Vývoj indexů spotřebitelských cen - 1. čtvrtletí 2006

Vývoj spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2006 byl podobně jako v minulých letech charakteristický výrazným meziměsíčním růstem cen v lednu a následným zklidněním cenové hladiny v únoru a březnu. V lednu 2006 vzrostly spotřebitelské ceny o 1,4 %, což je o 0,7 procentního bodu více než v lednu 2005. Tento vývoj způsobily do značné míry administrativně ovlivňované ceny (0,9 procentního bodu), podíl tržních cen byl 0,5 procentního bodu. Z regulovaných cen se zvýšily ceny elektřiny o 9,0 %, zemního plynu o 4,8 %, tepla a teplé vody o 6,3 %, vodného o 3,4 %, stočného o 5,0 %. Z tržních cen se zvedly zejména ceny v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, rekreace a kultura, stravování a ubytování. Průměrné meziměsíční tempo růstu v 1. čtvrtletí 2006 bylo 0,5 %.

V souvislosti s rozdílným meziměsíčním přírůstkem spotřebitelských cen v lednu 2006 a lednu 2005 zrychlil meziroční růst spotřebitelských cen v lednu 2006 na 2,9 % ze 2,2 % v prosinci 2005, což ovlivnilo i cenovou úroveň celého 1. čtvrtletí. Spotřebitelské ceny vzrostly v 1. čtvrtletí 2006 proti 1. čtvrtletí 2005 o 2,8 %, což je o 0,4 procentního bodu více než ve 4. čtvrtletí 2005. Tento vývoj ovlivnily hlavně regulované ceny, které vzrostly o 9,9 % (z 8,0 % ve 4. čtvrtletí 2005), zatímco tržní ceny vzrostly stejně jako ve 4. čtvrtletí o 0,7 %.
Na zrychlení meziročního růstu cen působily hlavně ceny v oddíle bydlení, voda, energie, paliva, které u některých položek zaznamenaly několik let nevídaný růst. Ceny zemního plynu byly v 1. čtvrtletí 2006 meziročně vyšší o 25,4 %, což je nejvíce od 4. čtvrtletí 2001. Ceny elektřiny vzrostly o 9,0 %, tj. nejvíce od 4. čtvrtletí 2002 a ceny tepla a teplé vody o 10,8 % tj. největší růst od 4.čtvrtletí 1998. Oddíl bydlení měl výrazně nejvyšší vliv na meziročním přírůstku spotřebitelských cen (1,9 procentního bodu).

Druhý v pořadí vlivu na růst cenové hladiny (0,4 procentního bodu) byl oddíl doprava v důsledku vyšších cen pohonných hmot o 12,4 %. Tento nárůst způsobilo výrazné zvýšení cen pohonných hmot v průběhu roku 2005, zatímco v 1. čtvrtletí 2006 jejich ceny v průměru meziměsíčně mírně klesaly zřejmě jako odezva zpomalení cenového růstu světových cen ropy, dovozních cen ve skupině nerostná paliva a příbuzné materiály i cen průmyslových výrobců rafinérských ropných výrobků na konci roku 2005. Ceny dopravních služeb vzrostly o 4,7 %.

Třetí nejvyšší vliv (0,3 procentního bodu) na úrovni cenové hladiny měl oddíl pošty a telekomunikace. Také zde byl meziroční růst v 1. čtvrtletí 2006 důsledkem cenového vývoje v roce 2005. Veřejné telekomunikační služby vzrostly o 14,9 % v důsledku změny v paušálních poplatcích za provoz stálé bytové telefonní stanice od července 2005. V 1. čtvrtletí naopak došlo ke snížení poplatku za zřízení stálé bytové stanice s přidáním volných minut pro místní a dálkové volání, což zpomalilo cenový růst veřejných telekomunikačních služeb. Také u poštovních služeb zmírnil cenový růst na 4,7 % (z 15,5 % ve 4. čtvrtletí 2005). Důvodem bylo jednorázové zvýšení cen poštovních poplatků v únoru 2005.

Na růstu cenové hladiny v 1. čtvrtletí 2006 se dále podílely ceny v oddílech rekreace a kultura, stravování a ubytování shodně 0,2 procentního bodu a ceny v oddílech alkoholické nápoje a tabák, zdraví a ostatní zboží a služby (shodně 0,1 procentního bodu). Z těchto oddílů zaznamenaly zrychlení cenového růstu ceny v oddíle ostatní zboží a služby a alkoholické nápoje a tabák. V prvním případě byly příčinou zejména vyšší ceny osobních služeb a finančních služeb. U tabákových výrobků vzrostly ceny o 1,3 % v důsledku zvýšení spotřební daně od července 2005.

Naopak snižování cenové hladiny (-0,3 procentního bodu) ovlivnily ceny v oddílech odívání a obuv, bytové vybavení a zařízení a provoz domácnosti (-0,1 procentního bodu), potraviny a nealkoholické nápoje (-0,1 procentního bodu). Tento vývoj je u prvních dvou jmenovaných segmentů spotřebního koše výsledkem dlouhodobého mírného klesání cen. Snižování cen oděvů a obuvi, domácích spotřebičů, ale i cen elektronických zařízení pro příjem, záznam a reprodukci zvuku a obrazu je odrazem konkurenčních tlaků na trhu těchto výrobků vyvolaných převahou nabídky nad poptávkou a dovozem laciného zboží z asijských zemí. Podobná situace je i u cen potravin, kde dovážené zboží a politika obchodních řetězců ovlivňují příznivý vývoj cen potravin.

Ceny potravin a nealkoholických nápojů byly ve všech měsících 1. čtvrtletí nižší než ve stejném období roku 2005 a jejich pokles se ve srovnání se 4.čtvrtletí 2005 prohloubil. Nižší (o více než 5 %) byly ceny mouky, vepřového masa, másla, ovoce mírného pásma a cukru. Naopak vyšší (než 3 %) byly ceny pečiva, hovězího masa, suchých plodů , čerstvé zeleniny. Ceny brambor vzrostly o 29,6 %. Vývoj cen potravin ovlivňoval i dopad výrazně nízkých farmářských cen zemědělských výrobců, a to zejména rostlinných výrobků v roce 2005.
Růst cen zboží úhrnem zrychlil na 2,3 % (z 1,6 ve 4. čtvrtletí) a růst cen služeb na 3,8 % (ze 3,7 % ve 4. čtvrtletí).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen v zóně EU25

Meziroční přírůstek průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) 25 členských zemí EU byl podle předběžných údajů v lednu i únoru 2,2 %, což je o 0,1 procentního bodu více než v prosinci 2005. Nejvíce vzrostly ceny v Lotyšsku (o 7,6 % a 7,0 %), nejméně v Polsku (v obou měsících o 0,9 %). Na Slovensku zrychlil cenový růst v lednu a únoru na 4,1 a 4,3 % (ze 3,9 % v prosinci). V Německu se cenový růst držel od prosince 2005 do února 2006 na výši 2,1 %. V ČR vzrostl meziroční přírůstek HICP v lednu na 2,4 % z prosincových 1,9 % a na této úrovni zůstal v únoru i březnu.

Od ledna do září 2005 se hodnoty HICP za ČR pohybovaly pod průměrem zemí EU, od října do prosince byly jejich hodnoty téměř totožné. V lednu 2006 došlo v souladu s národním indexem spotřebitelských cen ČR k výraznému zvýšení cenové úrovně a český HICP se dostal nad úroveň HICPEU25 .