Vývoj zahraničního obchodu - 3. čtvrtletí 2005

 
Zahraniční obchod ¹ byl v 1. až 3. čtvrtletí 2005 v porovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2004 provázen:
 
- zvýšením obratu o 6,2 %, tj. o 156,9 mld. Kč. Obrat zahraničního obchodu dosáhl 2 696,2 mld. Kč a na jeho meziročním navýšení měl převažující podíl (69,3 %) vývoz, vliv dovozu činil 30,7 %. Meziroční růst vývozu byl 8,6 %, tj. 108,8 mld. Kč a dovozu 3,8 %, tj. 48,1 mld. Kč. Za celkovou dynamikou vývozu i dovozu v 1. až 3. čtvrtletí 2005 se skrývá odlišný vývoj v jednotlivých čtvrtletích. V 1. čtvrtletí meziroční růst vývozu představoval 16,4 % a dovozu 9,7 %, ve 2. čtvrtletí se meziročně vývoz zvýšil o 4,2 % a dovoz byl dokonce meziročně o 1,0 % nižší a ve 3. čtvrtletí meziročně vývoz vzrostl o 6,6 % a dovoz byl meziročně vyšší o 3,8 %. Vývoj ve 2. čtvrtletí i ve 3. čtvrtletí byl do jisté míry ovlivněn vyšší srovnávací základnou ve stejných obdobích 2004. Pro všechny měsíce 1. až 3. čtvrtletí 2005 byla příznačná rychlejší dynamika vývozu oproti dynamice dovozu. Vyšší růst vykázal v 1. až 3. čtvrtletí 2005 zahraniční obchod v přepočtu na EUR i USD. Vlivem posílení CZK k těmto měnám vzrostl meziročně v přepočtu na EUR vývoz o 16,5 % a dovoz o 11,3 %, v přepočtu na USD vývoz o 20,3 % a dovoz o 14,9 %;
 
Zejména růst vývozu je (i přes jeho zpomalení) příznivý i v porovnání s dynamikou vývozu států EU25, což dokumentují údaje Eurostatu z 20. října 2005, které jsou zatím k dispozici za leden až červenec 2005. V tomto období vzrostl na bázi EUR meziročně v průměru vývoz EU25 o 5,6 % (EU15 o 4,9 %) a dovoz EU25 o 7,2 % (EU15 o 7,0 %). Vývoz 10 států, které se staly členy EU od 1. května 2004, byl v průměru meziročně vyšší o 15,2 % a dovoz těchto států v průměru meziročně vzrostl o 9,8 %. V uvedeném období se tyto státy na celkovém vývozu EU25 podílely 7,5 % a na celkovém dovozu EU25 jejich podíl činil 8,2 %. Obchodní bilance EU25 skončila v lednu až červenci 2005 přebytkem 5,2 mld. EUR (v tom u EU15 aktivem 18,6 mld. EUR a u 10 nových členských států schodkem 13,4 mld. EUR). Česká republika jako jediná z nových členských států EU vykázala v uvedeném období  kladnou bilanci zahraničního obchodu.
 
- zlepšením obchodní bilance o 60,7 mld. Kč. V 1. až 3. čtvrtletí 2005 kladné saldo zahraničního obchodu činilo 45,3 mld. Kč ² (3,3 % z celkového vývozu) proti schodku 15,4 mld. Kč ve stejném období 2004. Za dosaženou hodnotou se však skrývá postupné snižování přebytku v jednotlivých čtvrtletích. Zatímco v 1. čtvrtletí aktivní saldo představovalo 6,1 % vývozu a ve 2. čtvrtletí ještě 3,2 % vývozu, tak ve 3. čtvrtletí  pouze 0,7 % vývozu.Bilance zahraničního obchodu byla v 1. až 3. čtvrtletí 2005 ovlivněna pozitivními i negativními vlivy.

