zemřelých v Ústeckém kraji vyšší než v ČR.

Mezi okresy Ústeckého kraje byla v loňském roce dosažena nejvyšší porodnost v okrese Most, kde byl ale zároveň nejvyšší počet zemřelých na tisíc obyvatel, od roku 1998 je zde také evidován nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství, který v loňském roce představoval 71,1 %. Nejnižší podíl dětí narozených svobodným matkám se trvale nachází v okrese Litoměřice, v roce 2024 dosáhl hodnoty 54,1 %. Nejnižší porodnost evidovali v okrese Děčín a nejnižší úmrtnost v okrese Chomutov.

Od počátku roku 2024 uzavřelo v Ústeckém kraji manželství 3 399 párů snoubenců, tj. o 304 (o 8,2 %) méně než za rok 2023. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 4,2 ‰. Meziročně sňatečnost v kraji poklesla o 0,4 bodů promile. V mezikrajovém srovnání evidovali nejvyšší sňatečnost v hlavním městě Praze, následovaly Ústecký a Plzeňský kraj.

Od ledna do konce prosince loňského roku bylo v Ústeckém kraji rozvedeno 1 655 manželství, tj. o 64 rozvodů (o 4,0 %) více než v přechozím roce. V přepočtu na tisíc obyvatel dosáhla rozvodovost v kraji hodnoty 2,0 ‰, v porovnání s předchozím rokem stagnovala. Nejvyšší rozvodovost zaznamenali v Karlovarském kraji. Celorepublikový průměr dosáhl 1,9 ‰. Absolutní počet rozvodů i v přepočtu na tisíc obyvatel byl v roce 2024 v Ústeckém kraji třetí nejnižší od vzniku kraje roku 2000.

V meziokresním srovnání vykázal za loňský rok nejvyšší sňatečnost okres Teplice. Nejnižší počet uzavřených sňatků na tisíc obyvatel okresu byl evidován v okresech Litoměřice a Chomutov. Nejméně manželství na tisíc obyvatel okresu bylo rozvedeno v okrese Most, nejvyšší rozvodovost byla v okrese Chomutov.

Kontakt:
Růžena Funková
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027