Přejít k menu Přejít k obsahu

Zahraniční obchod - 3. čtvrtletí

Datum vydání: 06. 11. 2009

Kód: q-6031-09


 
Zahraniční obchod 1 provázel v 1. až 3. čtvrtletí 2009 výrazný propad 2 , který neměl dosud v historii samostatné České republiky obdoby. Pokles vývozu a zejména dovozu proti 1. až 3. čtvrtletí 2008 vedl k meziročně nižšímu obratu zahraničního obchodu o 18,8 % (v 1. až 3. čtvrtletí 2008 ve srovnání se stejným obdobím 2007 vzrostl o 4,2 %). Hodnota obratu zahraničního obchodu se tak vrátila na úroveň, resp. byla ještě mírně nižší, kterou dosahovala v 1. až 3. čtvrtletí 2006. Saldo zahraničního obchodu skončilo v 1. až 3. čtvrtletí 2009 nejvyšším přebytkem 3 (117,7 mld. Kč) od roku 2005, kdy zahraniční obchod poprvé od vzniku  České republiky vykázal kladné saldo 4 , které bylo charakteristické pro všechny následující roky.
 
V 1. až 3. čtvrtletí 2009 v porovnání se stejným obdobím 2008:
 
- vývoz byl nižší o 17,5 % (333,3 mld. Kč) a činil 1 569,6 mld. Kč, dovoz klesl o 20,2 % (368,4 mld. Kč) a dosáhl 1 451,9 mld. Kč. Ve 3. čtvrtletí se pokles vývozu i dovozu v porovnání s předchozími dvěma čtvrtletími poněkud zmírnil. Na meziročně nižším obratu zahraničního obchodu o 701,7 mld. Kč se propad vývozu podílel 47,5 % a dovozu 52,5 %. V důsledku značného oslabení Kč k EUR a zejména k USD 5 zaznamenal vývoz i dovoz vyjádřený v těchto měnách výraznější meziroční pokles oproti snížení v Kč. V přepočtu na eura vývoz a dovoz klesl o 23,0 % a 25,6 % a v přepočtu na dolary byl nižší o 30,9 % a 33,2 %;
 
- přebytek zahraničního obchodu vzrostl o 35,1 mld. Kč a dosáhl 117,7 mld. Kč. Krytí dovozu vývozem činilo 108,1 % proti 104,5 % v 1. až 3. čtvrtletí 2008. Kladné saldo zahraničního obchodu v samotném 3. čtvrtletí dosáhlo 40,6 mld. Kč proti 43,8 mld. Kč ve 2. čtvrtletí a 33,4 mld. Kč v 1. čtvrtletí. Teritoriálně za zlepšením obchodní bilance stojí meziročně nižší schodek zahraničního obchodu se státy mimo EU o 58,0 mld. Kč, neboť se státy EU se přebytek obchodní bilance meziročně snížil o 22,9 mld. Kč. Aktivum obchodní bilance kleslo se státy ESVO o 7,4 mld. Kč a s  evropskými tranzitivními ekonomikami o 3,1 mld. Kč. Záporné saldo zahraničního obchodu bylo nižší se SNS 6 o 37,3 mld. Kč, s rozvojovými ekonomikami o 11,4 mld. Kč, s ostatními vyspělými tržními ekonomikami o 9,6 mld. Kč a  s ostatními státy 7 o 15,5 mld. Kč. Ve  zbožové struktuře došlo k navýšení přebytku u zahraničního obchodu s polotovary a materiály o 16,0 mld. Kč a k jeho poklesu u strojů a dopravních prostředků o 28,0 mld. Kč a u průmyslového spotřebního zboží a zboží j.n. o 4,9 mld. Kč. Významné zmírnění schodku zaznamenal zahraniční obchod se surovinami nepoživatelnými a minerálními palivy o 49,1 mld. Kč a s chemickými výrobky o 6,9 mld. Kč, navýšení pasiva o 3,9 mld. Kč bylo zřejmé u zemědělských a potravinářských surovin a výrobků;

