Ekonomický vývoj v Ústeckém kraji v roce 2023

Hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2023 v Ústeckém kraji hodnoty 419,1 mld. Kč. Meziročně objem HDP v běžných cenách neboli nominálně vzrostl o 8,4 %, reálně poklesl o 1,8 %. Výkonnost (produktivita) regionu byla proti roku 2022 vyšší o 8,5 %.

Regionální hrubý domácí produkt (HDP)

Hrubý domácí produkt je jedním ze základních ukazatelů hodnocení výkonnosti ekonomiky na daném území. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy) a čistých daní z produktů (bez dotací).

Vývoj kraje z dlouhodobého pohledu nejlépe popisuje hrubý domácí produkt ve srovnatelných cenách (tzn. po očištění od inflace). V roce 2023 meziročně vzrostl ve většině krajů republiky s výjimkou 4 krajů – nejvyšší pokles evidovali v hlavním městě Praze (o 2,3 %), následovaném Ústeckým a Moravskoslezským krajem (pokles o 1,8 resp. o 1,3 %), nejnižší pokles zaznamenali v Jihočeském kraji (o 0,1 %). Nejrychleji se, u 10 krajů s meziročním růstem, ekonomika reálně vyvíjela v Královéhradeckém kraji a v Kraji Vysočina (nárůst o 3,4 resp. o 3,0 %). Meziroční celorepublikový pokles HDP představoval 0,1 %.  

Regionální hrubý domácí produkt Ústeckého kraje dosáhl v roce 2023 v běžných cenách hodnoty 419 061 mil. Kč a byl od roku 1995 nejvyšší. K nominálnímu růstu došlo ve všech krajích republiky, v Ústeckém kraji představoval 8,4 % a byl mezi kraji pátý nejnižší. Úloha kraje v rámci republiky postupně klesala, v letech 2022 a 2023 se kraj na tvorbě HDP ČR podílel 5,5 %, proti 7,6 % v roce 1995. Za posledních 29 let byl podíl kraje na HDP ČR nejnižší v letech 2020 a 2021 a dosáhl shodně 5,3 %. V mezikrajovém srovnání je pořadí podílu Ústeckého kraje na ČR trvale páté nejvyšší.

HDP v přepočtu na 1 obyvatele Ústeckého kraje meziročně rostl téměř ve všech letech s výjimkou roku 2010, 2013, 2016 a 2020, kdy došlo k meziročnímu poklesu. V roce 2023 zaznamenal objem HDP na obyvatele hodnotou 515 592 tis. Kč, nárůst proti roku 2022 o 8,0 %. Postavení kraje v mezikrajovém srovnání se od roku 1995, kdy Ústecký kraj zaujímal pátou nejvyšší příčku, výrazně zhoršilo. V posledních dvou letech byl HDP na obyvatele Ústeckého kraje třetí nejnižší a v letech 2013 až 2021 obsadil až třináctou pozici, v těchto letech se jednalo o nejhorší umístění od roku 1995. Zatímco HDP na 1 obyvatele byl v Ústeckém kraji oproti ČR v roce 1995 nižší pouze o 5,1 %, v roce 2023 se jednalo o 26,4 %.

Výkonnost (produktivita) regionu, počítaná jako podíl HDP na 1 zaměstnaného (zaměstnaní celkem vč. sebezaměstnaných podle místa pracoviště), se v posledním roce proti roku 2022 zvýšila, a to o 8,5 %. K meziročnímu nárůstu došlo v kraji od roku 1995 ve většině let s výjimkou let 2008, 2010, 2013, 2016 a 2020, kdy produktivita meziročně poklesla. Zatímco výkonnost Ústeckého kraje byla v mezikrajovém srovnání v letech 1995 až 2000 druhá nebo třetí nejvyšší, v letech 2017 až 2023 byla druhá nebo třetí nejnižší. V roce 2023 byla při hodnotě 1 178 661 Kč na zaměstnaného nejvyšší od roku 1995.

Hrubá přidaná hodnota (HPH)

Meziroční růst HDP Ústeckého kraje v roce 2023 ovlivnil vývoj hrubé přidané hodnoty (HPH)[1]. Celkový objem HPH dosáhl v roce 2023 v Ústeckém kraji 384 794 mil. Kč a byl za posledních 29 let nejvyšší. Proti předchozímu roku vzrostl objem HPH v kraji o 9,3 %. Nárůst jsme zaznamenali ve většině odvětví kromě zemědělství, lesnictví a rybářství, kde došlo k meziročnímu poklesu o 4,4 %, k  poklesu o 1,0 % došlo i u zpracovatelského průmyslu.

V sektorové skladbě ekonomiky Ústeckého kraje klesal ve většině let podíl primárního sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství; těžba a dobývání). V roce 1995 představoval 2,6 % na HPH kraje, v letech 2018 až 2022 se jeho podíl ustálil na 1,8 a 1,9 % HPH kraje, ale v roce 2023 znovu poklesl na 1,7 %. Meziroční pokles podílu primárního sektoru mezi roky 2023 a 2022 zaznamenali ve všech krajích, z toho v Ústeckém kraji byl třetí nejnižší.

Zastoupení sekundárního sektoru se v kraji po většinu let pohybovalo na 45–50 % hrubé přidané hodnoty a v průběhu let se zásadně neměnilo. Nejnižší podíl jsme zaznamenali v letech 2020 a 2021, když na sekundární sektor (průmysl a stavebnictví) připadlo 41,6 resp. 42,0 % HPH kraje. V roce 2023 jeho podíl představoval 45,9 %. Proti celorepublikové úrovni byl v roce 2023 podíl sekundárního sektoru na HPH Ústeckého kraje vyšší o 12,8 procentních bodů (p. b.). Podíl sekundárního sektoru na HPH Ústeckého kraje patří dlouhodobě mezi nejvyšší v porovnání s ostatními kraji, v letech 2022 a 2023 byl nejvyšší.