Pozitivním přínosem pro obchodní bilanci byly zejména:

- příliv přímých zahraničních investic (PZI) v uplynulých letech. Zatímco v předchozím období kladly nově budované výrobní kapacity pomocí PZI ve zpracovatelském průmyslu zvýšené požadavky na dovoz strojů a zařízení a poměrně značně zatěžovaly obchodní bilanci, tak v současné době se výroba v těchto nově vybudovaných výrobních kapacitách stále více promítá do růstu produkce zpracovatelského průmyslu. Ten má významný podíl na současném příznivém vývoji vývozu zboží, o které je v zahraničí zájem, a současně umožňuje realizovat některé subdodávky pro domácí výrobu, čímž snižuje nároky na dovoz. Jde především o růst produkce v nových výrobních kapacitách v automobilovém průmyslu, ve výrobě elektrických strojů a přístrojů, ale i např. ve výrobě pryžových a plastových výrobků, výrobě kovů a kovových výrobků. V roce 2005 příliv PZI pokračuje a za 8 měsíců (podle údajů ČNB) čistý příliv PZI dosáhl 185,5 mld. Kč. Tato hodnota byla však ovlivněna prodejem státních podílu v Telecomu a v Unipetrolu zahraničním investorům;

- vývoj průmyslové produkce. Za leden až srpen 2005 dosáhl index průmyslové produkce 105,6, tržby z přímého vývozu vzrostly meziročně v běžných cenách o 8,0 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 8,1 %. Růst produkce v odvětvích zpracovatelského průmyslu ³ (zejména v již zmíněných nově vybudovaných výrobních kapacitách) měl rozhodující podíl na meziročním zvýšení vývozu. V odvětvích zpracovatelského průmyslu vzrostl v lednu až září 2005 proti stejnému období 2004 vývoz o 99,0 mld. Kč a na růstu celkového vývozu se podílel 91,0 %. Přebytek zahraničního obchodu s výrobky zpracovatelského průmyslu v 1. až 3. čtvrtletí 2005 dosáhl 123,0 mld. Kč a byl meziročně o 81,3 mld. Kč vyšší.
Nejvýznamnější položkou vývozu zpracovatelského průmyslu byla silniční vozidla, která se na celkovém vývozu v 1. až 3. čtvrtletí 2005 podílela 16,1 % proti 15,0 % ve stejném období 2004, a z nich hlavně osobní automobily (s podílem 7,8 % proti 6,8 %) a díly a příslušenství motorových vozidel (s podílem 7,2 % proti 7,1 %). Na zvýšení celkového vývozu se osobní automobily podílely jednou pětinou a díly a příslušenství motorových vozidel 8 %. Kladná bilance zahraničního obchodu s osobními automobily vzrostla z 46,8 mld. Kč v 1. až 3. čtvrtletí 2004 na 74,5 mld. Kč ve stejném období 2005 a s díly a příslušenstvím motorových vozidel z 42,0 mld. Kč na 43,3 mld. Kč. Ze strojírenských výrobků zaznamenal vysoký růst např. i vývoz kancelářských strojů a zařízení k automatizovanému zpracování dat, který vedl ke zlepšení kladného salda těchto výrobků o 16,7 mld. Kč. Pozitivní vliv na zvýšení vývozu měl růst produkce chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken a pryžových a plastových výrobků, který současně umožňoval i nižší dovozy uvedených výrobků. To se souhrnně projevilo ve snížení schodku zahraničního obchodu s léčivy a farmaceutickými výrobky, plasty v prvotní formě, plastickými hmotami v neprvotních formách a s chemickými prostředky a výrobky (celkově o 5,4 mld. Kč);

- nižší dovoz strojů a zařízení, zejména pak strojních zařízení pro určitá odvětví průmyslu, kovozpracujících strojů a strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu vlivem změny ve struktuře domácí investiční poptávky. Dovoz těchto položek byl meziročně nižší o 13,8 mld. Kč;

- zlepšující se bilance zahraničního obchodu se státy, s kterými byla obchodní bilance v předchozím období vysoce pasivní. Jako příklad lze uvést některé státy EU25  (Itálie a Francie), ale i Čínu, Japonsko a Spojené státy.