Graf


- v teritoriální orientaci zahraničního obchodu mírně posílila pozice států EU na celkovém vývozu (z 85,5 % na 85,6 %) a oslabila na celkovém dovozu ze 68,0 % na 67,4 %. Zvýšení podílu na celkovém vývozu bylo patrné u států ESVO (z 1,9 % na 2,2 %), rozvojových ekonomik (z 3,2 % na 4,0 %) a ostatních států (z 0,6 % na 0,7 %); SNS, evropské tranzitivní ekonomiky a ostatní vyspělé tržní ekonomiky svoji pozici oslabily z 4,2 % na 3,3 %, z 0,9 % na 0,8 % a z 3,5 % na 3,4 %. V celkovém dovozu zesílila orientace na státy ESVO z 1,5 %  na 2,3 %, ostatní vyspělé tržní ekonomiky z 6,7 % na 6,9 %, rozvojové ekonomiky z 5,9 % na 6,6 % a zejména pak na ostatní státy z 8,5 % na 9,5 %. Podíl SNS klesl z 8,8 % na 6,7 % a zastoupení evropských tranzitivních ekonomik oslabilo z  0,4 % na 0,3 %;
 
- v komoditní struktuře zahraničního obchodu se na celkovém vývozu snížil podíl strojů a dopravních prostředků z 53,8 % na 53,1 % a polotovarů a materiálů z 19,8 % na 18,2 %; posílila pozice zemědělských a potravinářských surovin a výrobků z 3,7 % na 4,5 %, chemických výrobků z 6,0 % na 6,2 %, surovin nepoživatelných a minerálních paliv z 6,0 % na 6,1 % a průmyslového spotřebního zboží a zboží j. n. z 10,5 % na 11,8 %. Na celkovém dovozu svoje zastoupení oslabily stroje a dopravní prostředky z 41,2 % na 40,5 %, polotovary a materiály z 20,3 % na 18,1 % a suroviny nepoživatelné a minerální paliva z 12,8 % na 11,3 %. Úlohu v celkovém dovozu posílily zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky ze 4,9 % na 6,4 %, chemické výrobky z 10,5 % na 11,6 % a průmyslové spotřební zboží a zboží j. n. z 10,2 % na 12,1 %.
 
Výsledky zahraničního obchodu byly v 1. až 3. čtvrtletí 2009 ovlivněny zejména:
 
- pokračujícím poklesem průmyslové produkce, který postihl téměř všechna odvětví zpracovatelského průmyslu. Snížení produkce v těchto odvětvích se negativně odrazilo v celkovém vývozu. V 1. až 3. čtvrtletí 2009 v porovnání se stejným obdobím 2008 vývoz odvětví zpracovatelského průmyslu 8 klesl o 18,4 % (338,3 mld. Kč) a jeho podíl na celkovém vývozu se snížil na 95,3 % z 96,4 % v 1. až 3. čtvrtletí 2008. Ve vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu dominovaly stroje a dopravní prostředky, z nich pak silniční vozidla, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, výpočetní technika, stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu a telekomunikační zařízení. Silniční vozidla se v 1. až 3. čtvrtletí 2009 podílela na celkovém vývozu 17,0 % (16,3 % v 1. až 3. čtvrtletí 2008), z toho osobní automobily 9,3 % a díly a příslušenství motorových vozidel 6,7 %. Přebytek zahraničního obchodu se silničními vozidly byl v 1. až 3. čtvrtletí 2009 ze všech tříd SITC stále nejvyšší (149,2 mld. Kč), meziročně ale o 2,9 mld. Kč nižší (klesl u osobních automobilů o 6,6 mld. Kč a u dílů a příslušenství motorových vozidel o 21,9 mld. Kč).

Tab. 

Graf

 
Druhý nejvyšší (30,8 mld. Kč), meziročně ale o 8,1 mld. Kč nižší, přebytek ve strojírenském obchodu (a současně i v celkovém zahraničním obchodu) zaznamenaly stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu;
 
- slabou zahraniční poptávkou vyvolanou světovou finanční a ekonomickou krizí. Především propad ekonomik států EU, a s tím spojený pokles investiční i spotřebitelské poptávky v těchto státech, se nepříznivě projevil ve vývoji zahraničního obchodu České republiky. V 1. pololetí 2009 v porovnání s 1. pololetím 2008 hrubý domácí produkt států EU celkem klesl téměř o 5 %. Negativní vliv představoval hlavně propad německé ekonomiky (ve stejném období o více než 6 %), která je klíčovým trhem pro české podniky a do značné míry předurčuje vývoj českého vývozu. V 1. až 3. čtvrtletí 2009 se meziročně snížil český vývoz do Německa o 11,5 %;
 
