Charakteristiky SO ORP

Správní obvod obce s rozšířenou působností Bílina sousedí se správními obvody Teplice, Lovosice, Louny, Most a Litvínov. Je druhým nejmenším správním obvodem Ústeckého kraje, svou rozlohou 123,6 km² zaujímá 2,3 % z celkové rozlohy kraje. Území SO ORP Bílina se k 31. 12. 2023 členilo na 8 obcí, ve kterých žilo celkem 19 601 obyvatel, z toho přímo v sídle správního obvodu jich mělo bydliště téměř 75 %. Ke konci roku 2023 dosáhla hustota osídlení 158,6 obyvatel na 1 km² a byla tak mírně nad průměrem kraje.

Jednu čtvrtinu z výměry území správního obvodu tvoří lesní půda a zemědělská půda zaujímá více jak 38 %.

Správní obvod Bílina je známý především jako průmyslová oblast spojovaná především s těžbou uhlí a energetickým průmyslem. Díky své poloze na okraji mostecké hnědouhelné pánve byl v minulosti výrazně dotčen těžbou hnědého uhlí a v současnosti se zde stále nachází aktivní povrchový důl, jehož rozloha zaujímá na severozápadě významnou část území správního obvodu. Jak ustupuje těžba, je území postupně rekultivováno. 

Na jihu správního obvodu se rozkládá České středohoří, kde v katastru obce Hrobčice nalezneme nejvyšší horu správního obvodu – Hradišťany (752 m n. m.). Za zmínku stojí také vrch Bořeň s nadmořskou výškou 539 m n. m., který je tvořen mohutným znělcovým masivem a jeho tvar připomíná lva chystajícího se ke skoku. Území vrchu Bořeň byl pro své úkazy mrazového zvětrávání a výskyt vzácných rostlinných a živočišných druhů vyhlášen národní přírodní rezervací.

Město Bílina, které je sídelní obcí správního obvodu, má lázeňskou tradici. Bílinská kyselka je známá pro své léčivé účinky již více než 300 let. Jímá se z hloubky 190 m a jedná se o přirozeně perlivý pramen tradičně využívaný k léčbě jícnu, nosních dutin, jater, průdušek, žaludku, žlučníku, močového měchýře a kloubů.

K historickým památkám města patří raně barokní zámek postavený na základech gotického hradu, dále kostel sv. Petra a Pavla, špitální kostel a husitská bašta. Dominantou náměstí je secesní radnice. V lesoparku na okraji města leží lázeňský areál, koupaliště, letní kino, tenisové kurty, minigolf a stadion.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Děčín sousedí se správními obvody Ústí nad Labem, Litoměřice, Rumburk a Varnsdorf. Jihovýchodní hranici sdílí s Libereckým krajem, severně sousedí se Spolkovou republikou Německo.

Se svou rozlohou 553,8 km² je největším správním obvodem v Ústeckém kraji, zaujímá 10,4 % jeho rozlohy. Území SO ORP Děčín se k 31. 12. 2023 členilo na 34 obcí, ve kterých žilo celkem 74 893 obyvatel, z toho přímo v sídle správního obvodu jich mělo bydliště téměř 63 %. Ke konci roku 2023 dosáhla hustota osídlení 135,2 obyvatel na 1 km² a byla pod průměrem kraje. 

Téměř 53 % z výměry území správního obvodu tvoří lesní půda a zemědělská půda zaujímá téměř 38 %.

Na významné části rozlohy správního obvodu se rozkládá národní park České Švýcarsko a chráněná krajinná oblast Labské pískovce. Nachází se zde soutěsky a pískovcové útvary včetně unikátní Pravčické brány. Nejvyšším vrcholem správního obvodu je hora Studenec (737 m n. m.), nalezneme zde také nejvyšší stolovou horu v ČR – Děčínský Sněžník (723 m n. m.). Na česko-německé hranici v obci Hřensko se nachází nejníže položené místo v ČR s nadmořskou výškou 115 m n. m. 

Správní obvod má spíše průmyslový charakter, nachází se zde významné silniční, železniční a lodní dopravní cesty. 

Nemalou roli zde hraje cestovní ruch. Turisté zde mohou navštívit řadu památek, mezi něž patří zámek v Benešově nad Ploučnicí nebo barokní kostel narození panny Marie v České Kamenici. V obci Bynovec se nachází patrový barokní zámek, od kterého vede kočárová cesta k letohrádku Belvedér stojícímu na výhledovém místě 130 metrů nad hladinou řeky Labe.

Sídelní obcí správního obvodu je město Děčín, které leží na soutoku Labe a Ploučnice. Zde se nachází zámek s raně barokní Růžovou zahradou, Pastýřská stěna se secesním zámečkem, kaple sv. Jana Křtitele nebo Podmokelská židovská synagoga. V Děčíně se také nachází jedna z našich nejmenších zoologických zahrad. Sportovní vyžití ve městě je možné realizovat v některém z několika sportovních areálů a stadionů. Nachází se zde aquacentrum s venkovním i krytým bazénem.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Chomutov sousedí se správními obvody Kadaň, Litvínov, Most a Žatec, na severozápadě hraničí se Spolkovou republikou Německo. Se svou rozlohou 486,1 km² zaujímá 9,1 % rozlohy kraje a je druhým největším správním obvodem v Ústeckém kraji. Území SO ORP Chomutov se k 31. 12. 2023 členilo na 25 obcí, ve kterých žilo celkem 80 828 obyvatel, z toho přímo v sídle správního obvodu jich mělo bydliště více jak 58 %. Ke konci roku 2023 dosáhla hustota osídlení 166,3 obyvatel na 1 km², což bylo více, než činil krajský průměr.

Téměř 42 % z výměry území správního obvodu tvoří lesní půda a zemědělská půda zaujímá více než 35 %.

Na severozápadě správního obvodu se rozkládají Krušné hory, kde nalezneme rovněž nejvyšší vrchol správního obvodu, a to Mezihořský vrch (916 m n. m.). Nejníže položeným místem je zde údolí řeky Ohře na jižní hranici správního obvodu (230 m n. m.). Chráněná území jsou zde zastoupena například národní přírodní rezervací Novodomské rašeliniště nebo Jezerka či přírodní rezervací Na loučkách. Stejně jako mnoho dalších správních obvodů v podhůří Krušných hor, je i správní obvod Chomutov silně poznamenán těžbou hnědého uhlí. Na jihovýchod od města Chomutov se nachází stále aktivní Důl Nástup – Tušimice.

