Dopravní infrastruktura v Ústeckém kraji k 1. 1. 2025
K 1. lednu 2025 bylo podle údajů Ředitelství silnic a dálnic na území Ústeckého kraje 4 242 km silnic a dálnic, z toho 116 km připadalo na dálnice, silnice I. třídy tvořily 469 km, silnice II. třídy pokrývaly 907 km, nejvíce kilometrů bylo tvořeno silnicemi III. třídy – 2 750 km.
Celková délka silnic a dálnic (nezahrnuje místní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce a nejsou zařazené do celostátní silniční sítě, a účelové komunikace) v České republice pokrývala k 1. 1. 2025 celkem 55 953 km. Nejrozšířenější pozemní komunikací byly silnice III. třídy, které zaujímaly 34 014 km, tj. 60,8 % z celkové délky silnic a dálnic. Druhé nejrozšířenější byly silnice II. třídy (14 726 km, tj. 26,3 %), třetí nejrozšířenější byly silnice I. třídy s 5 727 kilometry (10,2 %). Dálnice představovaly pouze 2,7 % celkové délky silnic a dálnic a rozkládaly se na 1 486 km.
V mezikrajovém srovnání měl nejdelší silniční a dálniční síť Středočeský kraj (9 678 km), na republikové rozloze pozemních komunikací se podílel 17,3 %, druhý v pořadí byl Jihočeský kraj (6 192 km) s podílem 11,1 %. Ústecký kraj zaujímal se 7,6 % šesté nejvyšší místo.
Z hlediska relativního ukazatele – hustoty silniční sítě, což je přepočet délky silnic a dálnic na rozlohu kraje, zaujímal Ústecký kraj hodnotou 794,6 m/km2 třetí nejvyšší pozici po Středočeském a Pardubickém kraji (885,6 resp. 804,0 m/km2). Naproti tomu nejmenší hustotu silnic a dálnic vykazovalo hlavní město Praha (161,4 m/km2).
Dálniční a silniční síť v Ústeckém kraji dosáhla k 1. lednu 2025 celkové délky 4 242 km a byla šestá nejdelší mezi kraji. Z hlediska struktury zaujímaly nejvyšší podíl silnice III. třídy, a to 64,8 % (2 750 km), druhou nejrozšířenější komunikací v kraji byly silnice II. třídy s 21,4 % (907 km). Silnice I. třídy zaujímaly 11,1 % (469 km), dálnice se na celkové délce silnic a dálnic Ústeckého kraje podílely 2,7 % (116 km).
Nejdelší silniční a dálniční sítí disponovali v okresech Litoměřice a Louny (964 resp. 940 km). Nejvyšší podíl silnic III. třídy na celkové délce silnic a dálnic daného regionu se vyskytoval v okrese Litoměřice (67,8 %), následoval okres Teplice (67,5 %). Podíl silnic II. třídy byl nejrozšířenější v okresech Louny a Děčín (23,6 resp. 23,4 %). Z meziregionálního pohledu měl nejvyšší podíl silnic I. třídy okres Most (23,4 % celkové délky silnic okresu). Podíl dálnic z celkové délky dálniční a silniční sítě příslušného okresu byl nejvyšší v okrese Ústí nad Labem (7,9 %). Komunikace dálničního typu se nevyskytovaly v okresech Děčín a Most.
Z hlediska konstrukce vozovky silnic a dálnic převažovaly ve všech krajích plochy s asfaltovým krytem, ve třech krajích – Karlovarském, Ústeckém a Libereckém – jejich podíl překračoval 99 %. Nejnižší podíl zaujímaly silnice s asfaltovým povrchem v hlavním městě Praze (82,8 %), naproti tomu se zde vyskytoval nejvyšší podíl silnic s betonovým povrchem (17,2 %). V ostatních krajích byl podíl vozovek s betonovým krytem pouze minimální, maximálně 2,3 % shodně v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, v Ústeckém kraji představoval 0,2 %. V menší míře silnice pokrývaly i další různé povrchy, jako např. dlážděný, štěrkový apod.
Na ústeckých silnicích a dálnicích se k 1. 1. 2025 nacházelo 1 450 mostů o celkové délce 52 694 metrů. Nejvíce mostů bylo v okresech Louny a Litoměřice (247 resp. 240), naproti tomu nejméně mostů se nacházelo na okrese Most (133).
Dle stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby (bere se v úvahu horší stav) rozeznáváme u mostů škálu 7 stavů – od bezvadného, přes velmi dobrý, dobrý, uspokojivý, špatný, velmi špatný až po havarijní.
