Zahraniční obchod - 2. čtvrtletí

 
Obrat zahraničního obchodu ¹ zaznamenal v 1. pololetí 2009 dosud největší propad ² v historii samostatné České republiky . Vlivem výrazného meziročního poklesu vývozu a zejména dovozu obrat zahraničního obchodu klesl v porovnání s 1. pololetím 2008 o 20,3 % (v 1. pololetí 2008 proti 1. pololetí 2007 vzrostl o 6,6 %). Bilance zahraničního obchodu skončila v 1. pololetí 2009 nejvyšším přebytkem ³ (79,4 mld. Kč) od roku 2005, kdy zahraniční obchod poprvé od vzniku samostatné České republiky vykázal kladné saldo, které bylo charakteristické pro  všechny následující roky.
 
V 1. pololetí 2009 ve srovnání s 1. pololetím 2008:
 
- vývoz klesl o 19,2 % (249,5 mld. Kč) a dosáhl 1 048,4 mld. Kč, dovoz se snížil o 21,5 % (264,8 mld. Kč) a činil 968,9 mld. Kč. Pokles vývozu i dovozu byl výraznější ve 2. čtvrtletí 2009 (o 19,7 % a 22,9 %) oproti 1. čtvrtletí 2009 (o 18,8 % a 20,0 %). Na meziročně nižším obratu zahraničního obchodu o 514,3 mld. Kč se propad vývozu podílel 48,5 % a dovozu 51,5 %. V důsledku značného oslabení Kč k EUR a zejména k USD ⁴ vývoz i dovoz vyjádřený v těchto měnách zaznamenal výraznější meziroční pokles oproti snížení v Kč. V přepočtu na eura vývoz a dovoz klesl o 25,0 % a 27,1 % a v přepočtu na dolary byl nižší o 34,8 % a 36,6 %;
 
- kladné saldo zahraničního obchodu vzrostlo o 15,3 mld. Kč a dosáhlo 79,4 mld. Kč (krytí dovozu vývozem činilo 108,2 % v 1. pololetí 2009 proti  105,2 % v 1. pololetí 2008). Přebytek bilance zahraničního obchodu byl vyšší ve 2. čtvrtletí 2009 (44,1 mld. Kč) oproti 1. čtvrtletí 2009 (35,3 mld. Kč). Teritoriálně aktivum obchodní bilance kleslo se státy EU o 18,1 mld. Kč, se státy mimo EU byl schodek zahraničního obchodu nižší o 33,4 mld. Kč. Aktivum obchodní bilance se snížilo se státy ESVO o 4,6 mld. Kč a s  evropskými tranzitivními ekonomikami o 1,7 mld. Kč. Záporné saldo zahraničního obchodu kleslo se SNS ⁵ o 29,0 mld. Kč, s rozvojovými ekonomikami o 7,2 mld. Kč, s ostatními vyspělými tržními ekonomikami o 4,8 mld. Kč a  s ostatními státy ⁶ o 2,8 mld. Kč. Ve  zbožové struktuře došlo k navýšení přebytku u zahraničního obchodu s polotovary a materiály o 13,5 mld. Kč a k jeho poklesu u strojů a dopravních prostředků o 28,1 mld. Kč a u průmyslového spotřebního zboží a zboží j.n. o 6,9 mld. Kč. Zmírnění schodku zaznamenal zahraniční obchod se surovinami nepoživatelnými a minerálními palivy o 32,4 mld. Kč a s chemickými výrobky o 8,0 mld. Kč, navýšení pasiva o 3,6 mld. Kč bylo zřejmé u zemědělských a potravinářských surovin a výrobků;
- v teritoriální struktuře zahraničního obchodu oslabila pozice států EU na celkovém vývozu z 85,7 % na 85,0 % a výrazněji na celkovém dovozu ze 68,5 % na 66,2 %. Zvýšení podílu na celkovém vývozu bylo patrné u států ESVO (z 1,9 % na 2,3 %), rozvojových ekonomik (z 3,2 % na 3,9 %), ostatních vyspělých tržních ekonomik (z 3,5 % na 3,8 %) a ostatních států (z 0,6 % na 0,7 %); SNS a evropské tranzitivní ekonomiky svoji pozici oslabily z 3,8 % na 3,4 % a z 1,0 % na 0,8 %. V celkovém dovozu zesílila orientace na státy ESVO z 1,5 % na 2,3 %, ostatní vyspělé tržní ekonomiky z 6,7 % na 7,4 %, rozvojové ekonomiky z 5,9 % na 6,7 % a zejména pak na ostatní státy z 8,0 % na 9,9 %. Podíl SNS klesl z 8,7 % na 6,7 % a zastoupení evropských tranzitivních ekonomik oslabilo z  0,4 % na 0,3 %;
 
