Vývoz zboží podle jednotlivých krajů ČR - 2004

 
 
Úvodní poznámka
 
            Český statistický úřad publikuje potřetí a poprvé po vstupu České republiky do Evropské unie údaje ¹ o vývozu zboží ² podle jednotlivých krajů České republiky. Po předběžných údajích za rok 2003, které byly k dispozici v 1. čtvrtletí 2004, poskytuje nyní ČSÚ definitivní údaje za rok 2003 a předběžné údaje a jejich stručnou analýzu za rok 2004. Údaje o vývozu zboží ³ podle jednotlivých krajů bude ČSÚ v následujícím období publikovat minimálně dvakrát ročně (v červnu a v prosinci), a to v publikaci „Zahraniční obchod České republiky“, která vychází měsíčně dle edičního plánu ČSÚ. Předběžné údaje o vývozu podle jednotlivých krajů České republiky za 1. pololetí 2005 budou k dispozici v prosinci 2005, předběžné údaje za celý rok 2005 a jejich analýza budou publikovány (současně s definitivními údaji za rok 2004) v červnu 2006.
 
Statistika vývozu podle jednotlivých krajů České republiky poskytuje za rok 2004 údaje o:
 
- celkovém vývozu jednotlivých krajů v jednotlivých měsících a za celý rok,
- struktuře vývozu jednotlivých krajů podle tříd SITC ⁴ , rev. 3 na jedno místo, resp. na dvě a na tři místa,
- vývozu jednotlivých krajů do hlavních teritoriálních uskupení – Evropské unie (z toho do vybraných států EU25), ostatních vyspělých tržních ekonomik ⁵ , rozvojových ekonomik, evropských tranzitivních ekonomik a Společenství nezávislých států.
 
 
1.         Vývoj vývozu jednotlivých krajů České republiky v roce 2004 a zastoupení vývozu jednotlivých krajů na celkovém vývozu České republiky
         
            Celkový vývoz České republiky dosáhl v roce 2004 nejpříznivějších výsledků za dobu existence České republiky. Jeho hodnota činila 1 723,7 mld. Kč a v porovnání s rokem 2003 byla o 25,7 % vyšší, což byl nejvyšší růst vývozu za období 1994 až 2004. Pozitivní vliv na dynamiku vývozu v roce 2004 měl především jeho vývoj po vstupu České republiky do Evropské unie, kdy za období květen až prosinec 2004 průměrný přírůstek vývozu představoval 30,1 % a jeho celková hodnota činila 1 198,7 mld. Kč, zatímco před vstupem České republiky do Evropské unie, tj. za období leden až duben 2004 činil 16,8 % a jeho celková výše představovala 525,0 mld. Kč. Vstup do Evropské unie umožnil České republice začlenění do největší zóny volného obchodu na světě a tím zlepšení podmínek pro obchodování. Padly celní bariéry, byly odstraněny překážky při překročení hranic v rámci Evropské unie a snížily se transakční náklady.
           
Za růstem celkového vývozu České republiky v roce 2004 proti roku 2003 se skrývají poměrně značné rozdíly v dynamice vývozu jednotlivých krajů (viz tabulka č. 1 a graf č. 1 v příloze). V roce 2004 proti roku 2003
            - výrazně nadprůměrného relativního růstu vývozu dosáhlo 5 krajů – Hlavní město Praha (43,6 %), Plzeňský (33,2 %), Moravskoslezský (33,1 %), Středočeský (32,9 %) a Ústecký (27,6 %),
            - mírně podprůměrné relativní zvýšení bylo zřejmé u 3 krajů – Olomoucký (24,6 %), Liberecký (23,5 %) a Zlínský (21,5 %),
            - nižší relativní přírůstky provázely vývoz 6 krajů – Vysočina (19,1 %), Karlovarský (16,6 %), Jihomoravský (13,3 %), Pardubický (10,3 %), Jihočeský (10,2 %) a Královéhradecký (7,9 %).
           
Pro převažující počet krajů (12) byla v roce 2004 příznačná vyšší dynamika vývozu po vstupu ČR do EU (květen až prosinec 2004) proti tempu růstu vývozu před vstupem ČR do EU (leden až duben 2004). Pouze 2 kraje (Jihočeský a Plzeňský) zaznamenaly po vstupu ČR do EU mírnější tempo růstu vývozu oproti období před vstupem ČR do EU.
 
