Z ČR odchází na mzdách výrazně více peněz než přichází (tématická analýza) - 2003

Čeští zaměstnanci v zahraničí si loni vydělali o téměř třetinu více než v roce 2002, ovšem odliv peněz v podobě mezd, které získali cizinci pracující v České republice, byl v porovnání s tím více než dvakrát vyšší. Proti 13,9 mld. korun, jež loni čeští pracovníci v cizině stáli své zahraniční zaměstnavatele¹ stojí 30,3 mld. korun, které zaplatily firmy v ČR za práci svých zahraničních zaměstnanců.

Náklady na práci cizinců v ČR tak byly o 16,4 mld. vyšší než příjmy z české práce v cizině. A to i přesto, že v úhrnu si cizinci loni vydělali v ČR o necelých 5 % více, zatímco objem příjmů Čechů pracujících v zahraničí vzrostl o více než 30 %.

Ve srovnání s tím, kolik se v české ekonomice vyplatí ročně na mzdách, je však podíl české práce v cizině zanedbatelný – nepředstavuje ani 1,4 % mezd a platů v sektoru domácností.   

Objem mezd z ciziny stoupl skoro o třetinu

V loňském roce získali Češi² pracující v zahraničí celkem přes 11,4 mld. korun na mzdách (přitom  celkové náhrady zaměstnancům³, zahrnující kromě mezd a platů i sociální příspěvky zaměstnavatelů v cizině, činily více než 13,9 mld. korun). V roce 2002 šlo o 8,8 mld. (vč. příspěvků zaměstnavatelů 10,7 mld.). Na tomto výrazném růstu objemu peněz se podepsaly především vyšší počty zaměstnaných v cizině: Čechů vyjíždějících loni na krátkodobé pobyty za prací  bylo o čtvrtinu víc než v roce 2002.

Za silným růstem objemu příjmů z práce stála v loňském roce i slábnoucí koruna, ovšem dynamika v eurech je rovněž impozantní: Češi si vydělali 437,1 mil eur⁴, což je o 26 % více než v roce 2002. V roce 1999 činily srovnatelný údaj pouze 291 mil. eur.  

Nejvíce peněz z Německa

Podle dat zjištěných ČSÚ výběrovým šetřením pracovních sil a propočítaných ČNB v bilanci výnosů běžného účtu platební bilance se zájem Čechů o práci soustřeďuje především na  Německo, Rakousko, Velkou Británii a Itálii. Odtud také přichází do ČR nejvíce peněz.

Z Německa si Češi přivážejí každé tři měsíce zhruba 1,2 mld. korun⁵. Za celý loňský rok činily náhrady českým pracovníkům přes 4,9 mld. korun⁶, stejně jako v rekordním roce 2001. Přitom jen za loňská tři čtvrtletí (3,3 mld.) šlo o vyšší objem než za celý rok 2002 (3,2 mld. korun).

Stejný trend je patrný u české práce v Rakousku, odkud loňské příjmy ve formě náhrad zaměstnancům dosáhly téměř 2 mld., což je skoro dvojnásobek roku 2002 (1,1 mld. korun). Ve Velké Británii si čeští občané vydělali v roce 2002 přibližně 0,4 mld. korun, v roce 2003 však už 1,3 mld. korun. Jde tak o nejsilnější dynamiku z uvedených čtyř zemí. Podobně v Itálii přinesla práce Čechům loni  téměř 0,5 mld. korun.   

V případě všech čtyř zemí jsou objemy peněz vydělané českými pracovníky podstatně vyšší než úhrn mezd, které si odvážejí občané těchto zemí zaměstnaní v ČR a tento rozdíl se zvětšuje.

Zájem soustředěn na čtyři země EU

Příjmy z české práce v zemích EU převýšily v loňském roce 8,9 mld. korun, když v roce 2002 činily 4,3 a v roce 2001 zhruba 5,8 mld. korun. Dominuje, jak již bylo zmíněno, Německo, Rakousko, Velká Británie a Itálie. Příliv peněz za českou práci v dalších zemích EU (Španělsko, Řecko, Portugalsko, Francie, Finsko, Dánsko, Belgie a Lucembursko) je v úhrnu více než 22krát slabší než s Německem, 9krát menší než s Rakouskem a ve srovnání s Velkou Británií je zhruba sedminový.