- ve zbožové skladbě zahraničního obchodu se na celkovém vývozu snížil podíl strojů a dopravních prostředků z 54,7 % na 53,4 % a polotovarů a materiálů z 19,7 % na 18,2 %; pozice zemědělských a potravinářských surovin a výrobků, chemických výrobků, surovin nepoživatelných a minerálních paliv a průmyslového spotřebního zboží a zboží j. n. posílila. Na celkovém dovozu svoje postavení oslabily stroje a dopravní prostředky z 41,8 % na 40,8 %, polotovary a materiály z 20,4 % na 17,9 % a suroviny nepoživatelné a minerální paliva z 12,6 % na 11,2 %. Úlohu v celkovém dovozu posílily zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky ze 4,8 % na 6,4 %, chemické výrobky z 10,5 % na 11,3 % a průmyslové spotřební zboží a zboží j. n. z 9,9 % na 12,4 %.
 
Výsledky zahraničního obchodu byly v 1. pololetí 2009 ovlivněny zejména:
 
- poklesem průmyslové produkce, který postihl všechna odvětví zpracovatelského průmyslu. Snížení produkce v odvětvích zpracovatelského průmyslu se negativně promítlo do celkového vývozu. V 1. pololetí 2009 v porovnání s 1. pololetím 2008 vývoz odvětví zpracovatelského průmyslu ⁷ klesl o 20,3 % (253,7 mld. Kč) a jeho podíl na celkovém vývozu se snížil na 95,2 % z 96,5 % v 1. pololetí 2008.
 
Ve vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu přetrvávala v 1. pololetí 2009 nejsilnější úloha strojů a dopravních prostředků, z nich pak silničních vozidel, elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů, výpočetní techniky, strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu a telekomunikačních zařízení. Silniční vozidla se v 1. pololetí 2009 podílela na celkovém vývozu 16,9 % (17,0 % v 1. pololetí 2008), z toho osobní automobily 9,2 % a díly a příslušenství motorových vozidel 6,7 %. Kladné saldo zahraničního obchodu se silničními vozidly bylo v 1. pololetí 2009 ze všech tříd SITC stále nejvyšší (100,3 mld. Kč), meziročně ale o 9,7 mld. Kč nižší (kleslo u osobních automobilů o 2,6 mld. Kč a u dílů a příslušenství motorových vozidel o 15,7 mld. Kč).
 
Druhý nejvyšší (20,1 mld. Kč), meziročně ale o 6,9 mld. Kč nižší, přebytek ve strojírenském obchodu (a současně i v celkovém zahraničním obchodu) zaznamenaly stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu;
 
- značným oslabením vnější poptávky vlivem světové finanční a ekonomické krize. Především výrazný útlum ekonomik států EU, a s tím spojený pokles poptávky v těchto státech, se negativně promítl do vývoje zahraničního obchodu České republiky. Klíčový vliv představoval hlavně propad německé ekonomiky, která je nejdůležitějším exportním odbytištěm pro české firmy. Meziročně se v 1. pololetí 2009 vývoz do Německa snížil o 12,8 %;
 
- příznivým vývojem směnných relací ⁸ . Pohyb cen zahraničního obchodu byl ovlivněn vývojem cen na světovém trhu a pohybem Kč k EUR a USD. V lednu až květnu 2009 proti stejnému období 2008 se zvýšily v průměru vývozní ceny o 3,6 % a dovozní ceny se snížily o 0,1 %, směnné relace dosáhly kladné hodnoty 103,7. V uvedeném období klesl v běžných cenách vývoz o 20,1 % a dovoz o 21,9 %, reálně vývoz o 22,4 % a dovoz o 22,5 %. V lednu až květnu 2009 ceny meziročně zvýšily v běžných cenách vývoz téměř o 25 mld. Kč a dovoz o více jak 6 mld. Kč. Přebytek zahraničního obchodu byl reálně o necelých 19 mld. Kč nižší oproti kladnému saldu zahraničního obchodu v běžných cenách.
 
