Vývoj indexů cen v zahraničním obchodě - 1. čtvrtletí 2006

Meziměsíční hodnocení:

Dovozní i vývozní ceny se v 1. čtvrtletí 2006 v úhrnu průměrně meziměsíčně zvýšily o 0,1 %. V souladu s vývojem cen na světových trzích rostly rychlejším tempem především ceny nerostných paliv a kovů.
Nejrychleji rostly dovozní ceny nerostných paliv – o 0,9 % (hlavně elektrického proudu, ropy a ropných výrobků). Významněji se zvyšovaly i ceny polotovarů – o 0,7 % (především neželezných kovů). Klesaly ceny strojů a dopravních prostředků – o 0,2 % a zejména hotových výrobků – o 0,7 % (hlavně oděvních výrobků).
Ve vývozních cenách se nejvíce zvyšovaly ceny ostatních surovin – o 1,3 % (především rud kovů a šrotu) a nerostných surovin – o 0,8 % (zejména elektrického proudu a ropných výrobků). Ceny strojů a dopravních prostředků se snižovaly v průměru o 0,1 % (hlavně kovozpracujících strojů). Z významnějších sledovaných skupin klesaly především ceny potravin – o 0,5 %.
Vývoj cen zahraničního obchodu opět významně ovlivňovaly i kurzy koruny k hlavním cizím měnám.

Do meziměsíčního indexu kurzu byly zahrnuty dvě nejvýznamnější měny z hlediska českého zahraničního obchodu, tedy EUR a USD, a meziměsíční indexy kurzů CZK k těmto měnám byly váženy vahou, která těmto zahraničním měnám přísluší v indexu dovozních cen.

Obdobně při porovnání s meziměsíčními indexy vývozních cen byly meziměsíční indexy kurzů EUR a USD váženy vahou, která těmto měnám přísluší v indexu vývozních cen. Z výše uvedených grafů je patrná silná vazba meziměsíčních indexů cen zahraničního obchodu a kurzů koruny k hlavním cizím měnám.
Hodnota směnných relací činila v 1. čtvrtletí 2006 100,0 %, tedy o 0,3 p.b. více než ve 4. čtvrtletí 2005. Nejvyšší byla hodnota směnných relací ve skupině ostatní suroviny – 101,7 %, nejnižší naopak ve skupině polotovary – 99,3 %. Ve váhově nejvýznamnější skupině stroje a dopravní prostředky dosáhly směnné relace hodnoty 100,1 %, tedy o 0,3 p.b. více než ve 4. čtvrtletí 2005.

Meziroční hodnocení:

V 1. čtvrtletí se v meziročním cenovém vývoji zahraničního obchodu projevilo, obdobně jako ve vývoji meziměsíčním, několik převažujících vlivů: rostoucí ceny nerostných paliv a kovů na světových trzích na jedné straně a na straně druhé vliv kurzů koruny k hlavním cizím měnám (posílení k euru a oslabení k dolaru) s rozdílným vlivem na ceny dovozu a vývozu. S ohledem na delší časový horizont byly však tyto vlivy v meziročním vývoji výraznější. Výrazný růst cen ropy a zemního plynu na světových trzích se projevil ve významném růstu cen zahraničního obchodu skupiny nerostných paliv (u dovozních cen téměř o 40 %). Zvýšení světových cen kovů se pak odrazilo zejména v růstu cen některých podskupin ostatních surovin a polotovarů.
Dovozní ceny se v 1. čtvrtletí 2006 v úhrnu zvýšily o 3,0 % a rostly tak již od 2. čtvrtletí 2005. Růst dovozních cen celkem byl způsoben téměř výhradně výrazným zvýšením cen nerostných paliv –o 38,6 % (hlavně plynu, ropy a ropných výrobků). Kromě této skupiny rostly již jen mírně ceny polotovarů – o 0,3 % (především neželezných kovů). Ceny ostatních skupin klesly, nejvíce pak hotových výrobků – o 6,9 % (zejména oděvních výrobků). Ceny strojů a dopravních prostředků se snížily o 0,9 % (hlavně strojů a zařízení k výrobě energie).
Vlivy působící na vývoj dovozních cen lze doložit i u vývozních cen. Tyto se v 1. čtvrtletí 2006 snížily o 1,9 %. Platilo, obdobně jako u dovozních cen, že silnější koruna výrazně snižovala inflační vliv rostoucích cen surovin na světových trzích. Akcelerující ceny ropy a zemního plynu se projevily i zde ve výrazném růstu vývozních cen nerostných paliv - o 7,9 % (především plynu a ropných výrobků). Světový růst cen kovů našel adekvátní odraz ve zvýšení vývozních cen ostatních surovin - o 4,4 %, v prvé řadě rud kovů a šrotu. Ceny polotovarů se sice značně snížily o 5,6 %, avšak za významného růstu cen neželezných kovů. Ceny strojů a dopravních prostředků klesly o 1,6 % (zejména kancelářských strojů a zařízení k automatizovanému zpracování dat).
Směnné relace dosáhly meziročně v 1. čtvrtletí 2006 negativní hodnoty 95,2 %, což je o 0,5 p.b. méně než ve 4. čtvrtletí 2005 a zároveň i nejnižší čtvrtletní hodnota od cenové revize v roce 2001. V hodnotách směnných relací se tak projevil strukturálně různorodý vliv jak růstu světových cen, tak posilování koruny u dovozních a vývozních cen. Z významnějších skupin byla hodnota směnných relací nejvyšší ve skupinách ostatní suroviny (107,2 %) a hotové výrobky (106,4 %). Naopak nejnižší hodnota směnných relací byla již od 3. čtvrtletí 2005 ve skupině nerostná paliva (77,8 %). Ve skupině stroje a dopravní prostředky byla tato hodnota rovněž negativní – 99,3 %, tedy o 0,4 p.b. nižší než ve 4. čtvrtletí 2005.

