Ekonomický vývoj v Ústeckém kraji v roce 2024

Hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2024 v Ústeckém kraji hodnoty 415,2 mld. Kč. Meziročně objem HDP v běžných cenách neboli nominálně vzrostl o 2,7 %, reálně poklesl o 0,7 %. Výkonnost (produktivita) regionu byla proti roku 2024 vyšší o 5,5 %.

Regionální hrubý domácí produkt (HDP)

Hrubý domácí produkt je jedním ze základních ukazatelů hodnocení výkonnosti ekonomiky na daném území. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy) a čistých daní z produktů (bez dotací).

Vývoj kraje z dlouhodobého pohledu nejlépe popisuje hrubý domácí produkt ve srovnatelných cenách (tzn. po očištění od inflace). V roce 2024 meziročně vzrostl ve většině krajů republiky s výjimkou 4 krajů – nejvyšší pokles evidovali v Jihočeském kraji (o 0,8 %), následovaném Ústeckým a Královéhradeckým krajem (pokles o 0,7 resp. o 0,2 %), nejnižší pokles zaznamenali ve Zlínském kraji (o 0,1 %). Nejrychleji se, u 10 krajů s meziročním růstem, ekonomika reálně vyvíjela v Pardubickém a Olomouckém kraji (nárůst o 4,1 resp. o 4,0 %). Meziroční celorepublikový nárůst HDP představoval 1,3 %.  

Regionální hrubý domácí produkt Ústeckého kraje dosáhl v roce 2024 v běžných cenách hodnoty 415 172 mil. Kč a byl od roku 1995 nejvyšší. K nominálnímu růstu došlo ve všech krajích republiky, v Ústeckém kraji představoval 2,7 % a byl mezi kraji druhý nejnižší. Úloha kraje v rámci republiky postupně klesala, v roce 2024 se kraj na tvorbě HDP ČR podílel 5,2 %, proti 7,6 % v roce 1995. Za posledních 30 let byl podíl kraje na HDP Česka nejnižší právě v roce 2024. V mezikrajovém srovnání je pořadí podílu Ústeckého kraje na Česku trvale páté nejvyšší.

HDP v přepočtu na 1 obyvatele Ústeckého kraje meziročně rostl téměř ve všech letech s výjimkou roku 2010, 2013, 2016 a 2020, kdy došlo k meziročnímu poklesu. V roce 2024 zaznamenal objem HDP na obyvatele hodnotou 513 153 tis. Kč, nárůst proti roku 2023 o 3,2 %. Postavení kraje v mezikrajovém srovnání se od roku 1995, kdy Ústecký kraj zaujímal pátou nejvyšší příčku, výrazně zhoršilo. V posledních dvanácti letech (s výjimkou roku 2022, kdy kraj obsadil dvanáctou pozici), byl HDP na obyvatele Ústeckého kraje druhý nejnižší. Zatímco HDP na 1 obyvatele byl v Ústeckém kraji oproti Česku v roce 1995 nižší pouze o 5,1 %, v roce 2024 se jednalo o 30,7 %.

Výkonnost (produktivita) regionu, počítaná jako podíl HDP na 1 zaměstnaného (zaměstnaní v hlavním pracovním poměru celkem vč. sebezaměstnaných podle místa pracoviště), se v posledním roce proti roku 2023 zvýšila, a to o 5,5 %. K meziročnímu nárůstu docházelo v kraji od roku 1995 ve většině let s výjimkou let 2008, 2010, 2013, 2016 a 2020, kdy produktivita meziročně poklesla. Zatímco výkonnost Ústeckého kraje byla v mezikrajovém srovnání v letech 1995 až 2000 druhá nebo třetí nejvyšší, v letech 2017 až 2024 byla druhá nebo třetí nejnižší. V roce 2024 byla při hodnotě 1 196 585 Kč na zaměstnaného nejvyšší od roku 1995.

 

 

Hrubá přidaná hodnota (HPH)

Meziroční růst HDP Ústeckého kraje v roce 2024 ovlivnil vývoj hrubé přidané hodnoty (HPH)[1]. Celkový objem HPH dosáhl v roce 2024 v Ústeckém kraji 378 979 mil. Kč a byl za posledních 30 let nejvyšší. Proti předchozímu roku vzrostl objem HPH v kraji o 2,1 %. Nárůst jsme zaznamenali ve většině odvětví kromě zemědělství, lesnictví a rybářství, kde došlo k meziročnímu poklesu o 3,2 %, průmyslu (pokles o 4,9 %), z toho u zpracovatelského průmyslu o 7,2 % a odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, kde pokles činil 1,8 %.

V sektorové skladbě ekonomiky Ústeckého kraje klesal ve většině let podíl primárního sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství; těžba a dobývání). V roce 1995 představoval 2,6 % na HPH kraje, v letech 2018 až 2022 se jeho podíl pohyboval pod hranicí 2 % (1,8 až 1,9 %) HPH kraje, ale v letech 2023 a 2024 mírně vzrostl na 2,1 resp. 2,0 %. Meziroční pokles podílu primárního sektoru mezi roky 2024 a 2023 zaznamenali ve všech krajích, z toho Ústecký kraj byl s hodnotou 5,2 % třetí nejnižší. Naproti tomu nejvyšší snížení vykázali v hlavním městě Praze, a to 19,1 %.

