Vývoj indexů cen v zahraničním obchodě - 3. čtvrtletí 2008

Mezičtvrtletní hodnocení:

Ceny vývozu se ve 3. čtvrtletí 2008 proti 2. čtvrtletí 2008 snížily o 0,4 % (ve 2. čtvrtletí o 1,0 %), ceny dovozu se zvýšily o 0,4 % (ve 2. čtvrtletí rovněž o 0,4 %).

Ve vývozních cenách klesaly nejvíce ceny potravin o 6,2 % (zvláště obilovin a obilných výrobků) a ostatních surovin o 5,1% (zejména kovového odpadu). Z významnějších skupin klesaly i ceny průmyslového spotřebního zboží o 1,7 % a strojů a dopravních prostředků o 1,6 % (především zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku). Naopak rostly ceny chemikálií o 3,0 % (zvláště anorganických chemikálií) a minerálních paliv o 2,5 %.

U dovozních cen vzrostly nejvíce ceny ostatních surovin o 9,0 % (zvláště rud kovů) a minerálních paliv o 7,9 %. Z významnějších skupin nejvíce klesly, stejně jako u vývozu, stroje a dopravní prostředky o 1,6 % a potraviny o 1,3 %. Ceny polotovarů a průmyslového spotřebního zboží klesly shodně o 0,8 %.

Vývoj cen zahraničního obchodu významně ovlivňoval i kurz koruny k hlavním zahraničním měnám.

Do mezičtvrtletního indexu kurzu byly zahrnuty dvě nejvýznamnější měny z hlediska českého zahraničního obchodu, tedy EUR a USD, a mezičtvrtletní indexy kurzů CZK k těmto měnám byly váženy vahou, která těmto zahraničním měnám přísluší v indexu vývozních cen.

Obdobně při porovnání s mezičtvrtletními indexy dovozních cen byly mezičtvrtletní indexy kurzů EUR a USD váženy vahou, která těmto měnám přísluší v indexu dovozních cen.

Z výše uvedených ilustrací je patrné, že jak v případě vývozu, tak i dovozu, jsou ceny zahraničního obchodu vázány na kurzové vlivy. Tato vazba by samozřejmě byla ještě silnější u meziměsíčního porovnání, nicméně i u mezičtvrtletního indexu je tato vazba poměrně silná, jak ukazují grafy. Tento závěr je pochopitelný, protože kontrakty se zahraničními subjekty jsou zpravidla uzavírány na delší časové období a čím je období kontraktu delší, tím je vazba na kurzy silnější.

Z grafů je dobře vidět, že nižší tempo růstu posílení koruny k euru a mírné oslabení k dolaru ve 3. čtvrtletí 2008 zapříčinilo mírnější pokles indexu vývozních cen a dokonce i mírný růst indexu dovozních cen.

Hodnota směnných relací ve 3. čtvrtletí 2008 proti 2. čtvrtletí 2008 činila 99,2 % (ve 2. čtvrtletí 98,6 %). Nejnižší hodnoty dosáhly ostatní suroviny 87,1 %. Z významnějších skupin dosáhly negativních hodnot minerální paliva 95,0 % a průmyslové spotřební zboží 99,1 %. Pozitivních hodnot dosáhly směnné relace u polotovarů 103,0 % a chemikálií 102,0 %. Stroje a dopravní prostředky dosáhly hodnoty 100,0 %.


Meziroční hodnocení:

Vývozní ceny se ve 3. čtvrtletí 2008 snížily o 6,6 % (ve 2. čtvrtletí o 6,2 %). Ceny tak znovu prohloubily svůj pokles započatý ve 4. čtvrtletí roku 2007. Výrazný pokles byl způsoben zejména pokračujícím posílením koruny vůči euru a dolaru. Nejvíce klesly ceny strojů a dopravních prostředků o 10,2 % (zvláště zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku), průmyslového spotřebního zboží o 9,3 %, chemikálií o 4,6 % a ceny polotovarů o 2,5 %. Z významnějších skupin rostly pouze ceny minerálních paliv o 16,7 % (hlavně uhlí).

Dovozní ceny se ve 3. čtvrtletí 2008 snížily o 4,0 % (ve 2. čtvrtletí o 4,4 %). Ceny se snížily také zejména vlivem posílení kurzu koruny. Nejvíce klesaly ceny strojů a dopravních prostředků o 11,3 % (zvláště kancelářských strojů a zařízení k automatizovanému zpracování dat), průmyslového spotřebního zboží o 8,6 %, polotovarů o 6,5% a chemikálií o 5,2 %. Z významnějších skupin rostly pouze ceny minerálních paliv o 29,0 % (nejvíce uhlí) a ostatních surovin o 7,2 %.

Směnné relace meziročně dosáhly ve 3. čtvrtletí 2008 hodnoty 97,3 % (o 0,8 p.b. méně než ve 2. čtvrtletí) a třetí kvartál tak setrvaly v negativních hodnotách – viz graf níže. Nejnižší hodnota byla zaznamenána u minerálních paliv, a to 90,5 %. Z významnějších skupin dosáhly negativních hodnot směnné relace u ostatních surovin 93,0 %, potravin 95,7 % a průmyslového spotřebního zboží 99,2 %. Naopak pozitivních hodnot směnných relací dosáhly polotovary 104,3 %, stroje a dopravní prostředky 101,2 % a chemikálie 100,6 %.

