Lesnictví v Ústeckém kraji v roce 2024

Těžba dřeva v Ústeckém kraji dosáhla v loňském roce šestého nejvyššího objemu za posledních patnáct let, přičemž téměř polovinu tvořila těžba nahodilá. Zalesněno bylo téměř 1,7 tis. ha, z toho zhruba 62 % bylo zalesněno listnatými stromy. Nejčastěji byl k zalesnění využit buk a z jehličnanů smrk. Škody způsobené zvěří dosáhly 4,4 mil. Kč.

K 31. 12. 2024 bylo v Ústeckém kraji celkem 164 924 hektarů lesních pozemků, na celkovém množství lesních pozemků v ČR se kraj dlouhodobě podílí 6,1 %. Rozloha lesních pozemků v Ústeckém kraji v posledních 15 letech rostla. V loňském roce jsme v našem kraji zaznamenali navýšení ploch o 173 ha, v mezikrajovém srovnání byl tento nárůst čtvrtý nejvyšší. Výměra lesních pozemků se v loňském roce zvýšila ve všech krajích, největší nárůst zaznamenali v Jihočeském kraji (335 ha), nejmenší v Moravskoslezském kraji (o 1 ha).

Lesní pozemky tvořily v roce 2024 v Ústeckém kraji 30,9 % celkové výměry kraje, což byl pátý nejnižší podíl v ČR. Krajem s nejvyšším podílem lesních pozemků byl Liberecký kraj (44,8 %), následovaný Karlovarským kraje s 44,0 %, nejnižší podíl lesních pozemků měl Středočeský kraj posuzovaný společně s hlavním městem Prahou (26,8 %).

V loňském roce se v Ústeckém kraji vytěžilo 629,4 tis. m³ dřeva, proti předchozímu roku to bylo o 14,2 % (o 104,2 tis. m³) méně. K poklesu došlo kromě našeho kraje ještě v dalších pěti krajích – v hlavním městě Praze posuzované společně se Středočeským krajem, v Pardubickém kraji, v Kraji Vysočina, v Jihomoravském a Olomouckém kraji, z toho nejvyšší pokles byl v Kraji Vysočina (-30,8 %). Naproti tomu nejvyšší nárůst zaznamenali v Moravskoslezském kraji (+9,3 %). Podíl Ústeckého kraje na celkové těžbě ČR ve výši 3,5 % byl v loňském roce pátý nejvyšší od roku 2010, nejvyšší podíl za posledních 15 let jsme evidovali v roce 2021 a představoval 4,8 %. Nejvíce dřeva se vloni vytěžilo v Jihočeském kraji, a to 2 660,5 tis. m³, nejnižší objem vytěženého dřeva jsme zaznamenali v našem kraji.

Přepočteme-li celkový objem vytěženého dřeva na jeden hektar lesních pozemků daného kraje, postavení některých krajů se změní. Nejvíce m³ dřeva bez kůry na hektar lesních pozemků vytěžili v Karlovarském kraji (8,0 m³), druhá nejvyšší příčka patřila Pardubickému kraji s 7,5 m³. Pořadí na opačném konci žebříčku patřilo Ústeckému kraji s 3,8 m³. Celorepublikově bylo z jednoho hektaru lesních pozemků vytěženo 6,6 m³ dřeva bez kůry.

Většinu z vytěženého dřeva tvořily ve všech krajích republiky jehličnaté dřeviny (nejvíce smrk). Podíl jehličnanů na vytěženém dřevě přesáhl v pěti krajích 90 % – Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Libereckém a v Kraji Vysočina. V Ústeckém kraji představoval podíl jehličnanů v loňském roce 78,2 %, což byla v mezikrajovém srovnání třetí nejnižší hodnota. V rámci kraje se za posledních 15 let jednalo o šestý nejnižší podíl. Nejvíce byl na celkové těžbě zastoupen smrk (52,1 %), jeho podíl proti roku 2023 poklesl o 17,8 p. b. Z dalších druhů byla těžena např. borovice (14,8 %), u níž naopak podíl na celkové těžbě dřeva meziročně vzrostl o 7,6 %. Listnaté dřeviny se na celkové těžbě dřeva v Ústeckém kraji podílely 21,8 % (nárůst proti roku 2023 o 6,4 p. b.). Těžba buku představovala 4,6 % (meziroční nárůst o 0,8 p. b.), dub představoval 2,9 % celkové těžby dřeva v kraji, meziročně jeho podíl vzrostl o 1,0 p. b.

Na celkové těžbě se v posledních letech, i přes výraznější snížení v letech 2022 a 2023, výrazně podílí těžba nahodilá a kalamity všeho druhu (abiotické a biotické příčiny), vč. těžby souší, ojedinělých polomů, vývratů, veškerých lapákových hmot položených za účelem zachycení kůrovců a těžba jedinců, ve kterých zimuje škodlivý hmyz. Nahodilá těžba dřeva dosáhla v loňském roce celorepublikově 45,0 % celkové těžby, v Ústeckém kraji představovala 49,0 %. V mezikrajovém srovnání se Ústecký kraj řadil na páté nejvyšší místo po Moravskoslezském kraji (64,5 %), po Olomouckém a Jihomoravském kraji (60,5 resp. 60,0 %) a po Kraji Vysočina (59,2 %). Nejnižší podíl nahodilé těžby vykázali v Libereckém kraji (27,0 %).

