Vývoj zahraničního obchodu - 1. čtvrtletí 2006

 
            V zahraničním obchodu ¹ byl v 1. čtvrtletí 2006 přerušen dlouhodobý trend posledních dvou let, kdy ve všech čtvrtletích rostl meziročně vývoz rychleji než dovoz. V 1. čtvrtletí 2006 proti 1. čtvrtletí 2005
            - růst vývozu zaostával o 0,7 p.b. za růstem dovozu. ² Dynamika vývozu i dovozu byla vysoká a dosáhla dvouciferných hodnot – vývoz 14,3 % a dovoz 15,0 %. V porovnání s 1. čtvrtletím 2005 došlo ke změně – tempo růstu vývozu zpomalilo a dovozu zrychlilo. Obrat zahraničního obchodu byl vyšší o 14,6 %, tj. o 124,1 mld. Kč a činil 973,4 mld. Kč; na jeho přírůstku se vývoz, který vzrostl o 62,6 mld. Kč, podílel 50,4 %, vliv dovozu, jenž byl vyšší o 61,5 mld. Kč, představoval 49,6 %. Vlivem posílení CZK k EUR rostl v EUR vývoz i dovoz rychleji (20,0 % a 20,6 %), zatímco oslabení CZK k USD vedlo k pomalejšímu růstu vývozu i dovozu v USD (10,0% a 10,6 %);
            - přebytek zahraničního obchodu byl vyšší o 1,1 mld. Kč. Obchodní bilance, která byla ve všech měsících 1. čtvrtletí 2006 kladná, skončila aktivem 27,3 mld. Kč (krytí dovozu vývozem se snížilo ze 106,4 % na 105,8 %). Saldo zahraničního obchodu se zlepšilo teritoriálně kromě SNS ³ a ostatních států ⁴ u všech hlavních teritoriálních oblastí a ve zbožové struktuře pouze u strojů a dopravních prostředků a u průmyslového spotřebního zboží. Zejména růst vývozu strojů a dopravních prostředků vytváří zvyšující se přebytek obchodu v této skupině výrobků;
            - v teritoriálním členění oslabila pozice států EU25 na celkovém vývozu i dovozu. Státy EU25 nicméně hrály s podílem 84,2 % na celkovém vývozu a 70,6 % na celkovém dovozu v zahraničním obchodu ČR klíčovou úlohu. Pozitivní skutečností bylo zvýšení zastoupení SNS a evropských tranzitivních ekonomik na celkovém vývozu. V dovozní orientaci se snížil podíl rozvojových ekonomik, významněji posílila pozice SNS a ostatních států;
            - ve zbožové skladbě bylo zřejmé zvýšení (i když diferencované) vývozu i dovozu u všech tříd SITC. Vysoce nadprůměrný růst zaznamenal vývoz strojů a dopravních prostředků a tím se současně posílila jejich pozice na celkovém vývozu z 50,1 % na 53,6 %, a to na úkor všech ostatních tříd SITC. Dovoz nadprůměrně vzrostl u surovin nepoživatelných a minerálních paliv a u strojů a dopravních prostředků. Tyto třídy SITC zvýšily svůj podíl na celkovém dovozu. Do surovin nepoživatelných a minerálních paliv se koncentroval největší schodek zahraničního obchodu (37,2 mld. Kč) s výrazným meziročním zhoršením (o 13,9 mld. Kč). Druhým nejvyšším (21,4 mld. Kč) zůstal schodek obchodní bilance s chemikáliemi a příbuznými výrobky.
Na vývoj zahraničního obchodu působily v 1. čtvrtletí 2006 pozitivní i negativní vlivy.
 
K pozitivním vlivům lze především zařadit: 
- pokračující růst průmyslové produkce. Za leden až únor 2006 dosáhl index průmyslové produkce 113,8, z toho ve zpracovatelském průmyslu 114,9. Největší meziroční zvýšení zaznamenala výroba dopravních prostředků a zařízení (o 35,9 %). Růst výroby ve zpracovatelském průmyslu (zejména v nově vybudovaných výrobních kapacitách pomocí zahraničních investic) měl převažující podíl na meziročním zvýšení vývozu.
Nejvýznamnější položkou vývozu zpracovatelského průmyslu byla silniční vozidla, jejichž vývoz meziročně vzrostl o 31,6 %. Na celkovém vývozu se v 1. čtvrtletí 2006 vývoz silničních vozidel podílel 19,1 % (16,6 % v 1. čtvrtletí 2005) a z toho vývoz osobních automobilů 10,5 % (8,1 %) a vývoz dílů a příslušenství motorových vozidel 7,6 % (7,3 %). Na navýšení celkového vývozu růst vývozu osobních automobilů představoval více než 27 % a dílů a příslušenství motorových vozidel téměř 10 %. Kladná bilance zahraničního obchodu s osobními automobily vzrostla z 25,3 mld. Kč v 1. čtvrtletí 2005 na 42,3 mld. Kč v 1. čtvrtletí 2006 a s díly a příslušenstvím motorových vozidel ve stejném období z 15,4 mld. Kč na 15,8 mld. Kč. Z dalších významných strojírenských položek  zaznamenal vysoký relativní růst vývoz výpočetní techniky (56,2 %), který vedl ke zlepšení kladného salda těchto výrobků o 6,3 mld. Kč;
- zlepšení ekonomické situace ve světě a zejména ve státech eurozóny, kde se projevily určité náznaky ekonomického oživení. Mezi jednotlivými státy přetrvávají však značné rozdíly. Z pohledu zahraničního obchodu České republiky je významné oživení německé ekonomiky.
 
