Vývoj indexů cen v zahraničním obchodě - 3. čtvrtletí 2005

Meziměsíční hodnocení:

Ceny dovozu se v průměru ve 3. čtvrtletí 2005 meziměsíčně nezměnily (ve 2. čtvrtletí činil průměrný meziměsíční růst 0,9 %). Ceny vývozu se v průměru ve 3. čtvrtletí snižovaly meziměsíčně o 0,4 % (ve 2. čtvrtletí se v průměru meziměsíčně nezměnily). Dovozní i vývozní ceny přitom měly ve 3. čtvrtletí podobný vývoj: rostly v červenci a klesaly v srpnu a v září. Ve 3. čtvrtletí v úhrnu jak v dovozu tak i ve vývozu klesaly ceny v podstatě ve všech významnějších sledovaných skupinách, s výjimkou nerostných paliv.
Ceny nerostných paliv se zvýšily v dovozu o 3,1 %, ve vývozu o 0,8 %. Ve skupině nerostných paliv došlo zároveň v obou případech k největšímu poklesu procentních bodů – o 3,1, resp. o 2,1. Tento vývoj byl v souladu s vývojem cen na světových trzích: korelace meziměsíčních indexů cen ropy Brent na světových trzích a podskupiny ropa a ropné výrobky dosáhla v lednu až září roku 2005 u dovozu hodnoty 0,55 a u vývozu 0,38. V situaci, kdy vztah ceny ropy a ropných výrobků (významný podíl v této podskupině zejména u vývozu) je poměrně volný a zvláště pak v situaci, kdy ceny ropy Brent na světových trzích jsou sledovány v USD, zatímco indexy cen zahraničního obchodu jsou počítány z cen v CZK, se jednalo o poměrně silnou korelaci.
Přitom vazba cenových indexů zahraničního obchodu na kurzy hlavních zahraničních měn je velmi významná, v meziměsíčním vyjádření často i rozhodující, jak je i dokumentováno na následujících grafech.
Do meziměsíčního indexu kurzu byly zahrnuty dvě nejvýznamnější měny z hlediska českého zahraničního obchodu, tedy euro a USD, a meziměsíční indexy kurzů CZK k těmto měnám byly váženy vahou, která těmto zahraničním měnám přísluší v indexu dovozních cen. Korelace tohoto úhrnného meziměsíčního dovozního kurzového indexu a meziměsíčního indexu dovozních cen v lednu až září roku 2005 činila 0,89.
Obdobně při porovnání s meziměsíčními indexy vývozních cen byly meziměsíční indexy kurzů eura a USD váženy vahou, která těmto měnám přísluší v indexu vývozních cen. Korelace tohoto úhrnného meziměsíčního vývozního kurzového indexu a meziměsíčního indexu vývozních cen v lednu až září roku 2005 činila 0,86.
Ukazuje se tedy, že jak v případě dovozu, tak i vývozu, mají v meziměsíčním vyjádření ceny zahraničního obchodu silnou vazbu na kurzové vlivy. Je to poměrně logický závěr, protože kontrakty se zahraničními subjekty jsou zpravidla uzavírány na delší období. Výjimkou byly především ceny paliv v těsné souvislosti s bouřlivým cenovým vývojem zejména ropy a plynu na světových trzích.

Meziroční hodnocení:

Dovozní ceny se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšily o 0,6 % (růst o 0,4 p.b.), vývozní ceny naopak o 2,4 % klesly (pokles o 1,7 p.b.). Důsledkem tohoto vývoje pak bylo poměrně výrazné snížení meziročních směnných relací. V jednotlivých měsících 3. čtvrtletí se však shodně u dovozu i vývozu ceny postupně meziročně snižovaly. Tento vývoj byl podmíněn jak posilováním CZK k hlavním zahraničním měnám, tak i vývojem světových cen, zejména ropy a plynu. Meziroční růst cen ropy Brent klesal z 53,5 % v červenci 2005 postupně až na 49,5 % v září, zemního plynu z 50,0 % na 49,2 %.
Zvláště pak vliv vývoje kurzu CZK k hlavním zahraničním měnám na indexy cen zahraničního obchodu je velmi významný. Na rozdíl od meziměsíčního srovnání není v meziročním srovnání mezi těmito veličinami tak vysoká korelace (v meziročním srovnání je vlastní cenový vývoj mnohem výraznější), avšak kurzové vlivy působí výrazně na výši indexů cen zahraničního obchodu.
Proto ČSÚ pro své analytické potřeby tyto indexy experimentálně kurzově očišťuje. Přímé kurzové očištění jednotlivých cenových reprezentantů v meziměsíčním i meziročním srovnání umožňuje postupnou agregaci takto očištěných indexů u jednotlivých cenových reprezentantů přes skupiny až po očištěný úhrnný index dovozu i vývozu a to v třídění jak SITC (až do úrovně SITC2), tak celního sazebníku (do úrovně CS4) i SKP (do úrovně SKP3). Použitá metoda z řady praktických důvodů neumožňuje 100 % kurzové očištění (tj. ne všechny sledované realizace v cizích měnách jsou pro potřeby výpočtu indexů cen ZO i takto vykazovány - tento podíl však činí přibližně jen 25 % a tato metoda se tak jeví použitelná pro analytické účely).
Z grafu je patrné, kurzový vliv je u meziročního indexu cen dovozu významný. V 6 případech z 9 měla dokonce meziroční změna v % u publikovaného indexu jiné znaménko než by měla u indexu kurzově očištěného.
Obdobně byl významný kurzový vliv i u meziročního indexu cen vývozu. Zde dokonce v 7 případech z 9 měla meziroční změna v % u publikovaného indexu jiné znaménko než by měla u indexu kurzově očištěného. Zároveň je ze srovnání obou grafů patrné, že do jisté míry „podezřelý“ vývoj v určitých měsících, kdy publikované meziroční změny cen dovozu měly jiné znaménko než ceny vývozu, je plně vysvětlitelný kurzovým vlivem. Bez tohoto vlivu by ceny dovozu i vývozu meziročně po celé sledované období rostly.


