Změny struktury průmyslu ČR podle produkce, hrubé přidané hodnoty a produktivity práce - 2000-2007

 
Postavení průmyslu ² v ekonomice České republiky je zcela mimořádné. Výkonnost průmyslu se v letech 2000 až 2007 postupně zvyšovala, zvýšil se i jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty (dále HPH) v rámci celého hospodářství. Pokusíme se charakterizovat vliv strukturálních pohybů, které vyplývaly na jedné straně z růstu produkčních kapacit, na druhé straně z útlumu některých odvětví, která nedokázala konkurovat levnější výrobě z dovozu. V první části budeme charakterizovat změny podílů jednotlivých sekcí a subsekcí (odvětví) na celkovém objemu produkce a HPH vytvořené v průmyslu. Součástí bude i postavení průmyslu v rámci celého hospodářství v porovnání s ostatními zeměmi EU 27. Dále budeme pomocí rozkladu indexu proměnlivého složení na index stálého složení a index struktury zkoumat vliv strukturálních změn na dynamiku ukazatelů vyjadřujících ekonomickou výkonnost a produktivitu práce.
 
 
Vliv průmyslu na tvorbu HPH ³ – mezinárodní srovnání (v běžných cenách)

Český průmysl vytvářel ve sledovaném období 2000 až 2007 v průměru vysokých 31,5 % hrubé přidané hodnoty vytvořené v celém hospodářství ČR a byl klíčovým odvětvím pro její tvorbu. Od roku 2000 do roku 2003 podíl průmyslu postupně klesal z 31,6 % v roce 2000 až na 29,5 % v roce 2003, když největší pokles se projevil v roce 2002 a 2003, zřejmě v souvislosti s vlivem povodní z roku 2002. V následujících čtyřech letech tento podíl kolísal kolem 32 %. Vyšší hodnota zřejmě souvisela se vstupem České republiky do Evropské unie a rostoucími možnostmi zapojení do mezinárodního obchodu.
 
V roce 2007 činil podíl průmyslu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v ČR 32,6 %. Obdobného podílu nedosáhla v rámci EU 27 žádná země, nad 30 % mělo podíl pouze Slovensko, nad 25 % dalších 5 zemí. Průměrný podíl průmyslu na tvorbě HPH v EU 27 byl 20,2 % a v EU 15 pouze 19,8 %. Je zřejmé, že postavení průmyslu v České ekonomice je mimořádné, výrazně vyšší než v EU 27.
 
Graf č.1  Podíl průmyslu na vytvořené hrubé přidané hodnotě v roce 2007

Pramen: Eurostat


Vývoj struktury průmyslu měřený produkcí a HPH (v běžných cenách)

Produkce průmyslu v běžných cenách se zvýšila z 2 440,7 mld. Kč v roce 2000 na 4 211,0 mld. Kč v roce 2007, tj průměrným ročním tempem 8,1 %. Z jednotlivých subsekcí rostla nejrychleji produkce ve výrobě pryžových a plastových výrobků a ve výrobě elektrických a optických přístrojů a zařízení, o více než 14 % ročně. Následovala výroba a opravy strojů a zařízení a výroba dopravních prostředků s průměrným růstem okolo 11 %. Na konci pořadí byl textilní a oděvní průmysl s poklesem produkce a kožedělný průmysl s minimálním ročním přírůstkem. Rozdílný vývoj se promítal do změny struktury, podíly jednotlivých subsekcí na produkci celého průmyslu se měnily, v některých případech výrazně. Týkalo se to zejména zvýšení podílu subsekcí zahrnovaných do strojírenství.
 
Strojírenství (zahrnuje subsekce výroby a oprav strojů a zařízení, výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení, výroby dopravních prostředků a zařízení) posílilo svůj podíl na produkci průmyslu o výrazných 9,2 procentních bodů (dále p.b.), ze 30,9 % a v roce 2000 na 40,1 % v roce 2007. Produkce ve strojírenství byla v roce 2007 o 123,9 % vyšší než v roce 2000.

Graf č. 2 Podíl odvětví na produkci průmyslu (běžné ceny)	Graf č. 3 Podíl odvětví na HPH průmyslu (běžné ceny)

Je zřejmé, že v závislosti na poměru mezi hrubou přidanou hodnotou a mezispotřebou v jednotlivých subsekcích se struktura průmyslu podle HPH od struktury podle produkce liší. Podíly jednotlivých subsekcí na HPH jsou jiné než na produkci. Avšak z porovnání grafů 2 a 3 vyplývá, že směr změny podílu jednotlivých subsekcí mezi roky 2000 a 2007 byl u obou ukazatelů shodný, výjimku tvořila pouze sekce výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody, jehož podíl na celkové HPH (na rozdíl od produkce) se zvýšil, když rozhodující byl přírůstek podílu v prvých dvou letech sledovaného období.
 