         Negativní dopad na vývoj zahraničního obchodu měly zejména:
- nepříznivé směnné relace. ⁵ Vývozní ceny klesly v lednu až únoru 2006 proti lednu až únoru 2005 o 2,1 % a dovozní ceny byly ve stejném období vyšší o 2,8 %. Pohyb cen zahraničního obchodu byl ovlivněn hlavně vývojem cen na světovém trhu, posílením CZK k EUR a oslabením CZK k USD. V lednu až březnu 2006 proti stejnému období 2005 CZK posílila k EUR v průměru o 4,9 % a oslabila k USD v průměru o 3,7 %. Světové ceny průmyslových surovin a potravin vzrostly v úhrnu o 34,5 %, ⁶ jejich růst byl pod silným tlakem vývoje cen ropy a zemního plynu, které se meziročně zvýšily celkově o 37,3 %. Právě vyšší ceny ropy a zemního plynu měly negativní dopad na obchodní bilanci a výrazně snížily dosažený přebytek. V 1. čtvrtletí 2006 dosáhl schodek bilance zahraničního obchodu s ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály 24,8 mld. Kč (15,9 mld. Kč v 1. čtvrtletí 2005) a s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným 17,2 mld. Kč (11,4 mld. Kč v 1. čtvrtletí 2005). Na navýšení pasivního salda obchodu s ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály o 8,9 mld. Kč měl převažující vliv (8,2 mld. Kč) růst cen. Zvýšení schodku obchodu s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným o 5,8 mld. Kč ovlivnil růst cen 4,9 mld. Kč;
- další prohloubení (i když z různých příčin) vysokého deficitu zahraničního obchodu s  Čínou (z 16,8 mld. Kč na 23,2 mld. Kč) a s  Ruskem (z 15,2 mld. Kč na 20,8 mld. Kč).
                       
Při detailnějším pohledu na vývoj zahraničního obchodu v 1. čtvrtletí 2006 je zřejmé, že:
- vývoz vzrostl do všech hlavních  teritoriálních oblastí. Nadprůměrná dynamika byla evidentní (kromě vývozu do států EU25 a ostatních států) u vývozu do SNS, evropských tranzitivních ekonomik, rozvojových ekonomik a ostatních vyspělých tržních ekonomik. Převažující část absolutního zvýšení celkového vývozu byla (i když při zmíněném podprůměrném růstu) realizována navýšením vývozu do států EU25 (o 46,2 mld. Kč). Příznivý vývoj provázel i vývoz do ostatních vyspělých tržních ekonomik (zejména do Japonska a Spojených států). Do celkového růstu vývozu do států EU25 se promítla rozdílná dynamika vývozu do jednotlivých států. Pro převažující počet států byl příznačný nadprůměrný růst vývozu (např. u Belgie, Francie, Itálie, Maďarska, Nizozemska, Polska, Spojeného království a Španělska), mírnější dynamika provázela vývoz na Slovensko, do Německa (dosažený absolutní růst patřil ale k nejvyšším) a Švédska, pokles se projevil u vývozu do Rakouska. Z vývozu do dalších států stojí za zaznamenání růst  na Ukrajinu, do Ruska, Rumunska a Indie;
            - dovoz byl vyšší ze všech hlavních teritoriálních oblastí. Nadprůměrný přírůstek provázel dovoz z ostatních států, SNS a z evropských tranzitivních ekonomik, dovoz ze států EU25, z ostatních vyspělých tržních ekonomik a zejména z  rozvojových ekonomik byl mírnější. Dynamika dovozu ze států EU25 byla sice podprůměrná a u  jednotlivých států EU25 značně rozdílná, absolutní růst dovozu představoval však více než 64 % nárůstu celkového dovozu. Vysoce nadprůměrný růst vykázal dovoz z Polska, Nizozemska, Francie a Spojeného království, podprůměrný růst byl zřejmý u dovozu z Německa, Itálie, Slovenska a Rakouska. U dovozu z dalších států lze zmínit především růst z Ruska, Číny, Japonska a Tchaj-wanu a pokles ze Spojených států;
            - saldo zahraničního obchodu bylo výsledkem zvýšení aktiva obchodní bilance se státy EU25 (o 6,6 mld. Kč) a s evropskými tranzitivními ekonomikami (o 1,8 mld. Kč) a snížení schodku s rozvojovými ekonomikami (o 1,6 mld. Kč) a s ostatními vyspělými tržními ekonomikami (o 1,5 mld. Kč) a prohloubení pasiva obchodní bilance se SNS (o 3,9 mld. Kč) a hlavně s ostatními státy (o 6,4 mld. Kč).
Největší aktivum se koncentrovalo na státy EU25 (87,3 mld. Kč) a bylo meziročně o 6,6 mld. Kč vyšší. K navýšení došlo zejména u aktiva se Spojeným královstvím (o 3,8 mld. Kč), Francií (o 2,9 mld. Kč), Španělskem (o 2,9 mld. Kč) a Belgií (o 2,7 mld. Kč); přechodem z pasiva do aktiva nastalo zlepšení bilance o 3,3 mld. Kč s Itálií a naopak přechodem z aktiva do pasiva se zhoršila bilance s Polskem o 4,6 mld. Kč; přebytek se snížil v obchodu se Slovenskem, Rakouskem a Německem, se kterým však dosažené aktivum činilo 23,5 mld. Kč. Z dalších států skončil vysokým a meziročně vyšším (jak již bylo uvedeno) schodkem zahraniční obchod s Ruskem a Čínou, prohloubil se i deficit s Japonskem a  Tchaj-wanem, zlepšila se bilance se Spojenými státy a s Ukrajinou.
 