Tabulka č. 1   Vývoz jednotlivých krajů před vstupem a po vstupu České republiky do Evropské unie

             
 
Docílená tempa růstu vývozu jednotlivých krajů ovlivnila rozsah absolutních přírůstků vývozu jednotlivých krajů v roce 2004 proti roku 2003 a změny v zastoupení vývozu jednotlivých krajů na celkovém vývozu České republiky.
 
            Největší podíl na absolutním růstu celkového vývozu České republiky v roce 2004 proti roku 2003, který činil 352,8 mld. Kč, měl kraj Středočeský následovaný krajem Moravskoslezským a Plzeňským, nejnižší podíl zaznamenal kraj Královéhradecký a Karlovarský.           
 
 
Tabulka č. 2   Meziroční růst vývozu jednotlivých krajů a podíl jednotlivých krajů na růstu celkového vývozu České republiky v roce 2004

 
 
            Dosažený růst vývozu u jednotlivých krajů se promítl do změn v zastoupení vývozu jednotlivých krajů na celkovém vývozu ČR v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 (viz tabulka č. 1 a graf č. 2 v příloze). Na celkovém vývozu ČR si i v roce 2004 udržel nejsilnější pozici Středočeský kraj, kterou oproti roku 2003 ještě posílil o 1 p.b.. Na vývoz Středočeského kraje připadla tak v roce 2004 téměř jedna pětina z celkového vývozu ČR a přibližně jedna čtvrtina z celkového absolutního meziročního zvýšení vývozu ČR. S podstatně nižším podílem, i když proti roku 2003 vyšším o 0,6 p.b., zaujal druhou nejvýznamnější úlohu v českém vývozu kraj Moravskoslezský. Zastoupení na celkovém vývozu ČR meziročně ještě posílil kraj Hlavní město Praha (o 0,7 p.b.), Plzeňský (o 0,5 p.b.) a Ústecký (o 0,1 p.b.). U zbývajících krajů - Pardubický, Královéhradecký, Jihomoravský, Jihočeský, Vysočina, Zlínský, Karlovarský, Liberecký a Olomoucký došlo v roce 2004 proti roku 2003 k oslabení pozice na celkovém vývozu České republiky, a to v rozmezí od 0,1 p.b. až po 1,0 p. b..
 
Tabulka č. 3   Postavení jednotlivých krajů na celkovém vývozu České republiky v roce 2004

 
 
            Rozdíly v zastoupení jednotlivých krajů na celkovém českém vývozu jsou ovlivněny především umístěním výrobních kapacit odvětví zpracovatelského průmyslu (zejména podniků se zahraniční kapitálovou účastí), dobýváním nerostných surovin (zvláště energetických) a s tím souvisejících výrob, apod. Právě nejvyšší podíl Středočeského kraje na celkovém českém vývozu je významně ovlivněn produkcí dopravních prostředků (především výrobou osobních automobilů a souvisejících výrob). Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob (SITC 781) se na celkovém vývozu Středočeského kraje v roce 2004 podílely 30,7 %,  podíl vývozu dílů a příslušenství motorových vozidel (SITC 784) činil 10,7 %. Další významnou položkou vývozu Středočeského kraje byla v roce 2004 s podílem 7,5 % zařízení k automatizovanému zpracování dat (SITC 752). Na uvedené tři skupiny výrobků se v roce 2004 koncentrovala téměř polovina vývozu Středočeského kraje. Stejně tak u dalších krajů s významnějším podílem na celkovém vývozu České republiky - Moravskoslezský, Plzeňský, Pardubický a Jihomoravský mělo na jejich celkovém vývozu významnou úlohu hlavně umístění podniků zpracovatelského průmyslu se zahraniční kapitálovou účastí. Nejnižší zastoupení Karlovarského kraje na celkovém vývozu České republiky naopak souvisí s nízkým zastoupením průmyslových výrobních kapacit v tomto kraji. 
 
 
2.         Vývoz  jednotlivých krajů České republiky v přepočtu na 1 obyvatele
 
            Zcela odlišné je pořadí jednotlivých krajů České republiky podle vývozu na 1 obyvatele od pořadí jednotlivých krajů České republiky podle celkové hodnoty jejich vývozu. Např. kraj Moravskoslezský a Jihomoravský, ale i Hlavní město Praha (které se však od ostatních krajů liší vysokým počtem obyvatel), které se podle celkové hodnoty vývozu nacházejí v horní polovině žebříčku, podle vývozu v přepočtu na 1 obyvatele zaujímají jeho spodní část. V hodnocení podle vývozu v přepočtu na 1 obyvatele obsadil  příznivější postavení v porovnání s pozicí na celkovém vývozu České republiky především kraj Karlovarský, Liberecký, Vysočina a Královéhradecký.
 