Podíl strojírenství na tvorbě HPH průmyslu není tak vysoký jako u produkce, v roce 2007 činil 31,6 % a jeho přírůstek proti roku 2000 byl pouze 4,6 p.b., tj. v porovnání s produkcí pouze poloviční, Z jednotlivých subsekcí si nejvyšší podíl na HPH zachovala výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, na druhém místě byla výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a na třetí místo se v roce 2007 dostala výroba dopravních prostředků a zařízení.
 
 
Podíl HPH na produkci ⁴ v běžných cenách

Krátkodobé změny ve struktuře výkonnosti lépe vystihují údaje běžných cenách. Je to způsobeno rozdílnými cenovými indexy pro různé agregáty. Podíl hrubé přidané hodnoty na produkci v průmyslu byl ve sledovaném období přibližně o 10 p.b. nižší než v celé ekonomice ČR. Například v roce 2007 to bylo v průmyslu 24,6 % a v celé ekonomice 35,1 %. To vyplývá ze skutečnosti, že v průmyslu jsou daleko více rozvinuty dodavatelsko – odběratelské vztahy, které zvyšují mezispotřebu i produkci. V rámci průmyslu je vysoký podíl HPH na produkci spíše u kapitálově náročných odvětví, naopak relativně nízký je podíl v odvětvích, která mají montážní charakter (např. výroba počítačů, dopravních prostředků nebo kožedělný průmysl), resp. drahé vstupy (výroba koksu, rafinérské zpracování ropy) – viz graf č. 4.
 
Podíl HPH na produkci ve sledovaném období kolísal s tendencí k poklesu a to jak v celém hospodářství, tak v průmyslu. Z toho vyplývá, že mezispotřeba dlouhodobě rostla rychleji než hrubá přidaná hodnota. Ke stejnému závěru dospěla již naše analýza „Vybrané změny v makrostruktuře reálné ekonomiky“. Podíl HPH na produkci průmyslu byl v roce 2000 25,7 % a v roce 2007 činil, jak již bylo uvedeno, 24,6 %. Podíl se snížil ve čtyřech letech sledovaného období, zatímco zvýšil se pouze ve třech letech 2002, 2004 a 2007), rozhodující pro celkový výsledek byl zřejmě výrazný pokles podílu v letech 2001 a 2006 (viz graf č.5).

Graf č. 4 Podíl HPH na produkci v % (běžné ceny)	Graf č. 5 Rozklad indexu proměnlivého složení podílu HPH na produkci (běžné ceny)

 
Pomocí rozkladu indexu proměnlivého složení na index stálého složení a index struktury ⁵ jsme kvantifikovali, jak působí poměrně významné strukturální změny v průmyslu na meziroční změny podílu HPH na produkci. Z grafu 5 je zřejmé, že změny struktury průmyslu působily na podíl HPH k produkci každoročně ve směru jeho snižování, nejvýraznější byl tento vliv v roce 2005. K tomu zřejmě přispívalo zvyšování podílu výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení a výroby dopravních prostředků a zařízení, jejichž podíl HPH na produkci byl v celém období nižší než průměr za průmysl. Stejným směrem působily subsekce gumárenský a plastikářský průmysl a výroba strojů a zařízení, v nichž se podíl HPH na produkci snížil postupně pod průměr celého průmyslu.
 
 
Příspěvky jednotlivých subsekcí k růstu HPH (v cenách předchozího roku)

Příspěvky jednotlivých subsekcí k meziročnímu přírůstku HPH celého průmyslu ČR budeme zkoumat v cenách předchozího roku. V letech 2001 až 2003 byly meziroční změny HPH nevýrazné, v letech 2001 a 2003 se HPH v průmyslu meziročně dokonce snížila. Tomu odpovídaly i příspěvky jednotlivých subsekcí. V roce 2001 HPH v polovině subsekcí vzrostla a v polovině klesla. Příspěvky subsekcí k celkovému poklesu HPH o 1,2 % se pohybovaly od –0,5 p.b. do 0,4 p.b., ve většině případů však byly nepatrné. V roce 2002 vzrostla HPH v průmyslu o 3,8 % a rozhodující vliv měly subsekce výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků (vliv 1,6 p.b.), výroba dopravních prostředků a zařízení (1,0 p.b.) a výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (0,8 p.b.). V roce 2003 klesla HPH o 1,1 % a rozhodující vliv měly subsekce výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků (vliv -1,9 p.b.) a výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk (vliv –1,1 p.b.).
 