Z památek můžeme zmínit například barokní zámek Červený Hrádek u Jirkova nebo pseudorománský kostel sv. Václava ve Výsluní či barokní kostel Nejsvětější Trojice v Místě.

Sídlem správního obvodu je město Chomutov, jehož historie sahá do 13. století. Centrum města si uchovalo středověký půdorys, je památkovou zónou s řadou historických domů a kostelů, z nichž nejcennější je kostel sv. Kateřiny. Součástí města je i návštěvníky oblíbený zoopark. Nedaleko něj se nachází Kamencové jezero, které vzniklo zatopením dolů na kamenec. Voda je zde prosycena prvky, jež vylučují jakýkoliv organický život, ovšem lidskému zdraví je prospěšná.

Volný část je zde možné trávit návštěvou kin či divadel. Sportovní vyžití lze realizovat na zimním stadionu i četných letních sportovištích. Nachází se zde také sportovní letiště. 

Správní obvod obce s rozšířenou působností Kadaň sousedí se správními obvody Chomutov a Žatec, svou západní až jihozápadní hranicí přiléhá ke Karlovarskému kraji, na severozápadě sousedí se Spolkovou republikou Německo. Se svou rozlohou 449,6 km² zaujímá 8,4 % rozlohy kraje a patří tak k větším správním obvodům Ústeckého kraje. Území SO ORP Kadaň se k 31. 12. 2023 členilo na 19 obcí, ve kterých žilo celkem 43 119 obyvatel, z toho přímo v sídle správního obvodu jich mělo bydliště více jak 42 %. Ke konci roku 2023 zde dosáhla hustota osídlení 95,9 obyvatel na 1 km², což bylo výrazně méně, než činil krajský průměr. Z pohledu hustoty osídlení je správní obvod Kadaň čtvrtým nejřidčeji osídleným správním obvodem v kraji.

Správní obvod leží na území hnědouhelné pánve. Výraznou roli zde hraje energetický průmysl a těžba uhlí, nachází se zde dvě velké elektrárny, a to Tušimice a Prunéřov. Lesní půda zaujímá 35,3 % rozlohy správního obvodu. Dominuje zde zemědělská půda, která zaujímá více jak 48 %.

Nejvyšší horou kadaňského správního obvodu je hora Macecha (1 113 m n. m.), která se nachází v Krušných horách nedaleko Klínovce. Nejvýše položený bod, který je současně nejvýše položeným bodem Ústeckého kraje, se nachází na hranici správního obvodu a Karlovarského kraje pod vrcholem Klínovce ve výšce 1 231,3 m n. m. Nedaleko hranice se SRN se nachází vodní nádrž Přísečnice, jejíž břehy a nejbližší okolí jsou z důvodu, že se jedná o zdroj pitné vody, uzavřeny pro veřejnost. Druhou významnou vodní nádrží je nádrž Nechranice, která zde byla vybudována jako zdroj vody pro nedalekou elektrárnu v Tušimicích. V současné době také slouží k aktivní rekreaci, vodním sportům nebo například rybaření. Z přírodních zajímavostí můžeme zmínit skalní útvar zvaný Sfingy poblíž Měděnce, vzniklý mrazovým zvětráváním ruly. Nedaleko Kadaně se nachází stolová hora Úhošť (593 m n. m.), jejíž území je národní přírodní rezervací.

Sídlem správního obvodu je Kadaň, která je královským městem. Nachází se zde mnoho památek, mezi nimi například františkánský klášter, gotický hrad Kadaň nebo Mikulovická brána. Historické jádro města je městskou památkovou rezervací. V Kadani se nachází zimní stadion, koupaliště nebo také například tenisový klub. 

Druhým největším sídlem tohoto obvodu je Klášterec nad Ohří. Ve městě založil v roce 1794 J. M. Weber manufakturu na porcelán. Roku 1820 továrnu převzala rodina Thunů, od té doby nesou všechny výrobky značku Thun. Nachází se zde také novogotický zámek, který byl v průběhu své existence několikrát přestavěn a svou současnou podobu získal po posledním požáru v roce 1856.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Litoměřice sousedí se správními obvody Lovosice, Roudnice nad Labem, Ústí nad Labem a Děčín. Východní hranici správního obvodu tvoří Liberecký a Středočeský kraj. Se svou rozlohou 470,6 km² zaujímá 8,8 % rozlohy kraje a je čtvrtým největším obvodem v Ústeckém kraji. Území SO ORP Litoměřice se k 31. 12. 2023 členilo na 40 obcí, ve kterých žilo celkem 58 499 obyvatel, z toho přímo v sídle správního obvodu jich mělo bydliště necelých 40 %. Ke konci roku 2023 zde dosáhla hustota osídlení 124,3 obyvatel na 1 km², což bylo méně, než činil průměr kraje.

Velká část území správního obvodu se rozkládá v úrodných nížinách podél řeky Labe a Ohře, odedávna využívaná k zemědělství, nazývaná též jako Zahrada Čech. Zemědělská půda zde dosahuje jednoho z nejvyšších podílů ze všech SO ORP v Ústeckém kraji, rozkládá se na více jak 66 % území správního obvodu. Vzhledem k povaze regionu je zde naproti tomu nízký podíl lesní půdy, která zaujímá pouze necelých 21 % rozlohy obvodu.

Na severní části území se rozkládá Chráněná krajinná oblast České středohoří, významnou část území správního obvodu zaujímá také geomorfologický celek Ralská pahorkatina. Na jihovýchodě zasahuje do území správního obvodu Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj.

Z kulturních památek lze navštívit městskou památkovou rezervaci s Ptačími domky v Úštěku, hrad Helfenburk s mohutnou čtyřbokou věží nebo barokní zámek s parkem v Ploskovicích. Nachází se zde i největší zachovaná pevnost v České republice – pevnost Terezín, která sloužila za 2. světové války jako vězení gestapa a židovské ghetto. Smutným dokladem nacistické zvůle je památník ghetta s národním hřbitovem a muzeum. 

