Vývoj zahraničního obchodu - 4. čtvrtletí 2004
Datum vydání: 04. 02. 2005
Kód: e-6031-04
Vývoj zahraničního obchodu v roce 2004
Zahraniční obchod 1 České republiky zaznamenal v roce 2004 nejpříznivější výsledky za posledních deset let. Obrat zahraničního obchodu dosáhl rekordní hodnoty, která byla v porovnání s rokem 1994 vyšší 3,6krát, schodek bilance zahraničního obchodu byl za uplynulých deset let nejnižší (při významně vyšších hodnotách vývozu i dovozu proti roku 1994). 2
Vývoj zahraničního obchodu byl v roce 2004 charakterizován především:
- vysokými tempy růstu vývozu i dovozu, která znamenala dosažení jejich rekordních hodnot za dobu existence České republiky. V porovnání s rokem 2003 vzrostl vývoz o 23,8 %, což byl nejvyšší meziroční růst za období 1994 až 2004, a dovoz byl vyšší o 19,2 %. Docílená tempa růstu vývozu i dovozu přispěla k meziročnímu zvýšení obratu zahraničního obchodu o 602,4 mld. Kč (tj. o 21,4 %), který tak dosáhl 3 414,0 mld. Kč. Pozitivní vliv na celoroční dynamiku zahraničního obchodu měl především jeho vývoj po vstupu České republiky do Evropské unie, kdy průměrný přírůstek vývozu činil za květen až prosinec 27,4 % a dovozu 20,8 % (za leden až duben 16,3 % a 15,8 %).
Uvedená tempa růstu zahraničního obchodu jsou příznivá i v porovnání s dynamikou zahraničního obchodu států EU25, což dokumentují údaje Eurostatu z 20. ledna 2005, které jsou zatím k dispozici za leden až říjen 2004. V tomto období vzrostl na bázi EUR meziročně v průměru vývoz EU25 o 7,1 % (EU15 o 6,2%) a dovoz EU25 o 7,4 % (EU15 o 6,6%). Vývoz 10 států, které se staly členy EU od 1. května 2004, byl v průměru meziročně vyšší o 20,0 % a dovoz těchto států v průměru meziročně vzrostl o 17,4 %. Na celkovém vývozu EU25 se tyto státy podílely v uvedeném období 7,0% a na celkovém dovozu EU25 jejich podíl činil 8,2 %;
- výrazným snížením schodku . Záporné saldo zahraničního obchodu bylo proti roku 2003 nižší o 49,2 mld. Kč a dosáhlo 20,6 mld. Kč. S výjimkou března a dubna byla pro všechny měsíce příznačná vyšší dynamika vývozu oproti dynamice dovozu. Snižování záporného salda zahraničního obchodu se projevuje od roku 2001, v roce 2000 skončila obchodní bilance ještě schodkem 120,8 mld. Kč. K výraznému zlepšení bilance zahraničního obchodu v roce 2004 došlo v období po vstupu České republiky do Evropské unie ; v lednu až dubnu bylo pasivum meziročně nižší pouze o 0,4 mld. Kč, v květnu až prosinci nižší o 48,8 mld Kč. Zlepšení obchodní bilance se koncentrovalo teritoriálně 3 hlavně na státy EU25 a ve zbožové struktuře výhradně na stroje a dopravní prostředky;
- změnami v teritoriální orientaci, které se projevily mírným oslabením podílu vyspělých tržních ekonomik na celkovém vývozu (91,6 %) při současném zvýšení jejich pozice na celkovém dovozu (82,0 %). Pozitivním jevem je zvýšení podílu rozvojových ekonomik, evropských tranzitivních ekonomik a SNS4 na celkovém vývozu. V dovozní orientaci se oslabilo postavení rozvojových ekonomik a SNS;
- pohyby ve zbožové struktuře, kde pokračovaly změny směrem k silnějšímu zastoupení sofistikovanějších výrobků ve vývozu, které se koncentrovalo do strojů a dopravních prostředků. U těchto výrobků byl patrný růst přebytku o 69,4 mld. Kč, zatímco u ostatních tříd SITC se buď meziročně prohloubil deficit, nebo kladné saldo meziročně kleslo. Nejvyšší pasivum opětovně zaznamenaly chemikálie a příbuzné výrobky, díky docílenému tempu růstu vývozu došlo však v porovnání s předchozím obdobím ke zmírnění meziročního nárůstu schodku zahraničního obchodu s těmito výrobky.