Od roku 2004 se meziroční růst HPH v průmyslu pohyboval od 8,9 % do 13,3 % a rozhodující podíl na jejích přírůstcích měly čtyři subsekce, o kterých jsme hovořili v předchozí části (subsekce DH, DK, DL a DM). V roce 2004 přispěly k růstu HPH o 12,8 % celkem 9,8 p.b., v roce 2005 byl příspěvek k růstu HPH o 9,8 % celkem 7,4 p.b. V roce 2006 tvořil jejich příspěvek 8,0 p.b. z 13,3 % a v roce 2007 z celkového přírůstku 8,9 % tvořil vliv těchto čtyř subsekcí rozhodujících 7,7 p.b. Vliv těchto čtyř rozhodujících subsekcí na celkový přírůstek HPH v průmyslu je zobrazen v grafu 6.
 
Graf č. 6 Meziroční změna HPH v průmyslu (v %) a vliv vybraných subsekcí v p.b.)

 
Produktivita práce ⁶ ve stálých cenách roku 2000

Růst přidané hodnoty je zjednodušeně podmíněn růstem zaměstnanosti a růstem produktivity práce. Zaměstnanost v letech 2000 až 2007 rostla pomaleji než hrubá přidaná hodnota ve stálých cenách. Celé období je možné rozdělit na tři části. Osamocený zůstává rok 2001, ve kterém se při růstu zaměstnanosti HPH snížila, tj klesla i produktivita práce. V dalších třech letech byl růst HPH zabezpečován růstem produktivity práce při poklesu zaměstnanosti. Zhruba od poloviny roku 2005 začala vybraná odvětví průmyslu (výroba dopravních prostředků a zařízení, výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, výroba pryžových a plastových výrobků) absorbovat pracovní sílu, počet zaměstnaných v průmyslu se zvyšoval a tempo jeho růstu se stupňovalo. V letech 2005 až 2007 vliv tohoto extenzivního faktoru rostl a v roce 2007 se podílel na přírůstku HPH již 28 procenty. V posledních čtyřech letech byl podíl počtu zaměstnaných v průmyslu na celkové zaměstnanosti v České republice stabilní, těsně pod 30 %.
 
Produktivita práce v průmyslu se s výjimkou roku 2001 neustále zvyšovala. Maximální přírůstek byl v roce 2006 (12,0 %) a také v předchozích dvou letech byl přírůstek kolem 10 %. V letech 2001 až 2007 rostla produktivita práce průměrně meziročně o 6,4 % a v roce 2007 byla o 54,2 % vyšší než v roce 2000. Ve třech odvětvích vzrostla produktivita práce ve sledovaném období na dvojnásobek (tj. průměrný meziroční růst o více než 10 %). Jednalo se o výrobu pryžových a plastových výrobků, výrobu a opravy strojů a zařízení a výrobu dopravních prostředků a zařízení. Vývoj produktivity v jednotlivých odvětvích je zobrazen v grafu č. 7 ⁷ ,
 
Rozklad indexu produktivity práce ukazuje, že její růst byl rozhodujícím způsobem ovlivňován růstem produktivity v jednotlivých odvětvích (index stálého složení). Vliv změn struktury byl malý, ale s výjimkou roku 2003 (nepatrný pokles) působil každoročně ve směru zvyšování produktivity. Nejvyšší vliv měla změna struktury v roce 2005, tedy ve stejném roce jako u podílu HPH na produkci.

Graf č. 7 Produktivita práce (stálé ceny 2000)	Graf č. 8 Rozklad indexu proměnlivého složení produktivity práce (stálé ceny 2000)

 
 
Podniky pod zahraniční kontrolou ⁸

Segment firem pod zahraniční kontrolou tvořil v roce 2000 v běžných cenách celkem 22,5 % produkce v ekonomice České republiky, v roce 2006 se tento podíl zvýšil na 32,2 %, tj. přibližně na třetinu. Podíl na HPH byl nižší, zvýšil se ze 16,2 % v roce 2000 na 25,4 % v roce 2006. Není překvapivé, že v průmyslu byly oba tyto podíly výrazně vyšší, na produkci se tyto podniky podílely v roce 2006 již 54 % a na HPH 44,7 %. Je to ovlivněno tím, že do průmyslu proudila ve sledovaném období velká část zahraničních investic do hospodářství ČR. Z údajů je zároveň zřejmé, že podíl HPH na produkci byl v podnicích pod zahraniční kontrolou nižší než v ostatních podnicích, rozdíl mezi oběma skupinami podniků se u tohoto ukazatele zvýšil z 5 p.b. v roce 2000 na 9 p.b. v roce 2006.
 
