Cizinci v Ústeckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2024
Počet cizinců v Ústeckém kraji se meziročně zvýšil o 1,1 % na celkových 56 418 osob, jejich podíl na celkovém počtu obyvatel kraje dosáhl 7,0 %. Největší podíl tvořily osoby se státním občanstvím Ukrajiny, Vietnamu a Slovenska. Více jak pětina cizinců pobývala v okrese Teplice, nejméně jich bylo v okrese Louny.
Zdrojem dat o počtu cizinců v ČR je Ředitelství služby cizinecké policie. Údaje o zaměstnání cizinců vycházejí z evidence Ministerstva práce a sociálních věcí (pracovněprávní vztahy cizinců) a z evidence Ministerstva průmyslu a obchodu (cizinci s živnostenským oprávněním).
K 31. 12. 2024 pobývalo v Ústeckém kraji celkem 56 418 cizinců, z nichž 32 349 zde pobývalo na základě dlouhodobého pobytu nebo přechodného pobytu občanů EU, 23 164 osob mělo trvalý pobyt, dlouhodobé vízum opravňovalo k pobytu 653 osob a pod mezinárodní ochranou bylo 252 osob. Meziročně došlo k nárůstu počtu cizinců o 639 osob, tj. o 1,1 %. Počty cizinců v porovnání s 31. 12. 2023 vzrostly ve většině krajů Česka s výjimkou Karlovarského a Moravskoslezského, kde došlo k mírnému poklesu o 0,5 %, resp. o 0,2 %.
Podíl krajů na celkovém počtu cizinců v Česku k 31. 12. 20241)
Na celkovém počtu cizinců v Česku se Ústecký kraj ke konci roku 2024 podílel 5,2 % (vypočteno z počtu cizinců se zjištěným místem pobytu). Nejvíce cizinců bylo v hl. m. Praze (32,4 % všech cizinců v Česku), nejméně naopak ve Zlínském kraji (2,4 %). Hlavní město Praha je dlouhodobě regionem s nejvyšším počtem cizinců v Česku, a to i přes to, že tento podíl vykazoval v posledních letech tendenci k poklesu. Rovněž podíl Ústeckého kraje na celkovém počtu cizinců v Česku klesá, od roku 2015 do roku 2024 se snížil o 1,9 procentního bodu (dále jen p. b.).
Počty cizinců v našem kraji v uplynulých devíti letech převážně rostly. Výjimkou byly 2021 a rok 2023, ve kterých byl zaznamenán meziroční pokles. Nejvýznamnější nárůst počtu cizinců byl zaznamenán v roce 2022, kdy se ČR stala jednou ze zemí, kam se uchýlili lidé prchající před válečným konfliktem na Ukrajině. I přes meziroční pokles v roce 2023 jsou počty cizinců v jednotlivých krajích stále výrazně vyšší, než tomu bylo v roce 2021 (v době před zahájením konfliktu na Ukrajině).
Cizinci v Ústeckém kraji (k 31. 12.)
V souvislosti s nárůstem počtu cizinců se zvýšil i jejich podíl na celkovém počtu obyvatel kraje. Tento podíl rostl i před rokem 2021, ale zvyšoval se pozvolna. Od roku 2015, kdy dosahoval 4,0 %, se do roku 2021 zvýšil o 0,8 p. b. Velmi výrazný nárůst jsme v kraji meziročně zaznamenali v roce 2022 v souvislosti s již zmíněným přijetím uprchlíků z Ukrajiny, a to na 7,6 %. Následovalo snížení do roku 2023 o 0,7 p. b. a ke konci roku 2024 činil podíl cizinců na počtu obyvatel Ústeckého kraje 7,0 %.
V roce 2024 převažovali mezi cizinci v Ústeckém kraji muži. Bylo jich 30 235 a na celkovém počtu cizinců se podíleli 53,6 %, což byl nejvyšší zjištěný podíl mužů mezi cizinci ze všech krajů. Muži převažovali mezi cizinci i ve většině ostatních krajů s výjimkou Karlovarského a Libereckého, kde jejich podíl dosáhl 47,9 %, resp. 49,3 %.
Z vnitrokrajového pohledu bylo nejvíce cizinců evidováno v okrese Teplice, a to celkem 12 252 osob, druhý nejvyšší počet byl zaznamenán v okrese Chomutov (10 737 osob). Nejméně jich bylo v okrese Louny (4 767 osob). Ve čtyřech okresech kraje jsme zaznamenali meziroční pokles počtu cizinců. Nejvíce se snížily počty cizinců v okrese Teplice (o 200 osob, tj. o 1,6 %). V okresech Chomutov, Most a Ústí nad Labem naopak počty cizinců při porovnání s koncem roku 2023 vzrostly, nejvíce v okrese Most, a to o 368 osob (o 5,1 %).
