Vývoj indexů spotřebitelských cen - 4. čtvrtletí 2006 a rok 2006

Spotřebitelské ceny klesly ve 4. čtvrtletí 2006 proti 3. čtvrtletí 2006 o 0,9 %. Toto snížení vyvolal zejména pokles cen v oddílech rekreace a kultura, doprava, bydlení, potraviny a nealkoholické nápoje. Hlavními faktory cenového poklesu bylo snížení cen komplexních dovolených vlivem skončení hlavní sezóny o 14,8 %, snížení cen pohonných hmot o 8,9 %, zemního plynu o 5,5 %. Z potravin byly nižší zejména ceny čerstvé zeleniny o 16,8 %. Mírně nižší byly ceny mouky, drůbeže, kakaa, kávy, čaje.
V souvislosti se zahájením nového školního roku se nejvíce zvýšily ceny vzdělávání. V odívání a obuvi se zvýšily ceny vlivem zejména nových kolekcí zimního oblečení a bot. Z potravin byly vyšší ceny brambor o 15,9 %, vajec o 3,8 %, rýže o 3,4 % a jižního ovoce o 3,1 %.

V návaznosti na mezičtvrtletní vývoj došlo ve 4. čtvrtletí 2006 k výraznému zpomalení meziročního růstu hladiny spotřebitelských cen. Spotřebitelské ceny vzrostly ve 4. čtvrtletí 2006 proti stejnému období minulého roku o 1,5 %, což je o 1,4 procentního bodu méně než ve 3. čtvrtletí 2006. Výrazný pokles meziročního cenového růstu na téměř poloviční hodnotu způsobilo zmírnění růstu cen v oddílech bydlení, potraviny a nealkoholické nápoje, doprava, rekreace a kultura. Růst regulovaných cen zmírnil na 3,5 % (ze 7,8 % ve 3. čtvrtletí 2006) a tržních cen na 0,8 % (z 1,3 % ve 3. čtvrtletí).
V bydlení zpomalil cenový růst zemního plynu na 0,4 % ze 24,6 % ve 3. čtvrtletí. Důvodem byl rozdílný meziměsíční vývoj cen v říjnu 2006 (pokles o 5,5 %) a v říjnu 2005 (růst o 17,4 %). Ceny elektřiny vzrostly o 9,0 % a tepla o 8,0 %. Vlivem téměř nulového růstu cen zemního plynu zaznamenaly ceny bydleni nejnižší meziroční cenový růst od 2. čtvrtletí 2005. Přesto měl oddíl bydlení i nadále největší podíl na meziroční přírůstek spotřebitelských cen (1,1 procentního bodu).

V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje zmírnil meziroční růst cen zejména u pekárenských výrobků a obilovin na 10,6 % (ze 13,2 % ve 3. čtvrtletí), čerstvé zeleniny na 5,0 % (z 19,7 %). U ovoce mírného pásma ceny z růstu o 11,4 % ve 3. čtvrtletí přešly v pokles o 1,2 %. Nižší než loni byly i ceny kávy, kakaa, čaje, čokolády a čokoládových výrobků, mouky, drůbeže, rostlinných tuků, másla. Naopak ceny brambor vzrostly o 113,3 % (ve 3. čtvrtletí o 71,2 %).

Vývoj spotřebitelských cen pekárenských výrobků jmenovitě chleba a pečiva korespondoval s vývojem cen obilí zemědělských výrobců v 1. až 3. čtvrtletí 2006

Změna z cenového růstu na pokles nastala ve vývoji cen dopravy v důsledku vývoje cen pohonných hmot, které ve 4. čtvrtletí klesly o 7,7 %, zatímco ve 3. čtvrtletí vzrostly o 1,0 %. Ceny dopravních služeb vzrostly o 3,0 %.

Zpomalení až pokles cenového meziročního vývoje ukazují i výsledky v posledních známých měsících u světových cen ropy BRENT, dovozních cen skupiny nerostná paliva, maziva a příbuzné materiály i cen průmyslových výrobců rafinérských ropných výrobků. Pokles spotřebitelských cen byl v ČR navíc ovlivněn příznivým vývojem měnových kurzů Kč vůči dolaru v posledních měsících roku 2006.

V oddíle rekreace a kultura přestalo v meziročním srovnání působit zvýšení rozhlasových a televizních koncesionářských poplatků, ke kterému došlo v říjnu 2005. Pokračoval pokles cen audiovizuálních a fotografických zařízení a cen osobních počítačů.