Negativně na bilanci zahraničního obchodu působily:

- vývozní a dovozní ceny ⁴ . Vývozní ceny klesly v lednu až srpnu 2005 proti lednu až srpnu 2004 o 0,7 % a dovozní ceny byly ve stejném období nižší o 0,1 %. Pohyb cen zahraničního obchodu byl ovlivněn hlavně vývojem cen na světovém trhu a posílením CZK vůči EUR a USD. V lednu až září 2005 proti stejnému období 2004 posílila CZK k EUR v průměru o 7,4 % a k USD v průměru o 10,7 %. Nejslabší v lednu až září byla CZK vůči EUR v roce 1999 (1 EUR=37,063 CZK), a vůči USD byla v lednu až září CZK nejslabší v roce 2001 (1 USD=37,379 CZK). V lednu až září 2005 proti stejnému období 2004 světové ceny průmyslových surovin a potravin vzrostly v úhrnu o 39,9 % ⁵ . Tento růst byl pod silným působením cen ropy a zemního plynu na světovém trhu, které se meziročně zvýšily o 49,6 %. Právě vyšší ceny ropy a zemního plynu měly negativní dopad na obchodní bilanci a výrazně snižovaly dosažený přebytek celkové obchodní bilance. Za 1. až 3. čtvrtletí 2005 bilance zahraničního obchodu s ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály skončila schodkem 62,9 mld. Kč proti pasivu 44,9 mld. Kč ve stejném období 2004 a s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným ve stejných obdobích 34,3 mld. Kč proti 23,4 mld. Kč. Na zvýšení schodku bilance zahraničního obchodu s ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály měl větší vliv (15,4 mld. Kč) růst cen, vliv zvýšení fyzického objemu představoval 2,6 mld. Kč, a u schodku s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným dosáhl vliv růstu cen 9,2 mld. Kč a vliv růstu fyzického objemu 1,7 mld. Kč. Nepříznivý dopad cen minerálních paliv byl poněkud tlumen posílením CZK vůči USD;

- domácí spotřebitelská poptávka. Za leden až srpen 2005 se meziročně tržby v maloobchodě v běžných cenách zvýšily o 2,6 % (z toho u potravinářského zboží o 2,8 % a u nepotravinářského zboží o 2,5 %). Pro zabezpečení požadavků vnitřního trhu byly realizovány vyšší dovozy některých druhů potravinářských výrobků i průmyslového spotřebního zboží. V 1. až 3. čtvrtletí 2005 vzrostl významně např. dovoz masa a masných výrobků, mléčných výrobků a vajec, zeleniny a ovoce, cukru a výrobků z cukru a tabáku a tabákových výrobků (celkově o 8,1 mld. Kč), nábytku a jeho dílů, oděvních výrobků a doplňků a obuvi (dohromady o 7,4 mld. Kč). Uvedené vybrané skupiny zboží ovlivnily meziroční zhoršení obchodní bilance 3,4 mld. Kč;

- dovoz armádních stíhaček Jas-Gripen v hodnotě 10,3 mld. Kč, který byl realizován v dubnu 2005 (4,4 mld. Kč) a v srpnu 2005 (5,9 mld. Kč);

- ekonomická situace ve světě a zejména ve státech eurozóny, kde přetrvává nízký ekonomický růst. Zlepšení vývoje ekonomik eurozóny v 1. čtvrtletí 2005 (1,3 %) bylo zřejmě přechodné, neboť ve 2. čtvrtletí 2005 se HDP vrátil opět k mírnějšímu růstu (1,1 %). Ekonomický růst v eurozóně byl poznamenán  především vývojem v Německu, které má největší podíl na zahraničním obchodu České republiky.
 
Detailnější pohled na vývoj zahraničního obchodu v 1. až 3. čtvrtletí 2005 ukazuje, že meziročně
 
- vývoz vzrostl (mimo ostatních států ⁶ ) do všech hlavních teritoriálních uskupení. Vysoký relativní růst vývozu byl zřejmý u vývozu do SNS, rozvojových ekonomik a evropských tranzitivních ekonomik a vedl k posílení pozice těchto oblastí na celkovém vývozu (ze 7,6 % na 9,0 %). Největší absolutní zvýšení vývozu bylo (i když při podprůměrném tempu růstu) realizováno vyšším vývozem do vyspělých tržních ekonomik o 81,6 mld. Kč, resp. států EU25 o 70,8 mld. Kč. Nadprůměrné zvýšení zaznamenal vývoz do ostatních vyspělých tržních ekonomik (zejména do Spojených států a Japonska). Celkový růst vývozu do států EU25 byl odrazem značně rozdílné dynamiky vývozu do jednotlivých států. Pro převažující počet států EU25 byl příznačný růst vývozu, vývoz do Německa prakticky stagnoval, pokles se projevil u vývozu do Nizozemska a do Rakouska. V relaci k dalším státům stojí za pozornost růst vývozu do Ruska a na Ukrajinu a výrazný pokles vývozu do Číny;
           
- dovoz byl vyšší z vyspělých tržních ekonomik, SNS a evropských tranzitivních ekonomik a klesl z rozvojových ekonomik a ostatních států. Růst dovozu z vyspělých tržních ekonomik o 22,9 mld. Kč byl vyvolán hlavně zvýšeným dovozem ze států EU25 o 25,9 mld. Kč, dovoz z ostatních vyspělých tržních ekonomik klesl o 3,0 mld. Kč (především ze Spojených států a Japonska). Přírůstek dovozu ze států EU25 byl podprůměrný a byl odrazem rozdílného vývoje dovozu z jednotlivých států. Vysoce nadprůměrný růst vykázal zejména dovoz ze Švédska a Nizozemska, ale i Maďarska, Polska, Belgie a Slovenska, pokles zaznamenal dovoz z Německa, Spojeného království, Itálie a Francie. U dovozu z dalších států lze zmínit pokles dovozu z Číny a růst dovozu z Ruska a Ukrajiny;
           
- kladné saldo zahraničního obchodu bylo výsledkem zvýšení přebytku s vyspělými tržními ekonomikami o 58,7 mld. Kč a s evropskými tranzitivními ekonomikami o 2,7 mld. Kč a nižšího pasiva s rozvojovými ekonomikami o 14,9 mld. Kč a s ostatními státy o 2,3 mld. Kč. Vzrostl schodek zahraničního obchodu se SNS o 17,8 mld. Kč. Největší přebytek se koncentroval na vyspělé tržní ekonomiky (169,5 mld. Kč), resp. státy EU25 (214,5 mld. Kč), neboť bilance s ostatními vyspělými tržními ekonomikami byla pasivní (45,1 mld. Kč). Kladná obchodní bilance se státy EU25 byla meziročně o 44,9 mld. Kč vyšší. K největšímu navýšení došlo u aktivního salda s Německem (o 10,0 mld. Kč), Slovenskem (o 9,1 mld. Kč) a Spojeným královstvím (o 7,0 mld. Kč), schodek se významněji snížil u Itálie (o 6,8 mld. Kč) a přechod z pasiva do aktiva znamenal zlepšení obchodní bilance s Francií o 17,6 mld. Kč. Výrazně se meziročně zhoršila kladná bilance s Nizozemskem (o 21,1 mld. Kč) a Švédskem (o 4,2 mld. Kč). Z dalších států skončil vysokým schodkem zahraniční obchod s Čínou (57,7 mld. Kč), i když meziročně nižším o 2,8 mld. Kč, a s Ruskem (50,1 mld. Kč), který se naopak meziročně zvýšil o 15,9 mld. Kč. Pasivum kleslo s Japonskem o 4,6 mld. Kč a se Spojenými státy o 11,9 mld. Kč.
 
