Vývoj zahraničního obchodu - 1. čtvrtletí 2005

 

            Zahraniční obchod¹ v 1. čtvrtletí 2005 v porovnání se stejným obdobím 2004 charakterizovalo:

 

            - zvýšení obratu o 12,3 %. Obrat zahraničního obchodu meziročně vzrostl o 92,7 mld. Kč a dosáhl 844,6 mld. Kč. Významnější podíl na přírůstku obratu zahraničního obchodu měl vývoz (57,2 %), který se meziročně zvýšil o 14,1 % (o 53,1 mld. Kč), vliv dovozu, jenž byl vyšší o 10,6 % (o 39,6 mld. Kč), představoval 42,8 %. Za celkovou dynamikou vývozu i dovozu v 1. čtvrtletí 2005 se však skrývá zcela odlišný vývoj v jednotlivých měsících, který byl provázen postupným zmírňováním temp růstu. Nižší tempa růstu zahraničního obchodu budou zřejmě v roce 2005 (vzhledem k vysoké srovnávací základně od března 2004) převažovat. Pro všechny měsíce 1. čtvrtletí 2005 byl příznačný předstih růstu vývozu před růstem dovozu. Vyšší tempa růstu vykázal v 1. čtvrtletí 2005 zahraniční obchod v přepočtu na EUR a USD. Vlivem posílení CZK k těmto měnám vzrostl meziročně v přepočtu na EUR vývoz o 24,9 % a dovoz o 21,1 % a v přepočtu na USD vývoz o 31,1% a dovoz o 27,1 %;

 - významné zlepšení obchodní bilance . Kladné saldo dosáhlo 14,7 mld. Kč a meziročně vzrostlo o 13,4 mld. Kč. Za dobu existence České republiky to bylo páté (a současně nejvyšší) čtvrtletní aktivní saldo ² , kterého bylo docíleno . Obchodní bilance skončila aktivem ve všech měsících 1. čtvrtletí 2005. Saldo zahraničního obchodu se zlepšilo teritoriálně kromě SNS ³ u všech hlavních teritoriálních oblastí a ve zbožové struktuře mimo surovin nepoživatelných a minerálních paliv a průmyslového spotřebního zboží u všech ostatních tříd SITC;

            - v teritoriálním členění mírné oslabení podílu vyspělých tržních ekonomik na celkovém vývozu, který však zůstal i nadále převažující (91,6 %), při současném posílení pozice těchto států na celkovém dovozu (81,6 %). Pozitivním faktem je růst zastoupení rozvojových ekonomik, SNS a evropských tranzitivních ekonomik na celkovém vývozu. V dovozní orientaci se oslabilo postavení rozvojových ekonomik a ostatních států⁴;

            - ve zbožové skladbě zvýšení (i když diferencované) vývozu i dovozu u všech tříd SITC. K nadprůměrnému růstu došlo u vývozu zemědělských a potravinářských surovin a výrobků, chemikálií a příbuzných výrobků a strojů a dopravních prostředků. Dovoz nadprůměrně vzrostl u zemědělských a potravinářských surovin a výrobků, polotovarů a materiálů, průmyslového spotřebního zboží a zejména u surovin nepoživatelných a minerálních paliv. Do této třídy SITC se koncentroval největší schodek zahraničního obchodu s výrazným meziročním zhoršením.

        

         Vývoj zahraničního obchodu byl v 1. čtvrtletí 2005 mj. ovlivňován:

- cenami zahraničního obchodu⁵. Do změn vývozních a dovozních cen se kromě vývoje cen na světovém trhu výrazně promítl i vývoj devizového kurzu CZK vůči EUR a USD. V lednu až březnu 2005 proti stejnému období 2004 posílila CZK k EUR v průměru o 9,5 % a k USD v průměru o 14,9 %. Vývozní ceny vzrostly v lednu až únoru meziročně o 0,7 % a dovozní ceny ve stejném období klesly o 0,8 %;

-  přímými zahraničními investicemi (PZI), resp. jejich přílivem v uplynulém období. V roce 2004 proti roku 2003 příliv PZI zesílil a dosáhl 114,7 mld. Kč. PZI směřovaly téměř z poloviny do odvětví zpracovatelského průmyslu, jejichž výroba je ze značné části určena na vývoz. Příliv PZI pokračuje i v roce 2005 a za leden až únor 2005 dosáhl 20,6 mld. Kč;⁶