Vzhledem ke své poloze je tento správní obvod známý pro své zelinářství, ovocnářství a pěstování vinné révy, ale také pro chemický a papírenský průmysl. Poblíž obce Račice se nachází veslařský kanál, který slouží nejen vodním sportům, ale i dalším sportovním a volnočasovým aktivitám, jako je cyklistika nebo rybaření.

Sídlem správního obvodu je město Litoměřice, ležící na soutoku Labe a Ohře. Jeho historický význam dokládá z části zachované gotické opevnění. Jádro města bylo pro svou výjimečnou historickou hodnotu vyhlášeno městskou památkovou rezervací.  Kromě městského opevnění zde nalezneme krásné náměstí s morovým sloupem a dvěma kašnami, hrad, klášter, katedrálu s vyhlídkovou věží a několik kostelů. Nachází se zde také divadlo Karla Hynka Máchy, jehož budova je nejstarší kamennou budovou městského divadla v Čechách.

Ke sportovnímu vyžití lze v Litoměřicích využít víceúčelovou sportovní halu Kalich, fotbalový stadion, koupaliště, plavecký bazén nebo tělocvičny sloužící bojovým sportům, míčovým hrám nebo šermu. Nachází se zde také výstaviště Zahrada Čech, které každoročně hostí stejnojmennou výstavu, populární nejen mezi pěstiteli a zahrádkáři.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Litvínov sousedí se správními obvody Teplice, Bílina, Most a Chomutov. Na severozápadě sdílí hranici se Spolkovou republikou Německo. Se svou rozlohou 236,0 km² zaujímá 4,4 % rozlohy kraje a řadí se tak mezi menší správní obvody Ústeckého kraje. Území SO ORP Litvínov se k 31. 12. 2023 členilo na 11 obcí, ve kterých žilo celkem 35 734 obyvatel, z toho přímo v sídle správního obvodu jich mělo bydliště 63 %. Ke konci roku 2023 zde dosáhla hustota osídlení 151,4 obyvatel na 1 km², což bylo jen nepatrně méně, než tomu bylo v průměru v celém kraji.

Jihovýchodní část správního obvodu je součástí Mostecké hnědouhelné pánve, severozápad náleží Krušným horám. Podíl zemědělské půdy je v tomto správním obvodě nejnižší ze všech obvodů Ústeckého kraje, zemědělská půda zde zaujímá pouze necelých 12 % výměry správního obvodu. Naproti tomu je zde ze všech okresů nejvyšší podíl zalesněné půdy, ta se rozkládá na více než 60 % výměry správního obvodu.

Správní obvod Litvínov má převážně průmyslový charakter, tradici zde má chemický i energetický průmysl. Těžba uhlí zde donedávna probíhala v Dole Československé armády. V současnosti je těžba dočasně přerušena a vše směřuje k jejímu úplnému útlumu s následnou rekultivací. V následujících letech by na tomto místě mělo vzniknout rozlehlé jezero sloužící mimo jiné i rekreaci.

Vzhledem k převážně hornatému charakteru oblasti zde nalezneme mnoho vrcholů, z nich nejvyšší je Loučná (956 m n. m.). Z dalších můžeme zmínit Medvědí skálu (924 m n. m.), Bradáčov (876 m n. m.) nebo také Kamenný vrch (842 m n. m.). Vysoko v horách při státní hranici leží na Flájském potoce jedna z největších zásobáren pitné vody pro Mostecko a Teplicko – Flájská přehrada.

Mezi významné přírodní zajímavosti patří přírodní rezervace Černý rybník, jehož oblast z velké části tvoří rašeliniště s typickou faunou i flórou. Nachází se zde také národní přírodní rezervace Jezerka tvořená smíšeným porostem – převážně bukovým lesem, která je domovem několika chráněných druhů rostlin i živočichů. Součástí rezervace Jezerka je i vodní nádrž Jezeří vybudovaná jako zásobárna pitné vody knížetem M. Lobkovicem.

Z historických památek můžeme zmínit zámek Jezeří, který leží na úpatí Krušných hor, s přilehlým Jezeřským arboretem, přímo sousedící s Dolem Československé armády. Zajímavostí je dřevěný kostel Jana Křtitele, který se momentálně nachází v Českém Jiřetíně, kam byl přestěhován z obce Fláje, která musela ustoupit výstavbě Flájské přehrady.

Sídlem správního obvodu je město Litvínov, jehož dominantou je památkově chráněný zámecký areál, sestávající se z barokního zámku a rozlehlého anglického parku, a kostel Svatého archanděla Michaela. Město Litvínov je známo i svým extraligovým hokejovým klubem. 

Správní obvod obce s rozšířenou působností Louny sousedí na jihu se Středočeským krajem, další hranici tvoří správní obvody Žatec, Most, Bílina, Lovosice a Roudnice nad Labem. Se svou rozlohou 472,6 km² zaujímá 8,9 % rozlohy kraje a je tak třetím největším správním obvodem Ústeckého kraje. Území SO ORP Louny se k 31. 12. 2023 členilo na 41 obcí, ve kterých žilo celkem 43 520 obyvatel, z toho přímo v sídle správního obvodu jich mělo bydliště téměř 42 %. Ke konci roku 2023 zde dosáhla hustota osídlení 92,1 obyvatel na 1 km², což bylo výrazně méně, než činil krajský průměr. 

Úrodné a klimaticky příznivé území povodí řeky Ohře a Žatecké tabule předurčuje tuto oblast pro zemědělství, zemědělská půda zaujímá téměř 74 % rozlohy správního obvodu. Oblast je proslulá především ovocnářstvím a chmelařstvím. Lesní půda se rozkládá pouze na necelých 13 % výměry obvodu a jedná se o jednu z nejsušších oblastí v ČR. I přes to, že sem na východě zasahuje území Mostecké hnědouhelné pánve, nebylo území správního obvodu přímo dotčeno těžbou. Nachází se zde však elektrárna Počerady.

Území správního obvodu bylo osidlováno již od pravěku, což dokládají četná archeologická naleziště u obce Peruc nebo Březno u Loun. 
Přírodní krásy zde lze obdivovat v rozlehlém přírodním parku Džbán, který má vysokou přírodovědnou a rekreační hodnotu. Na území přírodního parku Džbán najdeme geologicko archeologickou zajímavost, tzv. Kounovské kamenné řady, jejichž stáří, původ i význam zůstávají dosud záhadou. Nachází se zde i zřícenina hradu Pravda. Další unikát nalezneme v Českém středohoří u obce Libčeves. Jsou to čedičové kulovité útvary s růžicemi prasklin, které připomínají sluneční paprsky a nazývají se kamenná slunce. Tato oblast byla vyhlášena národní přírodní památkou. Z historických památek zde nalezneme zříceninu hradu Žerotín, tvrz Divice s letní divadelní scénou, zámek Domoušice nebo zámek Nový Hrad v Jimlíně.

