Energetika v Ústeckém kraji v roce 2024
Ústecký kraj je krajem s nejvyšším instalovaným výkonem elektrárenských soustrojí ze všech krajů a dlouhodobě se zde vyrábí více než ¼ elektrické energie v Česku. Z jednotlivých paliv se na výrobě elektřiny v kraji nejvíce podílelo hnědé uhlí. Již devátým rokem se v Ústeckém kraji spotřebovalo nejvíce plynu mezi kraji, jeho spotřeba se po čtyřech letech poklesu meziročně zvýšila.
Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační a plynárenské soustavy pravidelně zveřejňuje Energetický regulační úřad (www.eru.cz) – dále jen „ERÚ“. Veškerá data vycházejí z podkladů od licencovaných subjektů.
Elektřina
Celkový instalovaný výkon v Ústeckém kraji v roce 2024 již potřetí v řadě meziročně vzrostl, a to vloni o 76,4 MW (o 1,4 %) na hodnotu 5 417,6 MW. Nárůst instalovaného výkonu zaznamenaly i ostatní kraje. Největší relativní nárůst instalovaného výkonu nastal v hl. m. Praze (o 54 %, tj. o 63,7 MW), kde je ale v porovnání s ostatními kraji nejmenší instalovaný výkon (v roce 2024 činil 181,6 MW). Z pohledu počtu MW se nejvíce instalovaný výkon rozšířil ve Středočeském kraji, a to o 176,8 MW (o 7,0 %).
Graf 1 Instalovaný výkon elektrizační soustavy v roce 2024 (MW)
V Ústeckém kraji je dlouhodobě umístěna přibližně čtvrtina celkového instalovaného výkonu Česka. V roce 2024 dosáhl celkový instalovaný výkon v Česku 22 980,7 MW, z toho bylo v Ústeckém kraji instalováno 23,6 %. Meziročně se tento podíl snížil o 0,6 procentního bodu (p. b.). Za uplynulých 20 let byl instalovaný výkon v Ústeckém kraji v roce 2024 sedmý nejvyšší.
Struktura instalovaného výkonu elektrárenských soustrojí je v kraji tvořena převážně instalovaným výkonem parních a paroplynových elektráren, které se v loňském roce podílely na výkonu kraje 74,6 resp. 15,6 %. V kraji jsou rovněž zastoupeny elektrárny fotovoltaické (5,7 % výkonu kraje), větrné (1,6 %), vodní včetně přečerpávacích (1,4 %) a plynové a spalovací elektrárny (1,1 %). Struktura instalovaného výkonu Česka je bohatší o jaderné elektrárny, které se nacházejí pouze v Jihočeském kraji a v Kraji Vysočina.
Graf 2 Instalovaný výkon elektrizační soustavy v Ústeckém kraji a Česku v roce 2024
Meziroční nárůst instalovaného výkonu jsme v našem kraji zaznamenali u fotovoltaických, parních a plynových a spalovacích elektráren. U fotovoltaických elektráren došlo k nárůstu instalovaného výkonu o 67,2 MW (o 28,0 %) a u parních elektráren došlo k navýšení o 9,1 MW (o 0,2 %) a v případě plynových a spalovacích elektráren byl výkon navýšen o 0,2 MW (o 0,4 %). Instalovaný výkon ostatních elektráren v kraji stagnoval (nedošlo ke změně, nebo se změna pohybovala v řádu desetin MW).
V Ústeckém kraji se v loňském roce vyrobilo 20 104,2 GWh elektřiny brutto, což znamenalo, i přes meziroční nárůst instalovaného výkonu, pokles objemu vyrobené elektřiny v kraji o 204,0 GWh brutto (o 1,0 %). K poklesu došlo ve většině krajů vyjma hl. m. Prahy, Plzeňského, Libereckého a Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina, kde naopak výroba vzrostla. Celorepublikově klesla výroba elektřiny o 3 061,7 GWh, tj. o 4,0 %.