Zastoupení sekundárního sektoru se v kraji většinu let pohybovalo mezi 45–50 % hrubé přidané hodnoty. Nejnižší podíl jsme zaznamenali v letech 2024 a 2020, když na sekundární sektor (průmysl a stavebnictví) připadlo 41,1 resp. 41,6 % HPH kraje. Proti celorepublikové úrovni byl v roce 2024 podíl sekundárního sektoru Ústeckého kraje vyšší o 9,1 p. b. V porovnání s ostatními kraji patřil podíl sekundárního sektoru na HPH kraje dlouhodobě mezi nejvyšší, prvenství získal v letech 1995, 1999, 2004 a 2022. V roce 2024 se jeho postavení zhoršilo a obsadil pátou nejvyšší pozici.

Podíl terciárního sektoru (doprava a služby) se v Ústeckém kraji dlouhodobě pohyboval v relacích 48–57 %. V roce 2024 bylo jeho zastoupení na HPH kraje nejvyšší a představovalo 56,9 %, V porovnání s ostatními kraji se v roce 2024 svým podílem řadil Ústecký kraj na páté nejnižší místo, za celostátním průměrem zaostával o 9,0 p. b. Za uplynulých 30 let se zastoupení terciárního sektoru na HPH kraje pohybovalo v mezikrajovém srovnání od osmé nejvyšší pozice v roce 2018 po druhou nejnižší příčku v letech 1999 a 2022.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)

Vývoj investiční aktivity v regionálním členění (např. nové investice, rekonstrukce, modernizace, nákupy) představuje tvorba hrubého fixního kapitálu, která dosáhla nejvyšší hodnoty v posledním sledovaném roce, v roce 2024, a to jak absolutně, tak na 1 obyvatele kraje. V roce 2024 se THFK na obyvatele Ústeckého kraje řadila na sedmou nejvyšší příčku mezi kraji. Nejlepší pozici za posledních 30 let obsadil Ústecký kraj v roce 2010, kdy byla THFK na obyvatele třetí nejvyšší mezi kraji. Ve všech letech byla hodnota regionálního THFK na obyvatele pod republikovým průměrem. V roce 1995 byla THFK na obyvatele v kraji nižší o 1,5 tisíc Kč proti průměru Česka, zatímco v roce 2024 připadalo na 1 obyvatele Ústeckého kraje o 45,2 tisíc Kč méně než na 1 obyvatele Česka. Nejvyšší rozdíl mezi obyvatelem Ústeckého kraje a celého Česka jsme evidovali v letech 2022 a 2023, a to o 53,7 resp. 51,6 tisíc Kč.

V roce 2024 dosáhl celkový objem THFK v běžných cenách 122 150 mil. Kč a na celkové tvorbě hrubého fixního kapitálu Česka se podílel 5,7 %. V mezikrajovém srovnání je podíl kraje na ČR od roku 2007 pátý nejvyšší, ale jeho podíl na THFK Česka klesá (v roce 1995 představoval 7,8 %). V roce 2024 připadlo přepočtu na 1 obyvatele kraje 150 977 Kč THFK, jednalo se o rekordní úroveň od roku 1995.

Nejvyšší míra investování (podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na hrubém domácím produktu) v Ústeckém kraji proběhla v letech 1995 (34,3 %) a 1996, kdy do tvorby hrubého fixního kapitálu směřovalo 33,3 % HDP kraje, nejnižší úrovně dosáhla v roce 2005, a to 22,6 %. V roce 2024 představovala míra investování 29,4 % a byla devátá nejvyšší od roku 1995. Míra investic v kraji byla během let 1995 až 2024 celkem 14x nad průměrem Česka (1995, 1997, 2003, 2007, v letech 2010 až 2017 a v letech 2023 a 2024). Míra investic mezi roky 2024 a 1995 poklesla v Ústeckém kraji o 4,8 p. b., v celém Česku to bylo o 7,0 p. b.

Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD)

Nejvyšší čistý disponibilní důchod domácností, ukazatel, který je využíván pro hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností trvale bydlících v daném regionu, připadl v Ústeckém kraji v absolutní výši na rok 2024, když celkový objem ČDDD dosáhl 282 006 mil. Kč. Nejvyšší od roku 1995 byl i objem ČDDD v přepočtu na 1 obyvatele, činil 348 560 Kč. Zatímco v roce 1995 byl relativní důchod na 1 obyvatele Ústeckého kraje pátý nejvyšší mezi kraji, od roku 2002 do roku 2024 obsazoval střídavě poslední nebo předposlední příčku s výjimkou roku 2020, kdy byl ČDDD na obyvatele mezi kraji čtvrtý nejnižší. V porovnání s republikovým průměrem, kde ČDDD na obyvatele dosáhl v roce 2024 hodnoty 399 747 Kč, byl relativní důchod obyvatele Ústeckého kraje o 51 187 tis. Kč nižší. Přitom v roce 1995 činil rozdíl mezi krajským a republikovým relativním důchodem na obyvatele pouhých 524 Kč.

Porovnání vývoje HDP a ČDDD na obyvatele

Regionální HDP lze posuzovat jak z pohledu jeho tvorby, kdy hlavní složkou je hrubá přidaná hodnota jednotlivých odvětví, tak z hlediska rozdělení (přerozdělení) HDP, kde podstatnou část tvoří příjmy domácností.

V zájmu srovnatelnosti vývoje Česka a Ústeckého kraje jsou v následujícím grafu zobrazeny přepočtené údaje na 1 obyvatele (i s vědomím toho, že se na tvorbě HDP podílejí i cizinci a není zohledněna mezikrajská dojížďka za prací). Graf zahrnuje též vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu, přestože s rozdělením HDP souvisí pouze zprostředkovaně.

Z uvedeného grafu je patrné, že vývoj všech tří ukazatelů je jak v Česku, tak v Ústeckém kraji obdobný, ale dosahované republikové hodnoty jsou vyšší. Zaostávání kraje za republikovým průměrem je nižší u důchodů domácností než u HDP.

 

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027