Sídelním městem správního obvodu jsou Louny, které byly založeny přibližně v druhé polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. Nejvýznamnější památkou je pozdně gotický kostel sv. Mikuláše a další kostely, jako například kostel Čtrnácti sv. pomocníků nebo kostel sv. Petra. Centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Nachází se zde Galerie i pomník Benedikta Rejta nebo muzeum Zkamenělý les. 

Město Louny se, stejně jako další některá další města v Podkrušnohoří, může pyšnit pramenem s léčivou vodou. V Lounech najdeme hned několik takových pramenů, například železitý pramen v Masarykových sadech, pramen Luna I jižně od židovského hřbitova nebo Luna II v areálu lounské nemocnice. V Masarykových sadech se rovněž nachází rozsáhlý areál, kde se pořádají výstavy a veletrhy.

Severně od města stojí na Červeném vrchu rozhledna Stříbrník. Ve městě je netradiční kulturní zařízení zvané Multiprostor a  Vrchlického divadlo. Sportovní vyžití nabízí celá řada sportovních klubů a oddílů, nedaleký vrch Raná je rájem bezmotorového létání.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice sousedí se správními obvody Ústí nad Labem, Litoměřice, Roudnice nad Labem, Louny, Bílina a Teplice. Se svou rozlohou 261,6 km² zaujímá 4,9 % rozlohy kraje a patří mezi menší správní obvody Ústeckého kraje. Území SO ORP Lovosice se k 31. 12. 2023 členilo na 32 obcí, ve kterých žilo celkem 27 622 obyvatel, z toho přímo v sídle správního obvodu jich mělo bydliště necelých 32 %. Ke konci roku 2023 zde dosáhla hustota osídlení 105,6 obyvatel na 1 km², což bylo výrazně méně, než činil krajský průměr.

Správní obvod Lovosice je zemědělskou oblastí, podíl zemědělské půdy zde dosahuje více než 72 % rozlohy správního obvodu. Oblast je také známá pro ovocnářství, ale také pro pěstování vinné révy. Zalesněno je pouze necelých 16 % výměry obvodu. Kromě zemědělství je oblast známá také pro svůj potravinářský a chemický průmysl – především výrobu hnojiv.

Hranice se správním obvodem Litoměřice je tvořena řekou Labe, jejíž břeh je po obou stranách lemován téměř svislými lávovými svahy porostlými svěží vegetací. Toto místo bylo nazváno Porta Bohemica – Brána Čech.

Správní obvod leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří, které je celé tvořeno kupami sopečného původu. Nachází se zde nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka (837 m n. m.) i druhý nejvyšší vrch Kletečná (706 m n. m.). Nad městem Lovosice se vypíná čedičový kužel Lovoš (570 m n. m.), na jehož území byla vyhlášena národní přírodní rezervace a z jehož rozhledny se naskýtá vyhlídka na meandry řeky Labe. Pozoruhodným místem je i vrch Boreč, ze kterého v zimním období vychází pára připomínající sopečné plyny. Nedaleko Chotiměře se na Milešovském potoce nachází nádherné Oparenské údolí s chráněnou faunou a flórou a zbytky pravěkých lomů. Dávná osídlení připomínají i zříceniny hradů Oparno, Skalka, Oltářík, Košťálov nebo z dálky viditelný Házmburk s Černou a Bílou věží. Významnou kulturní památkou je zámek v Libochovicích s rozsáhlým francouzským a anglickým parkem a muzeum českého granátu v Třebenicích.

Sídelní město Lovosice má bohatou historii, sahající do 1. poloviny 12. století. Mezi jeho vyhlášené památky patří secesní budova radnice, již zmíněný zámek a kostel sv. Václava. Sportovní vyžití je možné realizovat v krytém plaveckém bazénu, na venkovním koupališti, zimním stadionu, tenisových kurtech či atletickém a fotbalovém stadionu. Nachází se zde i dvě sportovní haly.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Most sousedí se správními obvody Litvínov, Bílina, Louny, Žatec, a Chomutov. Se svou rozlohou 231,1 km² zaujímá 4,3 % rozlohy kraje a patří mezi menší správní obvody Ústeckého kraje. Území SO ORP Most se k 31. 12. 2023 členilo na 15 obcí, ve kterých žilo celkem 72 218 obyvatel, z toho přímo v sídle správního obvodu jich mělo bydliště téměř 89 %. Menší rozloha s vysokým počtem obyvatel jsou příčinou, proč  zde ke konci roku 2023 dosáhla hustota osídlení 312,5 obyvatel na 1 km² a správní obvod Most tak byl druhým nejhustěji osídleným správním obvodem v Ústeckém kraji s více jak dvojnásobnou hustotou obyvatel v porovnání s průměrem kraje.

Vyjma samotného území města Most a východní části se celé území správního obvodu rozkládá v Mostecké hnědouhelné části. Na území správního obvodu se nachází stále aktivní důl na hnědé uhlí Vršany a důl Československé armády, který se nachází ve finální části útlumu těžby. Část území tvoří důlní výsypky – Kopistská, Střimická a Velebudická. Kromě energetického průmyslu zde hraje významnou roli i průmysl chemický. I přes výrazný zásah těžby do krajiny správního obvodu zde zemědělská půda tvoří více jak 45 % výměry obvodu. Velmi nízká je zde však úroveň zalesnění, lesní půda se rozkládá pouze na necelých 9 % výměry obvodu, což je nejméně ze všech správních obvodů Ústeckého kraje.