Graf 3 Výroba elektřiny brutto v Ústeckém kraji
V mezikrajovém porovnání bylo množství elektřiny vyrobené v našem kraji nejvyšší, druhý největší objem elektřiny vyrobili v Jihočeském kraji (16 373,6 GWh), těsně následovaném Krajem Vysočina (15 970,1 GWh). Ze všech krajů Česka se dlouhodobě vyrábí nejvíce elektřiny právě v našem kraji. Vloni se v Česku celkem vyrobilo 73 881,8 GWh, přičemž v našem kraji se z tohoto množství vyrobilo 27,2 % elektřiny. Meziročně se podíl našeho kraje na výrobě celkového objemu elektřiny v Česku zvýšil o 0,8 p. b.
Graf 4 Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů brutto v Ústeckém kraji
Z celkového vyrobeného množství elektřiny brutto v našem kraji v roce 2024 bylo 17 547,1 GWh vyrobeno v parních elektrárnách (87,3 %), 1 654,6 GWh v paroplynových elektrárnách (8,2 %) a zbylých 4,5 % bylo vyrobeno ve vodních elektrárnách včetně přečerpávacích (326,3 GWh), fotovoltaických (237,7 GWh), větrných (175,0 GWh) a plynových a spalovacích elektrárnách (163,6 GWh).
Graf 5 Výroba elektřiny v Ústeckém kraji a Česku v roce 2024
Meziročně poklesl objem vyrobené elektřiny brutto v parních (o 262,6 GWh, tj. o 1,5 %), v paroplynových (o 9,9 GWh, tj. o 0,6 %) a větrných (o 0,3 GWh, tj. o 0,2 %) elektrárnách. Naproti tomu více elektřiny v porovnání s předchozím rokem vyrobily elektrárny vodní včetně přečerpávacích (o 18,6 GWh, tj. o 6,1 %), plynové a spalovací (o 17,7 GWh, tj. o 12,1 %) a fotovoltaické (o 32,5 GWh, tj. o 15,9 %).
Na výrobě elektřiny se v roce 2024 v Ústeckém kraji nejvíce podílelo hnědé uhlí, z nějž se vyrobilo 82,8 % (16 647,3 GWh) elektřiny v kraji. Meziročně jeho podíl na výrobě poklesl o 1,1 p. b. Druhým nejdůležitějším zdrojem pro výrobu elektřiny v kraji byl zemní plyn, z nějž se vloni vyrobilo 8,8 % elektřiny vyrobené v kraji, tj. 1 774,8 GWh brutto. Obnovitelné zdroje energie (OZE) jako jsou voda, vítr, sluneční záření, biomasa a bioplyn, byly v kraji využity k výrobě 8,1 % elektřiny, nejvíce pak biomasa, která dosáhla 4,0 %. Na úrovni republiky se obnovitelné zdroje podílely na celkové výrobě elektřiny z 16,7 %.
V mezikrajovém porovnání mělo nejvýraznější zastoupení OZE v palivech v Libereckém kraji, kde z nich bylo vyrobeno 79,3 % elektřiny. Z více než 70 % se obnovitelné zdroje podílely na výrobě elektřiny ještě v Jihomoravském kraji (74,6 %), hl. m. Praze (73,9 %), Královéhradeckém (70,5 %) a Plzeňském kraji (70,4 %). Podíl těchto krajů na celkové výrobě elektřiny v Česku je však malý, v loňském roce se v těchto krajích vyrobilo v souhrnu 6,6 % veškeré elektřiny vyrobené v Česku.
