Přejít k menu Přejít k obsahu

Vývoj zahraničního obchodu - 4. čtvrtletí 2005

Datum vydání: 03. 02. 2006

Kód: e-6031-05



Vývoj zahraničního obchodu v roce 2005

Zahraniční obchod 1 zaznamenal v roce 2005 nejlepší výsledky za dobu existence České republiky. Obrat zahraničního obchodu dosáhl rekordní hodnoty, která byla v porovnání s rokem 1993 vyšší 4,4 krát, v historii České republiky byl vývoz poprvé vyšší než dovoz a bilance zahraničního obchodu tak skončila prvním přebytkem. V roce 2005 proti roku 1993 se vývoz na 1 obyvatele 2 zvýšil na více než čtyřnásobek, podíl České republiky na světovém vývozu se významně posílil 3 .

Zahraniční obchod byl v roce 2005 v porovnání s rokem 2004 provázen:

- zvýšením obratu o 6,6 %, tj. o 229,3 mld. Kč. Zahraničněobchodní obrat dosáhl 3 701,0 mld. Kč a na jeho meziročním navýšení měl převažující podíl (64,9 %) vývoz, vliv dovozu představoval 35,1 %. Meziroční růst vývozu činil 8,6 %, tj. 148,8 mld. Kč a dovozu 4,6 %, tj. 80,5 mld. Kč. Za celkovou dynamikou vývozu i dovozu v roce 2005 se skrývá odlišný vývoj v jednotlivých čtvrtletích. V 1. čtvrtletí meziroční růst vývozu dosáhl 16,8 % a dovozu 10,0 %, ve 2. čtvrtletí se meziročně vývoz zvýšil o 4,2 % a dovoz byl dokonce meziročně o 0,8 % nižší, ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostl vývoz o 8,1 % a dovoz o 6,0 % a ve 4. čtvrtletí byl meziročně vývoz vyšší o 6,8 % a dovoz o 4,4 %. Pro všechny měsíce roku 2005 byla příznačná rychlejší dynamika vývozu oproti dynamice dovozu. Vyšší růst vykázal v roce 2005 zahraniční obchod v přepočtu na EUR i USD. Vlivem posílení CZK k těmto měnám se meziročně zvýšil v přepočtu na EUR vývoz o 16,3 % a dovoz o 12,0 %, v přepočtu na USD vývoz o 16,3 % a dovoz o 11,9 %;

Pozitivně lze hodnotit vývoj zahraničního obchodu i v porovnání s jeho vývojem ve státech EU jako celku. Údaje Eurostatu z 19. ledna 2006, které jsou zatím k dispozici za leden až říjen 2005, ukazují, že v tomto období vzrostl na bázi EUR meziročně v průměru vývoz EU25 o 6,6 % (EU15 o 5,9 %) a dovoz EU25 o 7,7 % (EU15 o 7,4 %). Vývoz 10 států, které se staly členy EU od 1. května 2004, byl v průměru meziročně vyšší o 15,7 % a dovoz těchto států v průměru meziročně vzrostl o 11,6 %. V uvedeném období se tyto státy na celkovém vývozu EU25 podílely 7,7 % a na celkovém dovozu EU25 jejich podíl činil 8,5 %. Obchodní bilance EU25 skončila v lednu až říjnu 2005 schodkem 7,0  mld. EUR (v tom u EU15 aktivem 14,0 mld. EUR a u 10 nových členských států schodkem 21,0 mld. EUR). Česká republika jako jediná z nových členských států EU vykázala v uvedeném období kladnou bilanci zahraničního obchodu.

- zlepšením obchodní bilance 4 o 68,3 mld. Kč. V roce 2005 kladné saldo zahraničního obchodu činilo 41,9 mld. Kč (2,2 % vývozu) proti schodku 26,4 mld. Kč v roce 2004. Za dosaženou hodnotou se však skrývá postupné snižování přebytku v 1. až 3. čtvrtletí (27,6 mld. Kč, 14,3 mld. Kč a 0,3 mld. Kč) a mírný schodek ve 4. čtvrtletí (0,3 mld. Kč). Těžiště zlepšení obchodní bilance se v teritoriální struktuře soustředilo na státy EU25 (56,8 mld. Kč) a ve zbožové struktuře do strojů a dopravních prostředků (82,3 mld. Kč).