Jihovýchodní část obvodu náleží do chráněné krajinné oblasti České středohoří. Zde se nachází národní přírodní památka Jánský vrch u obce Korozluky, která je cenná pro vzácná suchomilná a teplomilná rostlinná společenstva, rostoucí na výhřevném čedičovém podkladu. Nejvyšším vrchem správního obvodu je Zlatník (522 m n. m.). V jihovýchodní části správního obvodu se nachází obec Bečov, o níž se dochovaly zmínky z počátku 14. století, ale vznikla zřejmě mnohem dříve. Dominantou obce je barokní kostel svatého Jiljí a v místní části Zaječice stojí pozdně barokní kaple svatého Ferdinanda, která byla postavena jako vděk po objevu léčivých zaječických hořkých pramenů. Jihovýchodně od Bečova se zdvíhá Písečný vrch, kde se nachází nejstarší křemencový lom v Evropě. Již v době bronzové zde obyvatelé těžili křemenec pro výrobu nástrojů a drtidel na obilí.

Sídlem správního obvodu je město Most s bohatou historií. Kosmova Kronika česká dokládá jeho existenci do roku 1040 a je zároveň první písemnou zmínkou o městě Most. Město bylo nejprve tržní osadou, později se stalo významným hospodářským střediskem, nacházel se zde přechod přes Komořanské jezero. Ve 13. století byl Most povýšen na královské město. V druhé polovině 20. století bylo rozhodnuto, že město musí ustoupit těžbě uhlí. Mezi roky 1965 a 1987 bylo město, které by se z pohledu významu historických památek mohlo rovnat Praze či Českému Krumlovu, postupně zbořeno trhavinou. Dochovalo se jen málo památek, mezi nimi pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl v roce 1975 přemístěn o 841 metrů. Přestěhováním unikly zboření i další památky, například kašna se sochou lva a morový sloup sv. Anny, jež nyní stojí na 1. náměstí nebo soubor čtyř soch znázorňujících živly umístěný před Magistrátem města Most. Důkazem bývalé slávy je hrad Hněvín, pocházející z první poloviny 13. století.

Jihovýchodní místní částí Mostu je Vtelno, které kdysi bývalo samostatnou obcí. Zde se nachází barokní kostel Povýšení sv. Kříže, v jehož bezprostřední blízkosti jsou umístěny památky ze zaniklých částí Mostu a okolních obcí. Nalezneme zde sousoší svatého Jana Nepomuckého nebo sochu sv. Františka Serafinského, původně stojící ve starém Mostu, sochu sv. Prokopa pocházející původně ze zaniklé Souše nebo tři ze čtyř smírčích křížů, z nichž dva pocházejí ze zaniklých Libkovic, u jednoho není původní umístění známo.

Současné město má vše, co téměř 70 tisícové centrum potřebuje, za zmínku stojí Městské divadlo, planetárium, pro sportovní vyžití autodrom, hipodrom, golfové hřiště, je zde i krytý bazén s vodními atrakcemi, fotbalový stadion a krytý zimní stadion, squash a tenisové kurty. S rekultivací ploch zasažených těžbou zde vznikají nové vodní plochy vhodné k rekreaci i sportu. V devadesátých letech minulého století to bylo jezero Matylda, nově také v roce 2020 zpřístupněné jezero Most.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Podbořany sousedí s Karlovarským a Středočeským krajem, na severovýchodě tvoří hranici se správními obvody Kadaň a Žatec. Se svou rozlohou 341,0 km² zaujímá 6,4 % rozlohy kraje a patří mezi středně velké obvody Ústeckého kraje. Území SO ORP Podbořany se k 31. 12. 2023 členilo na 11 obcí, ve kterých žilo celkem 15 622 obyvatel, z toho přímo v sídle správního obvodu jich mělo bydliště necelých 41 %. Správní obvod Podbořany má nejnižší počet obyvatel ze všech správních obvodů v kraji, což bylo i s ohledem na jeho výměru důvodem, proč zde ke konci roku 2023 dosáhla hustota osídlení pouhých 45,8 obyvatel na 1 km², tj. nejméně ze všech správních obvodů v kraji.

Správní obvod je především zemědělskou oblastí s tradicí pěstování chmele, zemědělská půda tvoří téměř 66 % výměry obvodu, lesy se rozkládají na 22 % výměry Podbořanska. Četné archeologické nálezy na území tohoto správního obvodu dokládají, že jeho značná část byla osídlena již od pravěku. Podbořansko je také známé pro těžbu kaolinu k výrobě porcelánu.

Na západě zasahují do území správního obvodu Doupovské hory – největší vulkanický komplex v České republice, který je velmi cennou lokalitou zejména pro výskyt zvláště chráněných a ohrožených druhů ptáků. Nachází zde útočiště i další vzácní a chránění živočichové, mezi nimi například kočka divoká, která z naší přírody již téměř vymizela. Na jihu správního obvodu sem zasahuje Rakovnická pahorkatina, jejíž součástí je Malměřický les s četnými skalními útvary.

Dochovanou historickou památkou je zámek Krásný Dvůr z 18. století s jedinečným anglickým parkem. Patří mezi nejkrásnější parky v naší republice a vyniká nádhernými přírodními scenériemi. Nalezneme zde soustavu kanálů a rybníků včetně drobných staveb jako obelisk s výškou 26 metrů nebo novogotický templ, který je zároveň nejstarší rozhlednou v republice. Území zámeckého parku bylo vyhlášeno přírodní památkou. V obci Kryry stojí Schillerova rozhledna, postavena na místě zaniklého hradu Kozihrady. Jižně od obce Kryry se nachází zřícenina hradu Petršpurk pocházejícího ze 14. století, který je kulturní památkou.

Sídelním městem správního obvodu je město Podbořany. Z jeho historických památek vzpomeňme alespoň pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla na Bílém kopci, nebo Hlubanskou středověkou vodní tvrz ze 14. století. V Podbořanech je kino i kulturní dům. Volný čas zde můžete trávit sportovním vyžitím v některém ze sportovních areálů nebo na městském koupališti.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem sousedí se Středočeským krajem, severními sousedy jsou správní obvody Lovosice a Litoměřice. Se svou rozlohou 300,2 km² zaujímá 5,6 % rozlohy kraje. Území SO ORP Roudnice nad Labem se k 31. 12. 2023 členilo na 33 obcí, ve kterých žilo celkem 33 365 obyvatel, z toho přímo v sídle správního obvodu jich mělo bydliště necelých 39 %. Ke konci roku 2023 zde dosáhla hustota osídlení 111,1 obyvatel na 1 km², což bylo výrazně méně, než činil krajský průměr.

