Vývoj osevních ploch a výsledky prvních odhadů výnosů a produkce zemědělských plodin - 2005
Datum vydání: 11. 07. 2005
Kód: e-2140-05
Vývoj osevních ploch a výsledky prvních odhadů hektarových výnosů zemědělských plodin v roce 2005
Struktura osevních ploch zásadním způsobem ovlivňuje produkci zemědělských komodit. Její vývoj po roce 1990 zaznamenal hluboké změny. Výrazně narůstá podíl technických plodin na struktuře osevů, na druhé straně se každoročně snižují plochy okopanin, víceletých i jednoletých pícnin pěstovaných na orné půdě. Hlavní skupinou pěstovaných zemědělských plodin však i nadále zůstávají obiloviny. Jejich podíl na celkové osevní ploše činí v letošním roce 60,0 % a v dlouhodobém sledování neklesá pod 50 %.
V letošním roce byl zaznamenán mírný pokles osevní plochy obilovin o 13,8 tis. ha (o 0,9 %). Ten je spojen především se snížením osevních ploch ozimé pšenice, které činí 38,9 tis. ha, což je snížení o 4,9 %, žita ozimého a jarního o 12,3 tis. ha (o 20,8 %), ovsa o 6,9 tis. ha (o 11,8 %) a kukuřice na zrno, jejíž osevní plocha klesla o 7,8 tis. ha (o 8,9 %). Dlouhodobý růst osevních ploch vykazuje u obilovin pouze triticale. Letošní osevní plocha této plodiny vzrostla na 64,8 tis. ha, což je nárůst o 2 tis. ha. Tato obilovina je použitelná nejen ke krmivářským účelům, ale má i velmi dobré předpoklady k technickému využití (výroba biolihu).
Po dlouhodobějším poklesu osázených ploch brambor došlo v roce 2003 ke zpomalení tohoto trendu. Od roku 2000 klesla tato plocha více než o třetinu (z 69 tisíc ha na 43 tisíc ha). V roce 2004 byly plochy brambor prakticky na stejné úrovni jako v roce 2003. Tento trend potvrzují i letošní osevní plochy této plodiny, které jsou jen o 99 ha vyšší než v loňském roce. V dalších obdobích nelze očekávat růst podílu v zastoupení brambor na orné půdě, vzhledem k pěstebním a navazujícím ekonomickým problémům této plodiny.
Další důležitou plodinou, která v posledním období prošla zajímavým vývojem je řepka, jejíž osevní plocha se od roku 1993 do roku 2001 více než zdvojnásobila (ze 167 tis. ha na 343 tis. ha). Po 2 letém snížení osevních ploch, jehož příčinou byly především nepříznivé klimatické podmínky a následné zaorávky, došlo v roce 2004 k mírnému oživení (259 460 ha osevních ploch). Letošní osevní plochy potvrzují další mírný nárůst o 7,7 tis. ha (o 3,0 %) na 267 tis. ha. Důvodem pro oživení zájmu pěstitelů je rovněž podpora státu (finanční stimulace) výroby metylesteru.
Druhým faktorem, který má vliv na celkovou produkci zemědělských plodin v daném roce je výnos jednotlivých plodin. Tento faktor je podstatnou měrou ovlivňován vývojem počasí v daném období. Počasí pro sklizňové práce a následně i předseťovou přípravu v loňském roce na většině území České republiky probíhalo příznivě. Po spíše suchém srpnu s nerovnoměrně rozloženými srážkami nastalo zlepšení vláhových podmínek, což se odrazilo na příznivém růstu a vývoji řepky i obilnin. Setí probíhalo v agrotechnických lhůtách. Vzcházení ozimých obilnin bylo rychlé, rovnoměrné a některé i pozdě seté porosty byly díky příznivému počasí ve velmi dobrém stavu. Na stavu ozimů se příznivě projevil i průběh počasí po vzejití a hlavně pak během listopadu a prosince. Postupné ochlazování pomalu ukončilo vegetaci, porosty byly na zimu dobře připraveny. Během zimních měsíců bylo počasí pro ozimy příznivé. Na jaře musely rostliny přečkat v krátkém čase hned několik stresujících faktorů za sebou. Vysoké teploty pár dní po zimě vystřídaly nízké teploty a nedostatek srážek. K tomu se ještě připojily mrazy ke konci dubna, které poškodily vzcházející porosty cukrovky, ovocné sady a v některých oblastech poškodily řepku, zeleninu, ale i jarní a ozimé obilniny. Celkově jsou však stavy porostů dobré.
První červnový odhad hektarových výnosů zemědělských plodin předpokládá úrodu základních obilovin ve výši 7 295 tis. tun zrna, tj. o 11,2 % méně než byla rekordní loňská definitivní sklizeň. Největší část zaujímá pšenice s očekávanou produkcí 4 243 tis. tun při průměrném hektarovém výnosu 5,17 t/ha (loňská skutečnost činila 5,84 t/ha). Z toho odhad produkce významnější pšenice ozimé dosahuje 3 997 tis. tun při hektarovém výnosu 5,24 t/ha. Další nejvíce zastoupenou plodinou je ječmen s odhadovanou produkcí 2 389 tis. tun při průměrném hektarovém výnosu 4,58 t/ha (loňská skutečnost činila 4,97 t/ha), z toho odhad produkce ječmene jarního dosahuje 1 824 tis. tun při hektarovém výnosu 4,60 t/ha. Odhadovaná produkce triticale dosahuje 280 tis. tun při hektarovém výnosu 4,32 t/ha (skutečnost loňského roku 4,86 t/ha). První odhad produkce žita předpokládá 198 tis. tun při průměrném hektarovém výnosu 4,22 t/ha (loňská skutečnost 5,29 t/ha). U ovsa se očekává produkce 185 tis. tun při hektarovém výnosu 3,59 t/ha ( loňská skutečnost byla 3,88 t/ha).
Odhad produkce řepky činí 754 tis. tun při předpokládaném průměrném hektarovém výnosu 2,82 t/ha.Tento odhad produkce je o 19,3 % nižší než loňská definitivní sklizeň.