Růst dovozních cen se meziročně během jednotlivých měsíců ve 3. čtvrtletí snižoval z 1,7 %, přes 0,2 % až na pokles o 0,2 %. Na celkový růst dovozních cen o 0,6 % ve 3. čtvrtletí mělo největší vliv zvýšení cen nerostných paliv o 33,9 % (zejména plynu, ropy a ropných výrobků). Jinak ceny všech významnějších sledovaných skupin klesly a až na skupinu stroje a dopravní prostředky svůj cenový pokles v porovnání s 2. čtvrtletím prohloubily. Ceny této skupiny se snížily o 3,5 % (ve 2. čtvrtletí však jen o 4,4 %). Největší pokles byl zaznamenán ve skupině hotových průmyslových výrobků – o 8,3 %.
Rovněž vývozní ceny se v průběhu 3. čtvrtletí postupně snižovaly. V jednotlivých měsících klesaly o 1,3 %, 2,6 % a 3,2 %. Podobně jako u dovozních cen, snižovaly se i u vývozních cen ceny všech významnějších sledovaných skupin, s výjimkou nerostných paliv. Ceny této skupiny se meziročně ve 3. čtvrtletí zvýšily o 15,8 % (hlavně ropných výrobků). Ceny strojů a dopravních prostředků klesly o 3,4 % (především strojů a zařízení k výrobě energie).
Meziročně dosáhly směnné relace ve 3. čtvrtletí roku 2005 negativní hodnoty 97,0 % a v porovnání s 2. čtvrtletí tak svůj pokles prohloubily o 2,1 p.b. Trend snižování úrovně směnných relací od počátku roku 2005 tedy pokračoval.
Nejnižší hodnota směnných relací ve 3. čtvrtletí roku 2005 byla z významnějších skupin u nerostných paliv – 86,5 %, nejvyšší naopak u hotových průmyslových výrobků – 106,8 %. Hodnota směnných relací ve skupině stroje a dopravní prostředky činila 100,1 % a v porovnání s 2. čtvrtletím se zvýšila o 0,2 %.
Z výše uvedeného grafu je patrné, že pokles hodnoty směnných relací má dlouhodobější charakter. V grafu jsou uvedeny jen významnější skupiny, případně skupiny s dynamickým vývojem hodnoty směnných relací v roce 2005 (váha těchto vybraných skupin přesahuje 90 %).
Nejvýrazněji klesala v průběhu roku 2005 hodnota směnných relací ve skupině nerostná paliva. Bylo to dáno prudkým růstem cen ropy a ropných výrobků (rozhodující část nerostných paliv na dovozu) na světových trzích a pomalejším růstem cen uhlí (hlavní složka nerostných paliv na vývozu). S poklesem hodnoty ve skupině nerostných paliv úzce souvisel i pokles hodnoty směnných relací ve skupině chemikálií. Pokles cen železa měl naopak hlavní vliv na snižování hodnoty směnných relací skupiny polotovarů. Vahově nejvýznamnější skupina stroje a dopravní prostředky neměla na vývoj směnných relací v roce 2005 významnější vliv. Jedinou významnější skupinou, která měla ve sledovaném období pozitivní vliv na vývoj meziročních směnných relací tak byla skupina hotových průmyslových výrobků.
Zpracoval: Ing. Jiří Choun, odbor statistiky cen
Ředitel odboru: RNDr. Jiří Mrázek, tel. 27405 2533