            - zpomalením růstu průmyslové výroby a tržeb z průmyslové činnosti;

            - mírnějším růstem domácí spotřebitelské poptávky v porovnání s předchozím obdobím. Za leden až únor 2005 se reálně zvýšily tržby v maloobchodě o 2,5 %;

            - ekonomickou situací ve světě a zejména ve státech eurozóny. V 1. čtvrtletí 2005 se objevily některé náznaky zpomalení hospodářského růstu ve světě (zejména největší ekonomiky světa – Spojených států), státy EU nevyjímaje. U hlavního zahraničněobchodního partnera České republiky – Německa byl po poklesu HDP ve 4. čtvrtletí 2004 snížen odhad růstu ekonomiky pro rok 2005 na 0,7 %.

           

Při podrobnějším pohledu na vývoj zahraničního obchodu v 1. čtvrtletí 2005 se ukazuje, že:

- vývoz vzrostl (mimo ostatních států) do všech hlavních  teritoriálních oblastí. Vysoká dynamika byla evidentní u vývozu do SNS, rozvojových ekonomik a evropských tranzitivních ekonomik. Převažující část zvýšení vývozu byla (i když při podprůměrném tempu růstu) realizována vývozem do vyspělých tržních ekonomik (44,3 mld. Kč), resp. států EU25 (40,7 mld. Kč). Příznivý vývoj provázel i vývoz do ostatních vyspělých tržních ekonomik (zejména do Spojených států). Celkové tempo růstu vývozu do států EU25 bylo odrazem rozdílné dynamiky ve vztahu k jednotlivým státům. Pro převažující počet států byl příznačný nadprůměrný růst vývozu (např. u Slovenska, Francie, Polska, Maďarska, Belgie, Španělska a Švédska), mírnější dynamika provázela vývoz do Německa, Itálie a Rakouska,  pokles se projevil hlavně u vývozu do Nizozemska a Spojeného království. Z vývozu do dalších států (mimo EU) stojí za zaznamenání růst vývozu do Ruska, na Ukrajinu, do Rumunska a výrazný pokles vývozu (o 38,3 %) do Číny;

            - dovoz byl meziročně vyšší z vyspělých tržních ekonomik, evropských tranzitivních ekonomik a SNS, dovoz z rozvojových ekonomik a zejména z ostatních států provázel pokles. Nadprůměrný růst vykázal dovoz z vyspělých tržních ekonomik, který byl vyvolán především zvýšeným dovozem z ostatních vyspělých tržních ekonomik (zejména ze Spojených států o 8,7 mld. Kč). Dynamika dovozu ze států EU25 byla podprůměrná a u  jednotlivých států EU25 značně rozdílná. Vysoce nadprůměrný růst vykázal dovoz z Nizozemska, Slovenska, Polska a ze Španělska, podprůměrný růst byl zřejmý u dovozu z Německa, Francie, Itálie, Rakouska a ze Spojeného království. U dovozu z dalších států (mimo EU) lze zmínit především pokles dovozu z Číny, růst dovozu z Ruska a z Ukrajiny;

            - saldo zahraničního obchodu bylo výsledkem snížení schodku s rozvojovými ekonomikami (o 7,2 mld. Kč) a s ostatními státy (o 3,3 mld. Kč), zvýšení aktiva obchodní bilance s vyspělými tržními ekonomikami (o 6,4 mld. Kč) a s evropskými tranzitivními ekonomikami (o 1,2 mld. Kč) a prohloubení pasiva obchodní bilance se SNS (o 3,9 mld. Kč). Největší aktivum se koncentrovalo na vyspělé tržní ekonomiky (54,9 mld. Kč), resp. státy EU25 (77,8 mld. Kč), s ostatními vyspělými tržními ekonomikami byla bilance pasivní 20,4 mld. Kč.