Prudce také vzrostl objem peněz, které si Češi vydělali v zemích střední a východní Evropy: v roce 2003 šlo o 0,9 mld. korun, což je téměř čtyřnásobek objemů let 2002 i 2001. Ovšem ve srovnání s příjmy Čechů v zemích EU (8,9 mld.), resp. eurozóny (7,4 mld. korun) jde o hodnoty velmi nízké. ČR má navíc se zeměmi uvedeného regionu výrazně zápornou bilanci (proti 0,9 mld. korun příjmů bylo vynaloženo 16,4 mld. korun jako náklady na práci občanů těchto států v České republice).

Loni jelo za prací o čtvrtinu více Čechů…

Loni pracovalo v zahraničí podle výběrového šetření pracovních sil 22 900 Čechů, z toho 14 900 legálně⁷ (proti 18 500, resp. 12 000 osob v roce 2002)⁸. V letech 2002 a 2003 počet zaměstnaných v cizině výrazně vzrostl, po meziročních kolísáních v období 1998 až 2000, kdy činil 16 až 18 tis. osob ročně. V roce 2001 pracovalo v zahraničí 15 800 Čechů.

Z uvedeného počtu zvolilo loni zhruba 6800 Čechů jako cíl své práce Německo, 3600 osob pracovalo ve Velké Británii, 3300 v Rakousku, 2000 v USA a 1400 českých pracovníků působilo v Itálii. Počty v ostatních zemích jsou zanedbatelné. Z výběrových šetření v jednotlivých čtvrtletích je patrné, že silně akceleroval příliv Čechů za prací do Velké Británie – jestliže v prvním čtvrtletí 2003 našlo v ostrovní velmoci práci 13,4 % z celkového počtu Čechů zaměstnaných v cizině, pak ve čtvrtém čtvrtletí už plných 18,9 %.

…ale ve srovnání s Poláky relativně méně

Přes loňský nárůst počtu Čechů pracujících v zahraničí je celkové číslo v porovnání např. s Polskem nízké, a to i při přepočtu na srovnatelnou úroveň. Polsko má téměř čtyřikrát více obyvatel než Česká republika a podle údajů polského statistického úřadu pracuje v zahraničí každý rok přibližně půl milionu Poláků⁹, z toho asi 308 tisíc Poláků je zaměstnáno v zahraničí legálně (hlavně při sezónních pracích podle dohod uzavřených s Německem, Španělskem a Francií). Poláci přivážejí do vlasti ročně přes 2 mld. eur (přibližně 66,3 mld. korun).

Téměř každý třetí v Německu

Přibližně každý třetí z občanů ČR pracující loni v zahraničí působil v Německu (29,9 %). Ve Velké Británii pracovalo 15,3 % z celkového počtu Čechů zaměstnaných v cizině, v Rakousku 14,4 % (v jednotlivých čtvrtletích počty osob kolísají). V Rakousku a v Itálii zůstávají počty osob kvartál od kvartálu přibližně stejné od roku 2002, stoupá však atraktivita Velké Británie. Během roku významně vzrostl i počet Čechů zaměstnaných v Německu (z 28,5 % na 31,3 %).

Z pohledu delšího časovém horizontu však počet zaměstnaných v Německu klesá, v Rakousku spíše stagnuje. Rychle však rostou počty Čechů vyjíždějících za prací dál než do uvedených sousedních zemí, zejména do Británie. V posledních čtvrtletích se znovu obnovuje zájem o Rakousko.