Zahraniční obchod byl v roce 2004 před vstupem i po vstupu České republiky do Evropské Unie ovlivňován řadou faktorů (administrativních a ekonomických), které buď souvisely se zapojením do rozšířeného trhu Evropské unie (a působily pouze jednorázově, resp.vedly k trvalým změnám v zahraničním obchodu), anebo s různou intenzitou ovlivňují zahraniční obchod již dlouhodobě. Z nejvýznamnějších lze především zmínit:
- změnu celních sazeb. Po vstupu ČR do EU byla odstraněna cla vůči státům EU, což podstatně zlepšilo podmínky pro obchod se státy EU, a naopak byla aplikována jiná cla vůči třetím státům. Především zboží mimoevropského původu je ze strany EU zatíženo vyššími cly nebo antidumpingovými opatřeními;
- společnou zahraničně obchodní politiku států EU vůči nečlenským státům, která otevřela nové možnosti pro zahraniční obchod ČR. Nad rámec všeobecných obchodních pravidel v rámci WTO má EU sjednány režimy zóny volného obchodu či celní unie s řadou států, resp. s některými uskupeními. Současně však pozbyla platnost řada dohod, které měla ČR uzavřeny s některými státy v uplynulém období;
- ceny zahraničního obchodu5. Do změn vývozních a dovozních cen se spolu s pohybem kurzu CZK vůči EUR a USD promítl v roce 2004 vývoj cen na světovém trhu6, zejména pak rostoucí ceny surovin a paliv (např. světové ceny meziročně vzrostly u kovů o 31,2 %, u ropy Brent o 21,5 % - nejvyšší meziroční nárůst se projevil v říjnu - 70,3 %), řady potravin (např. významně se zvýšily světové ceny rostlinných olejů, některých druhů kávy a rýže) a dřeva;
- devizový kurz CZK vůči EUR a USD. V roce 2004 v porovnání s rokem 2003 CZK oslabila vůči EUR v průměru o 0,2 % a posílila vůči USD v průměru o 9,8 %;
- příliv přímých zahraničních investic (PZI). Právě odvětví zpracovatelského průmyslu, do nichž v uplynulých letech směřovala významná část PZI (díly a příslušenství motorových vozidel, dopravní prostředky, telekomunikační zařízení, spotřební elektronika a výpočetní technika) již přinášejí vývozní efekt. Příliv PZI do ČR pokračoval i v roce 2004 a v porovnání s rokem 2003 zesílil. Za leden až listopad 20047 čistý příliv PZI dosáhl 104,0 mld. Kč. Přibližně tři čtvrtiny realizovali v ČR investoři z EU25 (z Německa, Nizozemska, Rakouska a Slovenska), dále pak z Japonska a ze Spojených států;
- domácí spotřebitelskou poptávku, která proti roku 2003 rostla pomaleji. O tom svědčí vývoj maloobchodních tržeb, které za období leden až listopad 2004 vzrostly proti stejnému období 2003 reálně pouze o 1,4 %. Rostla domácí investiční poptávka, která kladla vyšší nároky na dovoz strojů a zařízení. Investice směřovaly především do nových strojů a zařízení;
- růst průmyslové výroby a tržeb z průmyslové činnosti. Meziroční index průmyslové produkce za leden až listopad 2004 dosáhl 110,0 (z toho ve zpracovatelském průmyslu 110,9), tržby z průmyslové činnosti (v běžných cenách) byly meziročně vyšší o 14,4 % a tržby z přímého vývozu o 19,7 %;
- vnější prostředí. Mírné oživení růstu světové a evropské ekonomiky, které ovlivnilo zvýšení objemu zakázek pro průmysl ze zahraničí. Podle Eurostatu8 se ve 3. čtvrtletí 2004 proti 3. čtvrtletí 2003 zvýšil HDP EU25 o 2,1,%, EU15 o 2,1 % a eurozóny o 1,8 %. Ve 4. čtvrtletí se však začaly v eurozóně projevovat některé náznaky útlumu konjunktury.
