Vývoj zahraničního obchodu - 1. čtvrtletí 2004
Datum vydání: 27. 04. 2004
Kód: e-6031-04
Vývoj zahraničního obchodu v 1. čtvrtletí 2004
Zahraniční obchod 1 v 1. čtvrtletí 2004 v porovnání se stejným obdobím 2003 provázela řada změn, které se projevily v:
- příznivější dynamice 2 . Docílená tempa růstu vývozu i dovozu přispěla ke zvýšení obratu zahraničního obchodu o 77,8 mld. Kč, tj. o 11,6 %. Hodnota obratu zahraničního obchodu dosáhla 749,0 mld. Kč;
- nižší dynamice při vyjádření v EUR a výrazně vyšší dynamice při vyjádření v USD v porovnání s vývojem v CZK;
- významném snížení schodku . Záporné saldo zahraničního obchodu bylo nižší o 3,0 mld. Kč, což bylo výsledkem zcela odlišného vývoje v jednotlivých měsících - po mírném deficitu v lednu skončila obchodní bilance v únoru aktivem (vývoz kryl dovoz na 103,0 %) a v březnu výraznějším pasivem (krytí dovozu vývozem činilo 96,8 %);
- teritoriální orientaci oslabením podílu vyspělých tržních ekonomik na celkovém vývozu při současném posílení jejich pozice na celkovém dovozu. Významněji vzrostl podíl evropských tranzitivních ekonomik a SNS na celkovém vývozu, v dovozní orientaci se naopak úloha těchto států poněkud snížila. V relaci k vyspělým tržním ekonomikám, resp. státům EU 3 a k evropským tranzitivním ekonomikám a SNS se zvýšila kladná salda zahraničního obchodu, která významně kompenzovala pokračující propad obchodní bilance s ostatními státy 4 a s ostatními vyspělými tržními ekonomikami (zejména s Japonskem a s USA);
- zbožové struktuře růstem vývozu u všech tříd SITC (nejvyšším u polotovarů a materiálů 5 a u průmyslového spotřebního zboží) a zvýšením dovozu vyjma minerálních paliv a maziv u všech ostatních tříd SITC (nejvyšším opětovně u polotovarů a materiálů následovaných chemikáliemi a příbuznými výrobky, do kterých se nadále koncentroval největší schodek zahraničního obchodu);
- měnové skladbě zvýšením podílu vývozu i dovozu realizovaného v EUR při současném snížení podílu vývozu i dovozu realizovaného v USD. Předstih růstu vývozu před růstem dovozu ovlivnil zvýšení aktivního salda zahraničního obchodu realizovaného v EUR z 8,0 mld. Kč na 14,1 mld. Kč, zatímco pokles vývozu při současně značně podprůměrném růstu dovozu vedl k prohloubení deficitu zahraničního obchodu realizovaného v USD z 18,3 mld. Kč na 25,8 mld. Kč;
- oslabení úlohy aktivního zušlechťovacího styku (AZS) vlivem nevýznamných meziročních temp růstu vývozu po aktivním zušlechtění (1,1 %) i dovozu k aktivnímu zušlechtění (2,0 %).