Pohyby ve zbožové skladbě zahraničního obchodu se v 1. až 3. čtvrtletí 2005 proti stejnému období  2004 vyznačovaly u:
 
- strojů a dopravních prostředků růstem vývozu o 8,5 %, tj. o 54,4 mld. Kč. Zvýšení vývozu strojů a dopravních prostředků představovalo téměř 50 % z navýšení celkového vývozu. Dovoz strojů a dopravních prostředků zaznamenal naopak pokles o 1,1 %, tj. o 5,9 mld. Kč. Kladné saldo zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhlo 162,1 mld. Kč a bylo vyšší o 60,3 mld. Kč;
           
- polotovarů a materiálů podprůměrnou dynamikou vývozu (6,0 %) a zejména dovozu (1,6 %). Přebytek bchodní bilance s polotovary a materiály vzrostl o 12,8 mld. Kč;
           
- průmyslového spotřebního zboží zvýšením kladného salda o 3,7 mld. Kč, a to díky předstihu růstu vývozu (6,8 %) před růstem dovozu (4,5 %);
 
- chemikálií a příbuzných výrobků vysokým růstem vývozu (o 16,3 %) při současně nízkém zvýšení dovozu (o 2,3 %). Záporná bilance s těmito výrobky se sice snížila o 8,9 mld. Kč, přesto ale dosáhla 62,3 mld. Kč;
           
- surovin nepoživatelných a minerálních paliv nejvyšším růstem (vliv cen minerálních paliv) dovozu (o 24,4 %, tj. o 30,5 mld. Kč) ze všech tříd SITC při současně podprůměrném (6,5 %) zvýšení vývozu. Tento vývoj vedl k meziročnímu zhoršení záporného salda u této třídy SITC o 25,8 mld. Kč;
           
- zemědělských a potravinářských surovin a výrobků nejvyšším tempem růstu vývozu ze všech tříd SITC (24,3 %) při současně vysoce nadprůměrném růstu dovozu (15,5 %). Vyšší růst vývozu oproti dovozu se promítl do mírného snížení pasivního salda (o 0,8 mld. Kč).

Třídy SITC, rev. 3		Třídy SITC, rev. 3
0+1+4	zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky	6	polotovary a materiály
2+3	suroviny nepoživatelné a minerální paliva	7	stroje a dopravní prostředky
5	chemikálie a příbuzné výrobky	8+9	průmyslové spotřební  zboží a zboží j.n.

---

¹ Všechny údaje jsou v běžných cenách. Údaje za rok 2004 jsou definitivní podle uzávěrky k 26.8.2005, údaje za rok 2005 jsou za leden až červen zpřesněné podle uzávěrky k 26.8.2005, za červenec předběžné podle uzávěrky k 26.8.2005, za srpen předběžné podle uzávěrky k 29.9.2005 a za září předběžné podle uzávěrky k 31.10.2005.
² Bilance zahraničního obchodu za leden až září 2005 dosáhla nejpříznivější hodnoty v porovnání s ročními údaji za celou dobu existence České republiky.

Rok	1993	1994	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2004	2005
													1. Q  až 3. Q
Bilance, v mld. Kč	-4,5	-39,5	-99,6	-153,0	-150,4	-80,2	-64,4	-120,8	-117,4	-70,8	-69,8	-26,4	-15,4	45,3

³ Položky SKP15  až  SKP36.
⁴ Indexy cen dovozu a vývozu v ČR jsou publikovány se zpožděním za údaji o zahraničním obchodu ČR.
⁵ Viz Indexy světových cen průmyslových surovin a potravin za září 2005, ČSÚ, říjen 2005.
⁶ Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko a Vietnam.