Cizinci podle pohlaví v okresech Ústeckého kraje k 31. 12. 2024
V jednotlivých okresech Ústeckého kraje převažovali mezi cizinci muži. Nejnižší podíl žen cizinek byl zjištěn v okrese Teplice, kde jejich podíl činil pouze 44,4 %. Nejvíce se podíl žen přiblížil podílu mužů okresech Louny a Děčín, kde podíl žen ke konci roku 2024 dosáhl 48,6 %, resp. 48,5 %.
Cizinci podle státního občanství k 31. 12. 2024
Nejpočetnější skupinou cizinců podle státního občanství na území Ústeckého kraje byly ke konci roku 2024 občané z Ukrajiny (48,3 %), Vietnamu (14,9 %) a Slovenska (9,6 %). Z celkového počtu cizinců v kraji pocházelo 20,5 % osob z některého ze států EU 27. Při porovnání s rokem 2023 bylo ke konci roku 2024 v kraji výrazně méně cizinců z Německa (pokles o 768 osob, tj. o 26,5 %) a snížil se rovněž počet cizinců z Ruska (pokles o 39 osob, tj. o 2,7 %) a Polska (pokles o 10 osob, tj. o 1,1 %). V případě ostatních sledovaných cizinců podle státního občanství (Ukrajina, Slovensko, Vietnam, Rumunsko, Bulharsko, Mongolsko a Maďarsko) došlo k nárůstu počtu osob v kraji. Nejvyšší absolutní nárůst jsme zaznamenali u cizinců se stáním občanstvím z Ukrajiny (o 479 osob, tj. o 1,8 %), Mongolska (o 12,5 %, o 228 osob) a Slovenska (o 108 osob, tj. o 2,0 %).
Cizinci podle státního občanství v Ústeckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2024
V jednotlivých okresech Ústeckého kraje se zastoupení cizinců dle státního občanství lišilo, ve všech ale převažovali cizinci se státním občanstvím Ukrajiny. Nejvíce jich bylo mezi cizinci v okrese Litoměřice (56,8 % všech cizinců v okrese), více jak polovinu všech cizinců rovněž zaujímali cizinci z Ukrajiny i v okrese Chomutov (52,8 %). Ve struktuře cizinců Ústeckého kraje je výrazně více osob se státním občanstvím Vietnamu. Zatímco v kraji jejich podíl na celkovém počtu cizinců tvoří 14,9 %, na úrovni Česka je to jen 6,3 %. I v jednotlivých okresech Ústeckého kraje je podíl občanů Vietnamu vyšší v porovnání s Českem. Nejméně jich ke konci roku 2024 bylo mezi cizinci v okrese Litoměřice (11,4 %), nejvíce naopak v okrese Děčín (29,6 %). V okrese Děčín byl také v porovnání s ostatními okresy kraje vyšší podíl občanů Polska (5,6 %). Okres Most byl naproti tomu mezi okresy Ústeckého kraje specifický vysokým podílem cizinců se státním občanstvím Německa (13,7 %).
Cizinci podle pohlaví a věku v Ústeckém kraji k 31. 12. 2024
Průměrný věk cizinců v kraji se meziročně zvýšil o 0,1 roku na 37,9 roku. Průměrný věk cizinců od roku 2015 do roku 2021 rostl. V roce 2022 však došlo vlivem příchodu mladších ročníků z Ukrajiny k poklesu průměrného věku cizinců o 3,6 roku, a to z 40,1 roku v roku 2021 na 36,5 roku v roce 2022. V následujících dvou letech již průměrný věk cizinců v kraji rostl. Zatímco ale meziroční nárůst v roce 2023 byl výraznější (o 1,2 roku na 37,8 roku), meziroční nárůst zaznamenaný v roce 2024 byl mírnější (o 0,1 roku na 37,9 roku).
Cizinci podle věku v okresech Ústeckého kraje k 31. 12. 2024
K 31. 12. 2024 evidovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí v Ústeckém kraji 26 214 pracovněprávních vztahů cizinců v postavení zaměstnanců, meziročně se jejich počet snížil o 560, tj. o 2,1 %. Cizinců s platným živnostenským oprávnění bylo v kraji ke stejnému datu evidováno 8 793, přičemž jejichž počet se meziročně zvýšil o 342, tj. o 4,0 %. Nejvíce cizinců s živnostenským listem bylo v okrese Teplice, na celkovém počtu cizinců s živnostenským listem v kraji se podíleli 22,2 %. Nejméně jich bylo v okrese Louny (6,8 %). Počet cizinců s živnostenským listem meziročně vzrostl ve všech okresech kraje, nejvíce v okrese Ústí nad Labem (o 7,7 %), nejméně v okrese Chomutov (0,3 %).
Kontakt:
Ing. Iva Princová
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
Tel.: 472 706 106
Mob.: 797 874 132
E-mail: iva.princova@csu.gov.cz
- Cizinci v ČR - 2025Statistické údaje z řady oblastí týkajících se cizinců v ČR (demografie a státní občanství, mezinárodní ochrana, zaměstnanost, vzdělávání, kriminalita, nelegální migrace, zdraví) v časových řadách a s aktuálními údaji za rok 2024, doprovázené metodickými texty a zhodnocením posledního vývoje.