Rozdílné vývoje vývozních a dovozních cen se od 4. čtvrtletí roku 2007 opět sjednotily. Jak bylo již uvedeno výše, na ceny zahraničního obchodu působí řada vlivů, mimo jiné i kurz CZK k zahraničním měnám. Tento vliv je významný, a často i rozhodující, nejmarkantnější je v meziměsíčním vyjádření, velmi výrazný je však i v mezičtvrtletním porovnání a podstatně ovlivňuje i úroveň meziročních indexů cen zahraničního obchodu. Kurz koruny meziročně značně posílil, což koresponduje s nízkými hodnotami indexů zahraničního obchodu. Vývoj čtvrtletních meziročních změn kurzů je patrný z následujícího grafu.


Meziroční očištěné indexy cen zahraničního obchodu

ČSÚ experimentálně počítá měsíční indexy cen zahraničního obchodu očištěné o kurzové vlivy. Použitá metoda z řady praktických důvodů neumožňuje 100 % kurzové očištění (tj. ne všechny sledované realizace v cizích měnách jsou pro potřeby výpočtu indexů cen ZO i takto vykazovány -tento podíl činí přibližně 30 %). Bylo však ověřeno, že i se vzrůstajícím podílem vykazování v cizích měnách zůstává měnový koš téměř konstantní. Dá se tedy konstatovat, že při plném kurzovém očištění by se rozdíly mezi publikovanými cenovými indexy a indexy cenově očištěnými ještě dále zvětšily.

Z výše uvedeného grafu je patrné, že kurzový vliv působil významně na výši indexů cen vývozu. Po celé sledované období, kromě června 2007, jejich výši snižoval (koruna vcelku proti zahraničním měnám posilovala). V červnu kurz výši indexu cen zvyšoval, a to z důvodu oslabení koruny k EUR. Po vyloučení kurzového vlivu by ceny vývozu ve všech měsících let 2006 až 2008 rostly. V rámci roku 2008 je zejména v červenci zřetelné, jak se silný kurz promítal do snížení cen vývozu.

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že kurzový vliv působil významně rovněž na výši indexů cen dovozu. Po celé sledované období jejich výši snižoval. Po vyloučení kurzového vlivu by ceny dovozu, stejně jako ceny vývozu, ve všech měsících let 2006 až 2008 rostly. Shodně jako u vývozu, je i zde patrný silný kurzový vliv v červnu a červenci roku 2008, který se promítl do výrazného snížení cen dovozu.

Z výše uvedeného grafu je patrné, že kurzový vliv v období od ledna do dubna 2006 meziroční směnné relace snižoval a od května 2006 je zvyšoval. Je to proto, že v měnovém koši je dolarový podíl vyšší u dovozu než u vývozu. A jak je vidět z grafu Měsíční kurzy, právě v období od ledna do dubna 2006 CZK vůči EUR posilovala a zároveň vůči USD vesměs oslabovala. Z grafu je také patrné, že i bez kurzového vlivu by směnné relace od května 2006 do února 2007 postupně rostly, tento vliv však růst kurzu dále umocňoval. Od února 2007 s malou výjimkou v červnu 2007 směnné relace neustále klesaly, až se v prosinci 2007 poprvé po šestnácti měsících dostaly do negativních hodnot. V březnu a dubnu 2008 směnné relace stoupaly, avšak od května začaly opět klesat, ještě níže do negativních hodnot. V srpnu 2008 směnné relace mírně stouply, ale v září vlivem kurzu opět poklesly.

Jaké jsou další příčiny postupného poklesu meziročních směnných relací? Ve výše uvedeném grafu jsou skupiny s výraznějším klesajícím vývojem směnných relací od roku 2007. Je to skupina ostatní suroviny (zejména rudy kovů a kovový odpad), kde dovozní ceny rostly rychleji než ceny vývozní, ale především pak minerální paliva a s nimi související chemikálie (zvláště plasty). Růst kurzově očištěných směnných relací v předchozím grafu v srpnu a září 2008 lze přičíst zvýšení směnných relací u chemikálií (v srpnu) a minerálních paliv (v září). Jak by se vyvíjela hodnota směnných relací, pokud by ze sledování byla vyloučena skupina minerální paliva?

Z výše uvedeného grafu je patrné, že minerální paliva snižovala celkovou hodnotu meziročních směnných relací v období od ledna do srpna 2006, od září 2006 do září 2007 hodnotu směnných relací zvyšovala a od října 2007 do září 2008 minerální paliva opět působí na snižování směnných relací. Souvisí to pochopitelně s vývojem cen na světových trzích, zejména pak ropy. Dovozní ceny, které mají proti cenám vývozním vyšší podíl surovin, reagují citlivěji na cenové turbulence, takže při růstu cen surovin se směnné relace zpravidla snižují a naopak při poklesu cen surovin směnné relace rostou.

Závěrečná tabulka uvádí publikované neočištěné indexy cen zahraničního obchodu.

Zpracovala: Ing. Hana Lapáčková, odbor statistiky cen
Ředitel odboru: RNDr. Jiří Mrázek, tel. 274 052 533