Při detailnějším pohledu na vývoj zahraničního obchodu v roce 2004 proti roku 2003 je zřejmé, že
- vývoz dosáhl 1 696,7 mld. Kč a vzrostl o 325,8 mld. Kč; na celkovém růstu obratu zahraničního obchodu se podílel 54,1 %. Vývoz do hlavních teritoriálních oblastí vykázal však diferencovaný růst. Vysoce nadprůměrné tempo růstu provázelo vývoz do SNS, rozvojových ekonomik a evropských tranzitivních ekonomik; na celkovém absolutním navýšení vývozu se však uvedená seskupení podílela pouze necelými 8 %. Vyostřil se problém nízkého vývozu do ostatních států9, neboť jeho meziroční růst činil jen 1,8 % (vliv stagnace vývozu do Číny). Mírně podprůměrná dynamika vývozu do vyspělých tržních ekonomik (23,1 %) byla ovlivněna hlavně vývozem do států ESVO. Vývoz do států EU25 byl sice mírně podprůměrný (23,3 %), na absolutním přírůstku celkového vývozu se však růst vývozu (o 275,8 mld. Kč) do těchto států podílel téměř 85 %. Nadprůměrnou dynamiku vykázal zejména vývoz do nových členských států EU (33,1% proti 21,0 % do EU15). Absolutní nárůst vývozu do států EU25 byl vyvolán vyšším vývozem do Německa (o 109,8 mld. Kč), dále pak na Slovensko, do Polska, Maďarska, Rakouska, Nizozemska, Belgie, Francie a do Itálie (celkově do těchto států o 141,8 mld, Kč). Nadprůměrné tempo růstu (24,8 %) vykázal vývoz do ostatních vyspělých tržních ekonomik (zejména do Japonska a Kanady). Zvýšený vývoz do SNS byl ovlivněn vyšším vývozem do Ruska (o 7,9 mld. Kč), do rozvojových ekonomik růstem vývozu do asijských rozvojových ekonomik o 9,2 mld. Kč (zejména do Indie a do Spojených arabských emirátů) a do evropských tranzitivních ekonomik růstem vývozu do Rumunska a Bulharska;
- dovoz činil 1 717,3 mld. Kč a byl vyšší o 276,6 mld. Kč; na celkovém růstu obratu zahraničního obchodu se podílel 45,9 %. Vyjma rozvojových ekonomik (pokles o 0,3 %) se dovoz zvýšil ze všech hlavních teritoriálních oblastí. Dosažená tempa růstu byla rozdílná. Nadprůměrnou dynamiku vykázal dovoz z vyspělých tržních ekonomik, a to zejména vlivem růstu dovozu (o 36,2 %) z ostatních vyspělých tržních ekonomik (hlavně z Japonska o 67,6 %) a ze států EU25 (o 20,5 %), a dovoz z evropských tranzitivních ekonomik (o 36,2 %). Podprůměrné tempo růstu provázelo dovoz z ostatních států (17,3 %) a ze SNS (14,3 %). Přírůstek dovozu ze států EU25 o 211,0 mld. Kč se na růstu celkového dovozu podílel více než 76 % (z toho 55 % EU15 a 21 % nové členské státy EU). Absolutní zvýšení dovozu ze států EU25 bylo určeno vyšším dovozem z Německa o 72,4 mld. Kč, Polska, Slovenska, Nizozemska, Spojeného království a z Rakouska (celkově z těchto států o 74,0 mld. Kč). Z evropských tranzitivních ekonomik vzrostl hlavně dovoz z Rumunska a z Bulharska, ze SNS dovoz z Ukrajiny, z Kazachstánu, ale i z Ruska, z ostatních států dovoz z Číny. Především pokles dovozu z Malajsie působil negativně na dovoz z rozvojových ekonomik;