Jak bylo již ukázáno výše, na ceny zahraničního obchodu působí řada vlivů, mimo jiné i kurz CZK k zahraničním měnám. Tento vliv je významný, a často i rozhodující, především v meziměsíčním vyjádření, výrazně však ovlivňuje i úroveň meziročních indexů cen zahraničního obchodu.
ČSÚ experimentálně počítá indexy cen zahraničního obchodu očištěné o kurzové vlivy. Použitá metoda z řady praktických důvodů neumožňuje 100 % kurzové očištění (tj. ne všechny sledované realizace v cizích měnách jsou pro potřeby výpočtu indexů cen ZO i takto vykazovány - tento podíl však činí přibližně jen 25 %). Bylo však ověřeno, že i se vzrůstajícím podílem vykazování v cizích měnách zůstává měnový koš v podstatě konstantní. Dá se tedy konstatovat, že při plném kurzovém očištění by se rozdíly mezi publikovanými cenovými indexy a indexy cenově očištěnými ještě dále zvětšily.

Z grafu je patrné, že kurzový vliv působil významně na výši indexů cen dovozu. Ve všech měsících sledovaného období jejich výši snižoval (koruna vcelku proti zahraničním měnám posilovala).

Z grafu vyplývá, že kurzový vliv působil významně rovněž na výši indexů cen vývozu. Ve všech měsících sledovaného období jejich výši snižoval. Po vyloučení kurzového vlivu by ceny vývozu po celé sledované období rostly.
Vzhledem k tomu, že podíl kontrahovaných cen v euru je vyšší u vývozu než u dovozu, ovlivňuje rozdílný kurzový vývoj koruny k euru a dolaru nejen vývoj indexů cen vývozu a dovozu, ale i jejich podíl, tedy i vývoj směnných relací.

Z grafu je patrné, že zatímco v prvních 10 měsících roku 2005 kurzový vliv meziroční směnné relace zvyšoval, od listopadu 2005 tomu bylo naopak. Je to proto, že zatímco v prvních 10 měsících roku 2005 koruna meziročně posilovala jak vůči euru, tak vůči dolaru, od listopadu 2005 koruna posilovala již jen vůči euru, zatímco vůči dolaru oslabovala. Kurzový vliv tedy od listopadu 2005 snižoval ceny vývozní více než ceny dovozní a snižoval tak i směnné relace. Z grafu je také patrné, že i bez kurzového vlivu byl vývoj směnných relací degresivní, avšak tento vliv pokles dále prohluboval.

Jaké jsou další příčiny postupného poklesu meziročních směnných relací? Ve výše uvedeném grafu jsou skupiny s nejvýraznějším poklesem směnných relací od počátku 2005. Jsou to jednak polotovary (hlavně kovy a kovové výrobky), ale především pak nerostná paliva a s nimi související chemikálie (zejména organické). Tedy skupiny, u kterých došlo v poslední době k nejvýraznějším cenovým turbulencím. Zdá se tedy, že vedle kurzových vlivů byla hlavní příčinou poklesu směnných relací nedostatečná schopnost promítnout cenové dovozní tlaky do exportních cen.



Zpracoval: Ing. Jiří Choun, odbor statistiky cen
Ředitel odboru: RNDr. Jiří Mrázek, tel.: 27405 2533