Správní obvod Roudnice nad Labem je významnou zemědělskou oblastí, zemědělská půda zaujímá 77 % výměry obvodu. Produkuje se zde především víno a zelenina, společně se správním obvodem Litoměřice je tento region nazýván Zahradou Čech. Vzhledem k vysokému podílu zemědělské půdy je zde nižší podíl lesních porostů, ty se rozkládají na necelých 11 % výměry obvodu. Archeologické nálezy dokládají osídlení této oblasti až do pravěku.

Roudnicko tvoří převážně nížiny, rozkládající se na obou stranách řeky Labe, ze kterých vystupuje hora Říp, která je nejen symbolem české státnosti, ale také přírodní památkou. Tato výrazná čedičová kupa ve tvaru zvonu je vysoká 461 m n. m. a tvoří neodmyslitelnou dominantu tohoto regionu. Dle historických pověstí se tu usadil kmen Čechů a pochází odtud i jeden ze základních kamenů na stavbu Národního divadla. Na vrcholu Řípu stojí románská rotunda sv. Jiří. 

Mezi další historické památky patří pozdně gotický Vodní hrad v Budyni nad Ohří, který byl ve 14. století přestavěn z původní opevněné královské tvrze na gotický hrad a v 16. století následně na renesanční zámek. V centru Budyně nad Ohří, které bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou, se nachází kostel svatého Václava z 13. století, historická kašna a gotický kostel Panny Marie Sněžné ze 14. století. 

Jižně od Budyně nad Ohří, v malebném údolí Mšenského potoka, se nachází obec Mšené-lázně, kde jsou od roku 1796 v provozu klasické slatinné lázně pro léčení nemocí pohybového ústrojí. V lázeňském areálu se nachází torzo nedostavěné kaple sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. století, která je kulturní památkou. V Doksanech se nachází klášter sester premonstrátek s románskou kryptou a románský klášterní kostel Narození Panny Marie. 

Sídlem správního obvodu je město Roudnice nad Labem. K architektonickým památkám města patří např. Lobkowiczský barokní zámek vystavěný na místě původního románského hradu anebo městská pozdně gotická věž Hláska a barokní zvonice. Nachází se zde také třetí nejstarší kamenný most v ČR (po kamenném mostu v Písku a zaniklém Juditině mostu v Praze).

Správní obvod obce s rozšířenou působností Rumburk je nejseverněji položený správní obvod nejen Ústeckého kraje, ale celé České republiky. Díky svému umístění ve Šluknovském výběžku je správní obvod obklopen ze tří stran Spolkovou republikou Německo, pouze na jihu sousedí se správními obvody Varnsdorf a Děčín. Se svou rozlohou 266,2 km² zaujímá 5,0 % rozlohy kraje. Území SO ORP Rumburk se k 31. 12. 2023 členilo na 12 obcí, ve kterých žilo celkem 32 222 obyvatel, z toho přímo v sídle správního obvodu jich mělo bydliště necelých 34 %. Ke konci roku 2023 zde dosáhla hustota osídlení 121,0 obyvatel na 1 km², což bylo méně, než činil krajský průměr.

Správní obvod Rumburk má čtvrtý nejvyšší podíl lesní půdy ze všech správních obvodů v Ústeckém kraji, zalesněno je zde téměř 47 % výměry obvodu. Zemědělská půda se rozkládá na necelých 44 % výměry obvodu. Jedná se o členitou krajinu s krásnou přírodou, vhodnou pro turistiku a aktivní odpočinek. Důležitou roli zde tak hraje turistický ruch, ale i lehký průmysl. Na jihu zasahuje na území správního obvodu národní park České Švýcarsko a chráněná krajinná oblast Lužické hory. Na jihovýchodě se rozkládá chráněná krajinná oblast Labské pískovce s četnými pískovcovými útvary.

Ve městě Krásná Lípa nalezneme řadu domů a usedlostí, které jsou památkově chráněny, mezi nimi i nejstarší dům v katastru města Krásná Lípa – Dům U Frinda z první poloviny 18. století, jehož architektura je ukázkou kombinace barokního vesnického roubeného domu s podstávkou s městským hrázděným domem s dřevěným podloubím. Zajímavostí je také unikátní technická památka svého druhu, a to věž na sušení hasičských hadic, která je rovněž kulturní památkou. V Krásné Lípě se nachází kostel svaté Máří Magdalény ze 14. století, v jehož blízkosti začínala křížová cesta, nebo také Dittrichova hrobka s unikátním systémem vytápění.

Severozápadně od Krásné Lípy je Vlčí hora (581 m n. m.), jež je tvořena čedičem a významně i magnetovcem, což vychyluje střelku kompasu až o 40 stupňů. Na hoře se nachází zrekonstruovaná rozhledna. Velice malebné je Kyjovské údolí – pískovcový kaňon říčky Křinice. Nalezneme zde stejnojmenný hrádek a osadu. Na území národního parku mohou turisté obdivovat mimo jiné i několik ledopádů tvořících se v údolí Vlčího potoka.

Sídelní město Rumburk má dlouhou a bohatou historii, což dosvědčuje množství zachovalých kulturních památek. Za zmínku stojí kapucínský klášter, jehož součástí je kostel sv. Vavřince a Loretánská kaple. Najdeme zde také například kostel sv. Bartoloměje z 16. století, morový sloup, či pravoslavný kostelík sv. Jana Křtitele na Strážném vrchu s křížovou cestou. Nad městem Rumburk se vypíná 515 m vysoký vrch Dymník se zrekonstruovanou rozhlednou.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Teplice lemují na severu Krušné hory a na jihu České středohoří. Severní hranici sdílí se Spolkovou republikou Německo, dalšími sousedy jsou správní obvody Ústí nad Labem, Lovosice, Bílina a Litvínov. Se svou rozlohou 345,3 km² zaujímá 6,5 % rozlohy kraje a patří mezi středně velké správní obvody Ústeckého kraje. Území SO ORP Teplice se k 31. 12. 2023 členilo na 26 obcí, ve kterých žilo celkem 108 317 obyvatel, z toho přímo v sídle správního obvodu jich mělo bydliště 47 %. Počet obyvatel je druhý nejvyšší mezi správními obvody v kraji, což bylo s ohledem na výměru důvodem, proč zde byla na konci roku 2023 nejvyšší hustota osídlení v kraji – 313,7 obyvatel na 1 km².