Graf 6 Podíl paliv a technologií na výrobě elektřiny brutto v Ústeckém kraji v roce 2024
Naproti tomu v krajích, kde se vyrábí převážná část elektřiny, nedosahoval podíl OZE takových hodnot. V našem kraji, kde se dlouhodobě vyrábí nejvíce elektřiny v Česku, dosáhl podíl OZE 8,1 %, Jihočeský kraj se svým podílem 22,2 % na celkové výrobě elektřiny Česka vyrobil z OZE 7,5 % elektřiny, a v pořadí třetí co do objemu vyrobené elektřiny v Česku byl Kraj Vysočina (21,6 % vyrobené elektřiny v Česku), který pokryl výrobu elektřiny z OZE z 4,8 %.
Graf 7 Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny brutto dle krajů v roce 2024
V Česku se vloni vyrobilo z OZE celkem 12 355,1 GWh elektřiny brutto, meziročně došlo k nárůstu o 1 203,7 GWh (o 10,8 %). Objem vyrobené elektřiny z OZE rostl ve většině krajů, vyjma Karlovarského. V Ústeckém kraji představoval tento nárůst 173,2 GWh, tj. meziroční navýšení o 11,9 %. Z celkového objemu elektřiny vyrobené z OZE v Česku se jí nejvíce vyrobilo ve Středočeském kraji (2 480,5 GWh, tj. 20,1 %) a v Ústeckém kraji (1 626,0 GWh, tj. 13,2 %). Nejméně se na výrobě elektřiny z OZE podílelo hl. m. Praha (215,4 GWh, tj. 1,7 %).
Graf 8 Struktura obnovitelných zdrojů energie v roce 2024
Struktura obnovitelných zdrojů energie využívaných k výrobě elektřiny se v jednotlivých krajích liší. Na celorepublikové úrovni se v roce 2024 nejvíce na výrobě elektřiny z OZE podílela fotovoltaika (29,1 %), biomasa a voda (21,6 %) a bioplyn (20,8 %). Již méně k výrobě elektřiny přispívaly větrné elektrárny (5,8 %) a biologicky rozložitelný komunální odpad (1,3 %). V Ústeckém kraji byla nejčastěji využívaným palivem biomasa, vyrobilo se z ní 49,3 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Druhým nejvýznamnějším zdrojem energie byla voda, která byla využita k výrobě 20,1 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů se v kraji dále podílela fotovoltaika (14,6 %) a větrná energie (10,8 %), nejméně pak bioplyn (5,3 %).
Spotřeba elektřiny dosáhla v loňském roce v kraji 5 744,8 GWh netto, v porovnání s předchozím rokem došlo k nárůstu o 88,0 GWh, tj. 1,6 %. Na celkové spotřebě Česka se náš kraj podílel 10,3 %. V mezikrajovém srovnání byla spotřeba v Ústeckém kraji čtvrtá nejvyšší, více elektřiny se spotřebovalo jen ve Středočeském (8 145,2 GWh) a v Moravskoslezském kraji (6 809,0 GWh) a v hl. m. Praze (5 897,9 GWh). Naopak nejmenší spotřebu elektřiny zaznamenali v Karlovarském kraji (1 486,1 GWh).
Vývoj spotřeby elektřiny netto se sleduje od roku 2014, do roku 2013 se spotřeba sledovala v hodnotách brutto. Údaje za rok 2013 a starší tak nejsou plně srovnatelné. Za období 2014 až 2023 dosáhla roční spotřeba elektřiny v kraji nejvyšší hodnoty v roce 2018 (6 134,8 GWh). Vloni se v kraji spotřebovalo třetí nejmenší množství elektřiny za uplynulých 11 let.
Graf 9 Spotřeba elektřiny netto v Ústeckém kraji (GWh)
Nejvíce se na spotřebě elektřiny v kraji podílel průmysl. V tomto odvětví se vloni spotřebovalo 3 133,9 GWh elektřiny, což bylo 54,6 % z celkové spotřeby elektřiny v kraji. V porovnání se strukturou spotřeby elektřiny podle jednotlivých sektorů národního hospodářství Česka byl podíl průmyslu na spotřebě v kraji vyšší o 17,9 p. b. Z dalších sektorů národního hospodářství se v kraji na spotřebě výrazněji podílely také obchod, služby, školství a zdravotnictví (19,1 %) a domácnosti (18,5 %).