Největší meziroční zvýšení vývozu v přepočtu na 1 obyvatele (72,4 tis. Kč) se projevilo u Středočeského kraje, jehož vývoz na 1 obyvatele je mezi všemi kraji České republiky nejvyšší a současně dvojnásobně vyšší oproti 7 krajům, které se ve vývozu na 1 obyvatele umístily mezi 14 kraji na 7. až 14. místě. Poměrně vysoké navýšení vývozu na 1 obyvatele bylo v roce 2004 proti roku 2003 zřejmé i u kraje Plzeňského (64,7 tis. Kč). Vyšší vývoz na 1 obyvatele o více než 30 tis. Kč byl patrný u 3 krajů - Libereckého (36,3 tis. Kč), Moravskoslezského (35,2 tis. Kč) a Ústeckého (31,1 tis. Kč). Další skupina 6 krajů zaznamenala meziroční přírůstek vývozu na 1 obyvatele v rozmezí 24 tis. Kč až téměř 27 tis. Kč. Do této skupiny náležel kraj Karlovarský, Hlavní město Praha, Pardubický, Olomoucký, Vysočina a Zlínský. Zbývající 3 kraje - Jihomoravský, Královéhradecký a Jihočeský dosáhly meziročního navýšení vývozu na 1 obyvatele pouze o něco více než 13 tis. Kč.
 
 
Tabulka č. 4   Porovnání pořadí jednotlivých krajů podle hodnoty celkového vývozu a podle    vývozu v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2004

 
 
3.         Zbožová struktura vývozu jednotlivých krajů České republiky
 
            U převažujícího počtu krajů České republiky (10) byly na celkovém jejich vývozu nejsilněji zastoupeny stroje a dopravní prostředky (SITC 7 ), u zbývajících 4 krajů  - Karlovarský, Ústecký, Zlínský a Moravskoslezský dominovaly polotovary a materiály (SITC 6), které naopak měly druhý nejvýznamnější podíl (s výjimkou kraje Hlavní město Praha a Plzeňského) u krajů s rozhodujícím podílem strojů a dopravních prostředků - kraj Středočeský, Jihočeský, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský a Olomoucký. K dalším významnějším třídám SITC patřily ve vývozu jednotlivých krajů ještě průmyslové spotřební zboží (SITC 8) , minerální paliva, maziva a příbuzné materiály (SITC 3),  chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. (SITC 5), surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv (SITC 2).
 
Tabulka č. 5   Nejvýznamnější třídy SITC ¹⁾ , rev. 3 ve vývozu jednotlivých krajů v roce 2004

¹⁾ Třídy SITC, rev 3 na jedno místo

Z  výše uvedeného přehledu je zřejmé, že vývoz jednotlivých krajů se soustřeďoval prakticky pouze do 4 tříd SITC. Silná koncentrace vývozu do několika tříd SITC je zřejmá z celkových podílů uvedených tříd SITC na celkovém vývozu kraje, které oscilovaly kolem 9/10.
           
            Vývoj vývozu jednotlivých krajů podle jednotlivých tříd SITC, rev. 3 na jedno místo a podíly těchto tříd na celkovém vývozu jednotlivých krajů v roce 2003 a v roce 2004 zachycují údaje v tabulce č. 2 v příloze. Z údajů je zřejmé, že především dynamika vývozu strojů a dopravních prostředků (SITC 7) , která významně určovala vývoj celkového vývozu v jednotlivých krajích, byla mezi jednotlivými kraji značně diferencovaná. K největšímu růstu vývozu strojů a dopravních prostředků došlo u kraje Hlavní město Praha, jehož podíl na celkovém českém vývozu strojů a dopravních prostředků činil však pouze 4,4 % proti 3,3 % v roce 2003, pokles vývozu strojů a dopravních prostředků v roce 2004 proti roku 2003 byl zřejmý u kraje Královéhradeckého; jeho podíl na celkovém českém vývozu strojů a dopravních prostředků se meziročně snížil ze 7,4 % na 5,5 %. Nadprůměrný relativní růst vývozu strojů a dopravních prostředků byl ještě charakteristický (kromě kraje Hlavní město Praha) u kraje Ústeckého (60,1 %), Plzeňského (43,0 %), Středočeského (35,1 %), Libereckého (33,4 %), Zlínského (31,2 %), Moravskoslezského (31,0 %) a Olomouckého (29,8 %).
 