- záporné saldo kleslo o více než 49 mld. Kč vlivem předstihu tempa růstu vývozu před tempem růstu dovozu o 4,6 p.b. Krytí dovozu vývozem činilo 98,8 % proti 95,2 % v roce 2003. Z teritoriálního pohledu se saldo zahraničního obchodu zlepšilo u všech hlavních teritoriálních oblastí až na ostatní státy, se kterými pasivum obchodní bilance dosáhlo 82,3 mld. Kč a meziročně se prohloubilo o 13,0 mld. Kč. V obchodu s rozvojovými ekonomikami činil schodek 52,6 mld. Kč a byl meziročně nižší o 13,9 mld. Kč a v relaci k SNS dosáhl 57,5 mld. Kč proti 58,4 mld. Kč v roce 2003. Aktivní saldo meziročně vzrostlo v obchodu s evropskými tranzitivními ekonomikami (z 20,5 mld. Kč na 27,0 mld. Kč). Největší zlepšení obchodní bilance se koncentrovalo na vyspělé tržní ekonomiky, resp. státy EU25, neboť s ostatními vyspělými tržními ekonomikami se pasivní bilance zhoršila o více než 20 mld. Kč. Kladné saldo zahraničního obchodu se státy EU25 dosáhlo 219,3 mld. Kč a bylo meziročně o 64,8 mld. Kč vyšší (z toho s EU15 o 48,8 mld. Kč a s novými členskými státy EU o 16,0 mld. Kč). K největšímu navýšení došlo u aktiva obchodu s Německem (o 37,4 mld. Kč), Slovenskem (o 17,1 mld. Kč), Maďarskem, Belgií a s Rakouskem (celkově u těchto států o 27,1 mld. Kč). Z jednotlivých států vykázal vysoký schodek zahraniční obchod s Čínou (80,8 mld. Kč) a s Japonskem (49,2 mld. Kč) při současném jeho meziročním zhoršení o 12,4 mld. Kč a 20,9 mld. Kč, a dále s Ruskem (46,7 mld. Kč), vůči kterému pasivum kleslo o 2,7 mld. Kč;
- ve zbožové struktuře byl příznačný růst vývozu i dovozu pro všechny třídy SITC, docílená tempa růstu byla však rozdílná. Vývoj zbožové struktury se v roce 2004 proti roku 2003 vyznačoval zejména tím, že
. stroje a dopravní prostředky (SITC 7) si dále posílily svoji dominantní úlohu v celkovém vývozu (z 50,1 % na 50,5 %). Nadprůměrný růst jejich vývozu (24,6 %, tj. o 169,2 mld. Kč) významně určoval růst celkového vývozu (na celkovém absolutním zvýšení vývozu se uvedený přírůstek podílel téměř 52 %). Dovoz strojů a dopravních prostředků zaznamenal sice podprůměrnou dynamiku (16,2 %) a tím i snížení podílu na celkovém dovozu (z 42,8 % na 41,7 %), jeho absolutní nárůst patřil však k nejvyšším (k navýšení celkového dovozu přispěl téměř 100 mld. Kč). Vývoj zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky vedl k meziročnímu zvýšení kladného salda ze 70,9 mld. Kč na 140,3 mld. Kč, tj. o 69,4 mld. Kč, které kompenzovalo zhoršení bilancí u všech ostatních tříd SITC (celkově o 20,2 mld. Kč) a současně 49,2 mld. Kč přispělo k meziročnímu zlepšení schodku celkové obchodní bilance. K navýšení kladného salda došlo především u dílů a příslušenství motorových vozidel (o 16,6 mld. Kč), automobilů osobních, aj. vozidel pro přepravu osob (o 12,7 mld. Kč) a u zařízení k automatizovanému zpracování dat (o 10,0 mld. Kč);