Graf 10 Spotřeba elektřiny v domácnostech na 1 obyvatele dle krajů v roce 2024 (kWh)
Spotřeba elektřiny v domácnostech v přepočtu na 1 obyvatele dosáhla v roce 2024 v kraji 1 316,3 kWh, meziročně došlo k nárůstu o 15,7 kWh, tj. o 1,2 %. V mezikrajovém porovnání byla spotřeba elektřiny v domácnostech na 1 obyvatele v kraji osmá nejvyšší jako v předešlých dvou letech, v letech 2013 až 2021 se kraj umísťoval na desátém místě. Nejvyšší spotřeba byla zjištěna ve Středočeském kraji, kde v průměru domácnost na 1 obyvatele spotřebovala 1 976,6 kWh, nejméně bylo elektřiny spotřebováno v domácnostech v hl. m. Praze (1 159,0 kWh na 1 obyvatele).
Zemní plyn
Ke konci roku 2024 bylo v Ústeckém kraji evidováno celkem 215 233 odběratelů zemního plynu, což je 7,9 % z celkového počtu evidovaných odběratelů v Česku (2 727 457 odběratelů). Z pohledu struktury jednotlivých odběratelů jsou největší skupinou odběratelů zemního plynu domácnosti, a to jak v Ústeckém kraji, tak v celé republice. Jejich podíl v jednotlivých krajích se v roce 2024 pohyboval v intervalu od 90,0 (Liberecký kraj) do 94,9 % (Moravskoslezský kraj). V našem kraji v loňském roce odebíralo zemní plyn 202 082 domácností, což bylo 93,9 % všech odběratelů zemního plynu v kraji. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili maloodběratelé (5,9 %). Zbývající 0,2 % zahrnovala velkoodběratele, střední odběratele a odběratele CNG.
Graf 11 Struktura odběratelů zemního plynu v Ústeckém kraji k 31. 12. 2024
V porovnání s rokem 2023 poklesl vloni celkový počet odběratelů v Ústeckém kraji o 1 979 (o 0,9 %). Úbytek byl zaznamenán jak v kategorii středních odběratelů (pokles o 13 odběratelů, tj. 4,3 %), maloodběratelů (pokles o 85 odběratelů, tj. 0,7 %) a domácností (pokles o 1 886, tj. o 0,9 %). Počet domácností, které odebírají zemní plyn, klesá již dvanáctým rokem v řadě. Počet velkoodběratelů se naproti tomu meziročně rozrostl o 4 (o 3,1 %) a počet odběratelů CNG se zvýšil o jednoho (o 5,3 %).
Počet odběratelů zemního plynu se meziročně snížil ve všech krajích Česka. Celorepublikově počet odběratelů zemního plynu meziročně poklesl, a to o 24 985 odběratelů (o 0,9 %). Největší snížení zaznamenali v hl. m. Praze, kde byl vloni ve srovnání s rokem 2023 počet odběratelů zemního plynu nižší o 4 242 (o 1,1 %).
Graf 12 Počet odběratelů a spotřeba zemního plynu v Ústeckém kraji
Celkem bylo v Ústeckém kraji v loňském roce dodáno konečným zákazníkům 1 003 325 tis. m3 zemního plynu, což je v mezikrajovém srovnání nejvyšší hodnota. Na celkovém množství odebraného plynu v Česku (6 689 970 tis. m3) se odběratelé Ústeckého kraje podíleli 15,0 %. Spotřeba zemního plynu v kraji se meziročně zvýšila o 15 571,8 tis. m3 (o 1,6 %). Spotřeba rostla ještě v dalších šesti krajích, v sedmi naopak meziročně poklesla. Celorepublikově se spotřeba zemního plynu zvýšila o 29 429,9 tis. m3 (o 0,4 %).