- vývozní a dovozní ceny 6 . Do pohybu cen zahraničního obchodu se spolu se změnami kurzu CZK vůči EUR a USD promítl vývoj cen na světovém trhu 7 . V lednu až únoru 2004 proti stejnému období 2003 vývozní ceny vzrostly o 2,3 % a dovozní ceny klesly o 0,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn růstem cen vývozu všech zbožových tříd, zejména však minerálních paliv a maziv, materiálů a polotovarů a strojů a dopravních prostředků a poklesem cen dovozu především minerálních paliv a maziv a strojů a dopravních prostředků. Pokles cen dovozu byl tlumen růstem cen surovin, polotovarů a materiálů. Směnné relace v lednu až únoru 2004 dosáhly meziročního indexu 102,6. Ceny zahraničního obchodu působily na rozsah schodku zahraničního obchodu v běžných cenách pozitivně. Za leden až únor 2004 jejich vliv představoval 5,5 mld. Kč (v 1. čtvrtletí 2003 ceny naopak působily ve směru prohloubení schodku zahraničního obchodu v běžných cenách). V lednu až únoru 2004 meziročně vzrostl reálně vývoz o 6,0 % a dovoz o 5,9 %;
- devizový kurz CZK vůči EUR a vůči USD , který se nadále vyvíjel zcela odlišně. V porovnání s 1. čtvrtletím 2003 CZK v 1. čtvrtletí 2004 v průměru oslabila vůči EUR o 3,7 % a vůči USD v průměru posílila o 12,1%. Slabší CZK vůči EUR zvýhodňovala vývoz v EUR, silnější CZK vůči USD přispěla k levnějším dovozům v USD (především ropy, zemního plynu a spotřebního zboží);
- růst průmyslové výroby a tržeb z průmyslové činnosti , na kterých měly přibližně poloviční podíl tržby z přímého vývozu, které za leden až únor 2004 meziročně vzrostly v běžných cenách o 11,5 %. Růst průmyslové výroby (např. růst výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků ovlivněný mj. světovou konjunkturou) rozšířil vývozní fondy. Zvýšení průmyslové výroby kladlo současně (vzhledem k dovozní náročnosti produkce) i vyšší nároky na dovoz;
- domácí spotřebitelskou poptávku , která v porovnání s předchozím obdobím oslabila. O tom svědčí vývoj maloobchodních tržeb, které za leden až únor meziročně vzrostly v běžných cenách pouze o 1,6 %. Určité náznaky oživení se projevily u domácí investiční poptávky ;
- příliv přímých zahraničních investic (čistý příliv PZI za období leden až únor podle měsíční platební bilance ČNB činil 17,4 mld. CZK);
- zahraniční poptávku , která byla ovlivněna především oživením hospodářského růstu ve státech eurozóny. O tom svědčí např. další zvýšení podílu Německa 8 na celkovém vývozu (z 36,6 % v 1. čtvrtletí 2003 na 37,6 % v 1. čtvrtletí 2004).
Při podrobnějším pohledu na vývoj zahraničního obchodu v 1. čtvrtletí 2004 v porovnání s 1. čtvrtletím 2003 se ukazuje, že
- vývoz vzrostl o 40,4 mld. Kč, tj. o 12,1 % a dosáhl 373,9 mld. Kč; na zvýšení obratu zahraničního obchodu se podílel 51,9 %. Při vyjádření v EUR byl vývoz vyšší o 7,9 % a v USD o 25,6 %. Vývoz se sice zvýšil v relaci ke všem hlavním teritoriálním oblastem, avšak diferencovanými tempy. Nadprůměrná dynamika (18,1 %), která provázela vývoz do evropských tranzitivních ekonomik a SNS, vyústila v přírůstek vývozu do těchto států o 11,4 mld. Kč. Na růstu se podílely státy SEDVO, zejména Polsko, Maďarsko a Slovensko (dohromady 9,5 mld. Kč), vývoz do Ruska se zvýšil nevýznamně. Vysoké tempo růstu (52,8 %) vykazoval vývoz do ostatních států, kde rozhodující úlohu měl s podílem 91,4 % vývoz do Číny. Hodnota vývozu do těchto států zůstala nadále nízká a představovala pouze necelých 11 % dovozu z nich. Vývoz do rozvojových ekonomik prakticky stagnoval na úrovni 1. čtvrtletí 2003. Podprůměrné tempo růstu, které