Na severozápadě prochází správním obvodem hradba Krušných hor, v Podkrušnohoří se rozkládá Mostecká hnědouhelná pánev a významná část území na jih od města Teplice náleží do chráněné krajinné oblasti České středohoří. Zalesněno je více jak 44 % území, zemědělská půda zaujímá necelých 34 % výměry obvodu.

Kromě hnědého uhlí se zde nachází významná ložiska sklářských a slévárenských písků. Rozsáhlá těžba hnědého uhlí v druhé polovině 19. století nastartovala prudký průmyslový rozvoj této oblasti. Vznikaly sklárny, textilky, továrny chemické, strojírenské a keramické. Na starou tradici průmyslu skla a porcelánu navazují současné podniky, jako například porcelánka v Dubí, v jejichž dílnách vzniká známý porcelán s cibulovým vzorem. Z hnědouhelných dolů je aktivní stále Důl Bílina na jihozápadě území.

Teplicko je také známo jako významná lázeňská oblast. Lázně v Teplicích byly v 19. století označovány za „Salon Evropy“ a navštívili je např. Goethe, Beethoven, Wagner, Chopin a další. K významným historickým památkám patří Osecký cisterciácký klášter z konce 12. století s jednou z nejcennějších sakrálních staveb v severních Čechách – kostelem Nanebevzetí Panny Marie. V Duchcově se nachází zámek, kde třináct let působil Giacomo Casanova. Nedaleko Krupky vede nejstarší sedačková lanová dráha na Komáří vížku, jejíž okolí je turistickým rájem. 

Severozápadně od města Hrob se rozkládá přírodní památka Domaslavické údolí s prudkými skalnatými svahy, bučinami a bohatou květenou. Východně od Nového Města se nachází evropsky významná lokalita – přírodní rezervace Grünwaldské vřesoviště, které je jedním z nejlépe zachovaných vrchovišť v Krušných horách s výskytem řady vzácných druhů rostlin a živočichů. Mezi obcemi Petrovice a Cínovec se podél státní hranice táhne přírodní park Východní Krušné hory s horskými a rašelinnými loukami a charakteristickou faunou a flórou.

Sídelní město Teplice je díky svým lázeňským domům a parkům jedním z nejhezčích měst severních Čech. Historické jádro tvoří zámecký komplex s kostelem Povýšení sv. Kříže, sochařským skvostem je i morový sloup od Matyáše Brauna z roku 1719. Jako kulturní centrum slouží Krušnohorské divadlo, které v době svého vzniku (1924) bylo nejmodernějším a největším divadlem v republice. Nad městem se vypíná vrch Doubravská hora (393 m n. m.) se zříceninou stejnojmenného hradu a Písečný vrch, kde se nachází hvězdárna a na úpatí botanická zahrada.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem sdílí severní hranici se Spolkovou republikou Německo, dále sousedí se správními obvody Děčín, Litoměřice, Lovosice, a Teplice. Se svou rozlohou 404,8 km² zaujímá 7,6 % rozlohy kraje. Území SO ORP Ústí nad Labem se k 31. 12. 2023 členilo na 23 obcí, ve kterých žilo celkem 118 433 obyvatel, z toho přímo v sídle správního obvodu jich mělo bydliště více než 77 %. Počet obyvatel je zde nejvyšší mezi správními obvody v kraji, což bylo s ohledem na výměru důvodem, proč zde byla na konci roku 2023 třetí nejvyšší hustota osídlení v kraji. Na 1 km² zde připadalo 292,6 obyvatel.

Na severozápadě prochází správním obvodem hradba Krušných hor, v Podkrušnohoří se rozkládá Mostecká hnědouhelná pánev a významná část území jihovýchodně od města Ústí nad Labem náleží chráněné krajinné oblasti České středohoří. Na severu území sem zasahuje chráněná krajinná oblast Labské pískovce. Zalesněno je více jak 33 % území, zemědělská půda zaujímá necelých 45 % výměry obvodu. Správní obvod Ústí nad Labem je průmyslovým centrem Ústeckého kraje. Sídelní město Ústí nad Labem je proslulé chemickým a potravinářským průmyslem.

Stejně jako mnoho dalších oblastí bylo i Ústecko v minulosti zasaženo těžbou uhlí, které muselo ustoupit několik obcí. V současné době se zde již nenachází aktivní lom. Rekultivací bývalého hnědouhelného lomu u města Chabařovice vzniklo jezero Milada, kam návštěvníci vyrážejí za koupáním, rybařením nebo jachtingem.

Nejvýše položeným bodem správního obvodu je v Krušných horách vrch Špičák s výškou 723 m n. m. Jižně od města Ústí nad Labem na levém břehu řeky Labe se nachází 250 m n. m. vypreparovaná čedičová žíla s charakteristickým názvem Vrkoč. V jeho blízkosti, na Podlešínském potoce, padá z výšky 12 metrů nejvyšší vodopád v Českém Středohoří. Na území chráněné krajinné oblasti Labských pískovců, poblíž obce Tisá, nalezneme přírodní památku Tiské stěny – jedinečné skalní město s rozličnými skalními útvary. 

K historickým památkám patří obec Stadice, ležící v údolí řeky Bíliny, odkud podle pověsti pochází rod Přemyslovců, což zde připomíná pomník Přemysla Oráče z roku 1841. K dalším kulturním památkám patří zámky v Krásném Březně, ve Velkém Březně a v Trmicích. Turisticky zajímavé je muzeum lidové architektury v Zubrnicích, které je součástí Národního muzea v přírodě v České republice. Každoročně se zde pořádá jarmark s ukázkami starých řemesel a rukodělnými výrobky. 

V centru města Ústí nad Labem se nachází gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století, památka s pohnutou historií. Byl několikrát vážně poškozen a při bombardování města v dubnu 1945 se jeho věž odchýlila od svislé osy o více jak 200 centimetrů. V současnosti je věž stabilizovaná a je čtvrtou nejšikmější věží na světě. Na strmé skále se nad hladinou Labe vypíná zřícenina hradu Střekov, jehož vznik se datuje do roku 1318.