Z jednotlivých průmyslových subsekcí byl v roce 2006 nejvyšší podíl podniků pod zahraniční kontrolou na HPH ve výrobě dopravních prostředků a zařízení (83,2 %) a ve výrobě chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (69,0 %). Nad padesáti procenty byl tento podíl ve výrobě pryžových a plastových výrobků, výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků a ve výrobě elektrických a optických přístrojů a zařízení. Jedná se tedy ve většině případů o odvětví s nejrychlejším rozvojem a zvyšováním HPH a produktivity práce.
 
Celkový přírůstek HPH v průmyslu ČR ve stálých cenách 2000 mezi roky 2000 a 2006 činil téměř 281 mld. Kč. Na tomto přírůstku se 77 % podílely podniky pod zahraniční kontrolou. Zatímco v letech 2001, 2003 a 2004 zabezpečovaly tyto podniky meziroční růst HPH v průmyslu zcela, v letech 2002 a 2006 to bylo z necelé poloviny a v roce 2005 se na přírůstku nepodílely vůbec.

Graf č. 9 Podíl podniků pod zahraniční kontrolou na produkci subsekcí v % (běžné ceny)	Graf č. 10 Podíl podniků pod zahraniční kontrolou na HPH subsekcí v % (běžné ceny)

• Závěr

V letech 2000 až 2007 se struktura průmyslu podle produkce nebo hrubé přidané hodnoty výrazně měnila. Vlivem zahraničních investic a rostoucího vývozu, zejména do zemí Evropské unie, posilovala odvětví s vysokým podílem firem pod zahraniční kontrolou. Jednalo se o výrobu pryžových a plastových výrobků, výroby a opravy strojů a zařízení, výrobu elektrických a optických přístrojů a zařízení a výrobu dopravních prostředků a zařízení.
 
Z hodnocení vlivu strukturálních změn na vývoj vybraného ukazatele výkonnosti (podíl HPH na produkci v b.c.) a ukazatele produktivity práce (ve stálých cenách) vyplynulo, že vliv změn struktury na oba ukazatele byl každoročně poměrně malý, největší byl shodně v roce 2005. U obou ukazatelů působily strukturální změny po většinu sledovaného období ve směru jejich změny mezi rokem 2000 a 2007, tj podíl HPH na produkci snižovaly a produktivitu práce zvyšovaly. Zjištěné výsledky jsou zřejmým důsledkem posilování výše uvedených čtyř odvětví, ve kterých se podíl HPH na produkci snížil nebo byl pod úrovní průměru. Naopak produktivita se v těchto odvětvích zvýšila a její úroveň byla nadprůměrná.
 
 
Mgr. Antonín Jileček
analytik
útvar statisticko-ekonomických analýz ČSÚ
tel. 27405 2791
e-mail: antonin.jilecek@csu.gov.cz
 

Příloha

Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) – přehled sekcí a subsekcí, které jsou podle analýzy součásti průmyslu:
 
C          TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN
DA       VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
DB       VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ
DC       VÝROBA USNÍ A VÝROBKŮ Z USNÍ
DD       ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEAŘSKÝCH VÝROBKŮ KROMĚ NÁBYTKU
DE       VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK
DF       VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY
DG       VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN
DH       VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ
DI         VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ
DJ        VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍCH A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ
DK       VÝROBA A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ J. N.
DL        VÝROBA ELEKTRICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ
DM       VÝROBA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ
DN       ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL J. N.
E          VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU A VODY

---

¹ Pokud není uvedeno jinak je zdrojem dat předběžná sestava ročních národních účtů za rok 2007.
² Průmyslem nazýváme součet sekcí C, D, E podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), tj. průmysl těžební, zpracovatelský a energetický. Pro hodnocení struktury je průmysl rozdělen na sekce C a E a 14 subsekcí zpracovatelského průmyslu, tj celkem na 16 částí.
³ Celková hrubá přidaná hodnota v ekonomice se rovná součtu náhrad zaměstnancům (mzdy včetně sociálních nákladů), čistého provozního přebytku a spotřeby fixního kapitálu (odpisy). Liší se od HDP, protože nezahrnuje čisté daně na produkty (daně na produkty minus dotace na produkty).
⁴ Podíl hrubé přidané hodnoty na produkci v pojetí národních účtů vyjadřuje míru přidané hodnoty odvětví na jeho celkovém výstupu.
 
⁶ Produktivita práce vyjadřuje hrubou přidanou hodnotu na zaměstnance. HPH je ve stálých cenách roku 2000 a zaměstnanost je přepočítána na plnou pracovní dobu.
⁷ Velký pokles produktivity práce v odvětví výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy byl důsledkem výrazného kolísání HPH, které bylo vedle různého vývoje deflátorů produkce a mezispotřeby zatíženo organizačními změnami.
⁸ K dispozici jsou pouze data do roku 2006