Vývoj indexů cen v zahraničním obchodě - 4. čtvrtletí 2006 a rok 2006

Vývoj indexů cen v zahraničním obchodě ve 4. čtvrtletí 2006

Meziměsíční hodnocení:

Ceny dovozu se v průměru ve 4. čtvrtletí 2006 snižovaly meziměsíčně o 0,7 % (ve 3. čtvrtletí o 0,2 %). Ceny vývozu se v průměru ve 4. čtvrtletí snižovaly meziměsíčně o 0,3 % (ve 3. čtvrtletí se naopak zvyšovaly o 0,3 %).
Během 4. čtvrtletí docházelo k největším meziměsíčním poklesům zahraničních cen ve skupině nerostných paliv (hlavně u ropy, ropných výrobků a plynu). Tento vývoj byl plně v souladu s vývojem cen na světových trzích: korelace meziměsíčních indexů cen ropy Brent na světových trzích a podskupiny ropa a ropné výrobky dosáhla v roce 2006 u dovozu hodnoty 0,83 a u vývozu 0,77. Jednalo se tedy o silnou korelaci a to dokonce i v situaci, kdy vztah ceny ropy a ropných výrobků (významný podíl v této podskupině zejména u vývozu) je poměrně volný a zvláště pak v situaci, kdy ceny ropy Brent na světových trzích jsou sledovány v USD, zatímco indexy cen zahraničního obchodu jsou počítány z cen v CZK.
Přitom vazba cenových indexů zahraničního obchodu na kurzy hlavních zahraničních měn je velmi významná, v meziměsíčním vyjádření často i rozhodující, jak je i dokumentováno na následujících grafech.


Do meziměsíčního indexu kurzu byly zahrnuty dvě nejvýznamnější měny z hlediska českého zahraničního obchodu, tedy EUR a USD, a meziměsíční indexy kurzů CZK k těmto měnám byly váženy vahou, která těmto zahraničním měnám přísluší v indexu dovozních cen. Korelace tohoto úhrnného meziměsíčního dovozního kurzového indexu a meziměsíčního indexu dovozních cen v roce 2006 činila 0,62, korelace meziměsíčního indexu kurzu samotného USD (který má v měnovém koši dovozu daleko větší váhu než u vývozu) k CZK a meziměsíčního indexu dovozních cen ve stejném období činila dokonce 0,92.


Obdobně při porovnání s meziměsíčními indexy vývozních cen byly meziměsíční indexy kurzů EUR a USD váženy vahou, která těmto měnám přísluší v indexu vývozních cen. Korelace tohoto úhrnného meziměsíčního vývozního kurzového indexu a meziměsíčního indexu vývozních cen v roce 2006 činila 0,87.
Ukazuje se tedy, že jak v případě dovozu, tak i vývozu, mají v meziměsíčním vyjádření ceny zahraničního obchodu silnou vazbu na kurzové vlivy. Je to poměrně logický závěr, protože kontrakty se zahraničními subjekty jsou zpravidla uzavírány na delší období, takže meziměsíčně se toho v cenách zahraničního obchodu za normálních okolností při eliminaci kurzových vlivů „mnoho neděje.
„Normální okolnosti“ jsou ovšem pro těsnou závislost důležité. Významnější rozdíly mezi cenovými a kurzovými indexy byly zejména v měsících, kdy došlo k významnějším cenovým změnám u nerostných paliv a kovů.
Hodnota směnných relací činila ve 4. čtvrtletí 2006 100,4 % (ve 3. čtvrtletí 100,5 %). Nejvyšší byla hodnota směnných relací ve skupině nerostná paliva – 101,8 %. Ve váhově nejvýznamnější skupině stroje a dopravní prostředky dosáhly směnné relace hodnoty 100,1 %, tedy o 0,1 p.b. méně než ve 3. čtvrtletí. Negativní hodnota směnných relací byla pouze ve skupině chemikálie – 99,8 %.