- příznivým vývojem směnných relací 9 . Pohyb cen zahraničního obchodu byl ovlivněn vývojem cen na světovém trhu a pohybem Kč k EUR a USD. V lednu až srpnu 2009 proti stejnému období 2008 se zvýšily v průměru vývozní ceny o 2,2 % a dovozní ceny se snížily o 1,9 %, směnné relace dosáhly kladné hodnoty 104,2 a měly proto pozitivní dopad na bilanci zahraničního obchodu v běžných cenách. V uvedeném období klesl v běžných cenách vývoz o 18,0 % a dovoz o 20,5 %, reálně vývoz o 19,5 % a dovoz o 19,7 %. V lednu až srpnu 2009 ceny meziročně zvýšily v běžných cenách vývoz o více než 23 mld. Kč a dovoz snížily o 13 mld. Kč. Přebytek zahraničního obchodu byl reálně o více jak 36 mld. Kč nižší oproti kladnému saldu zahraničního obchodu v běžných cenách.
 
Detailnější pohled do teritoriální struktury zahraničního obchodu v 1. až 3. čtvrtletí 2009 ukazuje, že meziročně:
 
- vývoz klesl vyjma rozvojových ekonomik do všech ostatních teritoriálních oblastí. Vývoz do států EU se snížil o 17,4 % (283,6 mld. Kč) a do států mimo EU o 18,5 % (107,8 mld. Kč). Největší meziroční relativní pokles se projevil u vývozu do SNS a evropských tranzitivních ekonomik, dále pak do ostatních vyspělých tržních ekonomik, států ESVO a ostatních států. Vývoz do rozvojových ekonomik vzrostl o 1,5 %. Snížení vývozu do států EU celkem bylo odrazem nižšího vývozu do všech států tohoto uskupení. Největší absolutní pokles byl zřejmý u vývozu do Německa (67,6 mld. Kč), dále pak Polska (31,0 mld. Kč), na Slovensko (30,8 mld. Kč) a do Itálie (18,1 mld. Kč). Ze států mimo EU lze uvést snížení vývozu do Ruska (15,8 mld. Kč), na Ukrajinu (9,9 mld. Kč) a do Spojených států (7,6 mld. Kč). Vývoz vzrostl do Norska (2,3 mld. Kč) a Turecka (1,5 mld. Kč);
 
- dovoz byl nižší mimo států ESVO ze všech ostatních teritoriálních seskupení. Dovoz ze států EU klesl o 21,0 % (260,7 mld. Kč) a ze států mimo EU o 18,5 % (107,8 mld. Kč). Nejvýraznější relativní snížení bylo zřejmé u dovozu ze SNS a evropských tranzitivních ekonomik, dále pak z ostatních vyspělých tržních ekonomik, ostatních států a rozvojových ekonomik. Ze států ESVO dovoz vzrostl o 21,3 %. Do snížení dovozu ze států EU celkem se promítl nižší dovoz kromě Malty, Lotyšska, Irska a Portugalska ze všech států EU. Značný propad byl patrný u hodnoty dovozu z Německa (111,1 mld. Kč) a ze Slovenska (22,2 mld. Kč). Ze států mimo EU klesl zejména dovoz z Ruska (38,6 mld. Kč), Číny (16,2 mld. Kč) a z Japonska (12,9 mld. Kč). Růst byl zřejmý u dovozu z Norska (8,2 mld. Kč);
 
- přebytek zahraničního obchodu byl vyšší. Kladná obchodní bilance se státy EU dosáhla 365,8 mld. Kč, schodek zahraničního obchodu se státy mimo EU činil 248,0 mld. Kč a byl vyvolán pasivem obchodní bilance s ostatními státy (127,5 mld. Kč), SNS (44,7 mld. Kč), ostatními vyspělými tržními ekonomikami (47,1 mld. Kč) a rozvojovými ekonomikami (33,6 mld. Kč). Evropské tranzitivní ekonomiky a státy ESVO celkové pasivum obchodní bilance se státy mimo EU tlumily aktivem ve výši 7,9 mld. Kč a 1,5 mld. Kč.

Graf


Obchodní bilance a její meziroční změny u jednotlivých teritoriálních uskupení byly výsledkem vývoje bilance zahraničního obchodu s hlavními partnerskými státy. Na celkový přebytek zahraničního obchodu se státy EU měla značný vliv (290,1 mld. Kč) kladná bilance obchodu s pěti státy (Německo, Slovensko, Spojené království, Francie a Rakousko). Z celkového schodku obchodní bilance se státy mimo EU na tři státy (Čína, Rusko a Japonsko) připadl deficit 208,7 mld. Kč proti 258,0 mld. Kč v 1. až 3. čtvrtletí 2008.