Objem vytěženého dřeva v Ústeckém kraji od roku 2017 rostl, ale v posledních třech letech docházelo opět k meziročnímu poklesu, a to o 29,1 v roce 2022, o 28,2 v roce 2023 a o 14,2 % v loňském roce, ale přesto v porovnání s rokem 2016 (379,6 tis. m³), kdy byl objem těžby od roku 2010 nejnižší, se v roce 2024 vytěžilo téměř 1,7krát více (629,4 tis. m³). Meziroční pokles celkové těžby činil v roce 2024 v kraji 104,2 tis. m³. Ještě výraznější pokles jsme zaznamenali u nahodilé těžby, u níž došlo k meziročnímu snížení o 37,0 %, což představovalo 181,6 tis. m³ dřeva. V nahodilé těžbě převládala v loňském roce ze 40,9 % těžba živelní, její objem vzrostl proti předchozímu roku o 49,9 %, což představovalo 42,0 tis. m³. Těžba hmyzová představovala 23,3 % těžby v kraji, její objem proti roku 2023 poklesl o 72,5 %, tj. o 189,2 tis. m³.

Prořezávky mladých porostů, zejména za účelem snížení hustoty porostu a úpravy zdravotního i jakostního stavu porostu, byly v loňském roce provedeny na 2 207 ha, proti předchozímu roku jejich objem vzrostl o 13,0 %, tj. 254 ha. Následné probírky k usměrnění produkčních vlastností porostu, tvarové výchovy a zpevnění porostu byly provedeny na 4 433 ha, meziroční navýšení představovalo 59,7 %, tj. 1 658 ha. Chemicky a biologicky bylo ošetřeno 1 918 hektarů, což představovalo o 11,8 % (202 ha) více v porovnání s rokem 2023.

V roce 2024 bylo v Ústeckém kraji zalesněno[1] 1 685 hektarů, na celkové zalesňované ploše ČR se kraj podílel 5,7 %. Do roku 2020 byly plochy v Ústeckém kraji zalesňovány převážně jehličnany. V roce 2021 poprvé od roku 2010 převážil v celkové výměře zalesněných ploch podíl ploch osázených listnatými stromy (54,7 %), v roce 2022 a 2023 se jejich podíl ještě zvýšil a představoval 58,4 resp. 59,1 % a k dalšímu nárůstu na 61,9 % došlo i v loňském roce. Listnaté stromy při zalesňování dlouhodobě převažovaly pouze v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Nejvyšší podíl listnatých stromů na celkové zalesňované ploše v roce 2024 byl právě v Moravskoslezském kraji (63,5 %), druhý nejvyšší podíl vykázal Ústecký kraj (61,9 %). Naproti tomu nejméně často zalesňovali v loňském roce listnatými dřevinami v Jihočeském a Plzeňském kraji, kde byly tyto dřeviny vysázeny na necelých 40 % zalesňovaných ploch (30,0 resp. 36,9 %).

Při zalesňování byly v loňském roce v našem kraji využity nejvíce smrky a buky (25,7 resp. 34,0 % zalesněných ploch), 15,2 % ploch bylo zalesněno duby a na 5,4 % ploch byla vysazena borovice. Přirozená obnova byla využita k zalesnění 593 ha, tj. o 53,7 % více, než tomu bylo v předchozím roce.

Škody způsobené zvěří, představující celkovou sumu náhrad, které vlastníci lesa obdrželi od nájemců honiteb za škody způsobené zvěří, případně ohodnocení škod způsobených zvěří zahrnuté do nákladů z vlastní honitby, představovaly v Ústeckém kraji v loňském roce 4 439 tis. Kč, v porovnání s rokem 2023 jejich objem poklesl o 1 243 tis. Kč (o 21,9 %). Za posledních 15 let byla vloni výše škod v kraji osmá nejvyšší. Prvenství, co se týká škod způsobených zvěří, drží rok 2014, kdy zvěř poškodila lesní porosty v hodnotě 6 007 tis. Kč.

Ústecký kraj patřil k pěti krajům, kde byly v porovnání s předchozím rokem zaznamenány nižší škody způsobené zvěří, jejich pokles byl v mezikrajovém srovnání druhý nejvyšší. K nejvyššímu snížení (o 22,0 %) došlo v Jihočeském kraji. K nejvyššímu relativnímu nárůstu škod zvěří proti roku 2023 došlo v hlavním městě Praze posuzované společně se Středočeským krajem, a to o 102,5 %.

Podíváme-li se na škody způsobené zvěří z pohledu výše objemu škod, obsadil nejvyšší příčku Jihomoravský kraj, kde zvěř způsobila na lesních porostech škody za 8,7 mil. Kč. Následoval Plzeňský kraj s 8,4 mil. Kč, Ústecký kraj, kde zvěř způsobila škody za 4,4 mil. Kč, byl pátý v pořadí. Na celkových škodách způsobených zvěří na lesních porostech v ČR (52,1 mil. Kč) se Ústecký kraj podílel 8,5 %.

Kontakt:

Růžena Funková
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027