Graf Dlouhodobý vývoj obchodní bilance 
 
Bilance zahraničního obchodu byla v roce 2005 ovlivněna pozitivními i negativními vlivy.
 
Pozitivně na obchodní bilanci působily zejména:
- pokračující růst průmyslové produkce. Za leden až listopad 2005 dosáhl index průmyslové produkce 105,6 a tržby z přímého vývozu byly meziročně v běžných cenách vyšší o 7,0 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 7,1 %. Růst výroby ve zpracovatelském průmyslu 5 (zejména v nově vybudovaných výrobních kapacitách pomocí zahraničních investic) měl značný podíl na meziročním zvýšení vývozu. Ve zpracovatelském průmyslu vzrostl v roce 2005 proti roku 2004 vývoz o 135,7 mld. Kč a na růstu celkového vývozu se podílel 91,2 %. Přebytek zahraničního obchodu s výrobky zpracovatelského průmyslu v roce 2005 dosáhl 152,3 mld. Kč a byl proti roku 2004 o 95,6 mld. Kč vyšší.
Nejvýznamnější položkou vývozu zpracovatelského průmyslu byla silniční vozidla, která se na celkovém vývozu v roce 2005 podílela 16,2 % proti 14,9 % v roce 2004, a z nich hlavně osobní automobily (s podílem 7,9 % proti 6,9 %) a díly a příslušenství motorových vozidel (s podílem 7,2 % proti 7,0 %). Na zvýšení celkového vývozu se osobní automobily podílely více než jednou pětinou a díly a příslušenství motorových vozidel 9,3 %. Kladná bilance zahraničního obchodu s osobními automobily vzrostla z 63,6 mld. Kč v roce 2004 na 102,6 mld. Kč v roce 2005 a s díly a příslušenstvím motorových vozidel z 55,5 mld. Kč na 57,7 mld. Kč. Ze strojírenských výrobků zaznamenal vysoký růst např. i vývoz kancelářských strojů a zařízení k automatizovanému zpracování dat (21,8 %), který vedl ke zlepšení kladného salda těchto výrobků o 16,3 mld. Kč. Pozitivní vliv na zvýšení vývozu měl růst produkce chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken a pryžových a plastových výrobků a výroby a oprav strojů a zařízení, který současně umožňoval i nižší dovozy těchto výrobků. To se projevilo např. ve snížení schodku zahraničního obchodu s léčivy a farmaceutickými výrobky, plastickými hmotami v neprvotních formách a s chemickými prostředky a výrobky (celkově o 5,1 mld. Kč), ve zvýšení aktiva u výrobků z pryže o 1,9 mld. Kč a částečně i u strojního zařízení pro určitá odvětví průmyslu a strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu (o 30,2 mld. Kč);
- příliv přímých zahraničních investic (PZI) v uplynulých letech. Produkce ve výrobních kapacitách vybudovaných pomocí PZI se promítla do růstu výroby v řadě odvětví zpracovatelského průmyslu. Tato výroba (jak již bylo uvedeno) má významný podíl na stávajícím příznivém vývoji vývozu zboží a rovněž umožňuje realizovat některé subdodávky pro tuzemské výrobce a snižuje tím i nároky na dovoz. Jde především o postupný růst produkce v nových výrobních kapacitách v automobilovém průmyslu, ve výrobě elektrických strojů a přístrojů, ale i např. ve výrobě pryžových a plastových výrobků, výrobě kovů a kovových výrobků. V roce 2005 příliv PZI pokračoval a za 11 měsíců (podle údajů ČNB) dosáhl 251,4 mld. Kč. Tato hodnota byla však ovlivněna prodejem státních podílů v Telecomu, Unipetrolu a ve Vítkovice Steel zahraničním investorům;
- nižší dovoz strojního zařízení pro určitá odvětví průmyslu, kovozpracujících strojů a strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu vlivem růstu domácí výroby, zmírnění investiční aktivity a změn ve struktuře domácí investiční poptávky. Dovoz uvedených položek byl meziročně nižší o 14,1 mld. Kč;
- významné zlepšení bilance zahraničního obchodu se státy, s kterými byla obchodní bilance v předchozím období vysoce pasivní. Jako příklad lze uvést některé státy EU25 (hlavně Francii a Itálii), Spojené státy a Japonsko.
           