Graf  
 
Pohyby ve zbožové struktuře zahraničního obchodu se v 1. až 3. čtvrtletí 2009 proti stejnému období 2008 vyznačovaly poklesem vývozu i dovozu u převažující většiny tříd SITC. V porovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2008 vykázaly v 1. až 3. čtvrtletí 2009:
 
- stroje a dopravní prostředky propad vývozu o 18,6 % (190,1 mld. Kč) a dovozu o 21,6 % (162,1 mld. Kč). Snížení hodnoty vývozu i dovozu bylo ze všech tříd SITC největší a výrazně tak ovlivnilo celkový propad zahraničního obchodu. Kladné saldo zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhlo 246,5 mld. Kč proti 274,5 mld. Kč v 1. až 3. čtvrtletí 2008 (se státy EU 341,7 mld. Kč proti 367,1 mld. Kč). Přebytek obchodní bilance zaznamenaly s výjimkou elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů (jejichž bilance skončila schodkem 0,6 mld. Kč proti přebytku 16,8 mld. Kč v 1. až 3. čtvrtletí 2008) všechny ostatní strojírenské skupiny. Nejvyšší aktivní saldo bylo zřejmé u silničních vozidel, dále pak u strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu, zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku, výpočetní techniky a ostatních dopravních a přepravních prostředků;
 
- polotovary a materiály snížení vývozu o 24,1 % a dovozu o 28,9 %. Kladné saldo zahraničního obchodu s uvedenými výrobky se zvýšilo na 22,8 mld. Kč z 6,8 mld. Kč v 1. až 3. čtvrtletí 2008. Zlepšení obchodní bilance ovlivnil především nižší deficit obchodu s neželeznými kovy o 14,8 mld. Kč a se železem a ocelí o 10,5 mld. Kč. Největší přebytky se koncentrovaly do obchodu s kovovými výrobky, výrobky z nekovových nerostů a s výrobky z pryže;
 
- průmyslové spotřební zboží a zboží j. n. pokles vývozu o 7,5 % a dovozu o 5,1 % a snížení přebytku zahraničního obchodu o 4,9 mld. Kč. Aktivum obchodní bilance zaznamenaly různé výrobky, nábytek a jeho díly a montované budovy a výrobky sanitární techniky. Schodek klesl u obchodu s odbornými, vědeckými a řídicími přístroji a zařízeními a u obuvi a  prohloubil se u oděvních výrobků a doplňků;
 
- chemikálie a příbuzné výrobky nižší vývoz o 14,3 % a dovoz o 12,1 %. Záporné saldo obchodu bylo nejvyšší (70,1 mld. Kč proti 77,0 mld. Kč v 1. až 3. čtvrtletí 2008) ze všech tříd SITC. Vysoký schodek se nadále koncentroval do léčiv a farmaceutických výrobků a meziročně se navýšil o 1,7 mld. Kč. Deficit klesl u obchodu s plasty v prvotní formě o 4,5 mld. Kč, umělými hnojivy o 2,8 mld. Kč, chemickými prostředky a výrobky o 2,7 mld. Kč a s plastickými hmotami v neprvotních formách o 1,2 mld. Kč;
- suroviny nepoživatelné a minerální paliva propad vývozu o 17,2 % a zejména dovozu o 29,4 %. Schodek obchodu se snížil o 49,1 mld. Kč a byl mezi všemi třídami SITC druhým nejvyšším (69,9 mld. Kč). Nižší pasivum bylo vyvoláno hlavně poklesem záporného salda obchodu s ,ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály o 34,3 mld. Kč. Dovoz této položky byl meziročně nižší o 38,9 % (samotný dovoz ropy klesl naturálně o 2,7 % a hodnotově o 41,4%). Na bilanci obchodu se surovinami nepoživatelnými a minerálními palivy negativně působilo i prohloubení schodku obchodu s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným o 5,9 mld. Kč (samotný dovoz zemního plynu klesl naturálně o 10,6 % a hodnotově o 7,3 %) a snížení přebytku obchodu s uhlím, koksem a briketami o 4,0 mld. Kč. Pozitivní vliv mělo zvýšení aktiva obchodu s elektrickým proudem o 5,6 mld. Kč, přechod z pasiva do aktiva u rud kovů a kovového odpadu a přetrvávající přebytek obchodu s korkem a dřevem;
 
- zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky snížení vývozu o 1,4 % a jako jediná třída SITC růst dovozu o 3,3 %. Deficit obchodní bilance s uvedenými výrobky byl meziročně vyšší o 4,0 mld. Kč. Nejvyšší schodek byl patrný u obchodu se zeleninou a ovocem a u obchodu s masem a masnými výrobky. Přebytek obchodu s obilovinami a obilnými výrobky se zvýšil o 2,2 mld. Kč a snížil se u obchodu s tabákem a tabákovými výrobky o 1,0 mld. Kč a s mléčnými výrobky a vejci o 1,8 mld. Kč.

Tab.

Graf

Třídy SITC, rev. 4Třídy SITC, rev. 4
0+1+4zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky6polotovary a materiály
2+3suroviny nepoživatelné a minerální paliva7stroje a dopravní prostředky
5chemikálie a příbuzné výrobky8+9průmyslové spotřební zboží a zboží j. n.
 
o  -  o  -  o

Eurostat zveřejnil 16. října 2009 údaje o zahraničním obchodu států EU za leden až červenec 2009. Všechny státy EU zaznamenaly v porovnání se stejným obdobím 2008 dvojciferný pokles obratu zahraničního obchodu. Meziroční snížení vývozu České republiky bylo oproti poklesu vývozu států EU jako celku i nových členských států EU poněkud vyšší, meziroční pokles dovozu České republiky byl ve srovnání se snížením dovozu států EU jako celku výraznější a proti poklesu dovozu nových členských států EU mírnější. V lednu až červenci 2009 klesl na bázi EUR meziročně v průměru vývoz EU o 22,5 % a dovoz EU o 24,4 %. Vývoz 12 nových členských států EU byl meziročně v průměru nižší o 24,1 % a dovoz těchto států meziročně v průměru klesl o 30,6 %. Zastoupení 12 nových členských států EU na celkovém vývozu EU v lednu až červenci 2009 oslabilo na 10,8 % z 11,0 % v lednu až červenci 2008 a na celkovém dovozu EU jejich podíl v lednu až červenci 2009 dosáhl 11,4 % proti 12,4 % ve stejném období 2008. Obchodní bilance EU skončila v lednu až červenci 2009 schodkem 20,0 mld. EUR a 12 nových členských států EU deficitem 13,0 mld. EUR, který byl meziročně o 30,7 mld. EUR nižší. Česká republika (stejně jako deset dalších států EU) vykázala v lednu až červenci 2009 přebytek obchodní bilance. Z nových členských států EU skončila v uvedeném období aktivem ještě obchodní bilance Maďarska (2,6 mld. EUR) a Slovinska (0,2 mld. EUR).


1 Všechny údaje jsou v běžných cenách. Údaje za rok 2008 jsou definitivní podle uzávěrky k 28. srpnu 2009. Údaje za rok 2009 jsou za leden až červen zpřesněné a za červenec předběžné podle uzávěrky k 28. srpnu 2009, za srpen předběžné podle uzávěrky k 29. září 2009 a za září předběžné podle uzávěrky k 29. říjnu 2009. Publikované údaje jsou zpracovávány ze základních jednotek a následně zaokrouhlovány, čímž mohou vznikat rozdíly.
2 Ke snížení obratu zahraničního obchodu (podstatně však mírnějšímu) došlo ještě v 1. až 3. čtvrtletí 2002, a to meziročně o 3,3 % (vývoz klesl o 1,4 % a dovoz se snížil o 5,1 %).
3 V 1. až 3. čtvrtletí 2008 kladná obchodní bilance činila 82,6 mld. Kč.
4 V 1. až 3. čtvrtletí 2005 přebytek obchodní bilance dosáhl 37,4 mld. Kč.
5 V lednu až září 2009 proti lednu až září 2008 oslabila Kč k EUR v průměru o 6,8 % a k USD v průměru o 16,5 %.
6 Společenství nezávislých států.
7 Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko a Vietnam.
8 Položky Standardní klasifikace produkce 15 až 36.
9 Indexy cen vývozu a dovozu v ČR jsou publikovány o měsíc později než údaje o zahraničním obchodu ČR.

Tab. Zahraniční obchod podle tříd SITC, rev. 4



Archiv