I přes meziroční poklesy spotřeby zemního plynu v letech 2020 až 2023 je náš kraj jediným krajem, kde spotřeba z dlouhodobého pohledu vzrostla. V porovnání s rokem 2010 se v roce 2024 v kraji spotřebovalo o 23,7 % více zemního plynu. Jak v ostatních krajích, tak i v celém Česku, došlo za toto období ke snížení spotřeby zemního plynu. Celorepublikově to bylo o 24,0 %. Spotřeba zemního plynu byla v našem kraji na vrcholu v roce 2019, kdy dosáhla 1 498 495 tis. m3, a v porovnání s rokem 2010 byla vyšší o 84,8 %. I za toto období zaznamenaly ostatní kraje pokles spotřeby, vyjma Středočeského kraje, kde se za období 2010 až 2019 zvýšila spotřeba o 0,9 % (celorepublikově poklesla o 4,4 %).
Z pohledu objemu odebraného plynu byly v roce 2024 v Ústeckém kraji nejvýznamnější skupinou odběratelů velkoodběratelé s 803 461 tis. m3, kteří tak odebrali 80,1 % zemního plynu v kraji. Druhou nejvýznamnější skupinu odběratelů zemního plynu v Ústeckém kraji v loňském roce tvořily domácnosti se 107 577 tis. m3 (10,7 %) odebraného plynu v kraji, následovány maloodběrateli se 55 348 tis. m3 (5,5 %) a středními odběrateli se 31 666 tis. m3 (3,2 % odebraného plynu v kraji). Odběratelé CNG odebrali 0,5 % zemního plynu dodaného konečným zákazníkům v kraji (5 273 tis. m3).
Graf 13 Spotřeba zemního plynu podle velikosti odběratele v Ústeckém kraji a Česku v roce 2024
Meziročně jsme zaznamenali pokles spotřeby zemního plynu u středních odběratelů (o 0,2 %), maloodběratelů (o 1,9 %) a domácností (o 1,9 %). Objem odebraného plynu meziročně vzrostl u velkoodběratelů (o 2,4 %) a odběratelů CNG (o 9,0 %). Celorepublikově meziročně rostla spotřeba zemního plynu u všech typů odběratelů s výjimkou domácností. Pokles odběru plynu u domácností byl zaznamenán ve všech krajích, s výjimkou Jihočeského, kde došlo naopak k nárůstu množství odebraného plynu o 0,9 %.
Graf 14 Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele (domácnost) v roce 2024 (m3)
Stejně jako celková spotřeba zemního plynu v domácnostech klesala i spotřeba zemního plynu v domácnostech v přepočtu na 1 odběratele (domácnost). V roce 2024 dosáhla tato spotřeba v kraji 532 m3, což bylo o 5,5 m3 (o 1,0 % méně), než v předchozím roce. Pokles byl zaznamenán i v ostatních krajích, s výjimkou Jihočeského, kde se spotřeba v domácnostech v přepočtu na 1 odběratele (domácnost) zvýšila o 10,6 m3 (o 1,4 %). V mezikrajovém srovnání byla spotřeba zemního plynu na jednoho odběratele (domácnost) v Ústeckém kraji třetí nejnižší po Moravskoslezském kraji (502 m3) a Karlovarském (507 m3). Nejvyšší spotřebu zaznamenal Středočeský kraj (898 m3).
Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele (domácnost) dlouhodobě patří v našem kraji k nejnižším v Česku, v období let 2010–2013 byla dokonce nejnižší. V období let 2014–2018 byla střídavě druhá nebo třetí nejnižší, a od roku 2019 je třetí nejnižší. Při porovnání s průměrem Česka byla vloni v kraji o 155 m3 na 1 odběratele (domácnost) nižší.
Kontakt:
Ing. Iva Princová
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
Tel.: 472 706 106
Mob.: 797 874 132
E-mail: infoservisul@czso.cz