bylo vyvoláno zejména poklesem vývozu do států ESVO, nízkým zvýšením vývozu do ostatních vyspělých tržních ekonomik a podprůměrným tempem růstu vývozu do států EU, provázelo vývoz do vyspělých tržních ekonomik. Tyto státy se na celkovém růstu hodnoty vývozu přesto podílely 71,1 %, z toho státy EU 69,1 %. Pozitivní vliv na vývoz do států EU měl hlavně vývoz do Německa, který vzrostl o 18,8 mld. Kč, tj. o 15,4 %. Nadprůměrný růst byl zřejmý u vývozu do Rakouska, Belgie a Itálie, které se dohromady podílely na přírůstku vývozu do států EU 28,0 %, nízký přírůstek zaznamenal naopak vývoz do Francie a Velké Británie, vývoz do Nizozemska dokonce meziročně klesl o 8,3 %;
- dovoz byl vyšší o 37,4 mld. Kč, tj. o 11,1 % a činil 375,1 mld. Kč; na růstu obratu zahraničního obchodu se podílel 48,1 %. Při vyjádření v EUR dovoz vzrostl o 6,9 % a v USD o 24,4 %. Vyjma rozvojových ekonomik se dovoz zvýšil ze všech ostatních teritoriálních oblastí. Dosažená tempa růstu byla rozdílná. Nadprůměrný růst (11,6 %) vykázal dovoz z vyspělých tržních ekonomik, který byl vyvolán zvýšeným dovozem z ostatních vyspělých tržních ekonomik, a to zejména z Japonska (o 35,0 %) a z USA (o 23,6%). Přírůstek dovozu ze států EU o 21,0 mld. Kč, tj. o 10,5 % byl ovlivněn vyšším dovozem z Itálie, Francie a z Nizozemska (celkově o 5,9 mld. Kč) a především zvýšeným dovozem z Německa (o 11,0 mld. Kč), který se na růstu dovozu ze států EU podílel 52,3 %. Největší relativní růst zaznamenal dovoz z ostatních států (vliv dovozu z Číny); hodnota dovozu z těchto států vzrostla o 4,5 mld. Kč (z toho z Číny o 4,4 mld. Kč). Podprůměrné zvýšení dovozu z evropských tranzitivních ekonomik a SNS bylo vyvoláno hlavně poklesem dovozu z Ruska (o 1,8 %), neboť dovoz ze států SEDVO (vyjma Slovenska) rostl vysokými tempy. Dovoz z rozvojových ekonomik byl poznamenán mírným poklesem;
- schodek zahraničního obchodu se významně snížil a dosáhl 1,2 mld. Kč (krytí dovozu vývozem činilo 99,7 % proti 98,8 % v 1. čtvrtletí 2003). Toto zlepšení bylo výsledkem zvýšení kladného salda zahraničního obchodu se státy EU (o 6,9 mld. Kč) a s evropskými tranzitivními ekonomikami a SNS (o 5,3 mld. Kč) a mírného snížení deficitu obchodní bilance s rozvojovými ekonomikami. Největší pasivum (20,1 mld. Kč) s dalším meziročním zhoršením vykázal zahraniční obchod s ostatními státy. Z jednotlivých států skončil největším záporným saldem zahraniční obchod s Čínou (19,9 mld. Kč), dále pak s Ruskem (12,8 mld. Kč), s Japonskem a s USA. Pozitivně působilo na obchodní bilanci zejména zvýšení kladného salda zahraničního obchodu s Německem, Rakouskem a s Belgií (celkově o 12,5 mld. Kč);
- vývoz po aktivním zušlechtění i dovoz k aktivnímu zušlechtění provázel nevýznamný růst (o 1,1 % a 2,0 %), který ovlivnil snížení podílu zušlechťovacích procesů na celkovém vývozu z 28,5 % na 25,7 % a na celkovém dovozu z 20,5 % na 18,8 %. Vývoz po AZS činil 96,1 mld. Kč a dovoz k AZS dosáhl 70,5 mld. Kč. Kladné saldo z AZS zůstalo zhruba na úrovni 1. čtvrtletí 2003 (25,5 mld. Kč proti 25,8 mld. Kč) a jeho pozitivní dopad na celkovou obchodní bilanci zůstal zachován. Výpočetní technika byla (i přes pokles vývozu) s podílem 18,8 % na celkovém vývozu po AZS nejvýznamnější položkou vývozu po AZS, telekomunikační zařízení s podílem 24,6 % na celkovém dovozu k AZS a s růstem o 7,1 % hlavní položkou dovozu k AZS;
- zbožová struktura zaznamenala některé pohyby, které spočívaly v::