            Na celkovém vývozu České republiky jednotlivých tříd SITC jsou podíly jednotlivých krajů a jejich výše značně diferencované. Následující sestavení uvádí přehled krajů, ze kterých byla realizována největší část vývozu jednotlivých tříd SITC 0 až 8. Z celkového vývozu převažující většiny (5) tříd SITC realizoval největší část jejich vývozu kraj Středočeský. Významný podíl má Středočeský kraj zejména na celkovém českém vývozu nápojů a tabáku (SITC 1), strojů a dopravních prostředků (SITC 7) a chemikálií a příbuzných výrobků, j.n. (SITC 5).
                       
 
Tabulka č. 6   Přehled krajů s nejvýznamnějším podílem na celkovém vývozu jednotlivých tříd SITC, rev. 3 v roce 2004 

 
 
            Výše uvedené podíly jednotlivých krajů na celkovém českém vývozu tříd SITC 0 až 8 prakticky odrážejí již zmíněné rozmístění výrobních kapacit v jednotlivých krajích.
 
            Podrobnější pohled do zbožové struktury vývozu jednotlivých krajů poskytuje sestup do dvoumístné, resp. trojmístné nomenklatury SITC.
 
             Silnou koncentraci vývozu řady krajů především do několika strojírenských položek potvrzuje následující přehled. Např. více než tři pětiny vývozu Středočeského kraje, téměř sedm desetin vývozu Pardubického kraje a necelou polovinu vývozu Jihočeského kraje reprezentovaly 4 strojírenské položky. Tři strojírenské položky představovaly více než dvě pětiny vývozu kraje Plzeňského, téměř polovinu vývozu kraje Vysočina a necelé dvě pětiny vývozu kraje Olomouckého.
 
 
Tabulka č. 7   Nejvýznamnější třídy SITC ¹⁾ , rev. 3 na dvě místa ve vývozu jednotlivých krajů v roce 2004

¹⁾ Vybrané třídy SITC na dvě místa

 
 
Ještě konkrétnější podobu komoditní struktury vývozu jednotlivých krajů lze postihnout údaji o vývozu podle SITC na tři místa.
 
 
Tabulka č. 8   Nejvýznamnější třídy SITC ¹⁾ , rev. 3 na tři místa ve vývozu jednotlivých krajů v roce 2004

 
 
            Na uvedené zbožové položky, které byly nejvýznamnějšími ve vývozu jednotlivých krajů, se v mnohých případech  koncentruje současně i největší část z celkového českého vývozu uvedené zbožové položky, o čemž svědčí údaje v následujícím sestavení.
 
Tabulka č. 9   Pozice nejvýznamnějších položek vývozu jednotlivých krajů na celkovém českém vývozu uvedených položek v roce 2004

¹⁾  Třídy SITC, rev. 3 na tři místa

 
 
            Z přehledu je zřejmé, že ve vývozu všech krajů je zastoupena zbožová položka, která je dominující v celkovém českém vývozu této zbožové položky. U kraje Ústeckého a Moravskoslezského jsou to všechny uvedené zbožové položky, u kraje Středočeského, Plzeňského, Libereckého a Olomouckého 3 zbožové položky, u kraje Hlavní město Praha, Jihočeského, Pardubického a Jihomoravského 2 zbožové položky a kraje Karlovarského, Královéhradeckého, Vysočina a Zlínského 1 zbožová položka.
 
 
4.         Teritoriální struktura vývozu jednotlivých krajů České republiky
 
            V celkovém vývozu České republiky byla i v roce 2004 zřejmá silná orientace na vývoz do států Evropské unie. Na celkovém českém vývozu se státy EU25 v roce 2004 podílely 86,0 %.  Postavení států EU25 v celkovém českém vývozu bylo odrazem skutečnosti, že i vývoz všech krajů České republiky směřoval v roce 2004 především do států Evropské unie (viz tabulka č. 3 v příloze). Podíl států EU25 na celkovém vývozu jednotlivých krajů byl však diferencovaný a  pohyboval se od 79,7 % u kraje Libereckého do 92,6 % u kraje Plzeňského. Postavení ostatních teritoriálních uskupení ve vývozu jednotlivých krajů bylo v porovnání s pozicí států EU25 podstatně slabší.
 
