Vývoj indexů cen v zahraničním obchodě - 1. čtvrtletí 2007

Meziměsíční hodnocení:

Ceny vývozu se v průměru v 1. čtvrtletí 2007 zvyšovaly meziměsíčně o 0,7 % (ve 4. čtvrtletí 2006 se snižovaly o 0,4 %). Ceny dovozu se v průměru v 1. čtvrtletí zvyšovaly meziměsíčně o 0,2 % (ve 4. čtvrtletí 2006 se naopak snižovaly o 0,7 %).
Rostly vývozní ceny všech sledovaných skupin, nejrychleji pak ostatních surovin – o 2,5 % (hlavně olejnatých semen). Ceny strojů a zařízení se zvyšovaly o 0,3 % (především ostatních dopravních prostředků).
V dovozních cenách se z významnějších skupin nejvíce zvyšovaly, stejně jako u vývozních cen, ceny ostatních surovin – o 1,6 % (zejména rud kovů a šrotu). Snižovaly se pouze ceny strojů a dopravních prostředků – o 0,2 % (hlavně kancelářských strojů a zařízení k automatizovanému zpracování dat) a hotových výrobků – o 0,1 % (především oděvních výrobků).
Vývoj cen zahraničního obchodu opět významně ovlivňovaly i kurzy koruny k hlavním cizím měnám.

Do meziměsíčního indexu kurzu byly zahrnuty dvě nejvýznamnější měny z hlediska českého zahraničního obchodu, tedy EUR a USD, a meziměsíční indexy kurzů CZK k těmto měnám byly váženy vahou, která těmto zahraničním měnám přísluší v indexu vývozních cen.

Obdobně při porovnání s meziměsíčními indexy dovozních cen byly meziměsíční indexy kurzů EUR a USD váženy vahou, která těmto měnám přísluší v indexu dovozních cen.
Ukazuje se tedy, že jak v případě vývozu, tak i dovozu, mají v meziměsíčním vyjádření ceny zahraničního obchodu silnou vazbu na kurzové vlivy. Je to poměrně logický závěr, protože kontrakty se zahraničními subjekty jsou zpravidla uzavírány na delší období.
Hodnota směnných relací činila v 1. čtvrtletí 2007 100,5 % (ve 4. čtvrtletí 2006 100,3 %). Nejvyšší byla hodnota směnných relací z významnějších skupin u nerostných paliv – 101,0 %. Ve váhově nejvýznamnější skupině stroje a dopravní prostředky dosáhly směnné relace hodnoty 100,5 %, tedy o 0,2 p.b. více než ve 4. čtvrtletí 2006. Negativní hodnota směnných relací byla z významnějších skupin pouze u chemikálií – 99,8 %.


Meziroční hodnocení:

Vývozní ceny se v 1. čtvrtletí zvýšily v průměru o 1,9 %. Ceny rostly i přes posilování koruny vůči euru a dolaru. Nejvýrazněji rostly ceny ostatních surovin – o 19,7 % (hlavně olejnatých semen). Ceny strojů a dopravních prostředků se v průměru nezměnily. Z významnějších skupin klesaly pouze ceny hotových výrobků – o 0,6 % (především nábytku).
Dovozní ceny se v 1. čtvrtletí snížily v průměru o 1,7 % (ve 4. čtvrtletí 2006 o 1,4 %). Nejvíce klesly, v souladu s vývojem na světových trzích, ceny nerostných paliv – o 9,4 % (zejména plynu a ropy). Ceny strojů a dopravních prostředků klesly o 4,0 % (hlavně kancelářských strojů a zařízení k automatizovanému zpracování dat). Z významnějších skupin se naopak zvýšily především ceny polotovarů o 5,2 % (zejména neželezných kovů).
Meziročně dosáhly směnné relace v 1. čtvrtletí 2007 pozitivní hodnoty 103,7 % (tedy o 2,3 p.b. více než ve 4. čtvrtletí 2006) – meziroční směnné relace rostly čtvrtletně od 2. čtvrtletí roku 2006 – viz graf níže. Nejvyšší hodnota byla ve skupině ostatní suroviny – 116,4 %, ve skupině stroje a dopravní prostředky pak 104,2 % (ve 4. čtvrtletí 2006 102,3 %). Negativní hodnota směnných relací byla z významnějších skupin pouze u polotovarů – 99,4 %.