Město Ústí nad Labem je i městem univerzitním, sídlí zde Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Ke sportovnímu vyžití slouží zimní stadion, několik fotbalových hřišť a sportovních oddílů. Na Bukově sídlí jezdecký oddíl, na řece Labi je možnost provozovat vodácké sporty. K dispozici jsou dvě termální koupaliště v Brné a na Klíši, kde je i krytý bazén.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf hraničí se Spolkovou republikou Německo, Libereckým krajem a se správními obvody Děčín a Rumburk. Se svou rozlohou 88,9 km² zaujímá 1,7 % rozlohy kraje a je jeho nejmenším správním obvodem. Území SO ORP Varnsdorf se k 31. 12. 2023 členilo na 6 obcí, ve kterých žilo celkem 19 419 obyvatel, z toho přímo v sídle správního obvodu jich mělo bydliště téměř 76 %. Počet obyvatel je zde druhý nejnižší mezi správními obvody v kraji. Ke konci roku 2023 zde na 1 km² připadalo 218,5 obyvatel, což bylo výrazně více, než byl průměr kraje – jedná se o čtvrtý nejhustěji osídlený obvod v Ústeckém kraji.

Na území správního obvodu Varnsdorf se rozkládá chráněná krajinná oblast Lužické hory, chráněná krajinná oblast Labské pískovce, národní park České Švýcarsko a několik přírodních rezervací. Zalesněno je téměř 45 % území, zemědělská půda zaujímá necelých 42 % výměry obvodu. Oblast je charakteristická nejen lehkým průmyslem, ale také díky své poloze a velkému množství přírodních krás i turistickým ruchem. 

Na horním toku Lužničky se rozkládá přírodní rezervace Velký rybník, která je významnou ornitologickou lokalitou, využívanou k odpočinku řadou druhů tažných ptáků. Severovýchodně se nachází rovněž významná ornitologická lokalita – přírodní rezervace Světlík. Nalezneme zde i maloplošné zvláště chráněné území Maschnerova louka, která je chráněná pro výskyt vzácných a ohrožených druhů živočichů a rostlin (především orchidejí).

U Jiřetína pod Jedlovou se nachází zřícenina hradu Tolštejn nebo žulový vrch Křížová hora s kaplí a křížovou cestou. Na znělcové hoře Jedlová (770 m n. m.) se tyčí kamenná rozhledna. Lákavé okolí a chráněná území, jimž dominují Lužické hory, skýtají řadu možností pěší turistiky i cykloturistiky. Obec Jiřetín pod Jedlovou je známa svým hornictvím, těžilo se zde hlavně stříbro, měď, cín a olovo. Některé z důlních šachet byly zpřístupněny veřejnosti. 

Průmyslové město Varnsdorf je ze tří stran obepnuto hranicí se Spolkovou republikou Německo. Mezi jeho kulturní památky patří nejstarší varnsdorfský kostel, zasvěcený sv. Petru a Pavlovi nebo zdaleka viditelný pseudorománský kostel sv. Františka z Assisi v místní části Studánka. V okrajových částech města a při řece Mandavě se zachovala řada lidových staveb tzv. podstávkové domy z 18. a 19. století, které poukazují na způsob a styl života prostých venkovanů, sedláků a řemeslníků.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Žatec sousedí se správními obvody Kadaň, Podbořany, Most a Louny. Na jihu hraničí se Středočeským krajem. Se svou rozlohou 307,4 km² zaujímá 5,8 % rozlohy kraje. Území SO ORP Žatec se k 31. 12. 2023 členilo na 18 obcí, ve kterých žilo celkem 27 757 obyvatel, z toho přímo v sídle správního obvodu jich mělo bydliště téměř 69 %. Ke konci roku 2023 zde na 1 km² připadalo 90,3 obyvatel, což bylo výrazně méně, než činil průměr kraje – jedná se o druhý nejřidčeji osídlený obvod v Ústeckém kraji.

Žatecký správní obvod se rozprostírá v povodí řeky Ohře. Na západě je tato oblast sevřena Doupovskými horami, na jihu se již pozvolna zdvíhá Rakovnická pahorkatina. Východním směrem se Žatecká pánev široce rozevírá do Dolnooharské tabule. Poloha Doupovských hor i vzdálenějších Krušných hor se staví jako přirozená hradba do cesty západnímu vzdušnému proudění a výrazně tak ovlivňuje klimatické poměry Žatecka. Celé území leží v tzv. srážkovém stínu, roční úhrny srážek jsou zde nejnižší z celé republiky. 

Žatecko je velmi významnou zemědělskou oblastí a je spojováno především s pěstováním chmele, který zde má více než sedmisetletou tradici. Zemědělská půda zaujímá více jak 70 % rozlohy obvodu, lesní půda tvoří necelých 15 % výměry obvodu.

Nachází se zde přírodní památky Stroupeč, Žatec a Staňkovice. Předmětem ochrany jsou v nich teplomilná společenstva s výskytem vzácných druhů teplomilného hmyzu. Na východě území se nachází přírodní památka Údolí Hasiny u Lipence, která je významným paleontologickým nalezištěm druhohorních organismů s výskytem zvláště chráněných rostlin a živočichů. U Tuchořic nalezneme geologicky i paleontologicky výjimečnou přírodní památku Miocenní sladkovodní vápence. Na jihovýchodě sem zasahuje přírodní park Džbán.

Z historických památek můžeme zmínit znovu otevřený zámek Líčkov ze 14. století se zajímavou zámeckou kaplí a rokokovou zahradou s lodžiemi a terasami. V obci Stekník se nachází jedna z nejvýznamnějších rokokových staveb v Čechách – zámek Stekník, který je zapsán i na seznamu světového dědictví UNESCO. Jádro samotné obce Stekník bylo pro svou zachovalou historickou zástavbu vyhlášeno jako vesnická památková zóna.

Sídlem správního obvodu je královské město Žatec, vyhlášené městskou památkovou rezervací. Má bohatou historii, sahající až do doby kamenné, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Také si zachovalo historické centrum s částečně dochovanými přemyslovskými zděnými hradbami. K významným památkám patří bezesporu barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož vznik je odhadován na přelom prvního tisíciletí, židovská synagoga, městská radnice nebo kapucínský klášter. Věž v areálu pivovaru s novodobým cimbuřím je považována za jediný pozůstatek gotického hradu. Nachází se zde muzeum chmele, městské divadlo a kino. V roce 2023 bylo město Žatec a krajina žateckého chmele zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO.