Přejít k menu Přejít k obsahu

Vývoj zahraničního obchodu - 2. čtvrtletí 2005

Datum vydání: 08. 08. 2005

Kód: e-6031-05



Vývoj zahraničního obchodu v 1. pololetí 2005
 
Zahraniční obchod 1 byl v 1. pololetí 2005 v porovnání s 1. pololetím 2004 provázen:
 
- zvýšením obratu o 5,8 %, tj. o 98,3 mld. Kč. Obrat zahraničního obchodu dosáhl 1 778,9 mld. Kč a na jeho meziročním navýšení měl převažující podíl (73,2%) vývoz, vliv dovozu činil pouze 26,8 %. Meziroční růst vývozu byl 8,6 %, tj. 72,0 mld. Kč a dovozu 3,1 %, tj. 26,3 mld. Kč. Za celkovou dynamikou vývozu i dovozu v 1. pololetí 2005 se skrývá odlišný vývoj v jednotlivých čtvrtletích. V 1. čtvrtletí meziroční růst vývozu představoval 16,6 % a dovozu 11,8 %, ve 2. čtvrtletí se meziročně vývoz zvýšil pouze o 2,1 % a dovoz byl dokonce meziročně o 3,8 % nižší. Vývoj ve 2. čtvrtletí 2005 byl do jisté míry ovlivněn vyšší srovnávací základnou ve 2. čtvrtletí 2004. Pro všechny měsíce 2005 byla příznačná rychlejší dynamika vývozu oproti dynamice dovozu. Vyšší růst vykázal v 1. pololetí 2005 zahraniční obchod v přepočtu na EUR a USD. Vlivem posílení CZK k těmto měnám vzrostl meziročně v přepočtu na EUR vývoz o 17,0 % a dovoz o 11,1 %, v přepočtu na USD vývoz o 22,7 % a dovoz o 16,6 %.
 
Uvedená tempa růstu vývozu i dovozu jsou (i přes jejich zpomalení) nadále příznivá i v porovnání s dynamikou zahraničního obchodu států EU25, což dokumentují údaje Eurostatu z 20. července 2005, které jsou zatím k dispozici za leden až duben 2005. V tomto období vzrostl na bázi EUR meziročně v průměru vývoz EU25 o 5,3 % (EU15 o 4,4 %) a dovoz EU25 o 7,2 % (EU15 o 7,0 %). Vývoz 10 států, které se staly členy EU od 1. května 2004, byl v průměru meziročně vyšší o 17,3 % a dovoz těchto států v průměru meziročně vzrostl o 9,8 %. V uvedeném období se tyto státy na celkovém vývozu EU25 podílely 7,5 % a na celkovém dovozu EU25 jejich podíl činil 8,2 %;
 
- zlepšením obchodní bilance o 45,8 mld. Kč. Kladné saldo zahraničního obchodu dosáhlo 38,0 mld. Kč, tj. 4,4 % z celkového vývozu. Za dobu existence České republiky to bylo nejvyšší dosažené aktivní saldo v 1. pololetí 2 . Obchodní bilance skončila aktivem ve všech měsících 1. pololetí. Teritoriálně se bilance zlepšila kromě SNS 3 se všemi hlavními teritoriálními uskupeními a ve zbožové skladbě vyjma surovin nepoživatelných a minerálních paliv u všech tříd SITC;

Graf Obchodní bilance v jednotlivých čtvrtletích 2004 a 2005          
 
- v teritoriální struktuře mírným oslabením zastoupení vyspělých tržních ekonomik na celkovém vývozu i dovozu, které však zůstalo nadále dominantní (90,8 % a 81,3 %). Pokračoval trend posilování vývozu do rozvojových ekonomik, evropských tranzitivních ekonomik a SNS. V dovozu došlo k dalšímu snížení podílu rozvojových ekonomik a ostatních států 4 ;
           
- v komoditní struktuře zvýšením vývozu u všech tříd SITC. Vysoce nadprůměrný růst zaznamenaly zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky a chemikálie a příbuzné výrobky. Dovoz nadprůměrně vzrostl u zemědělských a potravinářských surovin a výrobků a zejména u surovin nepoživatelných a minerálních paliv, kam se koncentroval největší schodek zahraničního obchodu s výrazným meziročním prohloubením. Meziroční pokles byl zřejmý u dovozu strojů a dopravních prostředků a chemikálií a příbuzných výrobků.
           
 
Na vývoj zahraničního obchodu v 1. pololetí 2005 mj. působily:
 
- vývozní a dovozní ceny 5 . Do změn cen zahraničního obchodu se kromě vlivu vývoje cen na světovém trhu významně promítl i pohyb devizového kurzu CZK vůči EUR a USD. V lednu až červnu 2005 proti stejnému období 2004 posílila CZK k EUR v průměru o 7,9 % a k USD v průměru o 12,9 %. Vývozní ceny klesly v lednu až květnu 2005 proti lednu až květnu 2004 o 0,2 % a dovozní ceny byly ve stejném období nižší o 0,9 %;
           
- přímé zahraniční investice (PZI ), resp. jejich příliv v uplynulém období, které směřovaly především do odvětví zpracovatelského průmyslu. V roce 2005 příliv PZI  pokračuje a v 1. čtvrtletí dosáhl (podle údajů ČNB) 29,5 mld. Kč, z nichž 11,5 mld. Kč směřovalo do odvětví zpracovatelského průmyslu;
           
- vývoj průmyslové produkce. Za leden až květen 2005 dosáhl index průmyslové produkce 104,4, tržby z přímého vývozu vzrostly meziročně v běžných cenách o 8,3 %;
           
- domácí spotřebitelská poptávka. Za leden až květen 2005 se meziročně tržby v maloobchodě v běžných cenách zvýšily o 2,7 %;
           
- ekonomická situace ve světě a zejména ve státech eurozóny, kde přetrvává nízký ekonomický růst. Zlepšení vývoje ekonomik eurozóny v 1. čtvrtletí 2005 bylo zřejmě přechodné, neboť ve 2. čtvrtletí 2005 se HDP vrátil opět k mírnějšímu růstu. Odhady růstu HDP v eurozóně se pro rok 2005 pohybují v rozmezí 1,2 % až 1,6 %.
 
Detailnější pohled na vývoj zahraničního obchodu v 1. pololetí 2005 ukazuje, že meziročně
 
- vývoz se zvýšil (mimo ostatních států) do všech hlavních teritoriálních oblastí. Vysoký relativní růst vývozu byl zřejmý u SNS, rozvojových ekonomik a evropských tranzitivních ekonomik. Největší absolutní zvýšení vývozu bylo (i když při podprůměrném tempu růstu) realizováno vyšším vývozem do vyspělých tržních ekonomik o 53,7 mld. Kč, resp. států EU25 o 47,2 mld. Kč. Příznivý vývoj provázel i vývoz do ostatních vyspělých tržních ekonomik (zejména do Spojených států a Japonska). Celkový růst vývozu do států EU25 byl odrazem značně rozdílné dynamiky vývozu do jednotlivých států. Pro řadu států EU25 byl charakteristický nadprůměrný růst vývozu (Slovensko, Francie, Polsko, Belgie, Maďarsko, Španělsko a Švédsko), mírná dynamika provázela vývoz do Německa a Itálie, pokles se projevil u vývozu do Rakouska, Spojeného království a hlavně do Nizozemska. V relaci k dalším státům (mimo EU25) stojí za pozornost růst vývozu do Ruska, na Ukrajinu a do Rumunska a výrazný pokles vývozu do Číny;
           
- dovoz vzrostl z vyspělých tržních ekonomik, SNS a z evropských tranzitivních ekonomik a klesl z rozvojových ekonomik a z ostatních států. Růst dovozu z vyspělých tržních ekonomik o 19,3 mld. Kč byl vyvolán hlavně zvýšeným dovozem z ostatních vyspělých tržních ekonomik o 10,7 mld. Kč (hlavně ze Spojených států). Přírůstek dovozu ze států EU25 byl podprůměrný a byl odrazem rozdílného vývoje u jednotlivých států. Vysoce nadprůměrný růst vykázal zejména dovoz z Nizozemska, ale i ze Slovenska, Polska, Maďarska, Švédska a Belgie, pokles zaznamenal dovoz z Německa, Spojeného království, Itálie a z Francie. U dovozu z dalších států (mimo EU25) lze zmínit pokles dovozu z Číny, růst dovozu z Ruska a z Ukrajiny;
           
- saldo zahraničního obchodu zaznamenalo značné zlepšení, které bylo výsledkem zvýšení aktiva s vyspělými tržními ekonomikami o 34,4 mld. Kč a s evropskými tranzitivními ekonomikami o 1,5 mld. Kč a snížení pasiva s rozvojovými ekonomikami o 13,4 mld. Kč a s ostatními státy o 5,4 mld. Kč. Prohloubil se schodek zahraničního obchodu se SNS o 8,6 mld. Kč. Největší aktivum se koncentrovalo na vyspělé tržní ekonomiky (116,9 mld. Kč), resp. státy EU25 (156,6 mld. Kč), neboť bilance s ostatními vyspělými tržními ekonomikami byla pasivní (39,7 mld. Kč). Kladné saldo zahraničního obchodu se státy EU25 bylo meziročně o 34,4 mld. Kč vyšší. K největšímu navýšení došlo u aktiva s Německem (o 12,6 mld. Kč), Slovenskem (o 6,8 mld. Kč), Spojeným královstvím a s Belgií (shodně o 2,2 mld. Kč), schodek se významněji snížil u Itálie (o 2,6 mld. Kč) a přechod z pasiva do aktiva znamenal zlepšení obchodní bilance s Francií o 11,1 mld. Kč. Výrazně se meziročně zhoršila kladná bilance s Nizozemskem (o 13,2 mld. Kč). Z dalších států (mimo EU25) skončil vysokým schodkem zahraniční obchod s Čínou (35,6 mld. Kč), i když meziročně nižším o 5,8 mld. Kč, a s Ruskem (32,4 mld. Kč), který se naopak meziročně prohloubil o 6,7 mld. Kč. Pasivum s Japonskem (22,8 mld. Kč) zůstalo prakticky na úrovni 1. pololetí 2004.
 
 
           
Pohyby ve zbožové skladbě zahraničního obchodu se v 1. pololetí 2005 proti 1. pololetí 2004 vyznačovaly u:
 
- strojů a dopravních prostředků růstem vývozu o 8,7 %, tj. o 37,0 mld. Kč a tím zachováním jejich podílu na celkovém vývozu na úrovni 1. pololetí 2004 (51,1 %). Navýšení vývozu strojů a dopravních prostředků představovalo 51,4 % z navýšení celkového vývozu. Dovoz strojů a dopravních prostředků zaznamenal naopak pokles o 1,7 %, tj. o 6,0 mld. Kč a oslabení pozice na celkovém dovozu (ze 42,2 % na 40,3 %). Kladné saldo zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhlo 114,2 mld. Kč a bylo vyšší o 43,0 mld. Kč. Nárůst aktivního salda byl zřejmý u silničních vozidel (o 19,2 mld. Kč), strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu (o 14,3 mld. Kč) a u kancelářských strojů a zařízení k automatizovanému zpracování dat (o 9,6 mld. Kč). U ostatních dopravních a přepravních prostředků se aktivum 1,0 mld. Kč z 1. pololetí 2004 změnilo v 1. pololetí 2005 na pasivum 4,6 mld. Kč;
           
- polotovarů a materiálů podprůměrnou dynamikou vývozu a zejména dovozu, což se projevilo v oslabení pozice těchto výrobků v celkovém vývozu i dovozu. Aktivum obchodní bilance s polotovary a materiály vzrostlo o 8,6 mld. Kč a představovalo téměř 19 % ze zlepšení celkové obchodní bilance;
           
- průmyslového spotřebního zboží a zboží j.n. zvýšením aktiva o 1,4 mld. Kč, a to díky předstihu růstu vývozu (5,2 %) před růstem dovozu (3,9 %). Kladné saldo vzrostlo u nábytku a jeho dílů a prefabrikovaných budov, výrobků zdravotnických a instalačních, naopak se prohloubil deficit u obuvi a zhoršila se bilance u oděvních výrobků a doplňků (z aktiva 0,4 mld. Kč do pasiva 1,1 mld. Kč);
 
- chemikálií a příbuzných výrobků vysokým relativním růstem vývozu (o 19,4 %) při současném poklesu dovozu (o 0,4 %). Záporná bilance s těmito výrobky se sice snížila o 9,7 mld. Kč, přesto ale dosáhla 41,2 mld. Kč. Kleslo především pasivum u léčiv a farmaceutických výrobků, silic a vonných látek, lešticích a čisticích přípravků a plastických hmot v neprvotních formách;
           
- surovin nepoživatelných a minerálních paliv nejvyšším růstem (vliv cen minerálních paliv) dovozu (o 22,1 %, tj. o 17,9 mld. Kč) ze všech tříd SITC při současně mírném (1,3 %) zvýšení vývozu. Tento vývoj vedl k meziročnímu prohloubení záporného salda u této třídy SITC o 17,3 mld. Kč (u ropy a ropných výrobků o 12,4 mld. Kč a u topného plynu, zemního i průmyslově vyráběného o 6,6 mld. Kč);
           
- zemědělských a potravinářských surovin a výrobků nejvyšším tempem růstu vývozu ze všech tříd SITC (23,5 %) při současně vysoce nadprůměrném růstu dovozu (14,7 %). Vyšší tempo růstu vývozu oproti dovozu se promítlo do mírného snížení pasivního salda (o 0,4 mld. Kč), na které působil hlavně nárůst aktiva u obilovin a obilných výrobků o 2,0 mld. Kč.

Graf Zbožová struktura vývozu a dovozu v 1. pololetí  2005 
Třídy SITC, rev. 3Třídy SITC, rev. 3
0+1+4zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky6polotovary a materiály
2+3suroviny nepoživatelné a minerální paliva7stroje a dopravní prostředky
5chemikálie a příbuzné výrobky8+9průmyslové spotřební  zboží a zboží j.n.

 



1 Všechny údaje jsou v běžných cenách. Údaje za rok 2004 jsou zpřesněné podle uzávěrky k 27. květnu 2005, údaje za rok 2005 jsou za leden až březen zpřesněné podle uzávěrky k 27. květnu 2005, za duben předběžné podle uzávěrky k 27. květnu 2005, za květen předběžné podle uzávěrky k 28. červnu 2005 a za červen předběžné podle uzávěrky k 1. srpnu 2005
2 Aktivem 13,0 mld. Kč,  (tj. nižším než v 1. pololetí 2005) skončila obchodní bilance v 1. pololetí 1993.
3 Společenství nezávislých států.
4 Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko a Vietnam.
5 Indexy cen dovozu a vývozu v ČR jsou publikovány se zpožděním za údaji o zahraničním obchodu ČR.
Tab. Zahraniční obchod podle tříd SITC, rev. 3