Negativní vliv na bilanci zahraničního obchodu měly především:
            - vývozní a dovozní ceny 6 . Vývozní ceny klesly v lednu až listopadu 2005 proti lednu až listopadu 2004 o 1,3 % a dovozní ceny byly ve stejném období vyšší o 0,1 %. Pohyb cen zahraničního obchodu byl ovlivněn hlavně vývojem cen na světovém trhu a posílením CZK vůči EUR a USD. V lednu až prosinci 2005 proti stejnému období 2004 CZK posílila k EUR v průměru o 7,1 % a k USD v průměru o 7,3 % 7 a světové ceny průmyslových surovin a potravin vzrostly v úhrnu o 38,3 %. 8 Tento růst byl pod silným působením cen ropy a zemního plynu na světovém trhu, které se meziročně zvýšily o 46,3 %. Právě vyšší ceny ropy a zemního plynu měly negativní dopad na obchodní bilanci a výrazně snížily dosažený přebytek celkové obchodní bilance. V roce 2005 dosáhl schodek bilance zahraničního obchodu s ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály 93,2 mld. Kč (64,2 mld. Kč v roce 2004) a s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným 48,1 mld. Kč (32,2 mld. Kč v roce 2004). Na navýšení pasivního salda obchodu s ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály měl převažující vliv (21,6 mld. Kč) růst cen, působení růstu fyzického objemu představovalo 7,4 mld. Kč. Prohloubení schodku obchodu s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným ovlivnil růst cen 14,0 mld. Kč a zvýšení fyzického objemu 1,9 mld. Kč. Nepříznivý dopad cen minerálních paliv byl poněkud tlumen posílením CZK vůči USD;
- dovoz armádních stíhaček Jas-Gripen v hodnotě 10,3 mld. Kč;
- zvýšený dovoz některých druhů spotřebního zboží. Pro zabezpečení nároků vnitřního trhu byly realizovány vyšší dovozy řady potravinářských výrobků i průmyslového spotřebního zboží. V roce 2005 vzrostl významně např. dovoz masa a masných výrobků, mléčných výrobků a vajec, cukru a výrobků z cukru a tabáku a tabákových výrobků (celkově o 6,1 mld. Kč), nábytku a jeho dílů, oděvních výrobků a doplňků a obuvi (dohromady o 5,9 mld. Kč);
- ekonomická situace ve světě a zejména ve státech eurozóny, kde přetrvává nízký ekonomický růst, který byl poznamenán především vývojem v Německu. Podle odhadu Spolkového statistického úřadu Německa zpomalil v roce 2005 růst německé ekonomiky na 0,9 % z 1,6 % v roce 2004. Německo, na které je orientována rozhodující část zahraničního obchodu České republiky, svoji pozici na celkovém obratu zahraničního obchodu České republiky v roce 2005 proti roku 2004 poněkud oslabilo (z 33,9 % a 31,6 %);
- další prohloubení vysokého schodku zahraničního obchodu s Čínou (z 84,0 mld. Kč na 87,4 mld. Kč) a hlavně s Ruskem (z 46,7 mld. Kč na 69,1 mld. Kč).
 