Přes prudký růst počtu českých občanů vyjíždějících za prací zejména v posledních třech letech je v kontextu let 1993-2003 patrné, že nejvyšší úrovně dosáhly jejich počty v roce 1993. Od té doby počet Čechů pracujících v cizině až do roku 1998 mírně klesal. Loni dosáhl úrovně roku 1994.
V letech 1996 a 1997 také výrazně klesly příjmy z práce v zahraničí, a to rychleji než klesl počet Čechů vyjíždějících v této době za prací. Na tuto skutečnost mohla mít vliv nejistá očekávání českých domácností v období měnové krize a restrikce následných „balíčků“ či chování zaměstnavatelů v zahraničí.
 
Budoucí volný pohyb v EU zvětší migraci

Jsou obavy zemí EU z přílivu Čechů za prací oprávněné? Pokud by si vývoj počtu osob pracujících v cizině zachoval trend posledních deseti let a stejně tak i celkový objem příjmů, pracovalo by v roce 2005 v zahraničí zhruba 27 tis. českých občanů a příjmy z jejich práce by činily přibližně 15 mld. korun. Ve srovnání s výsledky studií některých institucí na téma budoucích migračních toků v Evropě (EBRD, European Integration Consortium, Ifo, UK Home Office) jde o skutečně malé počty i peněžní objemy. Podle těchto studií, jejichž odhady vykazují poměrně značný rozptyl, by totiž při skutečně volném pohybu pracovních sil bez nynějších restrikcí přicházelo z nově přistoupivších zemí ročně 220 tis až 350 tis. lidí (jde o osoby, ne o pracovníky). Tím by se počet nynějších imigrantů zdvoj- až ztrojnásobil. Přes 60 % těchto imigrantů by podle uvedených odhadů přijalo Německo.

Tam v současně době překročila např. práce načerno všechny meze. Podle německého tisku vytvořila skoro 17 % německého HDP s celkovými výdělky ve výši kolem 350 mld. eur. Co se cizinců týká, pouhá 2 % pomocných sil z východní Evropy a Afriky v německých domácnostech pracují podle odhadů legálně.

Zahraniční pracovníci v ČR

Pokud jde o občany jiných zemí zaměstnaných v ČR¹⁰, převyšují jejich počty i objemy peněz dlouhodobě a výrazně údaje o české práci v zahraničí. Koncem roku 2003 pracovalo v ČR téměř 140 tisíc zahraničních pracovníků, z toho zhruba 58 tis.občanů Slovenska dojíždějících za prací do Čech, kteří jsou pouze evidováni Úřady práce, tzn. nepracují na základě pracovního povolení. Ostatních cizinců pracujících v ČR při legálním pobytu bylo podle odhadů přes 45 tisíc.
Úhrn jejich mezd už pátým rokem neustále roste, a to ze 17,3 mld. korun v roce 1999 na loňských 23,9 mld. (+38 %). Z tohoto objemu připadá 10,4 mld. na občany Slovenska, cizinci s legálním pobytem si loni vydělali v ČR 8,2 mld. korun a cizinci pracující načerno zhruba 5,3 mld. korun¹¹.

Výdělky občanů Ukrajiny podle statistik meziročně výrazně klesají, a to i přesto, že počet vydaných pracovních povolení roste. Loni činily příjmy Ukrajinců z práce v ČR 6,6 mld. korun, předloni 8,7 mld. a v roce 2001 přibližně 10,6 mld. korun.

Převažují občané Slovenska a Ukrajiny

Občanů Ukrajiny s vydaným pracovním povolením (22,6 tis. osob) pracovalo koncem roku 2003 v ČR více, než cizinců všech ostatních národností dohromady (bez započtení občanů Slovenska) Podíl Ukrajinců na úhrnu vydaných pracovních povolení stoupl během dvou let z 48,6 % na 52,2 %.

Pracovní povolení pro občany Ukrajiny každoročně rostou - za rok 2003 o 12,7 %, za rok 2002 o 14,2 % (podle údajů z konce roku). Přesnější je však srovnání průměrného ročního stavu, protože počet zahraničních pracovníků v průběhu roku kolísá (u občanů Ukrajiny zhruba o 2 tis. osob, u občanů Slovenska o více než 4 tis. osob). Měřeno průměrným stavem vzrostl loni počet pracovních povolení vydaných občanům Ukrajiny o 13,7 %. Mimoto stouply loni počty vydaných pracovních povolení např. občanům Polska, Rakouska, Německa a Francie. S výjimkou Poláků jde vesměs o počty v řádu set.