Podíl terciárního sektoru (doprava a služby) se v Ústeckém kraji dlouhodobě pohyboval v relacích 48–56 %. V letech 2020 a 2021 jeho zastoupení na HPH kraje bylo nejvyšší a představovalo 56,5 resp. 56,2 %, v letech 2022 a 2023 došlo k poklesu na 53,4 resp. 52,4 %. V mezikrajovém srovnání v letech 2022 a 2023 se svým podílem řadil Ústecký kraj na druhé nejnižší místo, za celostátním průměrem zaostával o 12,3 resp. o 12,6 p. b.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)

Vývoj investiční aktivity v regionálním členění (např. nové investice, rekonstrukce, modernizace, nákupy) představuje tvorba hrubého fixního kapitálu, která dosáhla nejvyšší hodnoty v posledním sledovaném roce, v roce 2023, a to jak absolutně, tak na 1 obyvatele kraje. V roce 2023 se THFK na obyvatele Ústeckého kraje řadila na osmou nejvyšší příčku mezi kraji. Nejlepší pozici za posledních 29 let obsadil Ústecký kraj v roce 2010, kdy THFK na obyvatele byla třetí nejvyšší mezi kraji. Ve všech letech byla hodnota regionálního THFK na obyvatele pod republikovým průměrem. V roce 1995 byla THFK na obyvatele v kraji nižší o 1,5 tisíc Kč proti průměru ČR, zatímco v roce 2023 připadalo na 1 obyvatele Ústeckého kraje o 39,4 tisíc Kč méně než na 1 obyvatele celé České republiky. Nejvyšší rozdíl mezi obyvatelem Ústeckého kraje a celé ČR jsme evidovali v roce 2022, a to o 53,7 tisíc Kč.

V roce 2023 dosáhl celkový objem THFK v běžných cenách 123 381 mil. Kč a na celkové tvorbě hrubého fixního kapitálu České republiky se podílel 5,9 %. V mezikrajovém srovnání je podíl kraje na ČR od roku 2007 pátý nejvyšší, ale jeho podíl na THFK ČR klesá (v roce 1995 představoval 7,8 %). V roce 2023 připadlo přepočtu na 1 obyvatele kraje 151 802 Kč THFK, jednalo se o rekordní úroveň od roku 1995.

Nejvyšší míra investování (podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na hrubém domácím produktu) v Ústeckém kraji proběhla v letech 1995 (34,3 %) a 1996, kdy do tvorby hrubého fixního kapitálu směřovalo 33,3 % HDP kraje, nejnižší úrovně dosáhla v roce 2005, a to 22,6 %. V roce 2023 představovala míra investování 29,4 % a byla devátá nejvyšší od roku 1995. Míra investic v kraji byla během let 1995 až 2023 celkem 13x nad průměrem České republiky (1995, 1997, 2003, 2007, v letech 2010 až 2017 a v roce 2023). Míra investic mezi roky 2023 a 1995 poklesla v Ústeckém kraji o 4,8 p. b., v celé ČR to bylo o 6,2 p. b.

Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD)

Nejvyšší čistý disponibilní důchod domácností, ukazatel, který je využíván pro hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností trvale bydlících v daném regionu, připadl v Ústeckém kraji v absolutní výši na rok 2023, když celkový objem ČDDD dosáhl 271 484 mil. Kč. Nejvyšší od roku 1995 byl i objem ČDDD v přepočtu na 1 obyvatele, činil 334 021 Kč. Zatímco v roce 1995 byl relativní důchod na 1 obyvatele Ústeckého kraje pátý nejvyšší mezi kraji, od roku 2002 do roku 2023 obsazoval střídavě poslední nebo předposlední příčku s výjimkou roku 2020, kdy byl ČDDD na obyvatele mezi kraji čtvrtý nejnižší. V porovnání s republikovým průměrem, kde ČDDD na obyvatele dosáhl v roce 2023 hodnoty 374,4 tis. Kč, byl relativní důchod obyvatele Ústeckého kraje o 40,4 tis. Kč nižší. Přitom v roce 1995 činil rozdíl mezi krajským a republikovým relativním důchodem na obyvatele pouhých 524 Kč.

Porovnání vývoje HDP a ČDDD na obyvatele

Regionální HDP lze posuzovat jak z pohledu jeho tvorby, kdy hlavní složkou je hrubá přidaná hodnota jednotlivých odvětví, tak z hlediska rozdělení (přerozdělení) HDP, kde podstatnou část tvoří příjmy domácností.

V zájmu srovnatelnosti vývoje v Česka a Ústeckého kraje jsou v následujícím grafu zobrazeny přepočtené údaje na 1 obyvatele (i s vědomím toho, že se na tvorbě HDP podílejí i cizinci a není zohledněna mezikrajská dojížďka za prací). Graf zahrnuje též vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu, přestože s rozdělením HDP souvisí pouze zprostředkovaně.

Z uvedeného grafu je patrné, že vývoj všech tří ukazatelů je jak v ČR, tak v Ústeckém kraji obdobný, ale dosahované republikové hodnoty jsou vyšší. Zaostávání kraje za republikovým průměrem je nižší u důchodů domácností než u HDP.

Poznámka:
V roce 2024 byla provedena mimořádná revize ročních národních účtů, která se týkala celé časové řady. Údaje za rok 2023 vycházejí z notifikační verze ročních národních účtů, údaje za rok 2022 z verze semidefinitivní. V souladu s revizemi ročních národních účtů byly revidovány rovněž regionální makroekonomické ukazatele.

Kontakt:

Růžena Funková
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027