Meziroční hodnocení:

Vývoj cen zahraničního obchodu měl v jednotlivých měsících 4. čtvrtletí 2006 rozdílný pohyb v cenách dovozu proti cenám vývozu a cenové nůžky se tak výrazně rozevíraly. Zatímco ceny dovozu se postupně snižovaly od 1,3 % přes 1,5 % až po 2,0 %, vývozní ceny postupně rostly od 0,2 %, přes 0,5 % až po 0,8 %. Hlavními důvody tohoto vývoje bylo jednak postupné posilování koruny zejména vůči dolaru a dále pak pokles cen ropy na světových trzích.
Dovozní ceny se ve 4. čtvrtletí snížily v průměru o 1,6 % (ve 3. čtvrtletí se naopak zvýšily o 0,5 %). Nejvíce klesly, v souladu s vývojem na světových trzích, ceny nerostných paliv – o 6,4 % (hlavně uhlí, plynu a ropy). Snížily se i ceny téměř všech sledovaných skupin, ceny strojů a dopravních prostředků pak o 3,0 % (především zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku). Z významnějších skupin se zvýšily pouze ceny polotovarů o 5,7 % (zejména neželezných kovů).
Vývozní ceny se ve 4. čtvrtletí zvýšily v průměru o 0,5 %. Ceny rostly i přes posilování koruny vůči euru a dolaru. Nejvýrazněji rostly ceny ostatních surovin – o 11,7 % (hlavně rud kovů a šrotu). Stejně jako u dovozních cen, zvýšily se i u vývozu ceny polotovarů – o 2,3 % (opět především neželezných kovů). Rovněž ve shodě s dovozními cenami se snížily také vývozní ceny nerostných paliv – o 4,0 % (zejména plynu a ropných výrobků) a strojů a dopravních prostředků – o 0,9 % (hlavně silničních vozidel).
Meziročně dosáhly směnné relace ve 4. čtvrtletí roku 2006 pozitivní hodnoty 102,1 % (tedy o 2,4 p.b. více než ve 3. čtvrtletí roku 2006) – meziroční směnné relace rostly čtvrtletně od 2. čtvrtletí roku 2006 – viz graf níže. Nejvyšší hodnota byla ve skupině ostatní suroviny – 117,1 %., ve skupině stroje a dopravní prostředky pak 102,2 % (ve 3. čtvrtletí 100,8 %). Negativní hodnota směnných relací byla z významnějších skupin pouze u polotovarů – 96,8 %.


Dovozní ceny se v roce 2006 zvýšily v průměru meziročně o 0,8 % (v roce 2005 o 0,3 %). Nejvíce se zvýšily ceny nerostných paliv – o 12,8 % (zejména plynu, ropy a ropných výrobků). Z ostatních skupin pak rostly již jen ceny polotovarů – o 3,6 % (hlavně neželezných kovů). Ceny strojů a dopravních prostředků klesly o 2,0 % (především zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku). Z významnějších sledovaných skupin se nejvíce snížily ceny hotových výrobků – o 5,6 % (hlavně oděvních výrobků a doplňků).
Vývozní ceny se naopak v roce 2006 snížily v průměru meziročně o 0,8 % (v roce 2005 o 1,4 %). Nejvýrazněji se meziročně zvýšily ceny ostatních surovin - o 8,5 % (zejména rud kovů a šrotu). Z významnějších sledovaných skupin rostly již jen ceny chemikálií – o 2,1 %. Ceny ostatních sledovaných skupin klesly, nejvýrazněji pak polotovarů – o 1,7 % (především kožených výrobků). Ceny strojů a dopravních prostředků se snížily o 1,5 % (hlavně silničních vozidel).
Co bylo příčinou rozdílného cenového vývoje dovozních a vývozních cen? Jak bylo již ukázáno výše, na ceny zahraničního obchodu působí řada vlivů, mimo jiné i kurz CZK k zahraničním měnám. Tento vliv je významný, a často i rozhodující, především v meziměsíčním vyjádření, výrazně však ovlivňuje i úroveň meziročních indexů cen zahraničního obchodu.
ČSÚ experimentálně počítá indexy cen zahraničního obchodu očištěné o kurzové vlivy. Použitá metoda z řady praktických důvodů neumožňuje 100 % kurzové očištění (tj. ne všechny sledované realizace v cizích měnách jsou pro potřeby výpočtu indexů cen ZO i takto vykazovány -tento podíl však činí přibližně jen 25 %). Bylo však ověřeno, že i se vzrůstajícím podílem vykazování v cizích měnách zůstává měnový koš v podstatě konstantní. Dá se tedy konstatovat, že při plném kurzovém očištění by se rozdíly mezi publikovanými cenovými indexy a indexy cenově očištěnými ještě dále zvětšily.