Počet slovenských občanů pracujících v ČR naproti tomu klesá, a to z více než 63,5 tis. osob v roce 2001na 58 tis. osob v roce 2003 (v údajích za prosinec). Podle průměrných ročních čísel činil loňský pokles 9,4 %. Kromě snižujícího se počtu registrací Slováků pracujících v ČR ubývá také vydaných pracovních povolení pro Bulhary, Moldavany, Brity, Rusy, Rumuny a občany USA.

Loni se celkový počet cizinců pracujících v ČR po čtyřech růstových letech snížil, především díky nižšímu počtu pracovníků ze Slovenska. Podle všeho jde o dopad vysoké nezaměstnanosti v příhraničních okresech. Výrazněji však rostl počet cizinců z oblasti „Evropa mimo EU“ (o 7 %), celkový počet cizinců z ostatních teritorií nepatrně klesl (-3 %). 
 
Jak utrácejí pracovníci v zahraničí
 
Jestliže v souvislosti s prací cizinců mluvíme o odlivu peněz ze země, je třeba mít na paměti, že jejich faktický objem je nižší o výdaje, které vznikají zaměstnaným v zahraničí díky pobytu v dané zemi.
Zahraniční pracovníci utratili loni v České republice celkem 4,8 mld. korun, což představuje zhruba pětinu jejich zdejších výdělků. Stávají se ale každý rok šetrnějšími, protože v roce 1998 spotřebovali v tuzemsku přes 26 % svých ročních příjmů. 

Naopak Češi v cizině jsou podstatně skromnější – jejich výdaje odpovídají zhruba desetině vyplacených mezd.  

Ekonomické determinanty migrace

Obecně vzato, většina nových členských zemí EU má HDP na hlavu nižší než bylo HDP Řecka, Španělska či Portugalska v době, kdy tyto tři země vstupovaly do EU. Rozdíly v kvalifikaci lidí u nových a starých členů EU přitom nejsou tak velké, aby ospravedlňovaly podstatné rozdíly v příjmech. Jsou nicméně motivem pro relokaci pracovních sil tam, kde jsou vyšší mzdy.

Další silnou ekonomickou determinantou je budoucí výhled pokud jde o pracovní místa a kupní sílu, kterou tato místa poskytnou – země s pomalejší reálnou konvergencí musejí počítat s odlivem pracovníků do bohatších států narozdíl od zemí, v nichž bude konvergence rychlejší. To je patrné už teď na příkladu Polska či Slovinska: u nich je konvergence směrem k německému HDP na obyvatele relativně slabá, ovšem počty jejich pracovníků v Německu (měřeno relativně procentem populace těchto dvou zemí) jsou nejvyšší z přistoupivších zemí střední a východní Evropy.  

Hodinové náklady práce za nové členské země dosahovaly v roce 2000 pouhé pětiny průměru EU-15, ovšem údaj je zkreslen rozdíly v nemzdových nákladech, jako jsou například sociální příspěvky.

Produktivita práce v paritě kupní síly byla v roce 2002 v ČR podle Eurostatu na úrovni 56 % Německa a čisté příjmy  zaměstnanců v českém zpracovatelském průmyslu dosahovaly v témže roce jen 52 % úrovně těchto příjmů v Německu (v roce 1996 dokonce jen 44 %)¹². 

Pohyby nejsou jednosměrné

Neekonomickým, ovšem významným prvkem souvisejícím s prací v cizině, jsou jazykové znalosti. Podle studie UK Home Office z roku 2003 je na tom ČR podstatně lépe ve srovnání s novými středoevropskými členy EU: 27 % obyvatel mluví německy, 24 % anglicky a 3 % francouzsky. Na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku jsou sice podíly nižší, ale zhruba v těchtýž proporcích. Proto bude i v budoucnu zřejmě nejpravděpodobnějším migračním cílem Německo a Rakousko. 