Podrobnější pohled na teritoriální strukturu zahraničního obchodu v 1. pololetí 2009 ukazuje, že meziročně:
 
- vývoz klesl do všech teritoriálních uskupení. Vývoz do států EU se snížil o 19,9 % (221,5 mld. Kč) a do států mimo EU o 15,1 % (28,0 mld. Kč). Největší meziroční relativní pokles se projevil u vývozu do evropských tranzitivních ekonomik a SNS, dále pak do ostatních vyspělých tržních ekonomik a ostatních států a rozvojových ekonomik, nejnižší snížení zaznamenal vývoz do států ESVO. Pokles vývozu do států EU celkem byl odrazem nižšího vývozu (kromě Malty) do všech států tohoto uskupení. Největší absolutní pokles byl zřejmý u vývozu do Německa (51,0 mld. Kč), dále pak na Slovensko (23,6 mld. Kč), do Polska (23,2 mld. Kč), Itálie (18,1 mld. Kč), Spojeného království (14,2 mld. Kč), Francie (12,5 mld. Kč) a Rakouska (12,2 mld. Kč). Ze států mimo EU lze uvést snížení vývozu do Ruska (7,8 mld. Kč), na Ukrajinu (5,4 mld. Kč) a do Spojených států (3,9 mld. Kč). Růst se projevil u vývozu do Turecka (2,4 mld. Kč) a Norska (1,9 mld. Kč);
 
- dovoz se snížil vyjma států ESVO ze všech ostatních teritoriálních uskupení. Dovoz ze států EU klesl o 24,1 % (203,4 mld. Kč) a ze států mimo EU o 15,8 % (61,4 mld. Kč). Nejvýraznější relativní snížení bylo zřejmé u dovozu z evropských tranzitivních ekonomik a SNS, dále pak z ostatních vyspělých tržních ekonomik a z rozvojových ekonomik, nejmírněji klesl dovoz z ostatních států. Ze států ESVO dovoz vzrostl. Do snížení dovozu ze států EU celkem se promítl nižší dovoz téměř ze všech států (vyjma Malty, Lotyšska a Irska) tohoto uskupení. Značný meziroční propad byl patrný u dovozu z Německa (87,5 mld. Kč), dále pak ze Slovenska (16,7 mld. Kč), Itálie (13,7 mld. Kč), Francie (13,4 mld. Kč), Maďarska (12,6 mld. Kč), Polska (12,3 mld. Kč), Rakouska (11,3 mld. Kč) a Spojeného království (11,2 mld. Kč). Ze států mimo EU klesl zejména dovoz z Ruska (26,3 mld. Kč), Japonska (7,9 mld. Kč), Ázerbájdžánu (7,2 mld. Kč), Ukrajiny (5,3 mld. Kč) a z Číny (3,7 mld. Kč). Růst byl zřejmý u dovozu z Norska (6,5 mld. Kč);
 
 - přebytek zahraničního obchodu byl vyšší. Kladná obchodní bilance se státy EU dosáhla 249,3 mld. Kč, schodek zahraničního obchodu se státy mimo EU činil 169,8 mld. Kč a byl vyvolán pasivem obchodní bilance s ostatními státy (88,8 mld. Kč), SNS (29,2 mld. Kč), ostatními vyspělými tržními ekonomikami (32,7 mld. Kč) a rozvojovými ekonomikami (23,8 mld. Kč). Evropské tranzitivní ekonomiky a státy ESVO celkové pasivum obchodní bilance se státy mimo EU tlumily aktivem ve výši 5,4 mld. Kč a 2,1 mld. Kč.
Obchodní bilance a její meziroční změny u jednotlivých teritoriálních uskupení byly odrazem vývoje salda zahraničního obchodu s hlavními partnerskými státy. Na celkový přebytek zahraničního obchodu se státy EU měla značný vliv (196,8 mld. Kč) kladná bilance obchodu s pěti státy (Německo, Slovensko, Spojené království, Francie a Rakousko), která byla meziročně vyšší o 26,6 mld. Kč. Z celkového schodku obchodní bilance se státy mimo EU na tři státy (Čína, Rusko a Japonsko) připadl deficit 145,0 mld. Kč proti 173,0 mld. Kč v 1. pololetí 2008.
 