. polotovary a materiály (SITC 6) si sice udržely druhou nejvýznamnější pozici v celkové struktuře zahraničního obchodu, podprůměrná dynamika vývozu vedla však k jejímu oslabení (z 23,1 % na 22,8 %) na celkovém vývozu a nadprůměrný růst dovozu k jejímu posílení (z 20,1 % na 21,0 %) na celkovém dovozu. Kladné bilance s uvedenými výrobky meziročně mírně klesla (z 26,6 mld. Kč na 26,3 mld. Kč);
. průmyslové spotřební zboží a zboží j.n. (SITC 8+9) při podprůměrné dynamice vývozu (18,5 %) a nadprůměrném růstu dovozu (23,7 %) snížilo aktivní saldo z 10,2 mld. Kč na 4,2 mld. Kč;
. chemikálie a příbuzné výrobky (SITC 5) zaznamenaly nejvyšší relativní růst vývozu (30,4 %) ze všech tříd SITC při současně podprůměrném tempu růstu dovozu. Schodek zahraničního obchodu s uvedenými výrobky se sice meziročně prohloubil o 2,6 mld. Kč a patřil mezi všemi třídami SITC opětovně k nejvyšším (86,4 mld. Kč), díky zvýšení vývozu nebylo však jeho meziroční prohloubení již tak výrazné jako v předchozích letech (např. v roce 2003 proti roku 2002 o 10,1 mld. Kč);
. surové materiály nepoživatelné a minerální paliva (SITC 2+3) meziročně navýšily pasivum ze 70,9 mld. Kč na 77,6 mld. Kč. Tento vývoj byl mj. pod silným vlivem vývozních a dovozních cen minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů, které za 11 měsíců 2004 byly meziročně vyšší o 19,9 % a 5,9 %;
. zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky (SITC 0+1+4) při nadprůměrné dynamice vývozu i dovozu zaznamenaly meziroční nárůst záporného salda z 22,8 mld. Kč na 27,4 mld. Kč.
1 Všechny údaje jsou v běžných cenách. Údaje za rok 2003 jsou definitivní podle uzávěrky k 27. srpnu 2004, údaje za rok 2004 jsou za leden až září zpřesněné podle uzávěrky k 29. listopadu 2004, za říjen zpřesněné podle uzávěrky k 29. listopadu 2004, za listopad předběžné podle uzávěrky k 29. prosinci 2004 a za prosinec předběžné podle uzávěrky k 28. lednu 2005.
2 V roce 1993 obchodní bilance skončila schodkem 4,5 mld. Kč, v roce 1994 deficitem 39,5 mld. Kč. Největší pasivum za poslední desetiletí zaznamenala obchodní bilance v roce 1996, kdy dovoz převyšoval vývoz téměř o 153 mld. Kč.
3 Rozšířením EU15 na EU25 došlo od 1. května 2004 k přesunu členských států mezi jednotlivými teritoriálními uskupeními. Údaje za stejné období 2003 (ale i předchozích let) jsou proto u jednotlivých uskupení přepočteny na členskou základnu platnou po vstupu České republiky do Evropské unie, čímž je zachována jejich srovnatelnost.
4 Společenství nezávislých států.
5 Indexy cen dovozu a vývozu v ČR jsou publikovány se zpožděním za údaji o zahraničním obchodu ČR.
6 Index světových cen průmyslových surovin a potravin ČSÚ činil v roce 2004 proti roku 2003 v průměru 118,9.
7 Podle předběžných údajů ČNB z měsíční platební bilance za listopad 2004 zpracované podle metodiky ECB.
8 První odhad pro 3. čtvrtletí 2004 z 1. prosince 2004.
9 Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko a Vietnam.