Migrace za prací však není jediným ekonomicky podmíněným pohybem v současné Evropě. Ve hře je, kromě výrazného pohybu lidí za prací západním směrem, i opačný posun firem z velkých zemí EU na východ. Exekutivy těchto zemí viní z vysoké domácí nezaměstnanosti alokaci výrob do východní Evropy a tamější nízké daně. Nejde však ani tak o rozdíl ve zdanění příjmů, jako spíš o stále nízkou cenu práce v těchto cílových zemích, protože podíl daňových nákladů na výnosech je například u německých firem ve srovnání s obdobným podílem mzdových nákladů pouze čtvrtinový. Hlad po levné pracovní síle je tedy silnější než vábnička nižších daní. 

Závěr

Česká republika patří k zemím, kde náklady na práci cizinců převyšují výrazně příjmy českých občanů z práce v zahraničí. Tento rozdíl se loni zmenšil na 16,4 mld. korun z 18,3 mld. v roce 2002 a 17,3 mld. v roce 2001. Záporné saldo vylepšil především výrazný růst počtu českých pracovníků v cizině a tomu odpovídající objem vydělaných peněz. Loni také poprvé po několika letech klesl počet cizinců pracujících v ČR.

Pokud by pokračoval trend posledních šesti let, vzrostl by v roce 2005 proti roku 2003 počet Čechů pracujících v cizině zhruba o 45 % a příjmy v cizí měně by stouply na 640 mil. eur.

I přesto lze říci, že česká práce v cizině nebude v příštích dvou letech ani později, po uvolnění dočasných restrikcí, znamenat výraznější ohrožení trhu práce ve starých zemích EU. Přestože predikce vycházející z nedávného vývoje nezahrnuje změny plynoucí z částečného uvolnění trhu práce v některých zemích, lze předpokládat, že odchody za prací do ciziny začleněním České republiky do společného evropského prostoru dramaticky nevzrostou.

______________

¹ vč. placených sociálních příspěvků
² ve smyslu rezidenti
³celkové náhrady zaměstnancům jako položka bilance výnosů běžného účtu platební bilance zahrnující kromě mezd a platů i sociální příspěvky zaměstnavatelů
⁴ pro přepočet použit průměrný kurs koruny k euru
⁵ příjmy jsou myšleny ve výši  celkových náhrad zaměstnancům, pokud není v dalším textu výslovně uvedeno jinak a nezahrnují v tomto případě tamější výdaje českých pracovníků;
⁶ odhady hrubé mzdy (vč. různých druhů pojištění a daně) a čisté mzdy u legální i nelegální práce vycházejí ze statistiky národních účtů
⁷ podle pomocných propočtů statistiky národních účtů 
⁸ jde o propočtená průměrná čísla za rok, protože podle výběrových šetření v jednotlivých čtvrtletích roku zjištěné počty kolísají
⁹ počty jsou pouze orientační, protože  narozdíl od české metodiky údaj obsahuje i dlouhodobě zaměstnané v cizině 
¹⁰ údaje nezahrnují počty cizinců podnikajících v ČR; stejně tak v předešlém textu nejde o české občany podnikající v cizině
¹¹ podle pomocných propočtů statistiky národních účtů
¹² harmonizovaná data o čistých příjmech jsou k dispozici pouze za sektor zpracovatelského průmyslu - podle nich jsou čisté příjmy v nových členských zemích jen na třetině až polovině hodnot Německa či Velké Británie; rozdíly v sektoru služeb jsou zřejmě ještě vyšší  

Zpracovala:
Drahomíra Dubská
Oddělení makroekonomických analýz
tel. 2 7405 4041
e-mail: dubska@gw.czso.cz

Tato analýza vychází z obsáhlejší studie na dané téma, kterou vydá ČSÚ koncem června