Z celkového počtu mostů jich bylo v Ústeckém kraji 126 bezvadných a tvořily 8,7 %. Nejvíce mostů v bezvadném stavu bylo v okresech Louny (35, tj. 27,8 % z celkového počtu mostů v bezvadném stavu v kraji), Chomutov (29, tj. 23,0 %) a Litoměřice (19, tj. 15,1 %). Naproti tomu v havarijním stavu byly v kraji 4 mosty (0,3 %) – po jednom v okresech Chomutov a Teplice, 2 mosty v okrese Ústí nad Labem. Ve velmi špatném stavu bylo v kraji celkem 99 mostů (6,8 % mostů v kraji). Nejvíce se jich nacházelo v okrese Ústí nad Labem – 23, což představovalo 23,2 % z celkového počtu mostů ve velmi špatném stavu v kraji, a v okrese Most – 17 mostů (17,2 %). Nejméně mostů ve velmi špatném stavu bylo v okresech Děčín a Louny – shodně 10 mostů (10,1 % z celkového počtu v kraji).
Na začátku ledna 2025 se v Ústeckém kraji nacházelo celkem 264 železničních přejezdů, z toho 14 křížilo silnice I. třídy, 73 silnice II. třídy a 177 se jich nacházelo na silnicích III. třídy. Nejvíce železničních přejezdů měly okresy Louny a Litoměřice (67 resp. 65). Nejméně přejezdů bylo na území okresů Most a Ústí nad Labem (12 resp. 13). Na silnicích I. třídy bylo nejvíce přejezdů evidováno v okrese Děčín (6), žádný železniční přejezd se u této kategorie silnic nenacházel v okrese Teplice. Na silnicích II. třídy bylo nejvíce přejezdů v okresech Louny a Děčín (22 resp. 21), nejméně v okrese Most (2). Na silnicích III. třídy evidovali nejvíce přejezdů v okresech Litoměřice a Louny (50 resp. 44), nejméně pak v okrese Ústí nad Labem (5). Dálnice na území Ústeckého kraje nekřížil žádný železniční přejezd.
Na území kraje bylo k 1. 1. 2025 evidováno celkem 415 podjezdů, z toho 92 (22,2 %) se jich nacházelo na ústeckých dálnicích, 120 (28,9 %) na silnicích I. třídy, 69 (16,6 %) na silnicích II. třídy a nejvyšší podíl (32,3 %) byl na silnicích III. třídy, což představovalo 134 podjezdů. Z vnitroregionálního pohledu bylo nejvíce podjezdů v okresech Chomutov a Ústí nad Labem (82 resp. 81). Nejméně jich bylo evidováno v okrese Děčín (25).
Provozní délka železničních tratí podle stavu ke konci roku 2023, kdy máme k dispozici údaje, dosáhla za celé Česko 9 514 km. V Ústeckém kraji představovala celková provozní délka železničních tratí 1 078 km a byla druhá nejvyšší po Středočeském kraji (1 452 km). Na republikové délce železničních tratí se Ústecký kraj podílel 11,3 %. Hustota železniční sítě za celou Českou republiku představovala 120,6 m na km2 rozlohy republiky. Nejhustší železniční síť mělo hlavní město Praha (423,9 m/km2), druhá nejvyšší hustota železniční sítě se nacházela v našem kraji a představovala 202,0 m/km2.
Vodní cesty slouží v České republice převážně k dopravě osobními loděmi a ke sportovní plavbě (od roku 2015 vč. cest na nádržích a jezerech třídy 0 a bez klasifikace). Celková délka splavných vodních cest pro pravidelnou dopravu činila v ČR k 31. 12. 2023 celkem 726,2 km. Délka splavných vodních cest v Ústeckém kraji je od roku 2009, kdy máme k dispozici údaje, neměnná a dosahuje 99,4 km. V mezikrajovém srovnání představuje třetí nejvyšší hodnotu. Nejdelší splavné vodní cesty vykazuje Středočeský kraj (237,2 km), následuje Jihočeský kraj se 145,0 km. Na opačném konci žebříčku se umístil Olomoucký kraj, který disponuje 2,0 km splavných vodních toků, druhé a třetí nejnižší místo obsadily ke konci roku 2023 Karlovarský a Moravskoslezský kraj (6,0 resp. 5,5 km).
Metodické vysvětlivky:
Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, vč. pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnost. Dělí se na:
Dálnice jsou pozemní komunikace určené pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly a budované bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a se směrově oddělenými jízdními pásy. Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Podle svého určení a dopravního významu se rozdělují na dálnice I. a II. třídy.
Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, tvoří silniční síť. Podle svého určení a dopravního významu se člení na silnice I. (určena zejména pro dálkovou a mezinárodní dopravu), II. (určena pro dopravu mezi okresy) a III. třídy, určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace (vč. úseků ve městech a obcích zařazených do silniční sítě).
Dále rozeznáváme ještě místní komunikace, což jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce, a účelové komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Provozní délka železničních tratí je délka průběžných kolejí. Nezapočítávají se do ní ostatní dopravní a manipulační koleje.
Celková délka splavných vodních cest zahrnuje rovněž cesty na nádržích a jezerech třídy 0 a bez klasifikace, sloužící převážně k dopravě osobními loděmi a sportovní plavbě.
Kontakt:
Růžena Funková
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027