Podrobnější pohled na vývoj zahraničního obchodu v roce 2005 ukazuje, že meziročně
 
- vývoz vzrostl (avšak diferencovanými tempy) do všech hlavních teritoriálních uskupení. Vysoký relativní růst vývozu byl zřejmý u vývozu do SNS 9 , rozvojových ekonomik a evropských tranzitivních ekonomik a vedl k posílení pozice těchto oblastí na celkovém vývozu (ze 7,9 % na 9,1 %). Nevýznamně vzrostl vývoz do ostatních států 10 . Největší absolutní zvýšení vývozu bylo (i když při podprůměrném tempu růstu) realizováno vyšším vývozem do vyspělých tržních ekonomik o 113,5 mld. Kč, resp. států EU25 o 95,7 mld. Kč. Nadprůměrný růst zaznamenal vývoz do ostatních vyspělých tržních ekonomik (zejména do Japonska a Spojených států). Celkové navýšení vývozu do států EU25 bylo odrazem značně rozdílné dynamiky vývozu do jednotlivých států. Pro převažující počet států EU25 (zejména Francie, Slovenska, Polska a Španělska) byl příznačný růst vývozu, pokles se projevil mj. u vývozu do Německa a Rakouska. V relaci k dalším státům stojí za pozornost růst vývozu do Ruska, na Ukrajinu a do Rumunska;
- dovoz byl vyšší z vyspělých tržních ekonomik, SNS, evropských tranzitivních ekonomik a ostatních států a klesl z rozvojových ekonomik. Růst dovozu z vyspělých tržních ekonomik o 38,5 mld. Kč byl vyvolán hlavně zvýšeným dovozem ze států EU25 o 38,9 mld. Kč, dovoz z ostatních vyspělých tržních ekonomik klesl o 0,4 mld. Kč (především ze Spojených států a Japonska). Přírůstek dovozu ze států EU25 byl podprůměrný a byl ovlivněn rozdílným vývojem dovozu z jednotlivých států. Vysoce nadprůměrný růst vykázal zejména dovoz ze Švédska a Nizozemska, ale i z Maďarska a Polska, pokles zaznamenal mj. dovoz ze Spojeného království, Itálie, Německa a Francie. U dovozu z dalších států lze zmínit růst dovozu z Číny a zejména z Ruska.a Rumunska;
            - kladná bilance zahraničního obchodu byla výsledkem zvýšení přebytku s vyspělými tržními ekonomikami o 75,0 mld. Kč a s evropskými tranzitivními ekonomikami o 3,6 mld. Kč a nižšího pasiva s rozvojovými ekonomikami o 18,1 mld. Kč. Prohloubil se schodek zahraničního obchodu se SNS o 24,9 mld. Kč a s ostatními státy o 3,7 mld. Kč. Největší aktivum se koncentrovalo na vyspělé tržní ekonomiky (220,8 mld. Kč), resp. státy EU25 (281,2 mld. Kč), neboť bilance s ostatními vyspělými tržními ekonomikami byla pasivní (60,4 mld. Kč). Kladná obchodní bilance se státy EU25 byla meziročně o 56,8 mld. Kč vyšší. K největšímu navýšení došlo u aktivního salda se Slovenskem (o 12,3 mld. Kč), Spojeným královstvím (o 9,3 mld. Kč), Polskem (o 5,0 mld. Kč) a Německem (o 4,8 mld. Kč); schodek se významněji klesl u Itálie (o 10,6 mld. Kč) a přechod z pasiva do aktiva znamenal zlepšení obchodní bilance s Francií o 20,8 mld. Kč. Výrazně se meziročně zhoršila kladná obchodní bilance s Nizozemskem (o 23,8 mld. Kč), Rakouskem (o 3,6 mld. Kč) a Švédskem (o 2,4 mld. Kč). Z dalších států skončil vysokým schodkem zahraniční obchod s Čínou a Ruskem, který se meziročně zhoršil o 3,4 mld. Kč a 22,4 mld. Kč. Pasivum kleslo s Japonskem o 3,7 mld. Kč a se Spojenými státy se schodek 15,5 mld. Kč v roce 2004 změnil v roce 2005 v přebytek 0,6 mld. Kč.
 