Změny ve zbožové struktuře zahraničního obchodu se v 1. čtvrtletí 2006 proti stejnému období 2005 projevily u:
- strojů a dopravních prostředků vysoce nadprůměrným růstem vývozu (o 22,2 %) a tím zvýšením jejich podílu na celkovém vývozu. Vyšší vývoz o 48,7 mld. Kč představoval 77,8 % nárůstu celkového vývozu. Dovoz strojů a dopravních prostředků zaznamenal druhý nejvyšší relativní růst (18,7 %) a nejvyšší absolutní zvýšení (o 29,7 mld. Kč) ze všech tříd SITC a posílení pozice na celkovém dovozu. Aktivum zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhlo 79,9 mld. Kč a meziročně vzrostlo o 21,3 mld. Kč. K navýšení aktivního salda přispěl především vývoz silničních vozidel a výpočetní techniky. U silničních vozidel vzrostl přebytek o 17,4 mld. Kč a u kancelářských strojů a zařízení k automatizovanému zpracování dat o 6,3 mld. Kč;
- polotovarů a materiálů značně podprůměrnou dynamikou vývozu (2,6 %) i dovozu (8,8 %) a tím oslabením jejich pozice na celkovém vývozu (z 23,2 % na 20,8 %) i celkovém dovozu (z 21,7 % na 20,5 %). Přebytek zahraničního obchodu s uvedenými výrobky meziročně klesl (z 12,4 mld. Kč na 7,2 mld. Kč). Na jeho snížení mělo především vliv prohloubení schodku obchodu se železem a ocelí a s neželeznými kovy;
- průmyslového spotřebního zboží a zboží j.n. zvýšením aktiva (z 3,1 mld. Kč na 6,5 mld. Kč) v důsledku vyššího  tempa růstu vývozu (11,2 %) proti tempu růstu dovozu (4,8 %);
- chemikálií a příbuzných výrobků podprůměrnou dynamikou vývozu (9,3 %) i dovozu (8,1 %). Schodek zahraničního obchodu s těmito výrobky se zvýšil o 1,3 mld. Kč. Největší pasivum se nadále koncentrovalo do léčiv a farmaceutických výrobků (8,6 mld. Kč), meziročně bylo však o 0,3 mld. Kč nižší;
- surovin nepoživatelných a minerálních paliv nejvyšším tempem růstu dovozu (32,3 %) ze všech  tříd SITC a podprůměrným přírůstkem vývozu (5,4 %). Tento vývoj, který byl pod silným vlivem vysokých cen minerálních paliv, ovlivnil meziroční prohloubení záporného salda u této skupiny výrobků
- zemědělských a potravinářských surovin a výrobků podprůměrným tempem růstu vývozu i dovozu. Vyšší tempo růstu dovozu (12,1 %) oproti tempu růstu vývozu (11,6 %) se promítlo do zhoršení pasivního salda (z 6,7 mld. Kč na 7,6 mld. Kč).
 

---

¹ Všechny údaje jsou v běžných cenách. Údaje za leden až prosinec 2005 jsou zpřesněné podle uzávěrky k 28. únoru 2006, údaje za leden 2006 jsou předběžné podle uzávěrky k 28. únoru 2006, za únor předběžné podle uzávěrky k 28. březnu 2006 a za březen předběžné podle uzávěrky k 2. květnu 2006.
² Nutno však zmínit vysokou srovnávací základnu vývozu v 1. čtvrtletí 2005.
³ Společenství nezávislých států.
⁴ Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko a Vietnam.
⁵ Indexy cen dovozu a vývozu v ČR jsou publikovány se zpožděním za údaji o zahraničním obchodu ČR.
⁶ Viz Indexy světových cen průmyslových surovin a potravin za březen 2006, ČSÚ, duben 2006.