Nižší než v loňském 4. čtvrtletí byly ceny v oddílech odívání a obuv, bytové vybavení a zařízení a provoz domácnosti, avšak jejich pokles se ve 4. čtvrtletí zmírnil. Tento dlouhodobý trend mírného snižování cen oděvů a obuvi, domácích spotřebičů, ale i cen elektronických zařízení pro příjem, záznam a reprodukci zvuku a obrazu, mobilních telefonů je odrazem konkurenčních tlaků na trhu těchto výrobků vyvolaných převahou nabídky nad poptávkou a dovozem laciného zboží z asijských zemí. U elektronických přístrojů navíc dochází k rychlé obměně sortimentu vyvolané technickým pokrokem a spojené se snižováním cen.

Růst cen zboží úhrnem zpomalil na 0,6 % (ze 2,7 % ve 3. čtvrtletí), růst cen služeb zpomalil na 3,0 % (ze 3,5 % ve 3. čtvrtletí).


Hodnocení roku 2006

Meziměsíční vývoj spotřebitelských cen v roce 2006 byl ovlivněn administrativními změnami cen , mezi které zejména patřilo:

- zvýšení cen elektřiny o 9,0 %, zemního plynu o 4,8 %, tepla a teplé vody o 6,3 %, vodného o 3,4 %, stočného o 5,0 % od ledna
- zvýšení cen zemního plynu o 1,4 % od dubna
- snížení cen dálkového volání z pevné linky od dubna
- zvýšení cen veřejných telekomunikačních služeb o 5,9 % v důsledku zvýšení paušálních poplatků za provoz bytové telefonní stanice od května
- zavedení poplatku 700 Kč za zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla od července
- snížení sazby DPH z 19 % na 5 % u kávy, kakaa, čaje, čokolády a čokoládových výrobků od 15. července
- snížení cen zemního plynu o 5,5 % od října

Z tržních cen ovlivňovaly meziměsíční cenový vývoj hlavně

- ceny pohonných hmot, které vzrostly nejvíce v dubnu (o 4,8 %) a květnu (o 3,6 %) a naopak v posledních čtyřech měsících roku klesaly a působily tak na zmírňování inflace
- ceny potravin, jejichž obousměrné cenové pohyby byly do značné míry ovlivňovány sezónními cenami ovoce, zeleniny, brambor a ve 3. čtvrtletí výrazným zvýšením cen pekárenských výrobků a obilovin
- sezónní ceny tuzemských a zahraničních dovolených a lázeňských pobytů, jejichž ceny se cyklicky mění a působí tak na zvyšování nebo snižování meziměsíční inflace
- mírný pokles cen odívání a obuvi a bytového vybavení a zařízení domácnosti ve většině měsíců roku 2006

Průměrné meziměsíční tempo růstu spotřebitelských cen v roce 2006 bylo 0,1 %, v tom u administrativně ovlivňovaných cen bylo 0,3 % a u tržních 0,1 %.


Meziroční vývoj

Průměrná meziroční míra inflace v roce 2006 dosáhla 2,5 %, což je o 0,6 procentního bodu vyšší hodnota než v roce 2005. Zrychlil růst jak tržních (na 0,9 % z 0,7 % v roce 2005), tak administrativně ovlivňovaných cen (na 7,8 % z 5,8 % v roce 2005).

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 2,0 % (v roce 2005 o 0,8 %) a ceny služeb v úhrnu o 3,5 % (v roce 2005 o 3,7 %).

Z rozkladu meziročního přírůstku spotřebitelských cen v roce 2006, který v sobě zahrnuje kombinaci výše cenového růstu a váhu jednotlivých oddílů spotřebního koše, vyplývá, že na zvýšení cenové hladiny v roce 2006 o 2,5 %

- se nejvíce podílely ceny bydlení s podílem 1,7 procentního bodu
- ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, doprava, pošty a telekomunikace, stravování a ubytování zvedly cenovou hladinu shodně o 0,2 procentního bodu
- shodně po 0,1 procentního bodu přidaly ceny v oddílech alkoholické nápoje a tabák, zdraví, rekreace a kultura, ostatní zboží a služby
- protiinflačně působil pokles cen v oddílech odívání a obuv, jehož vliv na snižování cenové hladiny činil -0,3
- rovněž pokles cen v oddíle bytové vybavení a zařízení domácností ubral na výši inflace -0,1 procentního bodu

V bydlení vzrostly hlavně ceny zemního plynu o 19,1 %, elektřiny o 9,0 %, tepla a teplé vody o 10,7 %, vodného o 3,5 %, stočného o 5,6 %.