Co bylo příčinou rozdílného cenového vývoje dovozních a vývozních cen? Jak bylo již ukázáno výše, na ceny zahraničního obchodu působí řada vlivů, mimo jiné i kurz CZK k zahraničním měnám. Tento vliv je významný, a často i rozhodující, především v meziměsíčním vyjádření, výrazně však ovlivňuje i úroveň meziročních indexů cen zahraničního obchodu.
ČSÚ experimentálně počítá indexy cen zahraničního obchodu očištěné o kurzové vlivy. Použitá metoda z řady praktických důvodů neumožňuje 100 % kurzové očištění (tj. ne všechny sledované realizace v cizích měnách jsou pro potřeby výpočtu indexů cen ZO i takto vykazovány -tento podíl však činí přibližně jen 25 %). Bylo však ověřeno, že i se vzrůstajícím podílem vykazování v cizích měnách zůstává měnový koš v podstatě konstantní. Dá se tedy konstatovat, že při plném kurzovém očištění by se rozdíly mezi publikovanými cenovými indexy a indexy cenově očištěnými ještě dále zvětšily.

Z výše uvedeného grafu je patrné, že kurzový vliv působil významně na výši indexů cen vývozu. Po celé sledované období jejich výši snižoval (koruna vcelku proti zahraničním měnám posilovala). Po vyloučení kurzového vlivu by ceny vývozu ve všech měsících rostly.

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že kurzový vliv působil významně rovněž na výši indexů cen dovozu. Po celé sledované období jejich výši snižoval. Po vyloučení kurzového vlivu by ceny dovozu, stejně jako ceny vývozu, ve všech měsících rostly.

Co ovlivňovalo vývoj meziročních směnných relací a jak se vyvíjely směnné relace jednotlivých skupin?
Bylo již výše ukázáno, že indexy cen zahraničního obchodu jsou výrazně ovlivněny vývojem kurzu koruny k zahraničním měnám, především pak k euru a dolaru.

Avšak vzhledem k tomu, že podíl kontrahovaných cen v eurech je vyšší u vývozu než u dovozu, ovlivňuje kurzový vývoj koruny k euru a dolaru i vývoj směnných relací.

Z výše uvedeného grafu je patrné, že v období leden až říjen 2005 kurzový vliv meziroční směnné relace zvyšoval, od listopadu 2005 do dubna 2006 je snižoval a od května 2006 do března 2007 je opět zvyšoval. Je to proto, že v měnovém koši je dolarový podíl vyšší u dovozu než u vývozu. A jak je vidět z grafu Meziroční změny kurzů, právě v období od listopadu 2005 do dubna 2006 CZK vůči EUR posilovala a zároveň vůči USD vesměs oslabovala. Z grafu je také patrné, že i bez kurzového vlivu by směnné relace od května 2006 postupně rostly, avšak tento vliv růst dále umocňoval.

Jaké jsou další příčiny postupného růstu meziročních směnných relací od března roku 2006 (s výjimkou posledního analyzovaného měsíce – tedy března roku 2007)? Ve výše uvedeném grafu jsou skupiny s nejvýraznějším vývojem směnných relací od roku 2005. Jsou to jednak polotovary (hlavně kovy a kovové výrobky), ale především pak nerostná paliva a s nimi související chemikálie (zejména organické). Tedy skupiny, u kterých došlo v tomto období k nejvýraznějším cenovým turbulencím. Jak by se vyvíjela hodnota směnných relací, pokud by ze sledování byla vyloučena skupina nerostných paliv?

Z výše uvedeného grafu je patrné, že nerostná paliva celkovou hodnotu meziročních směnných relací ve sledovaném období do srpna 2006 snižovala, od září 2006 tomu bylo naopak. Souvisí to pochopitelně s vývojem cen na světových trzích, zejména pak ropy. Dovozní ceny, které mají proti cenám vývozním vyšší podíl surovin, reagují citlivěji na cenové turbulence, takže při růstu cen surovin se směnné relace zpravidla snižují a naopak při poklesu cen surovin směnné relace rostou.


Zpracoval: Ing. Jiří Choun, odbor statistiky cen
Ředitel odboru: RNDr. Jiří Mrázek, tel. 27405 2533