Změny ve zbožové skladbě zahraničního obchodu v roce 2005 proti 2004 se vyznačovaly u:
 
- strojů a dopravních prostředků růstem vývozu o 9,5 %, tj. o 83,0 mld. Kč, který představoval 55,8 % z navýšení celkového vývozu. Dovoz strojů a dopravních prostředků téměř stagnoval (vzrostl pouze o 0,1 %). Přebytek salda zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhl 218,5 mld. Kč a byl meziročně vyšší o 82,3 mld. Kč;
           
- polotovarů a materiálů podprůměrnou dynamikou vývozu (4,6 %) i dovozu (3,1 %). Kladná obchodní bilance s polotovary a materiály vzrostla meziročně o 6,8 mld. Kč;
           
- průmyslového spotřebního zboží a zboží j.n. meziročním navýšením aktivního salda o 5,8 mld. Kč, a to díky předstihu růstu vývozu (6,1 %) před růstem dovozu (3,3 %);
 
- chemikálií a příbuzných výrobků vysokým relativním růstem vývozu (o 13,3 %) při současně podprůměrném zvýšení dovozu (o 4,4%). Záporná bilance s těmito výrobky sice meziročně klesla  o 5,3 mld. Kč, přesto ale dosáhla 85,6 mld. Kč;
           
- surovin nepoživatelných a minerálních paliv nejvyšším růstem (vliv cen minerálních paliv) dovozu (o 25,5 %, tj. o 44,7 mld. Kč) ze všech tříd SITC při současně podprůměrném (6,8 %) zvýšení vývozu. Tento vývoj vedl k meziročnímu zhoršení záporného salda u této třídy SITC o 38,0 mld. Kč;
           
- zemědělských a potravinářských surovin a výrobků nejvyšším tempem růstu vývozu ze všech tříd SITC (26,9 %) při současně nadprůměrném růstu dovozu (10,7 %). Vyšší růst vývozu oproti dovozu se promítl do meziročního poklesu pasivního salda (o 6,1 mld. Kč).

  Graf Obchodní bilance podle jednotlivých tříd SITC
 
Třídy SITC, rev. 3Třídy SITC, rev. 3
0+1+4zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky6polotovary a materiály
2+3suroviny nepoživatelné a minerální paliva7stroje a dopravní prostředky
5chemikálie a příbuzné výrobky8+9průmyslové spotřební  zboží a zboží j.n.


1 Všechny údaje jsou v běžných cenách. Údaje za rok 2004 jsou definitivní podle uzávěrky k 26.8.2005, údaje za rok 2005 jsou za leden až září zpřesněné podle uzávěrky k 29.11.2005, za říjen předběžné podle uzávěrky k 29.11.2005, za listopad předběžné podle uzávěrky k 29.12.2005 a za prosinec předběžné podle uzávěrky k 27.1.2006.
2 V roce 2005 dosáhl vývoz na 1 obyvatele (podle předběžného propočtu) 182,9 tis. Kč (7 638 USD) proti 40,8 tis. Kč v roce 1993 (1400 USD).
3 V porovnání s rokem 1993 se více než zdvojnásobil a představoval (podle odhadu) 0,74 %.
4 Vývoj bilance zahraničního obchodu od vzniku České republiky do roku 2005 (v mld. Kč):
Rok
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Obchodní bilance
- 4,5
- 39,5
- 99,6
-153,0
-150,4
-80,2
-64,4
-120,8
-117,4
-70,8
-69,8
-26,4
41,9
- meziroční změny
 
-35,0
-60,1
-53,4
2,6
70,2
15,8
-56,4
3,4
46,6
1,0
43,4
68,3
5 Položky SKP15 až SKP36.
6 Indexy cen dovozu a vývozu v ČR jsou publikovány se zpožděním za údaji o zahraničním obchodu ČR.
7 Nejslabší v lednu až prosinci byla CZK vůči EUR v roce 1999 (1 EUR=36,882 CZK) a vůči USD v roce 2000 (1 USD=38,590 CZK).
8 Viz Indexy světových cen průmyslových surovin a potravin za prosinec 2005, ČSÚ, leden 2005.
9 Společenství nezávislých států.
10 Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko a Vietnam.

Tab. Zahraniční obchod podle tříd SITC, rev. 3 v roce 2005