Pohyby v komoditní skladbě zahraničního obchodu se v 1. pololetí 2009 proti stejnému období 2008 vyznačovaly poklesem vývozu i dovozu u převažující většiny tříd SITC. V porovnání s 1. pololetím 2008 zaznamenaly v 1. pololetí 2009:
 
- stroje a dopravní prostředky propad vývozu i dovozu o více než jednu pětinu. Zastoupení strojů a dopravních prostředků na celkovém vývozu i na celkovém dovozu oslabilo. Meziročně se snížil vývoz strojů a dopravních prostředků o 21,0 % (149,2 mld. Kč) a jejich dovoz o 23,5 % (121,1 mld. Kč). Absolutní pokles vývozu i dovozu byl ze všech tříd SITC největší a výrazně tak ovlivnil celkový propad zahraničního obchodu. Kladné saldo zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhlo 165,3 mld. Kč proti 193,4 mld. Kč v 1. pololetí 2008 (se státy EU 231,1 mld. Kč proti 256,7 mld. Kč). Aktivum obchodní bilance zaznamenaly všechny strojírenské skupiny. Nejvyšší přebytek zahraničního obchodu byl patrný u silničních vozidel, dále pak u strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu, výpočetní techniky, zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku, ostatních dopravních a přepravních prostředků a strojů a zařízení k výrobě energie;
 
- polotovary a materiály snížení vývozu a zejména dovozu. Pozice těchto výrobků na celkovém vývozu i na celkovém dovozu klesla. Kladná bilance zahraničního obchodu s uvedenými výrobky se zvýšila na 16,7 mld. Kč z 3,3 mld. Kč v 1. pololetí 2008. Zlepšení obchodní bilance bylo vyvoláno především snížením deficitu obchodu s neželeznými kovy o 11,7 mld. Kč a se železem a ocelí o 8,0 mld. Kč. Největší přebytky se koncentrovaly do obchodu s kovovými výrobky, výrobky z nekovových nerostů a s výrobky z pryže;
 
- průmyslové spotřební zboží a zboží j. n. pokles vývozu i dovozu, snížení kladného salda zahraničního obchodu o 6,9 mld. Kč a posílení pozice na celkovém vývozu i na celkovém dovozu. Aktivní saldo zaznamenal obchod s různými výrobky, nábytkem a jeho díly a s montovanými budovami a výrobky sanitární techniky. Schodek obchodní bilance poklesl u odborných, vědeckých a řídicích přístrojů a zařízení a prohloubil se u oděvních výrobků a doplňků a obuvi;
 
- chemikálie a příbuzné výrobky snížení vývozu i dovozu a mírné posílení podílu na celkovém vývozu i na celkovém dovozu. Záporné saldo obchodu bylo druhým nejvyšším (45,5 mld. Kč), meziročně ale o 8,0 mld. Kč nižším. Vysoký schodek se nadále koncentroval do léčiv a farmaceutických výrobků a meziročně se navýšil o 1,7 mld. Kč. Deficit klesl u obchodu s plasty v prvotní formě o 4,2 mld. Kč, plastickými hmotami v neprvotních formách o 1,5 mld. Kč, chemickými prostředky a výrobky o 1,6 mld. Kč a s barvivy, tříslovinami a pigmenty o 0,9 mld. Kč;
 
- suroviny nepoživatelné a minerální paliva pokles vývozu a zejména dovozu. Záporné saldo obchodu se snížilo o 32,4 mld. Kč, zůstalo však mezi všemi třídami SITC nejvyšším (47,4 mld. Kč). Pokles schodku byl vyvolán hlavně nižším pasivem obchodu s ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály o 24,0 mld. Kč. Dovoz této položky byl meziročně nižší o 41,8 % (samotný dovoz ropy klesl naturálně o 4,3 % a hodnotově o 44,1%). Na bilanci obchodu se surovinami nepoživatelnými a minerálními palivy negativně působilo i prohloubení schodku obchodu s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným o 2,7 mld. Kč (samotný dovoz zemního plynu klesl naturálně o 22,5 % a hodnotově o 1,7 %) a snížení přebytku obchodu s uhlím, koksem a briketami o 3,5 mld. Kč. Pozitivní vliv mělo zvýšení aktiva obchodu s elektrickým proudem o 4,1 mld. Kč, přechod z pasiva do aktiva u rud kovů a kovového odpadu a přetrvávající přebytek obchodu s korkem a dřevem;
 
- zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky snížení vývozu a jako jediná třída SITC růst dovozu. Deficit bilance obchodu byl meziročně vyšší o 3,6 mld. Kč. Nejvyšší schodek byl patrný u obchodu se zeleninou a ovocem a u obchodu s masem a masnými výrobky. Zvýšil se přebytek obchodu s obilovinami a obilnými výrobky o 2,3 mld. Kč, kladná bilance se snížila u obchodu s tabákem a tabákovými výrobky o 1,1 mld. Kč a s mléčnými výrobky a vejci o 1,5 mld. Kč.
 
Eurostat zveřejnil 17. července 2009 údaje o zahraničním obchodu států EU za leden až duben 2009. Všechny státy EU (vyjma Irska) zaznamenaly v porovnání se stejným obdobím 2008 dvojciferný pokles obratu zahraničního obchodu. Meziroční snížení vývozu České republiky bylo oproti poklesu vývozu států EU jako celku i nových členských států EU poněkud vyšší, meziroční pokles dovozu České republiky byl ve srovnání se snížením dovozu států EU jako celku výraznější a proti poklesu dovozu nových členských států EU mírnější. V lednu až dubnu 2009 klesl na bázi EUR meziročně v průměru vývoz EU 27 o 23,1 % (EU 15 o 22,9 %) a dovoz EU 27 o 23,2 % (EU 15 o 22,2 %). Meziročně v průměru vývoz 12 nových členských států EU byl nižší o 24,7 % a dovoz těchto států klesl o 30,4 %. Zastoupení 12 nových členských států EU na celkovém vývozu EU v lednu až dubnu 2009 posílilo na 10,7 % z 10,1 % v lednu až dubnu 2008 a na celkovém dovozu EU jejich podíl dosáhl ve stejných obdobích 11,1 % a 12,3 %. Obchodní bilance EU 27 skončila v lednu až dubnu 2009 schodkem 30,1 mld. EUR (EU 15 pasivem 22,3 mld. EUR a 12 nových členských států EU deficitem 7,8 mld. EUR), který byl meziročně o 11,8 mld. EUR nižší. Česká republika  (stejně jako deset dalších států EU) vykázala v lednu až dubnu 2009 přebytek obchodní bilance. Z nových členských států EU skončila v uvedeném období aktivem (významně však nižším) ještě obchodní bilance Slovenska (0,1 mld. EUR) a vyrovnanou obchodní bilanci vykázalo Slovinsko.

---

¹ Všechny údaje jsou v běžných cenách. Údaje za rok 2008 jsou zpřesněné podle uzávěrky k 1. červnu 2009. Údaje za rok 2009 jsou za leden až březen zpřesněné podle uzávěrky k 1. červnu 2009, za duben předběžné podle uzávěrky k 1. červnu 2009, za květen předběžné podle uzávěrky k 26. červnu 2009 a za červen předběžné podle uzávěrky k 29. červenci 2009. Publikované údaje jsou zpracovávány ze základních jednotek a následně zaokrouhlovány, čímž mohou vznikat rozdíly.
² Ke snížení obratu zahraničního obchodu (podstatně však mírnějšímu) došlo ještě v 1. pololetí 2002, a to meziročně o 3,9 % (vývoz klesl o 1,8 % a dovoz se snížil o 5,9 %).
³ V 1. pololetí 2008 kladná obchodní bilance činila 64,1 mld. Kč.
⁴ V lednu až červnu 2009 proti lednu až červnu 2008 oslabila Kč k EUR v průměru o 7,2 % a k USD v průměru o 19,2 %. V lednu až červnu 2008 proti lednu až červnu 2007 posílila Kč k EUR  v průměru o 11,7 % a k  USD v průměru o 28,5 %.
⁵ Společenství nezávislých států.
⁶ Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko a Vietnam.
⁷ Položky Standardní klasifikace produkce 15 až 36.
⁸ Indexy cen vývozu a dovozu v ČR jsou publikovány o měsíc později než údaje o zahraničním obchodu ČR.