 
Tabulka č. 10   Hlavní teritoriální směry vývozu jednotlivých krajů v roce 2004

 
 
Celkový vývoz České republiky do států EU25 vzrostl v roce 2004 proti roku 2003 o 25,3 %. Do docíleného meziročního růstu celkového vývozu se významně promítla rozdílná dynamika vývozu jednotlivých krajů do států EU25. Vysoce nadprůměrná dynamika vývozu do států EU25 byla charakteristická pro 4 kraje – Hlavní město Praha (49,6 %), Moravskoslezský (33,7 %), Plzeňský (31,7 %) a Středočeský (31,1 %) a mírně nadprůměrná dynamika u 2 krajů – Liberecký (26,6 %) a Olomoucký (25,4 %). Podprůměrné tempo růstu vývozu do států EU25 vykázalo 8 krajů – Zlínský (22,8 %), Ústecký (22,3 %), Vysočina (20,8 %), Karlovarský (17,2 %) a Jihomoravský (15,6 %) a zejména pak kraj Královéhradecký (3,3 %), Pardubický (6,7 %) a Jihočeský (9,8 %). Na absolutním růstu celkového vývozu do států EU25 v roce 2004 proti roku 2003 o 298,8 mld. Kč se více než polovinou (55,5 %) podílely 4 kraje - Středočeský, Moravskoslezský, Plzeňský a Hlavní město Praha.
           
Na celkovém vývozu České republiky do států EU25 měl v roce 2004 nejsilnější podíl vývoz do Německa, kam bylo směrováno 42,0 % z celkového vývozu České republiky do států EU25, dále pak s podílem 9,8 % vývoz na Slovensko následovaný vývozem do Rakouska (7,0%) a do Polska (6,1 %). Pozici vývozu do hlavních partnerských států z EU25 na celkovém vývozu jednotlivých krajů zachycují údaje v tabulce č. 11.
 
 
 
Tabulka č. 11             Zastoupení hlavních partnerských států z EU25 v celkovém vývozu   jednotlivých krajů v roce 2004
 

¹⁾  Seznam zkratek států:

 
 
Z celkového vývozu všech krajů připadla největší část na vývoz do Německa. Podíly u jednotlivých krajů byly však diferencované a pohybovaly se od 23,3 % u kraje Hlavní město Praha a 27,2 % u kraje Moravskoslezského až po 65,4 % u kraje Karlovarského a 63,3 % u kraje Plzeňského. Rozdíly v orientaci vývozu na jednotlivé státy EU25 byly ovlivněny především zbožovou strukturou vývozu jednotlivých krajů a do určité míry i dopravní vzdáleností. O tom svědčí vysoké zastoupení Německa zejména ve vývozu kraje Karlovarského, Plzeňského, ale i Ústeckého na straně jedné, silnější orientace na Slovensko oproti ostatním krajům u vývozu kraje Moravskoslezského a na Rakousko u vývozu kraje Jihočeského na straně druhé.

¹ Všechny údaje jsou v běžných cenách a jsou zpracovány ze základních jednotek a následně zaokrouhlovány, čímž mohou vznikat rozdíly. Údaje za leden až prosinec 2003 jsou definitivní podle uzávěrky k 27. srpnu 2004, údaje za rok 2004 jsou zpřesněné podle  uzávěrky k 27. květnu 2005.
² Údaje o dovozu zboží podle jednotlivých krajů České republiky nejsou z důvodu problému jejich věrohodnosti publikovány. Problém je vyvolán odlišnou metodikou vykazování dat o vývozu zboží a dovozu zboží (kódu kraje). Při zjišťování údajů je u  vývozu zboží uváděn kraj původu zboží a u dovozu zboží kraj určení zboží. V řadě případu není proto u dovozu zboží známé přesné místo jeho konečného užití a data o dovozu zboží podle jednotlivých krajů jsou proto značně zkreslená. Podrobněji viz - Vývoz zboží podle jednotlivých krajů České republiky v roce 2003 – https://csu.gov.cz - analýzy, komentáře.
³ Dále jen vývozu.
⁴ Standard International Trade Classification, Revision 3, Standardní mezinárodní klasifikace zboží, 3. revize.
⁵ Vyspělé tržní ekonomiky mimo států EU25.