Kladná bilance obchodu se státy EU25 byla meziročně o 15,0 mld. Kč vyšší. K největšímu navýšení došlo u aktiva s Německem (o 7,1 mld. Kč), Francií (o 5,4 mld. Kč) a se Slovenskem (o 3,4 mld. Kč). Výrazně se meziročně zhoršila obchodní bilance s Nizozemskem a se Spojeným královstvím. Z dalších států (mimo EU25) skončil vysokým schodkem (i když nižším) zahraniční obchod s Čínou  (16,2 mld. Kč proti 19,8 mld. Kč), Ruskem, Spojenými státy a s Japonskem;

            - zbožová struktura zahraničního obchodu se vyznačovala u:

             . strojů a dopravních prostředků nadprůměrným růstem vývozu (15,3 %) a tím zvýšením jejich podílu na celkovém vývozu (z 50,5 % na 51,1 %). Zvýšení vývozu o 29,1 mld. Kč tvořilo 54,9 % nárůstu celkového vývozu. Dovoz strojů a dopravních prostředků zaznamenal naopak nejnižší meziroční růst (4,9 %) ze všech tříd SITC a tím i oslabení pozice na celkovém dovozu (ze 42,3 % na 40,1 %). Aktivum zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhlo 52,9 mld. Kč a meziročně vzrostlo o 21,3 mld. Kč. K navýšení aktivního salda došlo především u silničních vozidel (o 9,2 mld. Kč) a strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu (o 7,0 mld. Kč);

            . polotovarů a materiálů podprůměrnou dynamikou vývozu a tím oslabením jejich pozice na celkovém vývozu (z 23,2 % na 22,7 %)  a nadprůměrným tempem růstu dovozu, což vedlo ke zvýšení jejich podílu na celkovém dovozu (z 20,9 % na 21,2 %). Kladné saldo zahraničního obchodu s uvedenými výrobky přesto meziročně mírně vzrostlo (z 9,0 mld. Kč na 9,8 mld. Kč);

            . průmyslového spotřebního zboží a zboží j.n. poklesem aktiva (z 4,9 mld. Kč na 1,3 mld. Kč) v důsledku vyššího  tempa růstu dovozu (15,2 %) proti tempu růstu vývozu (5,3 %);

            . chemikálií a příbuzných výrobků vysokým relativním zvýšením vývozu (21,6 %) při současně podprůměrném růstu dovozu (6,1 %). Schodek zahraničního obchodu s těmito výrobky se meziročně proto snížil z 22,0 mld. Kč na 19,9 mld. Kč;

            . surovin nepoživatelných a minerálních paliv nejvyšší dynamikou dovozu (30,0 %) ze všech  tříd SITC a podprůměrnou dynamikou vývozu (12,2 %). Tento vývoj, který byl pod silným vlivem cen minerálních paliv, ovlivnil meziroční prohloubení záporného salda u této třídy SITC z 15,3 mld. Kč na 23,5 mld. Kč (u ropy a ropných výrobků z 11,2 mld. Kč na 15,9 mld. Kč a u topného plynu z 8,3 mld. Kč na 11,4 mld. Kč);

            . zemědělských a potravinářských surovin a výrobků nejvyšším tempem růstu vývozu ze všech tříd SITC. Předstih tempa růstu vývozu (34,6 %) před tempem růstu dovozu (16,2 %) se promítl do zmírnění pasivního salda (ze 6,9 mld. Kč na 5,9 mld. Kč).

 

Třídy SITC, rev. 3		Třídy SITC, rev. 3
0+1+4	zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky	6	polotovary a materiály
2+3	suroviny nepoživatelné a minerální paliva	7	stroje a dopravní prostředky
5	chemikálie a příbuzné výrobky	8+9	průmyslové spotřební  zboží a zboží j.n.

---

¹Všechny údaje jsou v běžných cenách. Údaje za rok 2004 jsou zpřesněné podle uzávěrky k 28. únoru 2005, údaje za leden 2005 jsou předběžné podle uzávěrky k 28. únoru 2005, za únor předběžné podle uzávěrky k 29. březnu 2005 a za březen předběžné podle uzávěrky k 28. dubnu 2005.

²Aktivem skončila obchodní bilance v 1. a 2. čtvrtletí 1993 (12,1 mld. Kč a 0,9 mld. Kč), v 1. čtvrtletí 1994 (0,2 mld. Kč)  a v 1. čtvrtletí 2004 (1,2 mld. Kč).

³Společenství nezávislých států.

⁴Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko a Vietnam.

⁵Indexy cen dovozu a vývozu v ČR jsou publikovány se zpožděním za údaji o zahraničním obchodu ČR.

⁶Podle předběžných údajů ČNB z měsíční platební bilance za únor zpracované podle metodiky ECB.