. podprůměrném růstu vývozu strojů a dopravních prostředků a nadprůměrném zvýšení jejich dovozu. Pozice těchto výrobků na celkovém vývozu oslabila z 51,4 % na 50,2 % a na celkovém dovozu posílila z 42,1 % na 42,3 %. Předstih růstu dovozu před růstem vývozu ovlivnil mírný pokles kladného salda zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky, které však zůstalo ze všech tříd SITC nejvyšší (29,1 mld. Kč) a kompenzovalo schodky obchodních bilancí u řady tříd SITC;
. nadprůměrné dynamice vývozu i dovozu polotovarů a materiálů , které si posílily druhou nejvýznamnější pozici na celkovém vývozu (23,3 %) i na celkovém dovozu (20,9 %). Kladné saldo zahraničního obchodu s uvedenými výrobky vzrostlo z 7,8 mld. Kč na 9,0 mld. Kč;
. zvýšení aktivního salda (o 2,4 mld. Kč) zahraničního obchodu s průmyslovým spotřebním zbožím , které bylo ovlivněno vyšším růstem vývozu oproti zvýšení dovozu;
. v předstihu růstu dovozu před růstem vývozu u chemikálií a příbuzných výrobků , který vedl k prohloubení schodku (o 3,1 mld. Kč) zahraničního obchodu s uvedenými výrobky; ten byl ze všech tříd SITC nejvyšší (21,8 mld. Kč);
. růstu vývozu (o 1,4 mld. Kč) a poklesu dovozu (o 1,7 mld. Kč) surových materiálů nepoživatelných a minerálních paliv , což vedlo ke zmírnění schodku zahraničního obchodu s uvedenými výrobky o 3,2 mld. Kč. Tento vývoj byl pod silným vlivem vývozních a dovozních cen minerálních paliv a maziv 9 ;
. prohloubení záporného salda zahraničního obchodu se zemědělskými a potravinářskými surovinami a výrobky .
____________________________
1 Všechny údaje jsou v běžných cenách. Údaje za rok 2003 jsou zpřesněné podle uzávěrky k 17. únoru 2004, údaje za rok 2004 jsou za leden předběžné podle uzávěrky k 17. únoru 2004, za únor předběžné podle uzávěrky k 16. březnu 2004 a za březen předběžné podle uzávěrky k 19. dubnu 2004.
2 Tato dynamika je příznivá i v porovnání s vývojem zahraničního obchodu EU-15. Podle prvního odhadu Eurostatu z 20. dubna 2004 za leden až únor 2004 klesl proti stejnému období 2003 vývoz EU-15 do třetích států o 1 % a dovoz EU-15 ze třetích států o 2 %; Intra-obchod EU-15 stagnoval.
3 Po vstupu ČR do EU dojde k dalšímu posílení a soustředění vývozní a dovozní orientace zahraničního obchodu na EU. Při promítnutí údajů za 1. čtvrtletí 2004 o zahraničním obchodu ČR s ostatními přistupujícími státy do EU do údajů o zahraničním obchodu ČR se stávajícími členy EU by ve vztahu k rozšířené EU-25 byl vývoz vyšší o 60,5 mld. Kč (o 22,8 %) a dovoz o 44,3 mld. Kč (o 20,1%). Kladné saldo zahraničního obchodu se státy rozšířené EU-25 by vzrostlo o 16,2 mld. Kč a dosáhlo by 61,2 mld. Kč, zatímco s ostatními státy (mimo EU) by zahraniční obchod skončil schodkem 62,4 mld. Kč. Posuny v teritoriální orientaci zahraničního obchodu ve prospěch států EU se budou koncentrovat a v převažující míře dopadnou na zahraniční obchod s evropskými tranzitivními ekonomikami a SNS.
4 Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko a Vietnam.
5 SITC 6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu .
6 Indexy cen dovozu a vývozu v ČR jsou publikovány s měsíčním zpožděním za údaji o zahraničním obchodu ČR.
7 Index světových cen průmyslových surovin a potravin ČSÚ činil v 1. čtvrtletí 2004 proti stejnému období 2003 v průměru 105,5.
8 Podle zprávy Deutsche Bundesbank z 19. dubna 2004 se HDP Německa v 1. čtvrtletí 2004 zvýšil meziročně zhruba o 1,25 %. Tato největší evropská ekonomika se podílí na hospodářském výkonu eurozóny 30 %.
9 V lednu až únoru 2004 proti stejnému období 2003 vývozní ceny minerálních paliv a maziv vzrostly o 7,6 % a jejich dovozní ceny klesly o 12,1 %.