Ceny potravin a nealkoholických nápojů byly v prvních měsících roku 2006 nižší ve stejných měsících roku 2005. Od června nastal v jejich cenovém vývoji obrat v důsledku zejména zvyšujících se cen pekárenských výrobků a obilovin, které v průměru za rok 2006 vzrostly o 7,0 %, z toho ceny chleba o 9,1 % a pečiva o 16,6 %. Rekordní růst zaznamenaly ceny brambor, které zdražily o 67,9 %, z toho ve 4. čtvrtletí o 113,3 %. Naopak ceny některých potravin byly nižší než v roce 2005 (např. ceny drůbeže, ovoce, cukru, čokolády, kakaa, čaje).

Vývoj cen dopravy ovlivnil zejména vývoj cen pohonných hmot, které vzrostly za rok 2006 v průměru o 3,1 %. Ceny pohonných hmot prodělaly v roce 2006 proměnlivý vývoj, jejich meziroční změna se pohybovala od +13,9 % v únoru do -10,8 % v říjnu. Ve 4. čtvrtletí pak zaznamenaly poměrně výrazný meziroční pokles. Tento vývoj korespondoval s vývojem cen ropy na světových trzích, s vývojem cen tuzemských výrobců koksu a rafinérských ropných výrobků a dovozních cen nerostných paliv a minerálních olejů.

V oddíle pošty a telekomunikace se zvýšily ceny veřejných telekomunikačních služeb o 7,5 %v důsledku jejich vývoje v 1. a 2. čtvrtletí 2006. Na úroveň cenové hladiny veřejných telekomunikačních služeb v 1. pololetí působilo jednak výrazné zvýšení cen způsobené zrušením volných minut v místním a dálkovém volání - obsažených v paušálních poplatcích za provoz stálé bytové telefonní stanice - od června 2005 (které se projevovalo do května 2006), dále snížení cen dálkového volání a volání do mobilních sítí z pevné linky od dubna 2006 a zvýšení paušálních poplatků za provoz stálé bytové stanice od května 2006.

Ve stravování a ubytování byly vyšší ceny ubytovacích služeb o 13,7 % vlivem zejména změny dotačního systému ubytování na kolejích. Ceny jídel ve veřejném stravování se zvýšily o 2,0 %,v závodních jídelnách o 1,9 %, ve školních jídelnách o 1,7 %.

Na růstu cen v oddíle rekreace a kultura se podílelo až do září 2006 zvýšení televizních a rozhlasových poplatků, ke kterému došlo v říjnu 2005. Ceny dovolených s komplexními službami vzrostly o 1,2 %. Pokračoval pokles cen elektronických zařízení pro příjem, záznam a reprodukci zvuku a obrazu.

V oddíle zdraví byly vyšší zejména ceny lázeňských pobytů (o 8,0 %), ceny a doplatky léčiv a ceny stomatologické péče shodně o 5,6 %..

V oddíle ostatní zboží a služby vzrostly ceny osobních služeb o 4,7 % a finančních služeb o 4,4 %.

Harmonizovaný index spotřebitelských cen v zóně EU25

Meziroční přírůstek průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) 25 členských zemí EU byl podle předběžných údajů v říjnu 1,8 % a v listopadu 2,1 %. Nejvíce vzrostly ceny v Lotyšsku (o 5,6 % a 6,5 %) a Maďarsku (o 6,3 % a 6,4 %). Mezi státy s nenižší hodnotou HICP se v říjnu a listopadu zařadila Česká republika, kde meziroční přírůstek HICP byl v říjnu 0,8 %, listopadu 1,0 %. Podle předběžných výpočtů zrychlil v prosinci meziroční přírůstek HICP v ČR na 1,5 %. Na Slovensku zpomalil cenový růst v říjnu a listopadu na 3,1 % a 3,7 % (v září byl 4,5 %). V Německu naopak mírně zrychlil na 1,1 % a 1,5 % (z 1,0 % v září).

V roce 2005 byly hodnoty HICP za ČR ve většině měsíců nižší než HICPEU25. Na konci roku 2005 a v 1. až 3. čtvrtletí 2006 se jejich hodnoty velmi přiblížily, ve 4. čtvrtletí 2006 se opět český HICP dostal pod průměr EU25.