Z výše uvedeného grafu je patrné, že kurzový vliv působil významně na výši indexů cen dovozu. Ve všech měsících roku 2006 jejich výši snižoval (koruna vcelku proti zahraničním měnám posilovala). Po vyloučení kurzového vlivu by ceny dovozu ve všech měsících roku 2006 rostly.


Z výše uvedeného grafu vyplývá, že kurzový vliv působil významně rovněž na výši indexů cen vývozu. Ve všech měsících roku 2006 jejich výši snižoval. Po vyloučení kurzového vlivu by ceny vývozu, stejně jako ceny dovozu, ve všech měsících roku 2005 rostly.

Meziroční směnné relace dosáhly v úhrnu v roce 2006 negativní hodnoty 98,4 %, tedy o 0,1 p.b. více než v roce 2005.


Nejvyšší hodnota směnných relací byla zejména ve skupině ostatní suroviny – 115,2 % a hotové výrobky – 104,8 %. Směnné relace skupiny strojů a dopravních prostředků dosáhly hodnoty 100,5 %, tedy o 0,5 p.b. více než v roce 2005. Nejnižší byla hodnota směnných relací ve skupině nerostná paliva – 88,5 %.
Co ovlivňovalo vývoj meziročních směnných relací v roce 2006 a jak se během tohoto roku vyvíjely směnné relace jednotlivých skupin?
Bylo již výše ukázáno, že indexy cen zahraničního obchodu jsou výrazně ovlivněny vývojem kurzu koruny k zahraničním měnám, především pak k euru a dolaru.


Avšak vzhledem k tomu, že podíl kontrahovaných cen v eurech je vyšší u vývozu než u dovozu, ovlivňuje kurzový vývoj koruny k euru a dolaru i vývoj směnných relací.


Z výše uvedeného grafu je patrné, že zatímco v prvních 4 měsících roku 2006 kurzový vliv meziroční směnné relace snižoval, v posledních 8 měsících tomu bylo naopak. Je to proto, že v měnovém koši je dolarový podíl vyšší u dovozu než u vývozu. V prvních 4 měsících roku 2006 koruna vůči dolaru, na rozdíl od eura, vesměs oslabovala. Kurzový vývoj tedy snižoval více ceny vývozní než dovozní a celkově tak snižoval směnné relace. V dalších 8 měsících tomu pak bylo naopak. Z grafu je také patrné, že i bez kurzového vlivu by směnné relace od května 2006 postupně rostly, avšak tento vliv růst dále umocňoval.


Jaké jsou další příčiny postupného růstu meziročních směnných relací během roku 2006? Ve výše uvedeném grafu jsou skupiny s nejvýraznějším vývojem směnných relací v roce 2006. Jsou to jednak polotovary (hlavně kovy a kovové výrobky), ale především pak nerostná paliva a s nimi související chemikálie (zejména organické). Tedy skupiny, u kterých došlo během roku 2006 k nejvýraznějším cenovým turbulencím. Jak by se vyvíjela hodnota směnných relací, pokud by ze sledování byla vyloučena skupina nerostných paliv?


Z výše uvedeného grafu je patrné, že nerostná paliva celkovou hodnotu meziročních směnných relací v prvních 9 měsících roku 2006 snižovala, v posledních 3 měsících roku 2006 tomu bylo naopak. Souvisí to pochopitelně s vývojem cen na světových trzích, zejména pak ropy. Dovozní ceny, které mají proti cenám vývozním vyšší podíl surovin, reagují citlivěji na cenové turbulence, takže při růstu cen surovin se směnné relace zpravidla snižují a naopak při poklesu cen surovin směnné relace rostou.

Zpracoval: Ing. Jiří Choun, odbor statistiky cen
Ředitel odboru: RNDr. Jiří Mrázek, tel. 27405 2533